Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Respiratory problems in full term newborns, which parameters are related to the length of in-patient stay? [Respirační potíže u donošených novorozenců, které parametry souvisí s délkou hospitalizace?]

A. Fotiou, P. V. Vlastarakos, A. E. Sfetsiori, E. F. Tavoulari, M. Liaska, I. Salvanos

. 2023 ; 88 (4) : 264-272.

Jazyk angličtina Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc23013618

Cíl: Analyzovat respirační problémy donošených novorozenců během prvních hodin jejich života, porovnat parametry související s délkou pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče (JIP) a prodiskutovat postupy perinatální péče, které by mohly zabránit následkům a/nebo snížit související náklady hospitalizace na JIP. Materiál a metody: Retrospektivní revize grafu mezi 31. červencem 2017 a 2. březnem 2018 v terciární porodnici. Chí-kvadrátové testování analyzovalo kvalitativní data. Pro kvantitativní proměnné byl použit Mann-Whitney test. Vícenásobné lineární regresní modely určovaly poměry šancí pro asociace, které byly v jednorozměrných analýzách významné. Výsledky: Bylo studováno 86 dětí s dýchacími problémy. Způsob porodu byl vaginální u 11,6 % a císařský řez u 88,4 % novorozenců. 52,3 % přijatých novorozenců mělo přechodnou tachypnoii a relativně rychle se zlepšila. Novorozenci resuscitovaní (p = 0,004) nebo přijatí na JIP z porodního sálu (p = 0,000) vykazovali větší potřebu podávání O2. Dvacet novorozenců bylo intubováno, 16 z nich byl podán surfaktant. Infekce (p < 0,05), abnormální rentgenové vyšetření hrudníku (p = 0,022) a závažnost nemocnosti dýchacího systému (p < 0,05) prodloužily neonatální hospitalizaci. Respirační problémy (p = 0,003) a intubace (p = 0,032) přinesly vyšší náklady na hospitalizaci. Zahájení kojení před 3. dnem života (p = 0,031) a podávání O2 déle než 72 hod (p = 0,036) byly v multivariační regresní analýze významně spojeny s délkou hospitalizace. Závěr: Povinná přítomnost dětského lékaře na porodním sále by optimalizovala oprávněné přímé přijetí na JIP a snížila možnost opožděné diagnózy dechové tísně během rooming-in. Pobyt na jednotce intenzivní péče u novorozenců v termínu by měl být založen na kombinaci diagnostických markerů sepse, jako je prokalcitonin nebo interleukin-6. Je také nutný specifický protokol týkající se podávání surfaktantu u intubovaných donošených dětí. Závažnost nemocnosti dýchacího systému není klíčovým určujícím faktorem výživy kojenců. Informace matek týkající se zdraví kojence a schopností kojení mohou zvýšit míru kojení.

Objective: To analyze respiratory problems of full term newborn babies during their first hours of life, compare parameters related to the length of neonatal intensive care unit (NICU) in-patient stay, and discuss perinatal care practices, which could prevent consequences, and/or reduce associated costs of NICU hospitalization. Material and methods: Retrospective chart review between July 31st 2017 and March 2nd 2018 in a tertiary maternity hospital. Chi-square testing analyzed qualitative data. Mann-Whitney test was used for quantitative variables. Multiple linear regression models determined odds ratios for associations were found to be significant in univariate analyses. Results: 86 babies with respiratory problems were studied. Delivery mode was vaginal in 11.6% and caesarean section in 88.4% of newborns. About 52.3% of admitted newborns had transient tachypnea and improved relatively quickly. Newborns resuscitated in (P = 0.004) or admitted to the NICU from the delivery room (P = 0.000) displayed greater need for O2 administration. Twenty neonates were intubated; 16 of them were administered surfactant. Infection (P < 0.05), abnormal chest x-ray (P = 0.022), and the severity of respiratory system morbidity (P < 0.05) prolonged neonatal in-patient stay. Respiratory problems (P = 0.003) and intubation (P = 0.032) incurred greater hospitalization costs. Breastfeeding initiation before the 3rd day of life (P = 0.031), and O2 administration for more than 72 h (P = 0.036) were significantly associated with the length of in-patient stay in the multivariate regression analysis. Conclusion: Mandating the presence of a pediatrician in the delivery room would optimize justified direct NICU admissions and reduce the possibility of delayed diagnosis of respiratory distress during rooming-in. NICU in-patient stay in full term neonates should be based on combining diagnostic markers of sepsis, such as procalcitonin or interleukin-6. A specific protocol regarding surfactant administration in intubated full term infants is also necessary. The severity of respiratory system morbidity is not the key determinant of infant feeding. Maternal information regarding infant health and breastfeeding abilities may improve breastfeeding rates.

