Kvalita péče v závěru života hospitalizovaných je v českém prostředí zatím málo prozkoumané téma. Cílem studie bylo zmapovat proces rozhodování o péči v závěru života pacientů ve vybraných českých zdravotnických zařízeních. Byly zahrnuty údaje získané ze zdravotnické dokumentace 240 zemřelých (průměrný věk 76,9 let, 41,6 % žen). Výzkumný soubor lékařů, kteří se vyjadřovali k rozhodování o péči v závěru života u těchto pacientů, tvořilo 369 lékařů (průměrný věk 35,9 let, 61 % žen). Výsledky poukázaly na přetrvávající rezervy v písemném zaznamenávání rozvahy o cílech péče, prognózy a případném rozhodnutí o limitaci péče. Lékaři limitují zdravotní péči primárně na základě konsensu mezi lékaři, pacient většinou není do procesu rozhodování přizván. Preference pacientů pro období závěru života nejsou ve většině případů zjišťovány, případně je tato otázka odkládána. Institut dříve vysloveného přání se ve zkoumaném souboru neobjevil. Rozhodování o péči v závěru života se většinou odehrává bez znalosti hodnot a preferencí pacientů. Výstupy svědčí o potřebě zkvalitnění profesní přípravy lékařů a mediků, jež by měla kromě budování odborných kompetencí zahrnovat nácvik efektivní komunikace s pacienty v závěru života.
The quality of end-of-life care of hospitalized patients is an important topic, but so far little explored in the Czech Republic. The aim of this study was to map the factors influencing the end-of-life care decision-making process in selected Czech hospitals and to describe it based on data from medical records and from the perspective of a doctor. The research included data obtained from the medical records of 240 deceased patients (mean age 76.9 years, 41.6% women). The research sample of medical doctors who commented on the decision-making about end-of-life care for these patients consisted of 369 physicians (mean age 35.9 years, 61% women). The results pointed to persistent deficiencies in the written recording of the care goals, prognosis, and possible decision to limit care. Medical doctors limit health care primarily based on consensus among physicians, the patient is usually not invited to the decision-making process. Patient preferences for the end-of-life period are in most cases not ascertained or this question is postponed. The institute of a previously stated wish did not appear in the examined group at all. It can be concluded that decisions about end-of-life care usually take place without knowledge of patients' values and preferences. The results indicate the need to improve the training of doctors and medical students, which should, in addition to building professional competencies, include training in effective communication with patients at the end of life.
Úvod: Škála úrovně emočního uvědomění pro děti (LEAS-C) je jedinečný diagnostický a výzkumný nástroj v oblasti neuropsychologie a afektivních neurověd. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem škály a prezentovat výsledky týkající se jejích vybraných psychometrických vlastností. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou „forward–backward translation“. Výběrový soubor sestával z 322 adolescentů ze základních a středních škol (průměrný věk 14,98 ? 1,49; 172 chlapců). Výsledky: Analýza doložila uspokojivou intra-testovou homogenitu škály LEAS-C (Celková α = 0,76; Vlastní α = 0,70; Druzí α = 0,66) a její reliabilitu (test-retest: Celková r = 0,73; Vlastní r = 0,73; Druzí r = 0,59; p < 0,05); průměrné hodnoty jednotlivých subškál LEAS-C (Celková 31,9 ? 6,9; Vlastní 28,4 ? 6,9; Druzí 23,9 ? 7,1). Srovnání doložila, že dívky dosahují významně vyšších hodnot LEAS-C oproti chlapcům ve všech subškálách, stejně jako děti z gymnázií ve srovnání se stejně starými dětmi ze základních škol (p < 0,01). Nebyl prokázán významný vztah mezi věkem respondentů a dosaženým skórem v subškálách LEAS-C Vlastní (r = 0,07; p > 0,05) a LEAS-C Celková (r = 0,11; p > 0,05) s výjimkou subškály Druzí (r = 0,17; p < 0,01). Závěr: Česká verze škály LEAS-C představuje jedinečnou a originální metodu s uspokojivými psychometrickými vlastnostmi.
