Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.

Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích České Budějovice

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Ústav ošetřovatelství porodní asistence a neodkladné péče České Budějovice

Perceptions of workload and other risk factors of stroke