Difuzní velkobuněčný B lymfom je nejčastějším maligním lymfomem v našich podmínkách. Standardní léčbou založenou na imunochemoterapii R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vincristin, prednison) a záchranné terapii na bázi platinového režimu a vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací je možno vyléčit asi 60-70 % pacientů. Zlepšení prognózy v první linii ve srovnání s režimem R-CHOP u pacientů s rizikovým onemocněním přinesla kombinace polatuzumab vedotinu s R-CHP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, prednison) s 27% redukcí rizika progrese, relapsu nebo úmrtí ve dvou letech s 2letým přežitím bez progrese 76,7 % vs. 70,2 % při standardní léčbě (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,73; p = 0,02). Jako perspektivní se dále v první linii jeví kombinace režimu R-CHOP s tafasitamabem a lenalidomidem, resp. bispecifickými protilátkami glofitamabem, epcoritamabem a odronextamabem zapojujícími mechanismy T buněčné imunity. V situaci relabované nemoci u pacientů s progresí nemoci do 1 roku je nyní standardním postupem buněčná terapie přípravky CAR-T terapie (T lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem) axicabtagen ciíoíeuceíem (axi-cel) a lisocabtagen maraleucelem (liso-cel), které ve srovnání s platinovými režimy a vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací přinesly 60-65% redukci rizika selhání léčby: 2leté přežití bez události (event free survival, EFS) 41 % u axi-celu vs. 16 % (HR 0,40; p < 0,001); 2leté EFS 45 % u liso-celu vs. 24 % (HR 0,35; p < 0,0001). Ve třetí a vyšší linii se velmi účinná jeví terapie bispecifickými protilátkami glofitamabem a epcoritamabem, u kterých v monoterapii je možno dosáhnout až 39 % kompletních remisí s následným trváním odpovědi delší než 12 měsíců až u 80 % pacientů. Dalšími nadějnými léky jsou imunokonjugát loncastuximab tesirin a kombinace monoklonální protilátky tafasitamabu s lenalidomidem.
Diffuse large B-cell lymphoma is the most common subtype of aggressive malignant lymphoma. First line therapy based on R-CHOP regimen (rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone) and platinum-based salvage therapy with high dose chemotherapy and autologous stem cell support leads to cure in approximately 60-70% of patients. In first line setting in patients with high risk profile disease, polatuzumab vedotin in combination with R-CHP (rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, prednisone) improved prognosis with 27% risk reduction of progression, relapse or death at 2 years with 2years progression free survival of 76.7% vs. 70.2% with standard therapy. (HR 0.73; p = 0.02). Further, the combination of R-CHOP regimen with tafasitamab and lenalidomide or T-cell immunity activating bispecific antibodies glofitamab, epcoritamab and odronextamab seems promising. In relapsed setting, in patients with disease progression within 1 year CAR-T (chimeric antigen receptor T-lymphocytes) therapy with axicabtagene ciloleucel (axi-cel) and lisocabtagene maraleucel (liso-cel) represents now a standard of care, that in comparison to platinum based therapy and high-dose chemotherapy with autologous stem cell support leads to 60-65% reduction of risk of treatment failure: 2year event free survival (EFS) 41% with axi-cel vs. 16% (HR 0.40; p < 0.001); 2year EFS 45% with liso-cel vs. 24% (HR 0.35; p < 0.0001). In a third or later line of therapy, bispecific antibodies glofitamab and epcoritamab seems to be effective modality with complete remission rate of 39% and duration of complete response more than 12 months in up to 80% of patients. Another promising option include immunoconjugate loncastuximab tesirin and combination of monoclonal antibody tafasitamab with lenalidomide.
