Revoluční změny v léčbě supraventrikulámích tachyarytmií způsobené zavedením katetrizačních ablací do běžné kfinické praxe prinesly nové poznatky o mechanismu vzniku jednotlivých poruch srdečního rytmu a také nové požadavky na jejich podrobnější klasifikaci a diferenciální diagnostiku. Důležité je, že pro klinickou praxi postačující diferenciální diagnostiku jednotlivých supraventrikulámích arytmií lze provést na základě analýzy standardního 12svodového elektrokardiogramu. To může mít význam zejména pri volbě farmakologické léčby, kdy by mělo být příslušné antiarytmikum optimálně vybráno podle předpokládaného mechanismu arytmie. Dále může být znalost typu arytmie přínosem při úvaze o indikaci ke katetrizační ablaci. V současnosti se jeví jako účelné rozlišovat 3 hlavní skupiny supraventrikulárních tachyarytmií: (1) síňové tachyarytmie, které mají svůj původ výlučně v oblasti síní, (2) tachykardie pocházející z oblasti AV junkce a (3) paroxyzmální AV reentry tachykardie podmíněné přítomností jedné nebo více přídatných drah. První skupinu lze podrobněji děht na: (a) síňové tachykardie makroreentry typu", které zahrnují reentry s makroskopickými anatomickými nebo funkčními bariérami; (b) fokální síňové tachykardie", které pocházejí z ohraničeného ohniska v síni; (c) syndrom nepříměřené sinusové tachykardie, která je nejspíše důsledkem zvýšené cithvosti sinusového uzlu na endogenní katecholaminy; (4) fibrilaci síní na podkladě mnohočetných reentry okruhů v síních. Elektrokardiografická diferenciální diagnostika je založena především na posouzení přítomnosti a morfologie vln P v jednotlivých svodech standardního záznamu. Zatímco chyběni vln P nebo jejich výskyt v terminálni části komplexu QRS pri tachykardii je charakteristickým rysem typické AV uzlové reentry tachykardie, o něco delší RP interval nasvědčuje spíše pro AV reentry tachykardii. V případě, kdy RP interval přesáhne interval PR, může jít buď o sinovou tachykardii, o atypickou AV uzlovou reentry nebo o AV reentry tachykardii v přítomnosti přídatné dráhy s pomalými převodními vlastnostmi. Pomocnými kritérii jsou pritomnost nebo chyběni AV blokády při tachykardii, výskyt QRS altemans, frekvence tachykardie a sklon osy a morfologie vln P.

Revolutionary progress in the treatment of supraventricular tachyarrhythmias resulting from introduction of catheter ablation techniques into routine clinical practice has yielded new data about the mechanism and set new requrements regarding more detailed classification and difrerential diagnosis of these arrhythmias. Importantly, clinically acceptable differential diagnosis of supraventricular tachyarrhythmias can be based on an analysis of the standard 12-lead electrocardiogram. This may proved useful especially when selecting the optimum antiarrhythmic drug according to the suspected mechanism of arrhythmia. Furthermore, the diagnosis of a particular form of arrhythmia may be helpful when considering catheter ablation. At present, supraventricular tachyarrhythmias may be divided into 3 general categories: (1) atrial tachyarrhythmias confined solely to atrial tissue, (2) tachycardias involving the AV junction, and (3) paroxysmal AV reentry tachycardias involving one or more accessory connections. The first category can be further subvided into: (a) macroreentry atrial tachycardias related to the presence of macroscopic anatomie or functional barriers; (b) focal atrial tachycardias arising from a focus in the atrium; (c) the syndrome of inappropriate sinus tachycardia resulting most probably from hypersensitivity to adrenergic stimulation; (4) atrial fibrillation based on the existence of multiple wandering wavelets in the atria. Electrocardiographic differential diagnosis is predominantly based on an analysis of the appearance and timing of the P waves in individual ECG leads. While the absence of P waves or its appearance in the initial or terminal portions of the QRS complex during tachycardia are characteristic of typical AV nodal reentry tachycardia, a slightly longer RP interval suggests diagnosis of AV reentry tachycardia. In the case when the RP interval exceeds the PR interval, tachycardia may be atrial or atypical AV nodal reentry and/or AV reentry with a slowly conducting accessory pathway. Additional criteria comprise the presence or absence of AV block dunng tachycardia, the appearance of QRS altemans, the frequency of tachycardia, and an axis orientation of the P wave and its morphology.

IKEM Klinika kardiologie Praha

Sukpraventricular tachyarrhythmias. Electrocardiographic differential diagnosis

Supraventrikulární tachyarytmie. Elektrokardiografická diferenciální diagnostika = Sukpraventricular tachyarrhythmias. Electrocardiographic differential diagnosis /

Sukpraventricular tachyarrhythmias. Electrocardiographic differential diagnosis /

Lit: 15

Souhrn: eng