Prožít závěr života s blízkými příbuznými či přáteli si dle dotazníkových šetření z posledních 10 let přeje více než 80 % naší populace. Se stárnutím populace a úspěšností medicíny v časných stadiích nevyléčitelných chorob se trajektorie nemoci a potřeby v závěru života postupně mění. Zvyšuje se nezbytnost zdravotní podpory, přičemž u většiny nemocných to znamená nutnost dostupnosti zdravotnické péče 24 hodin/7 dnů v týdnu, v tomto kontextu v rámci domácího prostředí nevyléčitelně nemocného. Stále naléhavější je tak otázka, jakým způsobem je vhodné, smysluplné a efektivní organizovat paliativní péči, jakou roli v ní mají sehrát specializované zdravotní týmy (mobilní specializovaná paliativní péče), jakou praktický lékař, zda vůbec, kdy a jak do péče má/může/měla by efektivně vstoupit zdravotnická záchranná služba. Text kombinuje zkušenost a úhel pohledu lékaře a záchranáře zdravotnické záchranné služby a lékaře se specializací geriatrie a paliativní medicína.

According to surveys conducted over the last 10 years, more than 80 % of our population want to live with their loved ones at the end of life. With the ageing of the population and the success of medicine in the early stages of terminal illness, the trajectory and needs at the end of life are gradually changing. The need for health care support is increasing, and for most patients this means the need for 24/7 availability of health care, in this context in the home environment of the terminally ill patient. The question of how palliative care should be organised in an appropriate, meaningful and effective way, the role of specialised health care teams (mobile specialised palliative care), the role of general practitioners, and if, when and how the medical rescue service should/could/should effectively intervene in care, is becoming increasingly urgent. The article combines the experiences and views of an emergency physician and a doctor specialising in geriatrics and palliative medicine.

• MeSH
• kardiopulmonální resuscitace MeSH
• kolorektální nádory MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• senioři MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• komunikační poruchy MeSH
• lidé MeSH
• pracovní výkon * MeSH
• psychický distres MeSH
• psychický stres * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• psychiatrie MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

V našem přehledovém článku jsme se zaměřili na raritní téma endometriózy v postmenopauze. Endometrióza je především onemocněním žen v reprodukčním věku. V postmenopauze většinou dochází k atrofizaci ložisek endometriózy. Ovšem byla popsána i rekurence nebo dokonce de novo výskyt endometriózy v postmenopauze. Prevalence v postmenopauze se uvádí okolo 2–5 %. Faktory, které mohou stát za rekurencí endometriózy, jsou exogenně podávané estrogeny, vlastní produkce estrogenů v periferní tukové tkáni nebo aktivace aromatázy v ložisku endometriózy. Při nutnosti hormonální terapie dosahuje nejlepších výsledků podávání Tibolonu. Rizikovými faktory rekurence a následných obtíží jsou rozsah endometriózy, ponechaná děloha a adnexa. Nejčastějším symptomem byla bolest ve 43,5 % a ve 28 % palpační nález. Endometriotické buňky jsou schopné proliferace, schopné přežití v ektopické lokalizaci a metastazování do vzdálených lokalizací. Riziko maligní transformace se pohybuje okolo 1 % a nejčastěji se jedná o ovariální nádory. S endometriózou asociované ovariální nádory jsou typicky low grade onemocněním, histologicky se jedná o endometrioidní nebo clear cell karcinomy. Diagnostika je založena na ultrazvuku a magnetické rezonanci. Základem terapie u nově vzniklé endometriózy nebo při objevení se symptomů spojených s rizikem endometriózy je operační řešení, především k vyloučení nádorového procesu.

In our review article, we focused on the rare topic of endometriosis in postmenopause. Endometriosis is primarily a disease of women of reproductive age. In postmenopause, atrophy of endometriosis foci usually occurs. However, recurrence or even de novo occurrence of endometriosis in postmenopause has also been described. The prevalence in postmenopause has been reported to be around 2–5%. Factors that may account for the recurrence of endometriosis are exogenously administered estrogens, self-production of estrogens in peripheral adipose tissue, or activation of aromatase in the focus of endometriosis. When hormonal therapy is required, the best results are achieved by administration of Tibolone. Risk factors for recurrence and subsequent difficulties are the extent of endometriosis, the retained uterus and adnexa. Pain was the most common symptom in 43.5% and palpable finding in 28%. Endometriotic cells are capable of proliferation, survival in an ectopic localization and metastasis to distant locations. The risk of malignant transformation is around 1% and the most common are ovarian tumors. Endometriosis-associated ovarian tumors are typically low-grade disease, histologically endometrioid or clear cell carcinomas. Diagnosis is based on ultrasound and magnetic resonance imaging. The basis of therapy for newly developed endometriosis or when symptoms associated with the risk of endometriosis appear is a surgical solution, primarily to exclude the cancerous process.

