Digitalis (D) byl již od uvedení do léčebné praxe (1785) pokládán na základě mylně postavené indikace (nebo diagnózy?) a nesprávného dávkování za málo účinný a príliš toxický (spor s Lettsomem). Malá terapeutická šíře je hlavní námitkou proti D také v poslední digitalisové kontroverzi, jež vznikla po zavedení orálně účinných diuretik, po zlepšení galenické formulace digitalisových specialit a rozšíření moderní terapie o léky, jež mají závažné interakce či nežádoucí účinky při srdečním selhání (NSAID, antiarytmika, betablokátory, vazodilatátory, některá psychofarmaka). Studie zaměřené na hemodynamické a neurohumorální parametry, stejně jako kontrolované multicentrické studie u nemocných se srdečním selháním při sinusovém rytmu, především studie RADIANCE a PROVED (1993), a poslední kontrolovaná studie DIG, zahrnující 7000 pacientů tů, jejíž konečné znění bylo publikováno v únoru 1997, prokázaly však, že bez digoxinu dochází ke klinicky relevantnímu zhoršení stavu nemocných, které se dá zachytit kvantifikovatelnými parametry jako statisticky vysoce signifikantní. Digitalis - jako jediné kardiotonikum vhodné pro dlouhodobou léčbu je nadále suverénním lékem při srdeční slabosti, a je při správné indikaci a ve správném dávkování nedílnou součástí léčby vedle diuretik a ACE-inhibitorů. Ačkoli nesnižuje patrně přímo mortalitu, má komplexní účinek na myokard a cirkulaci, který nelze zatím žádnými jinými léky nahradit.

Digitalis (D) was ever since its introduction into therapeutic practice (1785) assumed, due to erroneously established indication (or diagnosis?) and incorrect dosage to have a low effectiveness and to be too toxic (dispute with Lettsome). The narrow therapeutic range is the main objection against D also in the most recent digitalis preparations and after extension of modem therapy by drugs which have serious interactions or undesirable effects during cardiac failure (NSAID, antiarrhythmic drugs, beta-blockers, vasodilatators, some psychopharmaceutical drugs). Investigations focused on haemodynamic and neurohumoral parameters, similarly as controlled multicentric studies in patients with cardiac failure and sinus rhythm, in particular the work of Radiance and Proved (1993) and the last controlled study DIG comprising 7000 patients the final version of which was published in February 1997, provided, however, evidence that without digoxin a clinically relevant deterioration of the patients, status occurs which can be be recorded by quantifiable parameters and is highly significant. Digitalis thus remains - as the only cardiotonic suitable for long-term treatment the supreme drug in cardiac weakness, if properiy indicated and when the proper dosage is used, an integral part of treatment in addition to diuretics and ACE-inhibitors. Although it probably does not reduce the mortality directly, it has a comprehensive effect on the heart muscle and circulation which cannot be substituted so far by any other drugs.

Rehabilitační klinika Kardiologická ambulance Rheinfelden CH

Digitalis - yes or no. Digitalis controversy

Digitalis - ano, či ne? Digitalisová kontroverze = Digitalis - yes or no. Digitalis controversy /

Digitalis - yes or no. Digitalis controversy /

Lit: 39

Souhrn en