Background: The measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. The Levels of Emotional Awareness Scale for Children (LEAS-C) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used methods in this area. Aim: The aim of the study is to report first experience with the Czech translation of this scale in our circumstances, to describe the psychological theory behind this tool and to present the Czech LEAS-C adaptation selected psychometric properties. Material and methods: The LEAS-C was translated into the Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 322 adolescents from primary and secondary schools (age: 14.98 ? 1.49; 172 boys, 150 girls; no difference in age was found, t = –0.951; p > 0.05). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed satisfactory intra-test homogeneity (Total α = 0.76; Self α = 0.70; Others α = 0.66) and its reliability (test-retest: Total r = 0.73; Self r = 0.73; Others r = 0.59); mean value of answers in all LEAS-C items for three dimensions scored was: Total 31.9 ? 6.9; Self 28.4 ? 6.9; Others 23.9 ? 7.1). A significant difference was found between both boys and girls and between children from schools and colleges (girls and college students achieved higher LEAS-C scores in all three subscales p < 0.01). No association between age and LEAS-C performance was found (Total r = 0.11; p > 0.05; Self r = 0.07; p > 0.05), with the exception of subscale Others (r = 0.17; p<0.01), where an association was found. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale for Children LEAS-C show adequate psychometric qualities, which allow for their clinical and scientific use. Implications for clinical and research contexts are discussed.
- Klíčová slova
- emoční uvědomění,
- MeSH
- emoce * MeSH
- emoční nastavení MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie metody MeSH
- psychosomatické poruchy MeSH
- somatoformní poruchy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Popis a hodnocení úrovně a struktury individuální schopnosti vědomě monitorovat své vnitřní stavy a verbálně/kognitivně strukturovat svou emoční zkušenost představují jednu z klíčových oblastí neuropsychiatrické a neuropsychologické diagnostiky ať už v běžné klinické praxi nebo i v oblasti neurovědeckého výzkumu. Škála úrovně emočního uvědomění (Levels of Emotional Awareness Scale; LEAS) představuje jedinečný diagnostický a výzkumný nástroj, který svou formou přesahuje možnosti běžně používaných dotazníkových metod v této oblasti. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem této škály v našich podmínkách, popsat psychologickou teorii, která stojí v pozadí tohoto nástroje, a prezentovat výsledky psychometrických vlastností tohoto diagnostického a výzkumného nástroje. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou „forward‑backward translation“. Výběrový soubor sestával z 207 žen, které aktuálně studují na vysoké škole anebo v nedávné době toto studium dokončily (průměrný věk 22,4 ? 2,4). Výsledky: Analýza doložila velmi dobrou intratestovou homogenitu škály LEAS (Celková α = 0,87; Vlastní α = 0,76; Druzí α = 0,78) a její reliabilitu (reliabilita paralelních forem LEAS A a B: Celková 0,82; Vlastní 0,77; Druzí 0,78).Průměrné výsledné hodnoty jednotlivých subškál LEAS: Celková 61,4 ? 8,5; Vlastní 51,7 ? 9,2; Druzí 44,4 ? 10,6. Závěr: Česká verze škály měřící úroveň a strukturu emočního uvědomění LEAS představuje jedinečnou a originální metodu s velmi dobrými psychometrickými vlastnostmi, srovnatelnými s výsledky jiných autorů v této oblasti. Metoda je tedy připravená pro použití v běžné klinické praxi a stejně tak pro výzkum v oblasti afektivních neurověd.
Introduction: Measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. Level of Emotional Awareness Scale (LEAS) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used questionnaires in this area. Aim: The aim of the present paper is to report the first experience with the Czech translation of the scale, to describe the psychological theory behind this tool and to present psychometric properties of the Czech LEAS adaptation. Methods: The LEAS was translated into Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 207 Masaryk university women students (age: 22.4 ? 2.4). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed high intra-test homogeneity (Total α = 0.87; Self α = 0.76; Others α = 0.78). Reliability analysis of the LEAS parallel forms A and B has also shown good stability of the measure across time (Total 0.80; Self 0.77; Others 0.78). The mean values for the LEAS subscales were: Total 61.4 ? 8.5; Self 51.7 ? 9.2; Others 44.4 ? 10.6. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale shows very good psychometric properties that support its use in clinical and scientific practice. Implications for clinical and research contexts are discussed. Key words: emotional awareness – Levels of Emotional Awareness Scale – emotion dysregulation psychosomatic disorders – functional disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- emoční uvědomění,
- MeSH
- afektivní symptomy * diagnóza klasifikace psychologie MeSH
- diagnostické sebehodnocení * MeSH
- emoce * fyziologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychiatrie metody MeSH
- neuropsychologie metody MeSH
- pilotní projekty MeSH
- psychiatrické posuzovací škály normy statistika a číselné údaje MeSH
- psychologické testy normy MeSH
- psychometrie MeSH
- psychosomatické poruchy diagnóza etiologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
