nco032315 Dotaz Zobrazit nápovědu
svazky ; 25 cm
- MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- ošetřovatelství
Příspěvek teoreticko-přehledového charakteru je věnován komunikačnímu významu an-glického jazyka a problematice výuky angličtiny ve zdravotnických oborech s důrazem na pragmatický význam této výuky z hlediska dorozumívacího a epistemologického. Obsah příspěvku vychází z autorovy dlouholeté pedagogické zkušenosti a z rešeršní činnosti v databázích PubMed, ScienceDirect, Medvik.
The present theoretical-review article discusses significance of the English language in professional communication and some issues related to English language teaching in health care-oriented study programmes with an emphasis on pragmatic aspects of the teaching process in terms of communication and epistemology. The article is based on a long-term teaching experience and on literature search performed in PubMed, Scien-ceDirect and Medvik databases.
Transplantácia pľúc je plne zavedená klinická metóda, ktorá zachraňuje a zlepšuje kvalitu života pacientom v konečnom štádiu pľúcneho ochorenia. V Českej republike sa trans-plantácia pľúc vykonáva od roku 1997. Počas tohto obdobia sa program transplantácie pľúc neustále vyvíja a mení. V tomto príspevku je uvedená svetová história transplantácie pľúc, ale aj vývoj transplantácie pľúc v Českej republike. V závere je objasnené pre akých pacientov je transplantácia pľúc určená, a opísaný zložitý proces protokolárnych vyšetrení pred zaradením na čakaciu listinu.
Lung transplantation is fully implemented clinical method, which saves and improves quality of life of patients in their final stage of lung disease. In the Czech Republic is the lung transplantation performed from 1997. During this period was the program of lung transplantation always evolving and changing. In this report is written world history of lung transplantation as well as evolution of lung transplantation in Czech Republic. In the end it’s explained for which patients is the lung transplantation dedicated, and described difficult process of protocolar examinations before listing into the waiting list.
Východiska: Porodní asistence je krásné, ale zároveň stresující povolání. V kombinaci s negativními faktory, může u porodních asistentek docházet k narušení jejich subjektivní pohody a psychického zdraví. To se projeví vznikem stresu a následně syndromem vyhoření u porodních asistentek. Cíl: Cílem práce bylo identifikovat faktory, které vedou ke stresu a k syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek. Design studie byl zvolen literární přehled. Metody: Do literárního přehledu byly zahrnuty pouze plné texty odborných článků publikované v anglickém jazyce v letech 2017–2018, které prezentovaly výsledky studií vztahující se k problematice stresu a syndromu vyhoření konkrétně jen u porodních asistentek; nikoliv u jiných zdravotnických pracovníků. Zdrojem dat byly zahraniční, odborné licencované elektronické databáze CINAHL, Science Direct, Wiley Library Online. Z původních 95 studií bylo 86 vyřazeno a do literárního přehledu bylo ve finální fázi zařazeno 9 relevantních studií. Výsledky: Z výsledků literárního přehledu je zřejmé, že ke vzniku stresu a syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek přispívá řada negativních faktorů. Mezi negativní faktory patří nedostatek profesního uznání a ocenění, nedostatečná podpora ze strany managementu nebo ze strany kolegů, nedostatek příležitostí k profesnímu růstu, směnná práce, dlouhá pracovní doba, nedostatečný počet personálu, vysoké pracovní zatížení a nízká autonomie porodních asistentek. Tyto dissatisfaktory mají také negativní dopad na pracovní spokojenost porodních asistentek. Závěr: Literární přehled prezentuje faktory, které přispívají ke stresu a k syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek. Stres a syndrom vyhoření následně přispívají k pracovní nespokojenosti porodních asistentek. Ta se může negativně projevit v kvalitě poskytované péče porodními asistentkami. Manažeři ošetřovatelské péče by se měli zaměřit na zjišťování těchto faktorů a následně podnikat kroky (nápravná opatření) k jejich eliminaci.
Background: Midwifery is a beautiful but stressful profession. In combination with negative factors, midwives may impair their subjective well-being and mental health. This is manifested by stress and burnout in midwives. Aim: The aim of this work was to create an review of factors that lead to stress and burnout in the profession of midwives. Design of the study was chosen literature review. Methods: Only full texts of professional articles published in English in 2017–2018 were included in the literature review and presented the results of studies related to stress and burnout syndrome specifically in midwives only; not other healthcare professionals. The source of the data were foreign, professional licensed electronic databases CINAHL, Science Direct, Wiley Library Online. Of the original 95 studies, 86 were discarded and 9 relevant studies were included in the literature review at the final stage. Results: It is clear from the results of the literature review that a number of negative factors contribute to the development of stress and burnout in the profession of midwives. These factors have a negative impact on midwifery job satisfaction. Negative factors include lack of professional recognition and appreciation, insufficient support from management or colleagues, lack of career development opportunities, shift work, long working hours, insufficient staffing, high workloads and low autonomy of midwives. Conclusion: The literature review presents factors contributing to stress in the midwifery profession and leading to burnout. The stress and burnout then contribute to the job dissatisfaction of midwives. This may have a negative effect on the quality of the care provided by midwives. Nursing managers should focus on identifying these factors and then take action to remedy them.
