Předmětem přehledného sdělení jsou přímé a nepřímé metody stanovení referenčních intervalů v klinických laboratořích. U přímých metod jde o multicentrické studie, u nepřímých o zpracování rozsáhlých souborů laboratorních dat a big dat pokročilými statistickými metodami. Dalším tématem je verifikace existujících referenčních intervalů. Neposledním tématem je shrnutí problémů dělení (particionace) referenčních intervalů podle věku a pohlaví. Je zdůrazněna nezbytná souvislost stanovení referenčních intervalů s harmonizací preanalytických procesů a analytických měření u obou (přímých a nepřímých) metod. Cílem sdělení je poskytnout recentní informace, které by usnadnily rutinním klinickým laboratořím efektivní přístup k referenčním intervalům a rozhodovacím limitům jako k jedné ze základních funkcí interpretace a postanalytické fáze laboratorních vyšetření.

Our minireview deals with direct and indirect methods for estimation of reference intervals. It is based on some significant publications about multicentric studies makes mainly in frame of IFCC-C-RIDL activities. Indirect methods are presented as new generation these methods based on digitalization progress. Necessity of harmonization of preanalytical factors and metrological traceability to creating valid reference intervals is emphasized. Commonly accepted method for verification of reference intervals is also introduced. Problems of partition of reference intervals, namely in pediatry, are also part of communication. The aim of communication is to increase information level for routine clinical laboratories.

Innovation in the determination and verification of reference intervals

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura