Pervitin a heroin s buprenorfinem jsou v současnosti v České republice - s výjimkou konopných drog nejčastěji užívané nelegální drogy. Stimulancia a opioidy však byly užívány i před rokem 1989, ve specifických podmínkách socialistického Československa. Ze zpětného pohledu se jako významný mezník jeví „objevení" postupů pokoutní výroby pervitinu (metamfetaminu) a braunu (mj. hydrocodonu) v polovině 70. let minulého století, což je asociováno se svébytnou subkulturou problematických uživatelů. Obě zmiňované skupiny látek však byly užívány i před tímto mezníkem. Psychoaktivní léčiva se s rozvojem farmaceutického průmyslu stávala od 60. let stále výraznější součástí životního stylu všech vrstev populace, podobně jako jí byl i „tradiční" alkohol. S jistým zjednodušením lze popsat dlouhodobé substituční trendy, spočívající v hledání dostupných náhrad za jinou, právě (např. kvůli změně legislativy) nedostupnou drogu s žádoucími účinky. Tento vývoj probíhal jak na pomyslné stimulantové ose (kokain-Psychoton®-Yastyl®-Fenmetrazin®-pervitin), tak i na ose opioidní (Alnagon®/kodein-braun-heroin/buprenorfin). Představením základních vývojových charakteristik „tabletové" (a „pivní") kultury poukazujeme na nezbytnost kontextuálního přístupu k někdy nepatřičně redukované problematice užívání (nelegálních) drog.

Apart from cannabis, methamphetamine (known locally as “pervitin”) and heroin (or buprenorphine) are currently the most commonly used illegal drugs in the Czech Republic. Stimulants and opioids were used even before 1989, under the specific conditions of what was then Czechoslovakia ruled by a communist regime. With hindsight, the “discovery” of the methods used for the clandestine manufacturing of pervitin (methamphetamine) and “brown” (a substance containing hydrocodone) in the mid-1970s, associated with a distinctive subculture of problem users, was a significant milestone. Nevertheless, both of these groups of substances were used before this landmark period. Since the 1960s, as the pharmaceutical industry advanced, psychoactive medicinal products had become a significant part of the lifestyle of all strata of the population, similarly to the “traditional” alcohol. For the sake of simplification, this may be attributed to long-term replacement trends involving the quest for available substitutes for other drugs with the desired effects which were hard to get at the time (because of changes in legislation, for example). This development followed both the imaginary stimulant (cocaine-Psychoton ® -Yastyl ® -Phenmetrazine ® -pervitin) and opioid (Alnagon ® / codeine-brown-heroin/buprenorphine) lines. Presenting the constituting developmental characteristics of the “pill” (and “alcohol”) culture, we seek to point out that the sometimes narrowly conceived issue of (illicit) drug use should be approached in more contextual terms.

• Klíčová slova
• Alnagon, Psychoton, drogové preference, kontextualita,
• MeSH
• chování spotřebitelů MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• léčivé přípravky MeSH
• léky bez předpisu MeSH
• lidé MeSH
• nové syntetické drogy MeSH
• opioidní analgetika * MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * dějiny   MeSH
• stimulancia * MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je jednou z častých psychiatrických onemocnění. Mezi hlavní příznakyy patn: porucha pozornosti v kombinaci s impulzivitou, chronický neklid, nedostatečná stimulace, dezorganizované chování, poruchy kontroly afektu a emoční labiiita. Výsledky WMH (World Mental Health) studií ukazují, že v průměru 50 % dětí s ADHD nadále splňuje kritéria DSM-IV pro ADHD i jako dospělí. Perzistence úzce souvisí s profilem ADHD příznaků v dětství (nejvyšší perzistence spojená s pozornostním plus impulzivně-hyperaktivním typem ve srovnání s nejnižší perzistencí příznaků u impulzivně-hyperaktivního typu). Cílem práce je poukázat na vliv příznaku ADHD na kvalitu života u dospělých s diagnózou ADHD. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje kvalitu života jako individuální vnímání postavení jednotlivce v životě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, normám a obavám jednotlivce. Je to obsáhla koncepce ovlivněna komplexním vnímáním fyzického zdraví člověka, psychického stavu, úrovně nezávislosti, sociálních vztahů a vztahů jednotlivce k charakteristickým rysům jeho životního prostředí. V ADHD koncepčním modělu kvality života je identifikováno pět základních oblastí dopadu ADHD na kvalitu života: práce, denní aktivity, vztahy, psychická a fyzická pohoda. Tyto oblasti jsou seskupeny do tří hlavních oblastí kvality života: produktivita (práce a denní aktivity), vztahy a zdraví (psychické a fyzické).

