Nejdůležitější úlohou u anomálních nálezů koronárních tepen je zhodnocení jejich prognostického významu pro pacienta a rizika případné ischemie myokardu a náhlé srdeční smrti. Na základě těchto informací je nutné vždy individuálně stanovit další postup. Tato kasuistika ukazuje 59letou ženu s náhodně zjištěným anomálním odstupem levé koronární tepny (ACS) z proximální části pravé věnčité tepny s průběhem mezi velkými tepnami. Tato varianta je v literatuře popisována jako maligní forma. V současnosti ale nejsou velké prospektivní studie, na základě kterých by bylo pro tyto nemocné možné stanovit optimální diagnostický a léčebný postup. Popisovány jsou pouze rizikové faktory zhoršující prognózu, jako jsou symptomy suspektní z koronární ischemie, intramurální průběh proximální části ACS, angulace odstupu a možnost útlaku mezi aortou a plicnicí. Námi zvolený postup u pacientky byl s ohledem na věk nemocné, nízké fyzické nároky, absenci symptomů a vyšetření rizikových faktorů konzervativní. Po dobu několika následujících let se u ní neobjevily žádné symptomy suspektní z koronární ischemie. V diskusi jsou rozebrány důvody našeho rozhodnutí a práce zabývající se touto problematikou.

The most important task in coronary artery anomalies is to evaluate their prognostic significance and to assess for the risk of myocardial ischemia and sudden cardiac death. Individually tailored treatment strategy is set based on the grounds of thorough risk stratification process. We present a case of a 59-year-old female with an anomalous left coronary artery (LCA) arising from the proximal part of the right coronary artery and running in between the large arteries. In the literature, this variant is described as malignant. However, to date there are no prospective trials available to determine the optimal management of patients suffering from such anomaly. Therefore, surrogate risk factors are used for prognostication; such are symptoms of myocardial ischemia, sharp angulation or intramural course of proximal part of LCA, or its compression between the aorta and the pulmonary artery. In this case, having evaluated all risk factors, we chose conservative approach – mainly due to patient's age, her low physical demands and absence of major symptoms. During the next few years the patient remained asymptomatic regarding coronary ischemia. In the discussion we further elaborate chosen strategy and we review published work on the topic.

Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce Praha Česká republika

Literatura