Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní symptomatologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na měření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression cale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza za použití strukturního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenzionalitě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle pohlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se problematiky covid-19 na depresivní symptomatologii. Výsledky. Jednodimenzionální model s korelovanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpovídal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktorová struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt. Limity práce. Vzorek pochází z online průzkumu, respondenti byli ybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých univerzitách. Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástrojem pro měření epresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.

Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations.

Faculty of Social Sciences of the Charles University Prague

Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences

Validizace CES-D 8 na českých vysokoškolských studentech během pandemie covid-19

Literatura