Na počátku minulého století se především v Německu rozvinula koncepce rasové politiky podpořená odpovídajícími Norimberskými zákony. Vlivem lidských ztrát na bojištích druhé světové války začaly vznikat tzv. Lebensborny, kde se programově rodily děti čistě árijských rysů. Lebensborny byly téměř po celé Evropě, a to včetně České republiky. Po ukončení války měly děti z Lebensbornu velké psychické a sociální problémy. Cíl: Cílem článku bylo zpracovat z českých i zahraničních zdrojů informace o experimentu LEBENSBORN. Metodika: Pro sběr dat byla zvolena analýza dokumentů a dat. Výsledky a diskuze: Na základě sběru dat a analýzy dokumentů byla shrnuta fakta z Německa, České republiky i dalších zemí. Závěr: Historická zkušenost „Lebensborn“ a s ní spojené další projekty rasové hygieny, včetně všech válečných zločinů spáchaných nacistickým režimem, jsou varováním všem lidem různé barvy pleti, různého náboženského vyznání, všech dalších odlišností. Kam až může vést nenávist vůči tomu, kdo je jiný než já. Je také varováním před tím, k jakým účelům věda může být využita a jakou praxi věda a vědecké teorie mohou ospravedlnit.
At the beginning of the last century, especially in Germany, the concept of racial policy, supported by the corresponding Nuremberg laws, developed. As a result of human losses on the battlefields of World War II, the so-called Lebensborn began to emerge, where children of purely Aryan lynx were born programmatically. Lebensborn was dotted almost all over Europe, including the Czech Republic. After the war, these children had great mental and social problems. Aim: The aim of the article was to process information about the LEBENSBORN experiment from Czech and foreign sources. Method: Analysis of documents and data was chosen for data collection. Results and discussion: Based on data collection and document analysis, facts from Germany, the Czech Republic and other countries were summarized. Conclusion: The historical experience of “Lebensborn” and its associated racial hygiene projects, including all war crimes committed by the Nazi regime, warn all people of different skin colors, religion and all other differences. As much as hatred can lead to who is different from me. It is also a warning against what purposes science can be used and what practice science and scientific theories can justify.
Zubní kaz je multifaktoriální infekční onemocnění. U kojenců a batolat hrozí vznik časného dětského kazu. Rodiče podceňují preventivní opatření výskytu zubního kazu. Neznají závažné následky pro jejich děti. Hlavní váha péče o zubní dutinu dítěte spočívá právě na rodičích. Rodiče vytvářejí návyky u nejmenších dětí, které si toto odnáší do dalšího období svého života. Cílem příspěvku je shrnout zásady preventivní a praktické péče o chrup u dětí do 3 let.
Tooth decay is a multifactorial infectious disease. Infants and toddlers risk early childhood caries. Parents underestimate the preventive measures of caries. They do not know the serious consequences for their children. The main role of child dental care is played by parents. Parents create the right habits in children who take this to the next period of their lives. The aim of the paper is to summarize the principles of preventive and practical dental care in children under 3 years.
Uvedená kazuistika popisuje průběh diagnostiky a léčby 51 letého pacienta s kolorektálním karcinomem a metastatickým postižením jater. Nález v játrech byl konvenčními chirurgickými technikami neřešitelný, proto autoři přistoupili k dvoufázové resekci metodou ALPPS. I přes určité potíže způsobené nedostatkem zkušeností s touto metodou, probíhala léčba dobře a pacient primárně diagnostikován ve stadiu M1 žil dalších 5 let.
This case report shows treatment of 51 years old male-patient with colorectal cancer with metastatic spread into liver. Liver tumors were unresectable by conventional surgical technics, so authors chose two stage resection-ALPPS. Despite of some troubles caused by lack of experiences with this method, treatment went in good way and the patient primarily diagnosted in stadium M1 had been alive for 5 years.
