Cíl: Studie si kladla za cíl ověřit vhodnost použití Škály tíže narkolepsie (Narcolepsy Severity Scale; NSS) jako základního klinického nástroje pro stanovení subjektivní tíže onemocnění u pacientů s narkolepsií typu 1 (NT1) v ČR. Soubor a metodika: Celkem 78 pacientů ze 2 spánkových center s diagnózou NT1 (29 mužů, 49 žen, průměrný věk 36,1 ± 11,7 let, rozmezí 18–71 let, z toho léčených n = 51) vyplnilo škálu NSS sestávající z 15 otázek zaměřených na výskyt, frekvenci a dopad na denní aktivity všech hlavních narkoleptických příznaků. Současně byli instruováni vyplnit Epworthskou škálu spavosti (Epworth Sleepiness Scale; ESS), Škálu tíže únavy (Fatigue Severity Scale; FSS), Škálu hodnocení úzkosti a deprese při hospitalizaci (Hospital Anxiety and Depression Rating Scale; HADS) a zkrácenou verzi Dotazníku kvality života (Quality of Life Questionnaire; SF-36). Výsledky: Škála NSS vykazuje dobrou vnitřní konzistenci dotazníku pomocí koeficientu Cronbachova a, která je pro celou kohortu pacientů s NT1 0,80, pro skupinu léčených pacientů 0,79 a pro skupinu neléčených pacientů 0,82. Keiser-Meyer-Olkinův index pro celou kohortu je 0,73, což potvrzuje dostatečnou strukturální validitu dotazníku. Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl ve skóre NSS léčených a neléčených pacientů, nicméně byla potvrzena korelace celkového skóre NSS s ESS (ρ = 0,61; p < 0,0001) a FSS (ρ = 0,4438; p < 0,0001). Závěr: NSS představuje vhodný a snadno aplikovatelný klinický nástroj ke stanovení subjektivní tíže onemocnění, dobře vystihuje hlavní narkoleptické příznaky a hodnotí jejich vliv na denní aktivity.

Aim: The aim of the study was to verify the applicability of the Narcolepsy Severity Scale (NSS) as a basic clinical tool for determining the subjective severity of the disease in patients with narcolepsy type 1 (NT1) in the Czech Republic. Patients and methods: A total of 78 patients from 2 sleep centers with a diagnosis of NT1 (29 men, 49 women, mean age 36.1 ± 11.7 years, range 18–71 years, N = 51 were treated) completed the NSS scale consisting of 15 questions focusing on the occurrence, frequency, and impact on daily activities of all major narcoleptic symptoms. At the same time, they were instructed to complete the Epworth Sleepiness Scale (ESS), the Fatigue Severity Scale (FSS), the Hospital Anxiety and Depression Rating Scale (HADS) and a short version of the Quality of Life Questionnaire (SF-36). Results: The NSS scale shows good internal consistency of the questionnaire using Cronbach‘s a, which is 0.80 for the whole cohort of NT1 patients, 0.79 for the treated group and 0.82 for the untreated group. The Keiser-Meyer-Olkin index for the entire cohort is 0.73, confirming sufficient structural validity of the questionnaire. There was no significant difference in the NSS scores of treated and untreated patients; however, the correlation of the total NSS score with ESS (ρ = 0.61; P < 0.0001) and FSS (ρ = 0.4438; P < 0.0001) was confirmed. Conclusions: The NSS is a convenient and practical clinical tool for determining the subjective severity of the disease, well capturing the main narcoleptic symptoms and assessing their impact on daily activities.

3 LF UK Praha

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1 LF UK a VFN Praha

Oddělení spánkové medicíny Národní ústav duševního zdraví Klecany

Narcolepsy severity scale and its psychometric properties in patients with narcolepsy type 1 in the Czech Republic

Citace poskytuje Crossref.org