Odhadnout prognózu u mladistvých delikventů je nesnadné, vývojové paradigma ve zkoumání delikvence však může být v tomto směru užitečné. Tento náhled na delikvenci podrobně zpracovala Terrie Moffitt. Díky její práci, která je v českém prostředí relativně málo známá, dokážeme rozlišit dvě stěžejní skupiny delikventů – delikventy se začátkem v adolescenci, kteří mají relativně dobrou prognózu, a perzistentní delikventy se začátky v raném dětství, kde je prognóza málo příznivá a odpověď na léčbu slabá. Další autoři, např. J. P. Frick, svými výzkumy pomohli rozlišit i další podskupiny perzistentních delikventů, z nichž nejhorší prognózu mají ti s chladnými bez-emočními rysy. Text nabízí představení teorie vývojové taxonomie T. Moffitt, zasazuje ji do kontextu vědeckého poznání v této oblasti a jmenuje některé další, navazující výzkumy.
Assessment of prognosis by adolescent delinquents can be difficult. Although, the developmental paradigm when researching delinquency can be very helpful. This view has been elaborately described by Terrie Moffitt. Thanks to her research, which is still quite unfamiliar in Czech area, we can distinguish two major groups within delinquents - those who started with delinquency in adolescence and have quite a good prognosis and so called life-course persistent delinquents, who started in nearly childhood and have a unfavourable prognosis and poor treatment response. Next authors, such as J. P. Frick, helped to distinguish other subtypes of persistent delinquents by their studies. The worse prognosis is connected with group of delinquents with callous emotional traits. This article offers an insight into development taxonomy theory by T. Moffitt and place it into the context of scientific knowledge in this area, and point out some important, consequential studies
Článek představuje a analyzuje současná doporučení týkající se dětského užívání digitálních technologií (resp. obrazovek), která pocházejí od světových zdravotnických organizací. Na základě těchto doporučení článek navrhuje nástroje pro screening a primární prevenci rizikového užívání "obrazovek" v pediatrické ordinaci. Nástroje jsou rozděleny dle věkových kategorií na (1) doporučení pro nejmenší děti (0-5 let), (2) doporučení pro mladší školní věk (6-10 let) a (3) doporučení pro starší školní věk a dospívající mládež (11+).
The article presents and analyzes current recommendations concerning children's use of digital technologies (or screens). Based on these recommendations, the article proposes tools for screening and primary prevention of risky use of screens in the pediatric office. The screening tools are divided according to age categories into (1) recommendations for the youngest children (0-5 years), (2) recommendations for younger school age (6-10 years) and (3) recommendations for older school age and adolescents (11+).
- MeSH
- dítě MeSH
- informační technologie * MeSH
- kognitivní poruchy etiologie prevence a kontrola MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- poruchy spánku a bdění etiologie prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- primární prevence MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- televize MeSH
- vývoj dítěte * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
Karta pacienta je psychoterapeutická pomůcka, která je aktuálně pilotována na akutním oddělení v PN Bohnice. Cílem Karty pacienta je efektivnější psychoterapeutická práce během hospitalizace na akutním psychiatrickém oddělení. V příspěvku jsou popsány její jednotlivé části a cíle, ke kterým je směřována. Karta pacienta vznikla z praktických potřeb psychiatrického oddělení a byla volně inspirována teoretickými koncepty ACT, PACT, motivačními rozhovory a prvky podpory self-efficacy. Karta pacienta je aktuálně pilotována a její účinek a význam by měl být v budoucnosti prověřen výzkumnými studiemi.
The article is focused on presentation of a new psychotherapeutic tool, which is in these days newly used and tested in acute department in Psychiatric Hospital Bohnice. This psychotherapeutic tool named Patient Card and its goal is to provide more effective psychoterapy during the short-term hospitalization. All parts of the Card and also goals of this parts are described. The Patient Card was created from the practical needs of the psychiatric deparment and was freely inspired by the theoretical concepts of ACT, PACT, motivational interviewing and parts of self-efficacy support. The Patient Card is currenty being piloted and its effectivness and significance should be verified in the future by further research studies.