Zranění způsobená pádem pacienta jsou závažnou komplikací prodlužující léčbu a hospitalizaci. Cílem práce bylo zjistit výskyt zranění způsobených pády a související faktory u pacientů velkého lůžkového zdravotnického zařízení. Byla provedena kvantitativní analýza dat o proběhlých pádech pacientů za pětileté období v jedné z největších českých nemocnic. Pro testování závislosti proměnných byl ve většině případů použit Pearsonův chí kvadrát test. Pokud nebyl splněn předpoklad minimálních očekávaných četností, byl použit Fisherův exaktní test. Hladina významnosti byla stanovena 5 %. Pokud nebylo možné určit, statisticky signifikantní rozdíly mezi proměnnými, byl proveden post-test. V rámci analýzy bylo zjišťováno, které oblasti korelují s výskytem zranění z pádu. Výskyt zranění a druh zranění způsobeného pádem závisí na tom, v jaké situaci pád vznikl, a to u pacientů se stanoveným rizikem pádu i bez něj (p < 0,001). Nejčastěji se pacienti při pádu zranili, pokud k němu došlo při zakopnutí či uklouznutí. Soběstační pacienti mají významně vyšší četnost vzniku bezvědomí po pádu než ostatní pacienti, ale imobilní pacienti mají významně nižší četnost vzniku zranění po pádu než ostatní pacienti (p < 0,05). Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v oblastech typ oddělení, obor, typ zranění a stanovené riziko pacienta, mobilita, schopnost spolupráce, používání kompenzačních pomůcek a psychický stav pacienta při pádu.
Injuries caused by a patient’s fall are serious complications that prolong in-patient treatment. The aim of the paper was to find out the occurrence of injuries caused by falls and related factors in patients at a large inpatient medical facility. We performed a quantitative data analysis on patients’ falls over a five-year period in one of the largest hospitals in the Czech Republic. In most cases, Pearson’s chi-square test was used to test the dependence of variables. If the expected minimum frequency presumption wasn’t met, Fisher’s exact test was used. The significance level was determined to be 5 %. If it wasn’t possible to determine statistically significant differences between variables, a post-test was carried out. The analysis found out which areas correlate with the occurrence of fall injuries. Injury incidence and the type of injury caused by a fall depend on the situation in which the fall occurred, in patients with and without a specified risk of falling (p < 0.001). Patients were most commonly injured in falls that occurred due to tripping or slipping. Self-sustaining patients have a significantly higher rate of falling into unconsciousness after a fall than other patients, but immobile patients have significantly lower rates of injury after falling than other patients (p < 0.05). No statistically significant differences were identified in the areas of ward type, discipline, type of injury and patient risk, mobility, ability to co-operate, use of compensatory aids and the patient’s mental state in the event of a fall.
Východiská: Aj napriek proklamovanému významu nutričnej podpory u pacientov v kritickom stave majú podľa literárnych údajov nutričný screening a zabezpečenie adekvátnej výživy nižšiu prioritu v porovnaní s ostatnou starostlivosťou. Zahraničné výskumy odhalili aj variabilitu v spôsobe hodnotenia nutričného stavu, čo môže viesť k nedostatočnému energetickému a nutričnému príjmu pacienta. Cieľ: Cieľom prospektívnej štúdie bolo zistiť, či existujú v závislosti od typu zdravotníckeho zariadenia rozdiely v hodnotení nutričného stavu sestrou. Metodika: Údaje boli získané pomocou výskumných protokolov približujúcich jednotlivé intervencie realizované na vzorke 182 pacientov fakultných a 191 pacientov nefakultných nemocníc hospitalizovaných na oddelení anestéziológie a intenzívnej starostlivosti a chirurgickej jednotke intenzívnej starostlivosti. Štatistická analýza bola realizovaná pomocou Chí kvadrát testu na hladine významnosti 0,001. Výsledky: Medzi fakultnými a nefakultnými nemocnicami sa signifikantné rozdiely potvrdili v zisťovaní časového intervalu zmeny telesnej hmotnosti (27,6 % vs 11,0 %, AR = 4,1, resp. -4,1), zisťovaní zažívacích ťažkostí (46,1 % vs 25,7 %, AR = 4,1, resp. -4,1) a v zisťovaní dôvodov obmedzenia príjmu potravy (43,1 % vs 15,2 %, AR = 5,9, resp. -5,9). Významne vyšší bol podiel sestier fakultných nemocníc na používaní štandardizovanej posudzovacej škály. Záver: Autori považujú za jednu z možností skvalitnenia nutričnej starostlivosti vyššiu zaangažovanosť sestier na odbere nutričnej anamnézy, používanie modifikovaných posudzovacích škál a vyšší dôraz kladený na získavanie zručností sestier pri fyzikálnom vyšetrení zameranom na prejavy malnutrície.
