JavaScript NENÍ povolen !

Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit fyzickou zdatnost profesních a dobrovolných důlních záchranářů Ostravsko-karvinského uhelného revíru a posoudit správnost dosud používaných kritérií pro posuzování schopnosti k výkonu práce důlních záchranářů v hlubinných uhelných dolech. Metodika: V rámci preventivních lékařských prohlídek bylo provedeno základní interní, hematologické a biochemické vyšetření souboru 685 důlních záchranářů. Soubor tvořily skupiny profesionálních záchranářů a techniků Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava a skupina dobrovolných záchranářů. U všech vyšetřených bylo provedeno základní antropometrické vyšetření a vyšetření fyzické zdatnosti kontinuálním zátěžovým testem do maxima na bicyklovém ergometru. Fyzická zdatnost důlních záchranářů byla srovnána s dosud používanými kritérii pro posuzování pracovní způsobilosti důlních záchranářů a fyzickou zdatností kontrolního souboru profesionálních důlních záchranářů z roku 1979. Výsledky: S výjimkou nejmladší věkové skupiny dosahovali profesionální záchranáři proti technikům a v některých věkových kategoriích i proti dobrovolným záchranářům významně vyšší hodnoty jak VO2max, tak zejména VO2max/kg. Proti kontrolní skupině důlních záchranářů z roku 1979 jsou současní záchranáři ve všech věkových kategoriích větší, mají větší hmotnost a procento tělesného tuku a dosahují významně vyšší hodnoty VO2max/kg. Závěr: Současná kritéria pro posuzování pracovní způsobilosti důlních záchranářů nesplnilo 30 % vyšetřených. S ohledem na požadovaný výkon jsou současné limity vyhovující s podmínkou, že důlní záchranáři ve věku 50–59 let nebudou nasazování do akcí vyžadujících extrémní fyzickou zátěž.

Objective: The authors investigated physical fitness of professional and voluntary mine rescuers at the Ostrava-Karviná coal mine district and evaluated, whether the so far used criteria for evaluating their ability to perform the work of coal mine rescuers in the underground coal mines. Methods: With the framework of follow-up medical examinations the basic hematological and biochemical testes were performed in a cohort of 685 mine rescuers. The cohort encompassed the groups of professional rescuers and technicians of the Ostrava Main Mining Rescue Station and a group of voluntary rescuers. Basic anthropometric examination and examination of physical fitness was made by a continuous load test up to the maximum of bicycle ergometer in all examined individuals. The fitness of the mine rescuers was compared with so far used criteria for evaluating working qualifications of mine rescuers and fitness of a control group of professional mine rescuers performed in 1979. Results: With the exception of the youngest age group the professional mine rescuers reached significantly higher VO2max and especially VO2max/kg values as compared with technicians and some age groups of voluntary rescuers. Present rescuers of all age categories have higher body mass and % of body fat and reach significantly higher values of VO2max/kg in comparison with the control group of mine rescuers in 1979. Conclusions: Present criteria for evaluating working qualifications of the mine rescuers are not fulfilled by 30% of the examined individuals. In view of the required performance the present limits are suitable under the condition that the mine rescuers at the age of 50 to 59 years will not be engaged in actions requiring extremely high physical load.