Směrnice, která určuje, zda je morální jednat určitým způsobem, i když člověk ví, že jeho jednání přinese zároveň dobrý i špatný účinek. Princip říká, že pokud má zamýšlené jednání dvojí účinek, je jednání povolené jen pokud není špatné samo o sobě, pokud špatný účinek není úmyslný, pokud dobrý účinek není kauzálně závislý na tom špatném a pokud je dobrý účinek proporcionální tomu špatnému.

Guideline for determining when it is morally permissible to perform an action to pursue a good end with knowledge that the action will also bring about bad results. It generally states that, in cases where a contemplated action has such double effect, the action is permissible only if: it is not wrong in itself; the bad result is not intended; the good result is not a direct causal result of the bad result; and the good result is proportionate to the bad result. (from Solomon, Double Effect, in Becker, The Encyclopedia of Ethics, 1992)

Anotace

note category; use only in the context of ethics

pozor na kategorii; užij jen v kontextu s etikou

DUI

D034723 MeSH Prohlížeč

CUI

M0515684

Předchozí užití

Ethics (1979-2002); Ethics, Medical (1997-2002)

Historická pozn.

2009 (2003); use ETHICS 2002

Veřejná pozn.

2009; see DOUBLE EFFECT 2003-2008; see ETHICS 2002