• MeSH
• bolest MeSH
• endometrióza * komplikace   patologie   MeSH
• estrogeny MeSH
• hormonální substituční terapie MeSH
• lidé MeSH
• nádory vaječníků etiologie   patologie   MeSH
• postmenopauza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: S rostoucím počtem císařských řezů roste i počet gravidit v jizvě po císařském řezu (CSP – cesarean scar pregnancy). Jedná se o relativně novou jednotku mimoděložní gravidity, která je riziková především pro možnou souvislost s placenta accreta spektrem. Předpokládá se, že CSP reprezentuje asi 6 % z celkového počtu ektopických gravidit u všech žen, které mají alespoň jeden císařský řez v anamnéze. Incidence CSP se odhaduje okolo 1/1 688 všech těhotenství a přibližně 1/2 000 všech císařských řezů. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza jednotlivých případů gravidit v jizvě po císařském řezu, které jsme řešili v našem zdravotnickém zařízení v letech 2012-2021. Výsledky: Celkově jsme řešili 16 případů gravidity v jizvě po císařském řezu u 15 žen. U jedné ženy jsme CSP zaznamenali 2krát. Věkový průměr žen byl 36,6 let (27-41). Průměr císařských řezů v anamnéze byl 1,6 (1-3) a týden gestace 7 (4-10). Doba od císařského řezu byla v průměru 3,6 let (2-11). Řešením bylo jednou podání metotrexátu, jednou hysteroskopická resekce, 11krát primárně pouze vakuumaspirace, kdy ve dvou případech jsme museli pro pooperační krvácení připojit laparoskopickou ligaturu uterinních arterií. Dvakrát jsme prováděli primárně ligaturu uterinních arterií před provedením vakuumaspirace. U gravidit nad 10. týden těhotenství jsme zaznamenali více krvácivých komplikací s nutností operačního řešení. Krvácivé komplikace také souvisely s přítomností akce srdeční u plodů. Závěr: V řešení CSP je nezbytná časná správná diagnostika. Gravidity do 10. týdne gestace řešíme pomocí prosté vakuumaspirace pod ultrazvukovou kontrolou. Pokud se jedná o graviditu nad 10. týden gestace a obzvláště s akcí srdeční, doplňujeme před vakuumaspirací laparoskopickou ligaturu uterinních arterií. Všem pacientkám následně doporučuje laparoskopickou resuturu dolního děložního segmentu.

Introduction: With the increasing number of caesarean sections, the number of cesarean scar pregnancies (CSP) is also increasing. This is a relatively new entity of an ectopic pregnancy, which is risky mainly because of its possible association with placenta accreta spectrum. CSP is thought to represent about 6% of the total number of ectopic pregnancies in all women who have a history of at least one caesarean section. The estimated incidence of CSP is about 1/1,688 of all pregnancies and about 1/2,000 of all caesarean sections. Material and methods: Retrospective analysis of individual cases of cesarean scar pregnancies managed in our health care facility in the years 2012–2021. Results: In total, we managed 16 cases of pregnancy in the caesarean scar in 15 women. In one woman, we recorded CSP twice. The mean age of the women was 36.6 years (27–41). The mean number of caesarean sections was 1.6 (1–3) and gestational week was 7 (4–10). The average time since the caesarean section was 3.6 years (2–11). The management was methotrexate administration once, hysteroscopic resection once and 11times primarily vacuum aspiration only, when in two cases we had to attach laparoscopic uterine artery ligation due to postoperative bleeding. We performed primary ligature of uterine arteries twice before performing vacuum aspiration. In pregnancies above 10 weeks of gestation, we observed more bleeding complications requiring surgical management. Bleeding complications were also related to the presence of fetal cardiac action. Conclusion: Early correct diagnosis is essential in the management of CSP. Pregnancies up to the 10th week of gestation are managed by simple vacuum aspirations under ultrasound guidance. If the pregnancy is over the 10th week of gestation and especially with cardiac activity, we add laparoscopic uterine artery ligation before vacuum aspiration. All patients are subsequently advised to undergo laparoscopic resuturing of the lower uterine segment.

• Klíčová slova
• gravidita v jizvě po císařském řezu,
• MeSH
• arteria uterina chirurgie   MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• jizva komplikace   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• methotrexát terapeutické užití   MeSH
• mimoděložní těhotenství * chirurgie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie MeSH
• vakuová extrakce porodnická MeSH
• vakuová kyretáž MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Diabetes mellitus představuje onemocnění, které je často spojeno s mnohočetnými komplikacemi, a to zejména vlivem dlouhodobě neuspokojivé kompenzace. Ve spojitosti s diabetem je však málokdy zmiňováno riziko rozvoje sexuálních dysfunkcí, které postihují muže i ženy (1). Sexuální komplikace nenarušují pouze sociální a pohlavní život pacientů, ale jsou mnohdy prvním příznakem dalších zdravotních obtíží. Z těchto důvodů by u lidí s diabetem měl být včasný záchyt a správná léčba sexuálních dysfunkcí předmětem zájmu lékařů pečujících o diabetiky.

