CÍLE: Cílem studie je odpovědět na otázku: Jaký postoj zaujímají studenti sociální práce, sociální pracovníci a vzdělavatelé v sociální práci k využívání supervize jako nástroje pro reflexi osobních problémů v České republice a Chorvatsku? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Ve studii se opírám zejména o teoretické ukotvení supervizních procesů (Kadushin, Harkness, 2002; O’Donoghue, 2010; 2008; 2015). Zaměřuji se na podpůrčí funkci supervize, kterou nově konceptualizuji ve vztahu k zaměření na „reflexi osobních témat“. METODY: Pro zodpovězení výzkumné otázky byla použita kvalitativní výzkumná strategie a následná komparace umožňující porovnat českou a chorvatskou praxi. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor vedený s respondenty vybranými na základě kriteriálního výběru. V procesu analýzy dat byly použity prvky zakotvené teorie. VÝSLEDKY: Chorvatští respondenti mnohem více vnímají supervizi jako nástroj pro reflexi osobních problémů. Čeští respondenti jsou k využívání supervize pro reflexi osobních problémů skeptičtější. Obě skupiny definují bariéry, které stojí v cestě tomu, aby byla supervize důvěrnějším prostředím, kde by mohly být osobní problémy bezpečně reflektovány. Zmiňují také přínosy, které supervize pro reflexi osobních problémů může přinést. IMPLIKACE PRO PRAXI: Závěry přispívají k diskusi o využívání supervize v sociální práci s důrazem na popis přínosů a limitů supervize, jako nástroje pro reflexi profesních i osobních problémů.

OBJECTIVES: The aim of the study is to answer the question: What are the attitudes of social work students, social workers, and social work educators towards the use of supervision as a tool for reflection on personal problems in the Czech Republic and Croatia? THEORETICAL BASE: In this study, I draw particularly on the theoretical anchoring of supervision processes (Kadushin, Harkness, 2002; O’Donoghue, 2008; 2010; 2015). I focus on the supportive function of supervision, which I reconceptualise in relation to a focus on “reflection on personal issues”. METHODS: The qualitative research strategy was used, followed by a comparative study showing Czech and Croatian practices. The data collection technique was a semi-structured interview, with elements of grounded theory being used. OUTCOMES: The Croatian respondents perceive supervision much more as a tool for reflecting on personal problems. The Czech respondents are more sceptical about using supervision to reflect on personal problems. Both groups define barriers that stand in the way of making supervision a more confidential environment where personal problems could be reflected. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The conclusions contribute to the discussion on the use of supervision in social work with an emphasis on describing the benefits and limitations of supervision as a tool for reflection on both professional and personal problems.

Katedra sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity v Brně

Supervision as a Tool for Reflection on the Personal Problems of a Social Worker – Czech and Croatian Practices

Literatura