Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Anémie v těhotenství - diagnostika a management
[Anemia in pregnancy - diagnosis and management]

Zdeněk Laštůvka, Pavel Calda

. 2024 ; 16 () : 26-33. [pub] 20240409

Status minimal Language Czech Country Czech Republic

Anémie v těhotenství je uznávaným rizikovým faktorem pro komplikace plodu a matky, jako je nedonošenost, nízká porodní hmotnost, abrupce placenty, preeklampsie a poporodní krvácení. Nejčastější je anémie z nedostatku železa, tvoří přibližně 90 % všech anémií zachycených v těhotenství. Porod anemické ženy klasifikujeme jako rizikový. Každá těhotná žena by měla preventivně přijímat 30 mg elementárního železa denně pro pokrytí potřeb v těhotenství (přibližně dvojnásobná dávka než u netěhotné). Toto množství je obtížné přijmout i v případě běžné pestré stravy. Množství elementárního železa udávaného v léčivých přípravcích nekoresponduje s jeho biologickou dostupností. U anemických žen by prvním terapeutickým testem mělo být podání železa perorálně. Pokud po 4 týdnech dojde k nárůstu hladiny hemoglobinu, jednalo se o nedostatek železa. Ženy s potvrzenou anémií z nedostatku železa by měly přijímat 30–60 mg elementárního železa denně. V případě nedostatečné suplementace perorálními preparáty je vhodné zvážení intravenózních preparátů železa. Symptomatické těhotné s těžkou anémií (<75 g/l), v pozdní fázi těhotenství (po 34. týdnu) nebo s nedostatečnou odpovědí na suplementaci železem by měl vyšetřit specialista – internista a vyloučit jiné příčiny anémie. Po normalizaci hladin hemoglobinu by suplementace měla být podávána další 3 měsíce nebo alespoň do 6. týdne po porodu. Ženy s hladinou hemoglobinu <105 g/l v období po porodu by měly užívat 30–60 mg elementárního železa denně po dobu 3 měsíců. Parenterální podání železa je léčbou volby u žen s potvrzeným deficitem železa, které nedostatečně odpověděly na perorální podání nebo ho netolerovaly (zejména těhotné v II. a III. trimestru). Perorální a intravenózní preparáty mají prokazatelný efekt při terapii anémie z nedostatku železa ve srovnání s placebem. Intravenózní preparáty mají oproti perorálním rychlejší nástup účinku a jsou méně náročné na spolupráci pacienta. Starší typy intravenózních přípravků byly více spojovány se závažnými komplikacemi vyvolanými těžší alergickou reakcí. Krevní transfuze by měla být vyhrazena ženám s rychlou větší krevní ztrátou s hemodynamickými důsledky a rizikem dalšího krvácení nebo známkami kardiovaskulárních komplikací.

Anemia in pregnancy is a recognized risk factor for complications in both the fetus and the mother, such as preterm birth, low birth weight, placental abruption, preeclampsia, and postpartum hemorrhage. The most common type is iron deficiency anemia, which accounts for approximately 90% of all anemias detected during pregnancy. The delivery of an anemic woman is classified as high-risk. Every pregnant woman should proactively take 30 mg of elemental iron daily to meet the needs of pregnancy (approximately twice the dose for non-pregnant women). This amount is difficult to obtain, even with a varied diet. The quantity of elemental iron stated in medications does not correspond to its biological availability. The first therapeutic test for anemic women should be oral iron administration. If there is an increase in hemoglobin levels after 4 weeks, it indicates an iron deficiency. Women with confirmed iron deficiency anemia should take 30–60 mg of elemental iron daily. If oral supplements are insufficient, intravenous iron preparations should be considered. Symptomatic pregnant women, with severe anemia (<75 g/l), in the late stage of pregnancy (after the 34 th week), or with insufficient response to iron supplementation should be examined by a specialist – an internal medicine doctor, to rule out other causes of anemia. After normalizing hemoglobin levels, supplementation should continue for another 3 months or at least until the 6th week postpartum. Women with a postpartum hemoglobin level <105 g/l should take 30–60 mg of elemental iron daily for 3 months. Parenteral iron administration is the treatment of choice for women with confirmed iron deficiency who have not responded adequately to oral administration or who have not tolerated it (especially pregnant women in the 2 nd and 3rd trimesters). Oral and intravenous preparations have a proven effect in treating iron deficiency anemia compared to placebo. Intravenous preparations have a faster onset of action than oral ones and do not require as much patient‘s compliance. Older types of intravenous preparations were more associated with severe complications caused by severe allergic reactions. Blood transfusions should be reserved for women with rapid major blood loss with hemodynamic consequences, at risk of further bleeding, or showing signs of cardiovascular complications.