Akutní myeloidní leukemie (AML) je nejčastější akutní leukemií u dospělých, s mediánem věku v době stanovení diagnózy okolo 68 let. Léčebný přístup se u mladších nemocných za posledních několik desítek let v podstatě neměnil a zůstal založen na intenzivní indukční a konsolidační léčbě, následované u většiny pacientů alogenní transplantací krvetvorných buněk. Postupně se sice u této skupiny pacientů podařilo dosáhnout značného zlepšení výsledků, nicméně hlavním důvodem byl výrazný pokrok v oblasti podpůrné léčby a optimalizace procedury alogenních transplantací krvetvorných buněk. Dlouho se však nedařilo významněji zlepšovat léčebné výsledky u starších pacientů ve věku nad 65 let a u mladších nemocných vstupně v horším stavu, kteří nebyli schopni absolvovat náročnou intenzivní léčbu a kteří přitom představují většinu nemocných s diagnózou AML. Během posledních deseti let se tato situace začala konečně měnit. Rozvoj genomického a molekulárního profilování AML přinesl hlubší pochopení patofyziologie onemocnění, a umožnil tak vývoj nových typů léků, které na rozdíl od klasických cytostatik mají vysoce cílené působení na leukemické buňky. Klasifikace podtypů AML, původně založená na morfologii, doznala značných změn, které odrážely genetické a molekulární charakteristiky AML a jejich dopad na prognózu pacientů. Po letech stagnace ve schvalování nových typů léčiv pro terapii AML došlo po roce 2017 k zásadnímu rozšíření léčebných možností. Nová léčiva dokázala často natolik ovlivnit prognózu různých podtypů AML, že bylo nutné upřesňovat klasifikace a léčebná doporučení. Poslední upřesnění klasifikace a léčebných doporučení panelu expertů ELN (European LeukemiaNet) bylo publikováno v roce 2022. Cílem tohoto sdělení je v krátkosti shrnout současné možnosti a doporučení léčby AML s přihlédnutím k jednotlivým podtypům AML dospělých (mimo akutní promyelocytární leukemii), prognostické kategorii dle klasifikace ELN a vhodnosti pacientů k intenzivní léčbě.
Acute myeloid leukemia (AML) is the most common acute leukemia in adults with a median age at diagnosis of around 68 years. The treatment approach for younger patients has basically not changed over the past several decades and has remained based on intensive induction and consolidation treatment, followed by allogeneic hematopoietic transplantation in suitable patients. Gradually, it was possible to achieve a significant improvement in results for this group of patients, but the main reason was significant progress in the field of supportive treatment and optimization of the allogeneic hematopoietic transplantation procedure. For a long time, however, it was not possible to significantly improve the treatment results in older patients over the age of 65 and in younger patients in worse condition who were not able to undergo demanding intensive treatment and who at the same time represent the majority of patients diagnosed with AML. Over the past ten years, this situation has finally begun to change. The development of genomic and molecular profiling of AML brought a deeper understanding of the pathophysiology of the disease and thus enabled the development of new types of drugs that, unlike classical cytostatics, have a highly targeted effect on leukemic cells. The classification of AML subtypes, originally based on morphology, has undergone considerable changes to reflect the genetic and molecular characteristics of AML and their impact on patient prognosis. After years of stagnation in the approval of new types of drugs for AML therapy, there was a fundamental expansion of treatment options after 2017. New drugs were often able to influence the prognosis of different subtypes of AML so much that it was necessary to refine the classifications and treatment recommendations. The last refinement of the classification and treatment recommendations of the ELN (European LeukemiaNet) expert panel was published in 2022. The aim of this communication is to briefly summarize the current treatment options and recommendations for AML, taking into account the individual subtypes of AML in adults (apart from acute promyelocytic leukemia), the prognostic category according to the ELN classification and suitability of patients for intensive treatment.
- Klíčová slova
- gilteritinib, venetoklax, midostaurin,
- MeSH
- akutní myeloidní leukemie * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Mnohočetný myelom je krevní nádorové onemocnění charakterizované proliferací klonálních plazmatických buněk v kostní dřeni a přítomností paraproteinu v séru a/nebo moči. V posledních letech se pro diagnostiku i pro celý průběh léčby dostává do popředí celotělová zobrazovací metoda pozitronová emisní tomografie (PET) kombinovaná s výpočetní tomografií (PET/CT). Její výhodou je zachycení metabolicky aktivních charakteristických ložisek a dobrá detekce extramedulárních i paramedulárních lézí. Následující text shrnuje společné stanovisko odborníků České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP (ČSNM ČLS JEP) a České myelomové skupiny (CMG) jak k provedení vyšetření PET/CT, tak k jeho hodnocení a reportování. Cílem je sjednotit metodiku vyšetření PET/CT napříč pracovišti v ČR, která bude srozumitelná a jednoznačná.