Diabetes mellitus is a disease associated with multiple complications due to ineffective diabetes management in the early period after diagnosis and especially in the long term. However, the risk of developing sexual dysfunctions, which affect both men and women, is rarely mentioned in association with diabetes (1). Sexual complications not only disrupt with the social and sexual life of patients, but are often the first symptom of other health problems. For these reasons, in people with diabetes, early detection and proper treatment of sexual dysfunctions should be of concern physicians caring for diabetic patients.

• MeSH
• erektilní dysfunkce diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• hypogonadismus etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• inhibitory fosfodiesterasy 5 terapeutické užití   MeSH
• komplikace diabetu * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• předčasná ejakulace diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• sexuální dysfunkce fyziologická * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• sexuální dysfunkce psychické diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíle. V českém prostředí se nachází poměrně velká skupina osob se sluchovou ztrátou (v řádech desítek tisíců), pro jejíž diagnostiku jsou stávající neuropsychologické metody obtížně využitelné. Článek popisuje převod klasického neuropsychologického verbálního paměťového testu (AVLT) z běžné formy v mluveném českém jazyce – ČJ – do vizuální podoby (psaného českého jazyka – PČJ) a do vizuomotorické podoby (českého znakového jazyka – ČZJ). Soubor a metody. 60 neslyšících a nedoslýchavých respondentů bylo otestováno preferovanou formou AVLT (v psané či ČZJ verzi), jako kontrolní test byla použita metoda BVRT. Hypotézy. Autoři ověřovali funkčnost obou verzí, předpokládali, že výsledky respondentů budou odpovídat již existujícím výsledkům na základě kvalitativního porovnání s normativním souborem a známými trendy. Byla předpokládána korelace výsledků AVLT s BVRT. Statistické analýzy. Kvůli zešikmenosti dat byla použita neparametrická statistika. Upravené verze se neliší od původní verze a mezi sebou navzájem (p > 0,05), byl potvrzen vliv některých demografických proměnných, které odpovídají původním výsledkům (p < 0,05). Jednotlivé skóry AVLT se mezi skupinami signifikantně neliší (p > 0,05). Korelace AVLT-BVRT byla nevýznamná (Spearmanovo ró, p > 0,05). Výsledky. Pomocí testování byly získány výsledky neslyšících a nedoslýchavých osob v podstatě odpovídající normativním souborům. Tyto výsledky potvrdily funkčnost adaptovaných metod, mohou sloužit jako vodítka pro neuropsychologické testování. Adaptované testy lze využívat jednak jako behaviorální korelát k využití neurovědných metod (zejména fMRI), jednak jako metodu pro verbální paměťové vyšetření neslyšících a nedoslýchavých osob (důležité např. v kontextu diagnostiky kognitivních deficitů či poruch učení). Možnosti a omezení stávajícího výběru neuropsychologických metod pro neslyšící a nedoslýchavé jsou diskutovány. Limity. Limitem výzkumu tvoří z charakteru skupiny vyplývající nižší zobecnitelnost výsledků, nenáhodný výběr respondentů a samotná procedura testování; do budoucna se doporučuje pro konvergentní validitu zvolit jiný test než BVRT.

Objectives. In the context of the Czech cultural environment, there is a relatively large group of people (in the order of tens of thousands at minimum) with hearing impairment who cannot be examined by usual neuropsychological methods. This article describes the adaptation of a classical neuropsychological verbal memory test (Auditory Verbal Learning Test) to visual form (written Czech language – WCL) and translation to visuomotor form (Czech Sign Language – CSL). Sample and settings. 60 deaf and hard-of-hearing (HOH) respondents were tested by a version of AVLT (WCL/CSL) according to their preferred mode of communication, BVRT was used as a control test. Hypotheses. The authors hypothesized that both AVLT versions are functional and that the results of the respondents correspond with the previously published norms. A correlation of AVLT and BVRT results among the groups was assumed. Statistical analysis. Due to the skewness of the data, nonparametric statistics were used. The adjusted versions do not differ significantly from the original version and from one another (p > 0.05), and the influence of certain demographic variables was confirmed (p < 0.05). Individual AVLT scores did not differ significantly between groups (p > 0.05). AVLT-BVRT correlation proved non-significant (Spearman’s rho, p > 0.05). Results. The obtained results proved the functionality of adaptations. The results of deaf and hard of hearing people that were obtained essentially correspond to the normative data. Adapted tests can be used both as a behavioral correlate for the use of neuroscience methods or as a method for verbal memory examination of deaf and hard of hearing people (for example in the context of diagnosing cognitive deficits or learning difficulties). The possibilities and limitations of the selection of neuropsychological methods for deaf and HOH respondents are discussed. Limitations. The research was limited by non-random selection and a smaller number and heterogeneity of participants and by the procedure of testing; in the future, authors recommend choosing a test other than BVRT to determine convergent validity.