Anemia in pregnancy - diagnosis and management

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc24009583
003      
CZ-PrNML
005      
20240602133340.0
007      
cr|cn|
008      
240602e20240409xr ad fs 000 0|cze||
009      
eAR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Laštůvka, Zdeněk $7 xx0266816 $u Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
245    10
$a Anémie v těhotenství - diagnostika a management / $c Zdeněk Laštůvka, Pavel Calda
246    31
$a Anemia in pregnancy - diagnosis and management
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Anémie v těhotenství je uznávaným rizikovým faktorem pro komplikace plodu a matky, jako je nedonošenost, nízká porodní hmotnost, abrupce placenty, preeklampsie a poporodní krvácení. Nejčastější je anémie z nedostatku železa, tvoří přibližně 90 % všech anémií zachycených v těhotenství. Porod anemické ženy klasifikujeme jako rizikový. Každá těhotná žena by měla preventivně přijímat 30 mg elementárního železa denně pro pokrytí potřeb v těhotenství (přibližně dvojnásobná dávka než u netěhotné). Toto množství je obtížné přijmout i v případě běžné pestré stravy. Množství elementárního železa udávaného v léčivých přípravcích nekoresponduje s jeho biologickou dostupností. U anemických žen by prvním terapeutickým testem mělo být podání železa perorálně. Pokud po 4 týdnech dojde k nárůstu hladiny hemoglobinu, jednalo se o nedostatek železa. Ženy s potvrzenou anémií z nedostatku železa by měly přijímat 30–60 mg elementárního železa denně. V případě nedostatečné suplementace perorálními preparáty je vhodné zvážení intravenózních preparátů železa. Symptomatické těhotné s těžkou anémií (<75 g/l), v pozdní fázi těhotenství (po 34. týdnu) nebo s nedostatečnou odpovědí na suplementaci železem by měl vyšetřit specialista – internista a vyloučit jiné příčiny anémie. Po normalizaci hladin hemoglobinu by suplementace měla být podávána další 3 měsíce nebo alespoň do 6. týdne po porodu. Ženy s hladinou hemoglobinu <105 g/l v období po porodu by měly užívat 30–60 mg elementárního železa denně po dobu 3 měsíců. Parenterální podání železa je léčbou volby u žen s potvrzeným deficitem železa, které nedostatečně odpověděly na perorální podání nebo ho netolerovaly (zejména těhotné v II. a III. trimestru). Perorální a intravenózní preparáty mají prokazatelný efekt při terapii anémie z nedostatku železa ve srovnání s placebem. Intravenózní preparáty mají oproti perorálním rychlejší nástup účinku a jsou méně náročné na spolupráci pacienta. Starší typy intravenózních přípravků byly více spojovány se závažnými komplikacemi vyvolanými těžší alergickou reakcí. Krevní transfuze by měla být vyhrazena ženám s rychlou větší krevní ztrátou s hemodynamickými důsledky a rizikem dalšího krvácení nebo známkami kardiovaskulárních komplikací.
520    9_
$a Anemia in pregnancy is a recognized risk factor for complications in both the fetus and the mother, such as preterm birth, low birth weight, placental abruption, preeclampsia, and postpartum hemorrhage. The most common type is iron deficiency anemia, which accounts for approximately 90% of all anemias detected during pregnancy. The delivery of an anemic woman is classified as high-risk. Every pregnant woman should proactively take 30 mg of elemental iron daily to meet the needs of pregnancy (approximately twice the dose for non-pregnant women). This amount is difficult to obtain, even with a varied diet. The quantity of elemental iron stated in medications does not correspond to its biological availability. The first therapeutic test for anemic women should be oral iron administration. If there is an increase in hemoglobin levels after 4 weeks, it indicates an iron deficiency. Women with confirmed iron deficiency anemia should take 30–60 mg of elemental iron daily. If oral supplements are insufficient, intravenous iron preparations should be considered. Symptomatic pregnant women, with severe anemia (<75 g/l), in the late stage of pregnancy (after the 34 th week), or with insufficient response to iron supplementation should be examined by a specialist – an internal medicine doctor, to rule out other causes of anemia. After normalizing hemoglobin levels, supplementation should continue for another 3 months or at least until the 6th week postpartum. Women with a postpartum hemoglobin level <105 g/l should take 30–60 mg of elemental iron daily for 3 months. Parenteral iron administration is the treatment of choice for women with confirmed iron deficiency who have not responded adequately to oral administration or who have not tolerated it (especially pregnant women in the 2 nd and 3rd trimesters). Oral and intravenous preparations have a proven effect in treating iron deficiency anemia compared to placebo. Intravenous preparations have a faster onset of action than oral ones and do not require as much patient‘s compliance. Older types of intravenous preparations were more associated with severe complications caused by severe allergic reactions. Blood transfusions should be reserved for women with rapid major blood loss with hemodynamic consequences, at risk of further bleeding, or showing signs of cardiovascular complications.
700    1_
$a Calda, Pavel, $d 1957- $7 mzk2006323882 $u Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
773    0_
$t Aktuální gynekologie a porodnictví $x 1803-9588 $g Roč. 16 (20240409), s. 26-33 $w MED00165192
856    41
$u https://www.actualgyn.com/pdf/en_2024_292.pdf $y domovská stránka časopisu - plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b online $y 0 $z 0
990    __
$a 20240602104458 $b ABA008
991    __
$a 20240602135144 $b ABA008
999    __
$a min $b bmc $g 2100953 $s 1219384
BAS    __
$a 3 $a 4
BMC    __
$a 2024 $b 16 $d 26-33 $i 1803-9588 $e 20240409 $m Aktuální gynekologie a porodnictví $x MED00165192
LZP    __
$a NLK 2024-21/dk

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...