Attention deficit hyperactivity disorder (ADHD) is a common psychiatric condition. Its main symptoms include attention deficit in the presence of impulsivity, chronic restlessness, understimulation, disorganised behaviour, disorders of affect control, and emotional lability. WMH (World Mental Health) studies show that an average of 50% of children with ADHD continue to meet the DSM-IV criteria for ADHD as adults. Persistence is closely related to the profile of ADHD symptoms in childhood (with the highest persistence being linked to the combination of inattentive and hyperactive-impulsive types, while the lowest persistence of the symptoms has been found in the hyperactive-impulsive type). The aim of this work is to point out the influence of the ADHD symptoms on the quality of life of adults diagnosed with this disorder. The World Health Organisation (WHO) defines quality of life as an individual’s perception of their position in life in the context of the culture and value systems in which they live and in relation to their goals, expectations, standards, and concerns. It is a wide-ranging concept affected in a complex way by the person’s physical health, psychological state, personal beliefs, social relationships, and relationship to salient features of their environment. Five general areas in which ADHD affects quality of life have been identified in the ADHD quality of life conceptual model: work, daily activities, relationships, and psychological and physical well-being. These areas are grouped into three core quality of life domains: productivity (work and daily activities), relationships, and health (both psychological and physical).

• Klíčová slova
• perzistence symptomů,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy komplikace   MeSH
• hyperkinetická porucha epidemiologie   komplikace   patofyziologie   psychologie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Terapeutická komunita je specializované rezidenční zařízení s neformální a otevřenou atmosférou zaměřené na léčbu vedoucí k abstinenci a na sociální rehabilitaci. Výskyt symptomů případně reziduí poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, Attention Deficit Hyperactivity Disorder) v dospělosti představuje obtíže nejen v osobním, profesním a obecně sociálním životě jedinců, ale také zásadní komplikaace právě pro léčbu závislosti v terapeutické komunitě. Lze předpokládat, že soubor symptomů přímo spojených s diagnózou ADHD (tj. především porucha pozornosti v kombinaci s impulzivitou, chronický neklid, nnedostatečná stimulace, dezorganizované chování, poruchy kontroly afektu a emoční labilita, náladovost, nízká odolnost, vyhledávání vzrušení, horší zvládání emocí a stresu či problémy v oblasti mezilidských vztahů, komunikace a sociálních dovedností) se negativně projevuje u klientů nastupujících do léčby i v jejím průběhu. ADHD může mít významný negativní vliv na jejich zvládání léčby a profit z ní, někteří se mohou odlišovat též dalšími behaviorálními projevy a obecně zhoršenými adaptačními mechanismy a sociálními dovednostmi. Uvedené symptomy mohou mít za následek také vyšší procento předčasných vypadnutí z programu (drop-out), vyšší koncentraci konfliktů atd. Přitom časná diagnostika a správně nasazená a aplikovaná léčba by v budoucnu mohly významně ovlivnit pozitivní výsledek léčby a vést tak k dosažení vyšší kvality života a úspoře značných finančních prostředků investovaných do tohoto segmentu léčby. Cílem dalšího výzkumu by mělo být především ověření souvislosti mezi ADHD u dospělých pacientů léčících se ze závislosti na návykových látkách v TK, specifickými deficity kognitivních a exekutivních funkcí a jejich dopadu na průběh a výsledek léčby a zhoršenou schopnost adaptability.

Therapeutic communities are specialised residential facilities with an informal and open atmosphere that focus on abstinence-oriented treatment and social rehabilitation. The symptoms or residues of Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) in adulthood not only pose difficulties in the individual's personal, professional, and social life, but they are also a major complicating factor for addiction treatment in therapeutic communities. The range of symptoms directly associated with ADHD (i.e. attention deficit in the presence of impulsivity, chronic restlessness, understimulation, disorganised behaviour, disorders of affect control and emotional lability, moodiness, low hardiness, sensation seeking, inefficient coping with emotions and stress or problems in interpersonal relationships, communication, and social skills) are likely to affect clients throughout the treatment process. ADHD may have a strongly negative effect on compliance with the treatment and its outcomes. In addition, individuals with ADHD may show a different behavioural performance and generally impaired adaptation mechanisms and social skills. Such symptoms may result in their higher attrition rate (drop-out) and a higher frequency of their involvement in conflicts. There is evidence that timely diagnosis and appropriate treatment could have a positive impact on treatment outcomes, including a better quality of life for the patients and significant saving of funds invested in this segment of treatment services. Further research should primarily examine whether there is a relationship between ADHD among adult patients undergoing drug treatment in a therapeutic community and specific deficits in their cognitive and executive functioning that affect the course and outcome of their treatment, as well as impairing their adaptability.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy diagnóza   komplikace   psychologie   MeSH
• hyperkinetická porucha * diagnóza   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * etiologie   prevence a kontrola   psychologie   terapie   MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH
• terapeutická komunita * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek terapie   MeSH
• terapeutická komunita * MeSH
• terapie prostředím dějiny   ekonomika   trendy   MeSH
• uživatelé drog MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH