Celoplošný screening sluchu u novorozenců pomocí otoakustických emisí probíhá v Pardubické krajské nemocnici, a.s., od roku 2007. V tomto sdělení jsou předkládány výsledky nového šetření provedeného v období od 2. 2. do 11. 11. 2014. Do výzkumného souboru bylo zařazeno 441 novorozenců, kteří tvořili 2 skupiny. I. skupina reprezentovala nerizikové (fyziologické) novorozence - 357 a II. skupina rizikové novorozence - 84. Z I. skupiny fyziologických novorozenců (357) mělo 348 (97,5 %) otoakustické emise výbavné, zbývajících 9 (2,5 %) mělo nevýbavné. Z II. skupiny rizikových novorozenců (84) byly otoakustické emise u 80 (95,2 %) dětí výbavné a ve 4 případech (4,8 %) nevýbavné. Statistickým testováním (Fisherův přesný test) byl v našem souboru novorozenců počet pozitivních a negativních odpovědí na zvukové podráždění pomocí otoakustických emisí stejný u fyziologických i rizikových novorozenců. Zjištěné výsledky potvrzují skutečnost, že sluchový screening je nutno provádět u všech novorozenců.
Across-the-board auditory screening of newborns using otoacoustic emissions has been taking place in Pardubice Regional Hospital, Inc. since 2007. We present the results of a new study carried out in the period from February 2 to November 11, 2014. A total of 441 newborns were included in the study; they were divided into two groups. The first group represented risk-free (physiological) newborns - 357 and the second group represented at-risk newborns - 84. In the first group of physiological newborns (357), 348 (97.5 %) had otoacoustic emissions with a positive response and the remaining 9 (2.5 %) had otoacoustic emissions with a negative response. In the second group represented by at-risk newborns (84), 80 (95.2 %) had otoacoustic emissions with a positive response and the remaining 4 (4.8 %) had otoacoustic emissions with a negative response. In our study group, the number of positive and negative responses to sound irritation using otoacoustic emissions was the same for physiological and at-risk newborns according to statistical testing (Fisher's exact test). The results confirm the fact that auditory screening should be performed in all newborns.
- Klíčová slova
- fyziologický novorozenec, rizikový novorozenec, sluchová vada,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody organizace a řízení MeSH
- otoakustické emise spontánní * fyziologie MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza epidemiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Název či odborný termín stomie je prakticky ve všech odborných lékařských slovnících a v základní ošetřovatelské literatuře uváděn jako umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla. Přes relativně velký počet prováděných tracheostomií je však literárně název stomie nejčastěji užíván obecně pro kolostomii a označení stomická sestra bývá prakticky vyhrazeno pro zdravotnické pracovníky zajišťující komplexní ošetřovatelskou péči o nemocné s kolostomií. Tracheostomovaní nemocní vyžadují neméně intenzivní pozornost a péči o tracheostoma, spolupráci s lékařem při výběru tracheostomických kanyl, obvazového materiálu a pomůcek pro stomiky, edukaci nemocného i jeho rodinných příslušníků před a po vlastním chirurgickém výkonu, účast na následné dispenzární péči atd. I když v ORL oboru není název stomická sestra užíván, je nepochybné, že všeobecné sestry pečující o tracheostoma náleží do obdobné „skupiny pracovníků“ jako stomické sestry. Na podkladě uvedených skutečností autoři předkládají myšlenku, zda by na větších lůžkových ORL odděleních či klinikách neměli být vyčleněni zdravotničtí pracovníci, kteří by se specializovali na komplexní ošetřovatelskou péči o tracheostomované nemocné.
The designation or suffix term “stomy” occurs in virtually every professional metical dictionaries and in basic nursing literature it is listed as an artificial orifice of a hollow organ onto body surface. In spite of the relatively large number of tracheostomy performed the term “stomy” in literature is most often used for colostomy and the suffix term “stomic” nurse is virtually limited to medical personnel providing a complex nursing care of patients with colostomy. Nevertheless, the patients with tracheostomy require no less intensive attention and care of the patient, collaboration with the physician in selecting the tracheostomy cannulas, care of the surgical dressing material and tools for these patients, education of the patient and his or her family before and after the actual surgical intervention, participation in the subsequent dispensation care etc. In spite of the fact that the term “stomic” nurse has not been used in ORL practice it is obvious that general nurses taking care of the patients with tracheostomy belong to a similar “professional group” as “stomic” nurses. Based on the present information the authors suggest that at larger bed ORL wards or clinics might be specified medical personnel which would be specialized in a complex nursing care of patients with trachemostomy.
Úvod: Sledování výživy a nutričního stavu u pacientů s nádory hlavy a krku je nedílnou součástí onkologické léčby i následné dispenzarizace. Cílem práce bylo zjistit, jaké je využití nástroje Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) v onkologické dispenzární ORL ambulanci, zhodnotit vývoj nutričního stavu pacientů po onkologické léčbě nádorů hlavy a krku a dle výsledků provést případné doporučení zavedení NRS do klinické praxe. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti dispenzarizovaní po onkochirurgické a kombinované chirurgicko-onkologické léčbě nádorů hlavy a krku. Prostřednictvím dotazníku NRS a cíleného rozhovoru zdravotní sestra zhodnotila rozsah zhubnutí a procentuální změnu množství přijímané stravy pacientem. Nutriční stav (NS) se klasifikoval 0–3 body. Ve spolupráci s dispenzarizujícím lékařem se hodnotila aktivita a lokalizace onkologického onemocnění, typ a rozsah onkologické léčby. Riziko vyplývající ze základní choroby a léčby (R) se klasifikovalo 0–3 body. Výsledné NRS skóre se vypočítalo dle rovnice NRS = NS + R (0–6 bodů). Vysoké nutriční riziko bylo podmíněno ziskem 4 a více bodů. Součástí NRS klasifikace byl výpočet Body Mass Indexu (BMI). Retrospektivně byla ze zdravotnické dokumentace zjišťována hmotnost před zahájením onkologické léčby, údaje o diagnóze, datu zahájení a typu léčby. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 129 pacientů, 26 žen a 103 mužů. Průměrný věk byl 62 let (minimum 32 let, maximum 88 let). Osmdesát jedna pacientů bylo hodnoceno 2krát, a to mezi 1–7 měsíci, nejčastěji po 3 a 6 měsících. K jakékoliv ztrátě hmotnosti po léčbě došlo u 75,2 % pacientů, >5 % zhublo 62 % pacientů, >10 % zhublo 41,9 % pacientů, >15 % zhublo 27,1 % pacientů, >20 % zhublo 17 % a >25 % hmotnosti ztratilo 9,3 % pacientů. Mezi kontrolami 86,4 % pacientů oscilovalo kolem hmotnosti ?5 % (45,7 % pacientů zhublo do 5 %, 40,7 % pacientů přibralo do 5 % hmotnosti), 8,6 % zhublo >5 % své hmotnosti. Pouze 26 % pacientů se po léčbě nenacházelo v nutričním riziku (NRS skóre 1–2), tři čtvrtiny pacientů byly ve vysokém a velmi vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 3–6). I přes doporučenou péči a nutriční intervenci došlo u 22,3 % pacientů ke zhoršení nutričního rizika o 1–2 body. Ve vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 4–6) se nacházeli především pacienti s nádory orofarnygu (patrové tonzily a kořene jazyka), hypofaryngu a nazofaryngu, nízké skóre se vyskytovalo u onkologických onemocnění ucha, příušní žlázy a hrtanu. Diskuse: Studii je nutno považovat za pilotní, je limitována malou velikostí souboru a nízkým zastoupením některých onkologických diagnóz. Přesto lze usuzovat na nedostatečné sledování a řešení výživy a nedobrý nutriční stav pacientů s nádory hlavy a krku. Další výzkum v této oblasti bude nezbytný. Práce obsahuje doporučený postup pro sledování a řešení nutrice u těchto nemocných.
Introduction: Nutrition and nutritional status assessment in head and neck cancer patients are an inseparable part of oncologic treatment and follow-up. The aim of the study was an evaluation of Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) assessment tool use in oncologic follow-up checks, assessment of nutritional status changes in patients after head and neck cancer treatment and according to the results potential introduction of the NRS tool into the clinical practice. Methods: The patients followed-up after oncologic and combined surgical and oncologic treatment of head and neck cancer were included into the study. By means of NRS tool and purposeful questioning by the nurse the weight loss and per cent change in food intake was assessed and the Nutritional status (NS) 0–3 points was scored. In cooperation with the physician the activity, localization of disease, type and extent of oncologic treatment were evaluated and the Risk emerging from basic disease and treatment (R) scored 0–3 points was classified. Final NRS score was counted according to formula NRS = NS + R (0–6 points). The high nutritional risk is considered to come in scores 4 and more points. As a part of NRS the Body Mass Index (BMI) was counted. Retrospectively by medical records data mining weight preceding oncologic treatment, diagnosis, date of start and type of treatment were obtained. Results: Into the study 129 patients, 26 female and 103 male, were included. An average age was 62 years (minimum 32 years, maximum 88 years). Eighty-one patients were evaluated twice in a period 1 to 7 months, mostly after 3 and 6 months. Any weight loss occurred in 75.2% of patients, more than 5% of weight lost 62% of patients, >10% lost 41.9% of patients, >15% lost 27.1% of patients, >20% lost 17% and >25% lost 9.3% of patients. In between the follow-up checks 86.4% of patients were in range ?5% of their weight (45.7% lost up to 5% of their weight, 40.7% gained up to 5% of weight), 8.6% lost more that 5% of weight. Only 26% of patients after treatment were not in nutritional risk (NRS score 1–2), three quarters were in high and very high malnutrition risk (NRS score 3–6). Despite recommended care and nutritional intervention in 22.3% of patients worsening of NRS score 1–2 points occurred. In high risk of malnutrition (NRS score 4–6) the patients with oropharyngeal cancer (palatine tonsil and base of tongue), hypo- and epipharyngeal cancer were present, low score was found in patients with oncologic diseases of ear, parotid gland and larynx. Discussion: The authors consider study to be a pilot one. The results are limited by small number of patients and low representation of some oncologic diagnoses. Yet inadequate monitoring and solution of nutrition and poor nutritional status of head and neck cancer patients can be presumed. Further research in the field will be necessary. The paper includes recommended guideline for monitoring and nutrition solution of those patients.