Introduction: Despite the important role that the nutritional support plays in medical preventative care for patients hospitalized in the intensive care units, the nutritional screening and appropriate nutrition of critical state patients are of lower preference than other types of hospital care. These findings are stated in some literary sources. Several inquiries carried out abroad revealed differences in evaluating the nutritional state which may cause unsatisfactory nutritional and energy intake of such patient. Aim: The aim of the prospective study was to determine the differences in nursing interventions related to the measuring of the nutritional status. Methodology: Empirical data were obtained through the research protocols which analyzed the individual interventions that had been applied to sample of 182 patients in teaching hospitals and 191 patients in non teaching hospitals, all hospitalized in critical care departments and surgical intensive care units. Statistical analysis was performed using Chi-square test of independence for the contingent table on a significance level of 0.001. Results: Comparing the practices between teaching and non teaching hospitals proved the statistic importance in differences of nurse’s participation in evaluating patient’s nutritional condition: in timing of changes of body weight (27.6 % vs 11.0 %, AR = 4.1 or -4.1), revealing indigestion (46.1 % vs 25.7 %, AR = 4.1 or -4.1) and revealing causes of limited food intake (43.1 % vs 15.2 %, AR = 5.9 or -5.9). Ratio of nurses from teaching hospitals in using standardized measurement scale differed significantly. Conclusion: The authors of the research suggest several ways how to improve the nutritional care: involvement of nurses in measuring the nutritional status, use of adapted measurement scale and extra skilled nurses for examining signs of malnutrition.
Teoretická východiska: V roce 2017 bylo na území České republiky evidováno 524 142 cizinců mimo azylanty. Počet cizinců žijících trvale nebo dočasně na našem území se každoročně zvyšuje. V roce 2017 byla poskytnuta zdravotní péče s potřebou hospitalizace 117 287 cizincům. Z uvedených údajů je patrné, že potřeba kulturně-specifické péče bude narůstat. Cíl: Cílem příspěvku je poukázat na úroveň poskytování kulturně-specifické péče v Novém Jičíně, Opavě a v Ostravě. Metody: Byla použita kvantitativní výzkumná metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky: Celkem 76 % dotázaných poskytovalo ošetřovatelskou péči pacientovi z jiné kultury. Pouhých 17 % dotázaných dokázalo poskytnout kulturně-specifickou ošetřovatelskou péči v plném rozsahu. Za největší překážku při poskytování kulturněspecifické péče byla označena jazyková bariéra. Žádná z dotazovaných sester neměla vyhovující vzdělání v transkulturním ošetřovatelství. Diskuze: Srovnání našich výsledků s výsledky zahraničních studií ukazuje, že v poskytování kulturně-specifické péče v našem kraji máme značné rezervy. V zahraničí se běžně plánuje ošetřovatelská péče pomocí dokumentace vytvořené na základě transkulturních modelů ošetřovatelské péče. Ve zkoumaných lokalitách České republiky se tato dokumentace nevyužívá, sestry ve většině případů nemají povědomí o koncepčních modelech, které lze při poskytování kulturně-specifické péče využít. Závěr: Vzhledem k zvyšující se migraci obyvatelstva v celosvětovém měřítku je potřeba vhodně motivovat sestry ke studiu transkulturního ošetřovatelství. Lze předpokládat, že každá sestra se během své praxe setká s pacientem pocházejícím z odlišného kulturního prostředí. Umět reagovat na individuální potřeby každého pacienta je cílem holistického pojetí ošetřovatelství.
Background: In 2017, 524,142 foreigners except recognized refugees were registered in the Czech Republic. However, the number of foreigners living permanently or temporarily in our country is increasing every year. In 2017, 117,287 foreigners were provided with medical care in need of hospitalization. The need for cultural-specific care can be expected to increase in the future. Aim: The aim of the paper is to point out the standard of providing culturally specific care in Nový Jičín, Opava and Ostrava. Methods: A quantitative research method using non-standardized questionnaire of own construction was used. Results: A total of 76 % of respondents stated that they had already met a patient of another culture in their practice. It turned out that only 17 % of respondents were able to provide cultural-specific nursing care to the full extent. The language barrier was identified as the biggest obstacle in providing culturally specific care. None of the nurses interviewed had a satisfactory education in transcultural nursing. Discussion: Comparison of our results with the results of foreign studies shows that we are far behind in the provision of cultural-specific care in our region. While nursing care is routinely planned abroad using documentation created on the basis of transcultural models of nursing care, nurses in most cases do not even know what conceptual models can be used to provide culturally specific care. Conclusion: Given the increasing global migration, it is necessary to motivate nurses to study transcultural nursing. It can be assumed that each nurse encounters a patient from a different cultural background during her practice. Being responsive to each patient’s individual needs is the goal of a holistic nursing concept.
