Úvod: Biologická terapie těhotných pacientek s idiopatickými střevními záněty (IBD – inflammatory bowel disease) nemá negativní vliv na výsledek těhotenství ani na vývoj plodu. Stále však chybí data o efektivitě a bezpečnosti biosimilárního infliximabu (IFX) v této situaci. Metody: Retrospektivní observační studie zahrnovala 20 žen s IBD léčených v průběhu těhotenství biosimilárním IFX (CT-P13), u kterých byly k dispozici informace o výsledku těhotenství. Sledovány byly údaje o aktivitě choroby, léčbě, výsledcích těhotenství a data o novorozenci. Hladiny IFX z pupečníkové krve byly měřeny pomocí metody ELISA. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 20 těhotných žen (16 s Crohnovou nemocí, 4 s ulcerózní kolitidou) průměrného věku 28,7 ± 4,1 let, z nich 55 % (11) bylo prvorodiček. Střední doba trvání onemocnění k počátku těhotenství byla 6,0 ± 5,3 let, 70 % (14) žen mělo anamnézu perianálního postižení. V období početí trpělo 30 % (6) žen aktivní chorobou, 65 % (13) bylo v remisi a u jedné pacientky byla nově diagnostikována těžká kolitida těsně po početí. Kromě této pacientky, které byla podána záchranná terapie IFX, byly všechny ženy léčeny dlouhodobě, v průměru 2,3 ± 2,7 let před otěhotněním. Z 20 těhotenství vzniklo celkem 19 živě narozených dětí (průměrná váha 3 305 ± 493 g), z toho 18 v termínu a 1 předčasně (s nízkou porodní váhou). Jedno těhotenství skončilo spontánním potratem. Aktivní choroba matky v období početí byla spojena s nižší porodní váhou (3 549 ± 392 g u pacientek v remisi vs. 2 921 ± 390 g s aktivní chorobou; p = 0,0043). K císařskému řezu bylo přistoupeno v 70 % (14) případů, z toho 79 % (11) u žen s anamnézou perianálního postižení. Nebyly hlášeny žádné perinatální komplikace a z vrozených vad se vyskytl 1 případ rozštěpové vady patra. Závěr: V této prioritní práci zaměřené na hodnocení efektu a bezpečnosti biosimilárního IFX u těhotných pacientek s IBD nebyla v rámci mantinelů daných omezenou velikostí vzorku zjištěna žádná nová bezpečnostní rizika takového léčebného postupu.

Background: In pregnant women with inflammatory bowel disease (IBD), exposure to biologic therapy, especially anti-TNF antibodies, has not been associated with adverse events. However, data on the efficacy and safety of biosimilar infliximab (IFX) in this particular population of IBD patients are lacking. Methods: This retrospective study included 20 women treated with biosimilar IFX (CT-P13) during pregnancy for whom information about pregnancy outcome was available. Data on disease activity, treatment, and pregnancy and newborn outcome were recorded. Cord blood levels of anti-TNF were measured by ELISA. Results: Twenty pregnant women (16 with Crohn’s disease and 4 with ulcerative colitis) with a mean age of 28.7 ± 4.1 years were included, 55% of whom were primigravidae. The mean disease duration at the time of pregnancy was 6.0 ± 5.3 years, and 70% of the women had a history of perianal disease. At the time of conception, 30% had active disease and 65% were in remission; one of the women was newly diagnosed with acute severe colitis after conception. Besides this patient, to whom IFX rescue therapy was administered during the first trimester, all women had already been treated with IFX before becoming pregnant, with a mean treatment duration of 2.3 ± 2.7 years. There were 19 live births (mean weight, 3,305 ± 493 g), 18 at term and 1 pre-term (with a low birth weight). One pregnancy ended in spontaneous abortion. Disease activity at conception was associated with lower birth weight (3,549 ± 392 g for those in remission vs. 2,921 ± 390 g for those with active disease; p = 0.0043). Cesarean section was performed in 70% of the women, 79% of whom had a history of perianal disease. No perinatal complications and birth defects were reported, except for a single case of cleft palate. Conclusion: To our knowledge, this is the first report of pregnancy outcomes in women exposed to biosimilar IFX. Under the constraints inherent in the limited sample size, no new safety concerns have so far arisen.

