Kontext: Otrava histaminem v rybím mase, známá i jako scombroid syndrom, je potravinami přenášené onemocnění vyvolané toxicitou histaminu, jež je výsledkem konzumace zkaženého masa některých druhů ryb. V některých případech to může vést k rozvoji život ohrožujících anafylaktických reakcí. V odborné literatuře se běžně uznává a přijímá možnost korelace s postižením koronárních tepen; případy jsou sice vzácné, ale ještě vzácnější jsou případy ve spojení s infekcí novým lidským koronavirem, tedy s onemocněním COVID-19 jako pátou doloženou pandemií od chřipkové pandemie z roku 1918. V tomto článku jako první popisujeme případ akutního koronárního syndromu u infikovaného pacienta s onemocněním COVID-19. Pro výskyt akutních koronárních příhod spolu s alergickými reakcemi nebo s reakcemi hypersenzitivity se používá termín Kounisův syndrom, v málo případech byl však spojen se scombroid syndromem. Kazuistika: Na naše oddělení emergency byla dopravena mladá žena s erytematózními lézemi, mírným svěděním, nauzeou, diaforézou a slabostí, které se dostavily po konzumaci jídla s tuňákem v konzervě. Její klinický stav se zhoršil a došlo u ní k rozvoji akutního koronárního syndromu vyvolaného koronárním vazospasmem. Po prvním negativním výsledku vyšetření orofaryngeálního stěru na RNA SARS-CoV-2 a při čekání na laboratorní vyšetření orofaryngeálního stěru během hospitalizace byla u ní o několik dní později zjištěna pozitivita na infekci virem SARS-CoV-2. S akutním koronárním syndromem se u pacientů se scombroid syndromem setkáváme vzácně a ještě vzácněji ve spojení s infekčním onemocněním COVID-19. Tento případ prokázal spojitost otravy histaminem v rybím mase s Kounisovým syndromem a infekcí virem SARS-CoV-2, což nám umožnilo rozhodnout o dalším léčebném postupu. Proč by si měl lékař na akutním příjmu být vědom této skutečnosti? Pokud není tento syndrom rychle a včas diagnostikován, jedná se o život ohrožující stav. Lékař na akutním příjmu si musí být vědom této skutečnosti, aby mohl správně vyhodnotit anamnézu postižených pacientů. Pouze pečlivě odebraná anamnéza nás může dovést ke správné diagnóze a změnit naše rozhodování o léčbě.

Background: Histamine fish poisoning, known as scombroid syndrome, is a foodborne disease caused by histamine toxicity that results from eating specific types of spoiled fish. In some cases it can lead to the development of life-threatening anaphylactic reactions. In literature the possibility of correlated coronary involvements is widely recognized and accepted, cases described are rare, but even more rare if combined with the novel human coronavirus disease COVID-19 infection, the fifth documented pandemic since the 1918 flu pandemic. In this report, we describe a case of acute coronary syndrome in infected patient with COVID-19, for the first time. The occurrence of acute coronary events with allergic or hypersensitivity reactions has been described as the Kounis syndrome, but in few cases it has been associated with scombroid syndrome. Case report: A young woman came to our Emergency Department with erythematous lesions, mild itching, nausea, diaphoresis and weakness, after a meal with canned tuna. Her clinical situation worsened and she developed acute coronary syndrome due to vasospasm. After the first negative result for rapid oropharyngeal swab test of SARS-CoV-2 RNA, waiting for molecular oropharyngeal swab during her hospitalization, a few days later she was tested positive for SARS-CoV-2 infection. Acute coronary syndrome in patients with scombroid syndrome is rare to find and more rare if associated with COVID-19 infection. This case demonstrated a linkage of histamine fish poisoning with Kounis syndrome and SARS-CoV-2 infection, allowing us to foster the treatment decision-making process. Why should an emergency physician be aware of this? This syndrome can represent a life-threatening, if not promptly and early known. An emergency physician must have this knowledge, to evaluate accurately the anamnesis of affected patients. Only a circumspect anamnesis can lead us to correct diagnosis and change our decision-making process for treatment.

Department of Clinical and Experimental Medicine University of Messina Italy

UTIC and Cardiology Hospital “Pugliese Ciaccio” of Catanzaro Italy