- Klíčová slova
- malnutrice, NRS 2002, Nutritional Risk Screening,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- dospělí MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- hmotnostní úbytek MeSH
- hodnocení rizik * metody statistika a číselné údaje MeSH
- hodnocení stavu výživy MeSH
- koordinovaný terapeutický postup MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * dietoterapie klasifikace komplikace MeSH
- nutriční podpora MeSH
- nutriční stav MeSH
- pacienti ambulantní MeSH
- pilotní projekty MeSH
- plošný screening MeSH
- podvýživa * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- pooperační období MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit míru subjektivně vnímaných potíží osob s poruchou čichu. Výsledky porovnat s 2 standardizovanými olfaktometrickými testy. Materiál: Celkem bylo vyšetřeno 134 osob (59 mužů a 75 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 58 osob (průměrný věk 50 let). 21 osob s poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 39 let), 19 osob s povirovou poruchou čichu (průměrný věk 58 let) a 36 osob s jinou etiologií poruchy čichu (průměrný věk 54 let). Metodika: Subjektivní hodnocení závažnosti čichové poruchy a její vnímání v každodenním životě bylo zjišťováno formou dotazníku. K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fi xů (Odorized Markers Test – OMT) a Sniffi n’Sticks test (16 složkový identifi kační test). Výsledky: Subjektivně udalo potíže s čichem 134 osob, které byly zařazeny do studie. Potíže s čichem trápí pacienty ve 42 % výrazně, ve 43 % mírně a 15 % osob poruchu čichu nevnímá vůbec. V každodenním životě vnímá poruchu čichu 62 % respondentů. Závěr: Ženy trápí potíže s čichem výrazněji než muže. Souvislost mezi mírou vnímání tíže poruchy čichu a vlivem na kvalitu života nebyla zjištěna. Výstup studie bude sloužit k vytvoření dotazníku pro hodnocení kvality života osob s poruchou čichu.
Aim: Th e aim of study was to determine the degree of subjectively perceived problems in people with smell disorders. Th e results were compared with two standardized smell identifi cation tests. Methods: Th e total of 134 persons (59 men and 75 women) aged 53 years on average were examined. 58 persons with sinonasal disease (aged 50 years on average), 21 persons aft er head trauma (aged 39 years on average), 19 persons with smell loss due to upper respiratory tract infection (aged 58 years on average), and 36 persons with other etiology of smell disorders (aged 54 years on average). Subjective assessment of severity of olfactory disorders and its perception in daily life was examined by questionnaire. Th e sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffi n’Sticks test (16 – items identifi cation test). Results: All 134 persons who were included to the study reported diffi culty with smell. Th e problems with smell were perceived in 42 % of patients strongly, 43 % mildly and 15 % of patients did not smell anything at all. 62 % of respondents realized their smell disorder in everyday life. Conclusion: Women suff ered from problems with smell more strongly compared to men. Th e relationship between the level of perception of severity of smell disorders and the eff ect on life was not confi rmed. Th e output of the study will be used to create a questionnaire for assessing the quality of life for patients with smell disorders.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- otorinolaryngologie metody MeSH
- poruchy čichu * klasifikace komplikace psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace).
Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression).
- MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace * MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu * ošetřování psychologie MeSH
- nádory slinných žláz * ošetřování psychologie MeSH
- ošetřovatelská péče metody pracovní síly psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- diagnostika, topické kortikosteroidy, antibiotika,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- amoxicilin aplikace a dávkování MeSH
- aplikace intranazální MeSH
- aplikace lokální MeSH
- dítě MeSH
- glukokortikoidy * terapeutické užití MeSH
- kombinace amoxicilinu a kyseliny klavulanové aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče trendy MeSH
- rinitida * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- sinusitida * diagnóza farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Streptococcus pneumoniae MeSH
- vazokonstriktiva nosní * terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
