V přehledovém článku uvádíme možnosti farmakologické a nefarmakologické terapie dysfunkcí dolních močových cest podle jednotlivých typů dysfunkcí. Hyperaktivita močového měchýře je dobře ovlivnitelná nefarmakologickou terapií, zejména elektrostimulačními metodami, přesto dominuje terapie antimuskariniky. V konzervativní terapii hyparplazie prostaty je nejčastější volbou farmakoterapie se stoupajícím významem kombinovaná terapie zejména alfablokátorů a inhibitorů 5-alfa reduktázy. Terapie hypokontraktility detruzoru je účinně možná jen s využitím čisté intermitentní katetrizace. Konzervativní terapii stresové inkontinence dominuje redukce obezity a cvičení svalů pánevního dna. Při selhání nefarmakologické i farmakologické terapie nastupuje symptomatická a podpůrná terapie, jako je užití inkontinenčních pomůcek, která má za úkol zlepšení kvality života navzdory nedostatečnému efektu konzervativní terapie těchto poruch.

Possibilities of pharmacological and non-pharmacological therapy of lower urinary tract dysfunctions according to individual types are presented. Overactive bladder is well controlled by non-pharmacological therapy, especially electrostimulation methods, yet antimuscarinic therapy dominates. In conservative therapy of benign prostatic hyperplasia, pharmacotherapy dominates with the increasing importance of the combination of alpha-blockers and 5-alpha reductase inhibitors in particular. Intermittent catheterization is effective therapy of detrusor underactivity. Conservative therapy of stress incontinence is based on reduction of obesity and pelvic floor muscle training. In case of non-pharmacological and pharmacological therapy failure, symptomatic and supportive therapy is recommended, such as the use of incontinence aids. This could be the last way to improve the quality of life despite the insufficient effect of conservative therapy of these disorders.

Urologické oddělení ÚVN Praha

Conservative therapy of non-neurogenic lower urinary tract dysfunctions

Citace poskytuje Crossref.org