Práce se zabývá otázkou posuzování životních situací metodou The Social Readjustment Rating Scale (1) a českou adaptací této metody doplněnou měřením míry zátěže a zvládání životních událostí. Autoři studie se zaměřili na rozdíly mezi běžnou a klinickou populací, přičemž data byla sesbírána na probandech ze zdravé populace (N = 302), kterou tvořili především vysokoškolští studenti, a na klinických pacientech (N = 30) diagnostikovaných s úzkostnými nebo afektivními poruchami. Předkládaná studie se zaměřila na psychometrické parametry upravené metody, vztah k celkovému duševnímu zdraví, sociální opoře a osobnostní psychopatologii. Výsledky statistické analýzy poukázaly na dobré psychometrické vlastnosti škály. Dále statistická analýza poukázala, že výsledná metoda – Dotazník zvládání náročných událostí (DZNU) souvisí s mírou celkového zdraví, osobnostní psychopatologií podle Alternativního DSM-5 modelu pro poruchy osobnosti, hraniční symptomatikou a sociální oporou. Předpokládáme význam metody pro měření integrity ve smyslu celistvosti osobnosti a schopnosti se adaptovat. Omezení studie souvisí především s malým počtem probandů v klinické skupině a dále v absenci doplňujících dotazníků, které by umožnily další porovnání souborů.

The study focuses on the psychometric properties of The Social Readjustment Rating Scale (1) and its adaptation on Czech popula-tion, while adding the evaluation of the stress level and coping with life events associated with this stress level. In the study authors focused on the differences between general and clinical population as the data were collected on participants from general population (N = 302), mostly composed of university students and clinical participants (N = 30) diagnosed with anxiety or mood disorders. The goals of this study was to evaluate the psychometric properties of the refined method, assess the relationship towards the overall mental health, social support and psychopathology. Results of the statistical analysis pointed out good psychometric properties of the scale. The data analyses further showed a positive significant relationship between SRRS and perceived health problems or psychopathology, while negative significant relationship was found between SRRS and social support. We presume the meaning of the method for measuring integrity as the wholeness of personality and ability to cope. The limitation of the study include small number of participants in the clinical group and further lack of adjunct methods not administered to this group for further comparisons.

1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrická klinika

Národní ústav duševního zdraví

Nemocnice Na Homolce Praha

University of New York Prague

Adaptation and psychometric analysis of The Social Readjustment Rating Scale for the Czech population

Literatura