Multiple myeloma is a blood cancer characterized by proliferation of clonal plasma cells in the bone marrow and the presence of paraprotein in the serum and/or urine. In recent years, whole-body positron emission tomography (PET) imaging combined with computed tomography (PET/CT) has become a preferred imaging technique for diagnosis and treatment. It has the benefit of detecting metabolically active characteristic focuses and good detection of extramedullary and para-medullary lesions. The following text presents the joint standpoint of the representatives of the Czech Society of Nuclear Medicine ČLS JEP (CSNM ČLS JEP) and the Czech Myeloma Group (CMG) regarding PET/CT examination per se as well as its evaluation and reporting. The aim is to standardize the methodology of PET/CT examination across the Czech Republic, which will be clear and simple to understand.
- MeSH
- fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- PET/CT * metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- trombóza * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Klíčová slova
- asciminib, studie ASCEMBL,
- MeSH
- antitumorózní látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická fáze myeloidní leukemie * farmakoterapie MeSH
- inhibitory tyrosinkinasy aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- niacinamid aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyrazoly aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Východiska: Imunoterapie pomocí T lymfocytů s chimérickým antigenním receptorem (CAR-T lymfocyty) si postupně buduje své postavení v léčbě hematoonkologických onemocnění. V ČR jsou k únoru 2022 schváleny tři léčivé přípravky vyráběné z autologních lymfocytů pacientů a obsahující anti-CD19 CAR-T lymfocyty určené k léčbě relapsu vybraných non-hodgkinských B lymfomů a akutní B-lymfoblastické leukemie. V klinických studiích se již testují CAR-T lymfocyty zaměřené na další cíle a v brzké budoucnosti lze předpokládat využití této léčby i u dalších hematoonkologických onemocnění. Výroba a její logistika se optimalizovaly. V oblasti řešení časných nežádoucích účinků byly získány cenné zkušenosti, což se odrazilo ve znění aktuálních doporučení European Society for Blood and Marrow Transplantation a American Society for Transplantation and Cellular Therapy. Nevyřešenou otázkou zatím zůstává pozdní toxicita. Je důležité, aby pacienti, kteří podstupují tuto vysoce specifickou terapii, zůstali v dispenzarizaci specialistů několik desítek let. Stále probíhá intenzivní výzkum a vývoj, který je zaměřen na efektivitu výroby a na modifikace CAR konstruktů s cílem zvýšit jejich účinnost a současně snížit toxicitu. Významné zlepšení dostupnosti této jinak velmi nákladné léčby se očekává od vývoje univerzálních alogenních T lymfocytů, které budou exprimovat CAR podle typu cílového onemocnění. Cíl: Tento souhrnný článek se věnuje zásadám přípravy a podání autologních CAR-T lymfocytů.
Background: Chimeric antigen receptor (CAR) T cell therapy has been gradually building its position in the treatment of hematological malignancies. Currently, there are three types of autologous anti-CD19 CAR-T cells approved for the treatment of selected relapsed B cell non-Hodgkin's lymphomas and acute B-lymphoblastic leukemia in the Czech Republic. Additional clinical trials are ongoing to evaluate CAR-T cell therapy that targets other tumor-specific antigens. It is expected that some of these CAR-T cells will be approved for the treatment of other hemato-oncological diagnoses in the near future. Manufacturing and management of CAR-T cell therapy have been optimized. European Society for Blood and Marrow Transplantation and American Society for Transplantation and Cellular Therapy have updated their recommendations for the management and treatment of early CAR-T cell toxicity based on valuable experience gained during several years. Nevertheless, late toxicity remains an issue. It is crucial for patients undergoing this highly specific therapy to stay in follow-up for several decades. Intensive research and development have been devoted to manufacturing new CAR constructs with higher efficacy and lesser toxicity. A significant improvement in the availability of this, otherwise very expensive treatment, is expected from universal allogeneic T cells that will express CAR binding to tumor-specific antigen. Purpose: This review is focused on the preparation and administration of autologous CAR-T lymphocytes.
