-
Something wrong with this record ?
Myofascial trigger points: Understanding,diagnosis, management and treatment. Pelvic pain symptoms [Myofasciální spouštěcí body: problematika, diagnostika, management a terapie. Symptomy bolestí pánevního dna]
Karel Hurt, Aneta Krajcova, Frantisek Zahalka
Status minimal Language English Country Czech Republic
Digital library NLK
Source
NLK
Open Access Digital Library
from 2009-01-01
ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources
from 2009
Úvod: Syndrom chronické pánevní bolesti (CPPS) je časté onemocnění u žen. Kategorizace stavu je určena příčinou bolesti. Organická bolest doprovází konkrétní onemocnění a zmírňuje se hlavně tím, že se řeší hlavní příčina základní poruchy. Bolest neznámého původu, inaparentní, je zřídka adekvátně zvládnuta. Syndrom myofasciální bolesti pánevního dna je často prezentován jejími různými formami. Frekvence CPPS se odhaduje u přibližně 10 % ženské populace. Myofasciální spoušťové body jsou často identifikovány jako zdroj bolesti. Je to zvláštní forma ischemické lokální svalové bolesti spojené s přenesenou, transferovanou bolestí, která způsobuje, že migruje do odlišné oblasti. Spouštěcí body se liší od klasického vzorce bolesti, často postrádají schopnost hojení a mají tendenci přejít do stavu persistující bolesti. Patofyziologie: Náš přehled se zaměřuje na aktuální teorie týkající se patofyziologie spouštěcích bodů, zejména na hypotézu zahrnující excesivní uvolňování acetylcholinu. Diagnóza: Primárně je založena na různých palpačních technikách. Význam klademe na instrumentální metody jako je elektromyografie, ultrasonografie, USG barevné mapování a elastografie. Terapie: Je zaměřena na eliminaci spouštěcích bodů pomocí různých technik. Používá se metoda suché jehly, aplikace anestetik či antiflogistik. Naší pozornosti neušla velmi oblíbená aplikace botoxu. Jako další se též užívají některé fyzikální techniky včetně elektrografie, laserové aplikace, ultrazvuk a magnetoterapie. Zvláštní pozornost by měla být věnována vhodné aplikaci slibné terapie rázovou vlnou. Diskuze: Myofasciální spouštěcí body se staly oblastí značného zájmu. V tomto sdělení diskutujeme patofyziologii, diagnostiku a léčbu. Zdůrazňujeme potenciální překážky týkající se interpretace, trvání a chronicity bolesti obecně a pánevního dna zvláště.
Introduction: Chronic pelvic pain syndrome (CPPS) is a common disorder in women. The categorisation of the condition is determined by the cause of the pain. Organic pain accompanies a particular disease and is mainly alleviated by addressing the root cause of the underlying disorder. Pain of unknown origin, inapparent, is seldom resolved or adequately managed. Myofascial pain syndrome in the pelvic floor is often linked to different forms of pain. The frequency of CPPS is estimated to be approximately 10% of the female population. Myofascial trigger points are often identified as a source of pain. It is a particular form of ischaemic local muscle pain associated with referred pain, which causes it to migrate to a distinct region. Trigger points differ from a classical pain pattern and have difficulty healing. They often lack healing capability and tend to transition into a state of more persistent pain. Pathophysiology: Our review focuses on recent theories regarding the pathophysiology of trigger points, particularly the hypothesis involving excessive acetylcholine release. Diagnosis: Is based on different palpation techniques. We emphasize instrumental methods such as electromyography, ultrasonography, colour flow mapping and elastography. Therapy: Is focused on eliminating trigger points through the use of different techniques. Dry needling, wet needling, anesthetic, and antiflogistic applications are frequently employed. The highly popular use of Botox has not escaped our attention. Moreover, implementing physical techniques, including electrography, laser application, ultrasound and magnetotherapy, is also useful. Special attention should be paid to properly applying promising shock wave therapy. Discussion: Myofascial trigger points have become an area of considerable interest. In this brief note, we discuss pathophysiology, diagnostics and treatment. We highlight potential hindrances concerning the interpretation, duration and chronicity of pain.
