Úvod: Autoři na základě svých zkušeností s roboticky asistovanými cévními operacemi představují některé ojedinělé typy zákroků, které v této oblasti provedli. Metody: Od listopadu 2005 do února 2022 bylo celkem provedeno 560 robotických cévních výkonů, z toho 70 operací bylo ojedinělých, což odpovídá 12,5 %. Nejčastější byla robotická dekomprese truncus coeliacus (18×) u Dunbarova syndromu, dále robotické řešení endoleaku II. typu po implantaci stentgraftu (15×) a robotické řešení výdutě slezinné tepny (11×). Méně častými pak byly operace izolované výdutě pánevní tepny (8×), trombendarterektomie a plastika břišní aorty pomocí záplaty (8×) a hybridní operace (6×). Zcela ojedinělými jsou rekonstrukce renální tepny (2×), operace výdutě arteria thoracica interna (1×) u nemocné s Marfanovým syndromem a parakavální biopsie (1×) u onkologického pacienta. Výsledky: Ve 3 případech (4,2 %) musela být operace konvertována na otevřený zákrok. Dvakrát při řešení výdutě slezinné tepny z důvodu plošných srůstů v dutině břišní a jednou u operace endoleaku, kdy v důsledku velmi křehké stěny dilatovaného a pulzujícího vaku výdutě břišní aorty jsme považovali manipulaci robotickými nástroji za vysoce riskantní. V uvedeném souboru byla nulová mortalita, u jedné pacientky musela být v další době po deliberaci truncus coeliacus provedena na jiném pracovišti laparoskopická plastika bránice pro brániční kýlu a v jednom případě pak otevřená operace pro přetrvávající endoleak. Závěr: Robotický systém lze s výhodou využít i u méně častých zákroků a nabídnout tak pacientům všechny výhody, které robotická chirurgie nabízí. Je však třeba zdůraznit velkou zkušenost s robotickou operativou, protože se jedná o málo časté operace, a také je nezbytná dokonalá anatomická znalost příslušné oblasti.

Introduction: Based on their experience with robot-assisted vascular surgery, the authors present some unique types of procedures they have performed in this area. Methods: From November 2005 to February 2022, a total of 560 robotic vascular procedures were performed, of which 70 were orphan operations, corresponding to 12.5%. The most common was robotic decompression of the coeliac trunk (18 times) in Dunbar syndrome, followed by robotic repair of type II endoleak after stent graft implantation (15 times) and robotic repair of splenic artery aneurysm (11 times). Less common were isolated pelvic artery aneurysm surgery (8 times), aortic thromboenderectomy and abdominal aortic patch repair (8 times) and hybrid surgery (6 times). Completely unique are renal artery reconstruction (2 times), operation of internal mammary artery aneurysm (1 time) in a patient with Marfan syndrome and paracaval biopsy (1 time) in a cancer patient. Results: In 3 cases (4.2%) the operation had to be converted to open surgery. Twice in the management of splenic artery aneurysm due to flat adhesions in the abdominal cavity and once in the endoleak operation, when due to the very fragile wall of the dilated and pulsating abdominal aortic aneurysm sac, we considered manipulation with robotic instruments to be highly risky. There was zero mortality in this cohort; one patient had to undergo laparoscopic diaphragm repair for diaphragmatic hernia at another institution after deliberation of the coeliac trunk and in one case open surgery was needed for persistent endoleak. Conclusion: The use of the robotic system can be beneficial also in less frequent procedures, offering the patients all the advantages of robotic surgery. However, the need of extensive experience in robotic surgery should be emphasized because these operations are rare and perfect anatomical knowledge of the area is necessary.

Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Unique robotic vascular surgery procedures

References provided by Crossref.org