Respirační potíže u donošených novorozenců, které parametry souvisí s délkou hospitalizace?

Citace poskytuje Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc23013618
003      
CZ-PrNML
005      
20230920152926.0
007      
ta
008      
230905s2023 xr d f 000 0|eng||
009      
AR
024    7_
$a 10.48095/cccg2023264 $2 doi
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a eng $b cze
044    __
$a xr
100    1_
$a Fotiou, A. $u Department of Neonatology, Helena Venizelou General & Maternity Hospital, Athens, Greece
245    10
$a Respiratory problems in full term newborns, which parameters are related to the length of in-patient stay? / $c A. Fotiou, P. V. Vlastarakos, A. E. Sfetsiori, E. F. Tavoulari, M. Liaska, I. Salvanos
246    31
$a Respirační potíže u donošených novorozenců, které parametry souvisí s délkou hospitalizace?
520    3_
$a Cíl: Analyzovat respirační problémy donošených novorozenců během prvních hodin jejich života, porovnat parametry související s délkou pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče (JIP) a prodiskutovat postupy perinatální péče, které by mohly zabránit následkům a/nebo snížit související náklady hospitalizace na JIP. Materiál a metody: Retrospektivní revize grafu mezi 31. červencem 2017 a 2. březnem 2018 v terciární porodnici. Chí-kvadrátové testování analyzovalo kvalitativní data. Pro kvantitativní proměnné byl použit Mann-Whitney test. Vícenásobné lineární regresní modely určovaly poměry šancí pro asociace, které byly v jednorozměrných analýzách významné. Výsledky: Bylo studováno 86 dětí s dýchacími problémy. Způsob porodu byl vaginální u 11,6 % a císařský řez u 88,4 % novorozenců. 52,3 % přijatých novorozenců mělo přechodnou tachypnoii a relativně rychle se zlepšila. Novorozenci resuscitovaní (p = 0,004) nebo přijatí na JIP z porodního sálu (p = 0,000) vykazovali větší potřebu podávání O2. Dvacet novorozenců bylo intubováno, 16 z nich byl podán surfaktant. Infekce (p < 0,05), abnormální rentgenové vyšetření hrudníku (p = 0,022) a závažnost nemocnosti dýchacího systému (p < 0,05) prodloužily neonatální hospitalizaci. Respirační problémy (p = 0,003) a intubace (p = 0,032) přinesly vyšší náklady na hospitalizaci. Zahájení kojení před 3. dnem života (p = 0,031) a podávání O2 déle než 72 hod (p = 0,036) byly v multivariační regresní analýze významně spojeny s délkou hospitalizace. Závěr: Povinná přítomnost dětského lékaře na porodním sále by optimalizovala oprávněné přímé přijetí na JIP a snížila možnost opožděné diagnózy dechové tísně během rooming-in. Pobyt na jednotce intenzivní péče u novorozenců v termínu by měl být založen na kombinaci diagnostických markerů sepse, jako je prokalcitonin nebo interleukin-6. Je také nutný specifický protokol týkající se podávání surfaktantu u intubovaných donošených dětí. Závažnost nemocnosti dýchacího systému není klíčovým určujícím faktorem výživy kojenců. Informace matek týkající se zdraví kojence a schopností kojení mohou zvýšit míru kojení.
520    9_