Epilaser Plastic Surgery dpt Prague
Sports Motoric Laboratory Faculty of Physical Education and Sport Charles University Prague
Myofasciální spouštěcí body: problematika, diagnostika, management a terapie. Symptomy bolestí pánevního dna
Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc25006285
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20250302120027.0
- 007
- cr|cn|
- 008
- 250227e20240806xr fs 000 0|eng||
- 009
- eAR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a eng $b cze
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Hurt, Karel $7 xx0077495 $u Obstetrics and Gynaecology dpt., Bulovka University hospital, 1st Faculty of Medicine, Charles University Prague
- 245 10
- $a Myofascial trigger points: Understanding,diagnosis, management and treatment. Pelvic pain symptoms / $c Karel Hurt, Aneta Krajcova, Frantisek Zahalka
- 246 31
- $a Myofasciální spouštěcí body: problematika, diagnostika, management a terapie. Symptomy bolestí pánevního dna
- 504 __
- $a Literatura
- 520 3_
- $a Úvod: Syndrom chronické pánevní bolesti (CPPS) je časté onemocnění u žen. Kategorizace stavu je určena příčinou bolesti. Organická bolest doprovází konkrétní onemocnění a zmírňuje se hlavně tím, že se řeší hlavní příčina základní poruchy. Bolest neznámého původu, inaparentní, je zřídka adekvátně zvládnuta. Syndrom myofasciální bolesti pánevního dna je často prezentován jejími různými formami. Frekvence CPPS se odhaduje u přibližně 10 % ženské populace. Myofasciální spoušťové body jsou často identifikovány jako zdroj bolesti. Je to zvláštní forma ischemické lokální svalové bolesti spojené s přenesenou, transferovanou bolestí, která způsobuje, že migruje do odlišné oblasti. Spouštěcí body se liší od klasického vzorce bolesti, často postrádají schopnost hojení a mají tendenci přejít do stavu persistující bolesti. Patofyziologie: Náš přehled se zaměřuje na aktuální teorie týkající se patofyziologie spouštěcích bodů, zejména na hypotézu zahrnující excesivní uvolňování acetylcholinu. Diagnóza: Primárně je založena na různých palpačních technikách. Význam klademe na instrumentální metody jako je elektromyografie, ultrasonografie, USG barevné mapování a elastografie. Terapie: Je zaměřena na eliminaci spouštěcích bodů pomocí různých technik. Používá se metoda suché jehly, aplikace anestetik či antiflogistik. Naší pozornosti neušla velmi oblíbená aplikace botoxu. Jako další se též užívají některé fyzikální techniky včetně elektrografie, laserové aplikace, ultrazvuk a magnetoterapie. Zvláštní pozornost by měla být věnována vhodné aplikaci slibné terapie rázovou vlnou. Diskuze: Myofasciální spouštěcí body se staly oblastí značného zájmu. V tomto sdělení diskutujeme patofyziologii, diagnostiku a léčbu. Zdůrazňujeme potenciální překážky týkající se interpretace, trvání a chronicity bolesti obecně a pánevního dna zvláště.
- 520 9_
- $a Introduction: Chronic pelvic pain syndrome (CPPS) is a common disorder in women. The categorisation of the condition is determined by the cause of the pain. Organic pain accompanies a particular disease and is mainly alleviated by addressing the root cause of the underlying disorder. Pain of unknown origin, inapparent, is seldom resolved or adequately managed. Myofascial pain syndrome in the pelvic floor is often linked to different forms of pain. The frequency of CPPS is estimated to be approximately 10% of the female population. Myofascial trigger points are often identified as a source of pain. It is a particular form of ischaemic local muscle pain associated with referred pain, which causes it to migrate to a distinct region. Trigger points differ from a classical pain pattern and have difficulty healing. They often lack healing capability and tend to transition into a state of more persistent pain. Pathophysiology: Our review focuses on recent theories regarding the pathophysiology of trigger points, particularly the hypothesis involving excessive acetylcholine release. Diagnosis: Is based on different palpation techniques. We emphasize instrumental methods such as electromyography, ultrasonography, colour flow mapping and elastography. Therapy: Is focused on eliminating trigger points through the use of different techniques. Dry needling, wet needling, anesthetic, and antiflogistic applications are frequently employed. The highly popular use of Botox has not escaped our attention. Moreover, implementing physical techniques, including electrography, laser application, ultrasound and magnetotherapy, is also useful. Special attention should be paid to properly applying promising shock wave therapy. Discussion: Myofascial trigger points have become an area of considerable interest. In this brief note, we discuss pathophysiology, diagnostics and treatment. We highlight potential hindrances concerning the interpretation, duration and chronicity of pain.
- 700 1_
- $a Krajcová, Aneta $7 xx0234600 $u Epilaser, Plastic Surgery dpt., Prague 4
- 700 1_
- $a Zahálka, František, $d 1961- $7 mzk2005274933 $u Sports Motoric Laboratory, Faculty of Physical Education and Sport, Charles University Prague
- 773 0_
- $t Aktuální gynekologie a porodnictví $x 1803-9588 $g Roč. 16 (20240806), s. 53-58 $w MED00165192
- 856 41
- $u https://www.actualgyn.com/pdf/cz_2024_296.pdf $y domovská stránka časopisu - plný text volně přístupný
- 910 __
- $a ABA008 $b online $y 0 $z 0
- 990 __
- $a 20250227101941 $b ABA008
- 991 __
- $a 20250302122110 $b ABA008
- 999 __
- $a min $b bmc $g 2275719 $s 1243336
- BAS __
- $a 3 $a 4
- BMC __
- $a 2024 $b 16 $d 53-58 $i 1803-9588 $e 20240806 $m Aktuální gynekologie a porodnictví $x MED00165192
- LZP __
- $a NLK 2025-08/dk