• MeSH
• bezpečnost MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• biosimilární léčivé přípravky * terapeutické užití   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• idiopatické střevní záněty * farmakoterapie   MeSH
• infliximab terapeutické užití   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• porod MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství * MeSH
• vedení porodu MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Biosimilární infliximab (IFX) je pro léčbu idiopatických střevních zánětů (IBD) v Evropské unii schválen od září 2013. Schvalovací proces zahrnoval extrapolaci výsledků laboratorních a klinických zkoušek z jiných indikací, zejména revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy. Ověření předpokládané účinnosti a bezpečnosti biosimilárního IFX u populace pacientů s IBD bylo očekáváno s výsledky z klinické praxe. Doposud jsou však pouze omezené zkušenosti s účinností a bezpečností přípravku z pohledu dlouhodobé udržovací terapie IBD. Metody: Předmětem analýzy byla data získaná od naivních konsekutivních pacientů trpících Crohnovou chorobou (CD) či ulcerózní kolitidou (UC), kterým byla nově nasazena léčba biosimilárním IFX mezi lednem 2015 a květnem 2016. Na základě klinického stavu, laboratorních výsledků a endoskopického nálezu byli pacienti klasifikováni jako neodpovídající, částečně odpovídající či zcela odpovídající na léčbu. Kromě klinického a endoskopického hodnocení byla měřena hladina C reaktivního proteinu, fekálního kalprotektinu, hodnocen krevní obraz, sérové hladiny IFX a přítomnost protilátek proti IFX. Pravidelně byly zaznamenávány nežádoucí příhody. Analýza byla provedena k 54. týdnu léčby. Výsledky: Do hodnocení bylo zařazeno 140 pacientů (CD 107; UC 33). Celkově na indukční terapii odpovědělo 94 % pacientů s CD a 82 % s UC. V týdnu 54 byla četnost odpovědi 87 % v případě CD a 60 % v případě UC; 47 %, resp. 36 % pacientů bylo ve stadiu remise. Ke slizničnímu hojení ve 14. týdnu došlo u 52 % pacientů s UC a 96 % pacientů s perianálním postižením zaznamenalo zlepšení nálezu, z toho u 59 % došlo k úplnému zastavení sekrece. Zaznamenán byl zřejmý steroidy šetřící efekt u obou skupin. Ke konci sledování terapie IFX pokračovala u 83 % pacientů (89 % CD, 64 % UC). Farmakokinetické vlastnosti, imunogenicita a četnost a charakter nežádoucích příhod byly plně srovnatelné s originálním přípravkem. Závěr: Biosimilární IFX se dosud jeví v léčbě IBD jako účinná a bezpečná alternativa, která dosahuje srovnatelného terapeutického efektu bez dodatečných bezpečnostních rizik v porovnání s originálním přípravkem.

Background: Biosimilar infliximab (IFX) has been approved for the treatment of inflammatory bowel disease (IBD) in the European Union since September 2013. The approval process included extrapolation of clinical data from other indications, namely, rheumatoid arthritis and ankylosing spondylitis. Data from clinical practice are therefore desirable to confirm the efficacy and safety of biosimilar IFX in the IBD population. Evidence of the long-term efficiency and safety of maintenance treatment with biosimilar IFX in patients with IBD is sparse. Methods: Data from consecutive patients with Crohn’s disease (CD) and ulcerative colitis (UC) who were started on biosimilar IFX between January 2015 and May 2016 at our center were analyzed. Patients were assessed as non-responders, partial responders, or complete responders based on clinical, endoscopic, and laboratory parameters. Besides clinical and endoscopic evaluation, C reactive protein levels, fecal calprotectin levels, blood counts, IFX trough levels, and anti-IFX antibody levels were measured. All adverse events were recorded. Final analysis was performed at week 54. Results: One hundred and forty IBD patients (CD, 107; UC, 33) were included in the analysis. In total, 94% of CD patients and 82% of UC patients responded to induction therapy with biosimilar IFX. At week 54, the response rates were 87% in CD patients and 60% in UC patients, and 47% and 36% of CD and UC patients, respectively, were in remission. Fifty-two percent of UC patients demonstrated mucosal healing at week 14. Perianal disease improved in 96% of CD patients at week 54, including 59% with complete cessation of drainage. A marked steroid-sparing effect was observed in all patients. Therapy was continued in 83% of patients at the end of the follow-up (CD, 89%; UC, 64%). Pharmacokinetic properties, immunogenicity, and the frequencies and character­istics of adverse events were similar to those previously observed during treatment with the original IFX. Conclusion: Biosimilar IFX seems to be effective and safe in IBD patients; it achieves similar results as the original preparation with no additional safety issues.

• MeSH
• biosimilární léčivé přípravky * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Crohnova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• idiopatické střevní záněty * farmakoterapie   MeSH
• infliximab * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ulcerózní kolitida * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH