Various environmental factors affecting the human microbiota may lead to gut microbial imbalance and to the development of pathologies. Alterations of gut microbiota have been firmly implicated in digestive diseases such as hepatic encephalopathy, irritable bowel syndrome and diverticular disease. However, while these three conditions may all be related to dysfunction of the gut-liver-brain axis, the precise pathophysiology appears to differ somewhat for each. Herein, current knowledge on the pathophysiology of hepatic encephalopathy, irritable bowel syndrome, and diverticular disease are reviewed, with a special focus on the gut microbiota modulation associated with these disorders during therapy with rifaximin. In general, the evidence for the efficacy of rifaximin in hepatic encephalopathy appears to be well consolidated, although it is less supported for irritable bowel syndrome and diverticular disease. We reviewed current clinical practice for the management of these clinical conditions and underlined the desirability of more real-world studies to fully understand the potential of rifaximin in these clinical situations and obtain even more precise indications for the use of the drug.
Duktální adenokarcinom pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma - PDAC) je obávanou malignitou s velice nízkým 5letým přežíváním i přes veškeré snahy o zdokonalení léčebných strategií. V současnosti je včasná detekce považována za nejúčinnější způsob, jak zlepšit přežití, jelikož pouze radikální resekce představuje kurativní potenciál. PDAC se dělí do čtyř kategorií podle rozsahu onemocnění: resekabilní, hraničně resekabilní, lokálně pokročilý a metastatický. Většina pacientů je bohužel diagnostikována s lokálně pokročilým nebo metastatickým onemocněním, a tím pádem není způsobilá pro kurativní resekci. To je dáno především absencí průvodních příznaků či jejich nevýrazností v době, kdy ještě onemocnění není lokálně pokročilé. Vhodná indikace a rychlá dostupnost adekvátních diagnostických nástrojů je nicméně rovněž kritickým bodem vzhledem k agresivní povaze onemocnění. Nákladově efektivní biomarker s vysokou specificitou a senzitivitou umožňující včasnou detekci PDAC bez potřeby pokročilých a invazivních metod stále chybí. Diagnostika tak zůstává závislá na radiologických metodách a endoskopické ultrasonografii. V naší přehledové práci shrnujeme nejnovější epidemiologická data, rizikové faktory, klinickou manifestaci a současné diagnostické trendy se zaměřením na sérové biomarkery a zobrazovací modality. Kromě toho popisujeme aktuální terapeutické postupy.
Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is a dreaded malignancy with a dismal 5-year survival rate despite maximal efforts on optimizing treatment strategies. Currently, early detection is considered to be the most effective way to improve survival as radical resection is the only potential cure. PDAC is often divided into four categories based on the extent of disease: resectable, borderline resectable, locally advanced, and metastatic. Unfortunately, the majority of patients are diagnosed with locally advanced or metastatic disease, which renders them ineligible for curative resection. This is mainly due to the lack of or vague symptoms while the disease is still localized, although appropriate utilization and prompt availability of adequate diagnostic tools is also critical given the aggressive nature of the disease. A cost-effective biomarker with high specificity and sensitivity allowing early detection of PDAC without the need for advanced or invasive methods is still not available. This leaves the diagnosis dependent on radiodiagnostic methods or endoscopic ultrasound. Here we summarize the latest epidemiological data, risk factors, clinical manifestation, and current diagnostic trends and implications of PDAC focusing on serum biomarkers and imaging modalities. Additionally, up-to-date management and therapeutic algorithms are outlined.
- MeSH
- adenokarcinom diagnóza terapie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Syndrom adenokarcinomu žaludku a mnohočetné polypózy žaludku (GAPPS) je variantou syndromu familiární adenomatózní polypózy. Jedná se o autozomálně dominantně dědičný syndrom nádorové predispozice s časně se vyvíjející masivní polypózou žaludku, lokalizovanou ve fundu a těle žaludku, nikoliv v antru, s vysokým rizikem vzniku adenokarcinomu. V roce 2016 Li et al publikovali výsledky výzkumu, kde zjistili, že bodové mutace v oblasti Ying Yang 1 vazebného místa 1B promotoru APC genu jsou zodpovědné za asociaci s GAPPS příznaky. Tato regulační oblast většinou není zahrnuta v panelech pro masivní paralelní sekvenování a je nutné ji dovyšetřit Sangerovým sekvenováním. První údaje o rodině s GAPPS v České republice byly publikovány v roce 2016. V Masarykově onkologickém ústavu bylo zachyceno osm rodin s výskytem dědičného syndromu GAPPS. U všech rodin byla zjištěna jedna patogenní mutace v promotoru 1B APC genu, NM_001127511: c.-191T > C. Tato mutace nebyla nalezena u žádného pacienta s mnohočetnou polypózou tlustého střeva bez zjištěné klasické mutace v genu APC. Celkem bylo diagnostikováno 24 osob nosičů této mutace v promotoru 1B APC genu. Z těchto 24 osob mělo 20 nosičů masivní polypózu žaludku s více než 100 fundickými glandulárními polypy diagnostikovanou ve věku od 22 do 65 let, 5 již zemřelo na adenokarcinom žaludku (ve věku 29, 40, 59, 60 a 64 let), další žena ve věku 29 let se léčila. Dvě nosičky mutace ve věku 31 a 65 let zatím nemají vyvinutou polypózu žaludku, u jedné ve věku 58 let je incipientní polypóza žaludku. Nosič mutace nemá žádné klinické příznaky, gastroskopie nebyla vzhledem k věku indikována. Preventivní totální gastrektomie s D2 lymfadenektomií byla provedena 6x v Masarykově onkologickém ústavu, v 5 případech bez nálezu adenokarcinomu ve věku 27, 34, 44, 51, 66, u jedné nosičky mutace byl ve věku 29 let nalezen G2 adenokarcinom žaludku v histologickém preparátu. Další dvě profylaktické gastrektomie s D1 lymfadenektomií byly provedeny ve Fakultní nemocnici Brno u nosičů ve věku 42 a 50 let. Bodová mutace c.-191T > C (rs879253783) v 1B promotoru APC genu je v České republice častou příčinou polypózy žaludku a nese vysoké riziko adenokarcinomu žaludku i v mladém věku. Pozitivně testovaní pacienti jsou dispenzarizováni v rizikové onkologické ambulanci. Nezbytnou součástí diskuze s pacientem je informace o preventivní gastrektomii.
Gastric adenocarcinoma and proximal polyposis of the stomach (GAPPS) is a rare variant of familial adenomatous polyposis. It is an autosomal-dominant cancer-predisposition syndrome with massive polyposis of the stomach and a significant risk of gastric adenocarcinoma. Li et al., 2016, described point mutations in the Ying Yang 1 binding site of the APC gene 1B promoter associated with GAPPS syndrome. The first GAPPS syndrome in a Czech family was described in 2016. At Masaryk Memorial Cancer Institute, GAPPS syndrome was diagnosed in eight families using Sanger sequencing. In all families, one mutation in promoter 1B of APC gene NM_001127511: c.-191T > C was detected. This mutation was not found in any patient with multiple colon polyposis without a detected classic mutation in the APC gene. In total, 24 carriers of this mutation in promoter 1B of the APC gene were detected. Out of those 24 carriers, 20 had massive gastric polyposis with more than 100 fundic glandular polyps diagnosed between the age of 22 and 65, 5 had already died of adenocarcinoma of the stomach (at the ages of 29, 40, 59, 60 and 64, respectively) and another woman was treated at the age of 29. Two female carriers do not yet have polyposis of the stomach at the ages of 31 and 65, respectively; one female carrier has incipient polyposis at the age of 58. A male carrier does not have any clinical symptoms, gastroscopy was not indicated because of his age. Prophylactic total gastrectomy with D2 lymphadenectomy has already been performed 6 times at Masaryk Memorial Cancer Institute, in 5 cases without adenocarcinoma at the ages of 27, 34, 44, 51 and 66, respectively; in one female carrier adenocarcinoma of the stomach was detected in a histology specimen. Two prophylactic gastrectomies with D1 lymphadenectomy were performed at University Hospital Brno at the ages of 42 and 50, respectively. In the Czech Republic point mutation c.-191T > C (rs879253783) in the 1B promoter of the APC gene is a frequent cause of gastric polyposis with a high risk of gastric adenocarcinoma, even at a young age. Positively tested individuals are recommended to high-risk oncology clinic. A necessary part of the discussion with the patient is information about a preventive gastrectomy.
- MeSH
- dědičné nádorové syndromy * MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory žlučníku * genetika prevence a kontrola MeSH
- polypy MeSH
- rodina MeSH
- žaludek chirurgie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