Cíl: COVID-19 je vysoce nakažlivé virové onemocnění se signifikantní mortalitou. Jednu z nejohroženějších skupin představují pacienti s krevním nádorovým onemocněním. V našem článku hodnotíme průběh onemocnění, souvislost komorbidit a tíže průběhu a schopnost sérokonverze u skupiny pozitivních pacientů naší kliniky. Metody: Provedli jsme 1 600 diagnostických nazofaryngeálních PCR stěrů v období 8 měsíců. Zavedli jsme soubor preventivních opatření za účelem ochrany pacientů i personálu. Zaměřili jsme se na kohortu 50 pozitivních pacientů, u kterých jsme zkoumali průběh onemocnění, vliv přidružených rizikových faktorů, základní diagnózy a u 15 pacientů také schopnost sérokonverze. Výsledky: Ke snížení šíření nákazy se ukázala být zásadními striktní bariérová opatření, zejména u pacientů podstupujících autologní transplantaci krvetvorby. Nezaznamenali jsme žádné ohnisko nákazy na naší klinice a pouze jeden pozitivní případ v peritransplantačním období. Ve sledovaném souboru 50 nemocných zemřelo na virem SARS-CoV-2 způsobené komplikace 14 % (7/50) nemocných. Nejčastějšími komorbiditami byla arteriální hypertenze či jiné kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu a renální insuficience. Dvě třetiny pozitivních pacientů byly v 1. linii léčby. Neprokázali jsme hypogamaglobulinémii jako rizikový faktor těžkého průběhu choroby, stejně jako jsme nepozorovali její negativní vliv na dosažení sérokonverze. Závěr: Preventivní opatření mají význam k zabránění šíření nákazy virem SARS-CoV-2 zejména u pacientů s krevním nádorovým onemocněním. Striktní bariérová opatření a pravidelné testování nemocných i personálu byly nejúčinnějšími opatřeními v prvním roce pandemie, kdy nebyly dostupné vakcíny ani účinné léky. Nemocní s krevními nádory patří jednoznačně k vysoce rizikovým osobám z důvodu vážných, až fatálních komplikací souvisejících s infekcí virem SARS-CoV-2.
Aim: The novel coronavirus (SARS-CoV-2) is a highly contagious disease with a significant mortality rate. Haematological patients are among those most at risk. We evaluate here the disease course, association between comorbidities and COVID-19 severity and seroconversion potential in 50 positive patients at our clinic. Methods: We performed 1,600 diagnostic PCR nasopharyngeal swabs over a period of 8 months. We introduced a set of preventive measures so as to protect our patients and personnel. In 50 COVID-19 positive patients, we closely evaluated the course of the disease, the impact of underlying risk factors and the principal haematological diagnoses. We also evaluated the potential for seroconversion in 15 COVID-19 positive patients. Results: Strict barrier measures, especially in patients undergoing autologous stem cell transplantation, have been shown as being crucial for reducing the spread of disease. We did not record any disease outbreak and registered only one positive case during the peri-transplant period at our facility. The most common comorbidities were arterial hypertension or other cardiovascular disease, type 2 diabetes and renal impairment. Two-thirds of positive patients were on first line treatment. Hypogammaglobulinemia did not prove to be a risk factor for a severe COVID-19 course and we did not observe it to be an obstacle for seroconversion. Conclusion: Preventive measures are significant for reducing the spread of disease, especially in haematology centres. In our single centre experience, we report a mortality of 14%. Although we report a relatively small cohort and much remains yet to be clarified, our results can even now be implemented in daily practice.
- MeSH
- COVID-19 * mortalita prevence a kontrola MeSH
- hematologické nádory MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