$a Objective: To analyze respiratory problems of full term newborn babies during their first hours of life, compare parameters related to the length of neonatal intensive care unit (NICU) in-patient stay, and discuss perinatal care practices, which could prevent consequences, and/or reduce associated costs of NICU hospitalization. Material and methods: Retrospective chart review between July 31st 2017 and March 2nd 2018 in a tertiary maternity hospital. Chi-square testing analyzed qualitative data. Mann-Whitney test was used for quantitative variables. Multiple linear regression models determined odds ratios for associations were found to be significant in univariate analyses. Results: 86 babies with respiratory problems were studied. Delivery mode was vaginal in 11.6% and caesarean section in 88.4% of newborns. About 52.3% of admitted newborns had transient tachypnea and improved relatively quickly. Newborns resuscitated in (P = 0.004) or admitted to the NICU from the delivery room (P = 0.000) displayed greater need for O2 administration. Twenty neonates were intubated; 16 of them were administered surfactant. Infection (P < 0.05), abnormal chest x-ray (P = 0.022), and the severity of respiratory system morbidity (P < 0.05) prolonged neonatal in-patient stay. Respiratory problems (P = 0.003) and intubation (P = 0.032) incurred greater hospitalization costs. Breastfeeding initiation before the 3rd day of life (P = 0.031), and O2 administration for more than 72 h (P = 0.036) were significantly associated with the length of in-patient stay in the multivariate regression analysis. Conclusion: Mandating the presence of a pediatrician in the delivery room would optimize justified direct NICU admissions and reduce the possibility of delayed diagnosis of respiratory distress during rooming-in. NICU in-patient stay in full term neonates should be based on combining diagnostic markers of sepsis, such as procalcitonin or interleukin-6. A specific protocol regarding surfactant administration in intubated full term infants is also necessary. The severity of respiratory system morbidity is not the key determinant of infant feeding. Maternal information regarding infant health and breastfeeding abilities may improve breastfeeding rates.
650    _7
$a lidé $7 D006801 $2 czmesh
650    _7
$a novorozenec $7 D007231 $2 czmesh
650    17
$a poruchy dýchání $7 D012120 $2 czmesh
650    _7
$a tachypnoe $7 D059246 $2 czmesh
650    _7
$a přechodná tachypnoe novorozence $7 D059245 $2 czmesh
650    _7
$a hospitalizace $7 D006760 $2 czmesh
650    17
$a intenzivní péče o novorozence $7 D015931 $2 czmesh
650    _7
$a retrospektivní studie $7 D012189 $2 czmesh
700    1_
$a Vlastarakos, V. P. $u 2nd ENT Department, University of Athens, ATTIKON University Hospital, Athens, Greece
700    1_
$a Sfetsiori, E. A. $u 2nd Department of Pediatrics University of Athens, P. & A. Kyriakou Children's Hospital, Athens, Greece
700    1_
$a Tavoulari, F. E. $u Department of Neonatology, Agios Panteleimon General Hospital, Nikaia, Greece
700    1_
$a Liaska, M. $u 2nd Department of Pediatrics University of Athens, P. & A. Kyriakou Children's Hospital, Athens, Greece
700    1_
$a Salvanos, I. $u Department of Neonatology, Helena Venizelou General & Maternity Hospital, Athens, Greece
773    0_
$w MED00010981 $t Česká gynekologie $x 1210-7832 $g Roč. 88, č. 4 (2023), s. 264-272
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2023-4-5/respiracni-potize-u-donosenych-novorozencu-ktere-parametry-souvisi-s-delkou-hospitalizace-135045 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 4086 $c 310 $y p $z 0
990    __
$a 20230905 $b ABA008
991    __
$a 20230920153043 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1982160 $s 1199928
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2023 $b 88 $c 4 $d 264-272 $i 1210-7832 $m Česká gynekologie $x MED00010981 $y 135045
LZP    __
$c NLK109 $d 20230920 $b NLK111 $a Meditorial-20230905

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...