Pandemie covidu-19 může zvýšit stávající hrozbu antimikrobiální rezistence a zesílit další, spíše tichou pandemii, kterou představuje rostoucí frekvence multirezistentních bakteriálních patogenů a s tím spojená možnost ztráty účinných antibiotik. U pacientů hospitalizovaných pro covid-19 byla často aplikována antibiotická léčba z důvodu obav z možné bakteriální koinfekce, což potvrzovaly i předchozí zkušenosti s virovými respiračními infekcemi, například H1N1 chřipkou, SARS a MERS. Obavy nebo neznámé související s pandemií covid-19 rovněž ovlivnily chování lékařů, včetně používání antibiotik. Nicméně vysoká míra aplikace antibiotik u pacientů, především s mírným nebo středně závažným onemocněním covid-19, je v rozporu s reálným výskytem bakteriálních koinfekcí a/nebo sekundárních respiračních infekcí. Je tedy zřejmé, že je nutné pečlivé posouzení role antibiotické léčby u pacientů hospitalizovaných pro covid-19. Dle aktuálního doporučení WHO je aplikace antibiotik vhodná především u pacientů se závažným/kritickým stupněm respirační insuficience vyžadujícím intenzivní oxygenoterapii, umělou plicní ventilaci či podporu extrakorporální membránovou oxygenací.

The COVID-19 pandemic may increase the current threat of antimicrobial resistance and exacerbate another, rather silent, pandemic posed by the increasing frequency of multidrug-resistant bacterial pathogens and the associated potential for loss of effective antibiotics. Antibiotic treatment has often been used in patients hospitalized for COVID-19 due to concerns about possible bacterial co-infection, as confirmed by previous experience with viral respiratory infections such as H1N1 influenza, SARS and MERS. Concerns or unknowns related to the COVID-19 pandemic have also affected physicians' behavior, including the use of antibiotics. However, the high rate of antibiotic use in patients, especially those with mild to moderate COVID-19 disease, is inconsistent with the actual incidence of bacterial co-infections and/or secondary respiratory infections. Thus, it is clear that a careful assessment of the role of antibiotic treatment in patients hospitalized for COVID-19 is required. According to the current WHO recommendation, the application of antibiotics is especially suitable for patients with severe/critical degree of respiratory insufficiency requiring intensive oxygen therapy, artificial lung ventilation or support by extracorporeal membrane oxygenation.

• MeSH
• antibakteriální látky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• bakteriální infekce farmakoterapie   MeSH
• COVID-19 * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• koinfekce farmakoterapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pneumonie farmakoterapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Pandemie covidu-19 představuje významnou zátěž pro jednotlivé zdravotnické systémy. Zejména se jedná o nutnost hospitalizace velkého počtu pacientů, což je nebezpečné zejména v zemích s méně rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou. Proto je v současné době věnována pozornost vývoji terapeutických postupů, které by riziko přechodu do těžších stadií onemocnění snižovaly. Jedním z možných kandidátů je terapie inhalačními glukokortikoidy. V tomto přehledném článku je největší pozornost věnována výsledkům studie STOIC, která je dosud největší publikovanou randomizovanou studií zabývající se vlivem terapie inhalačními glukokortikoidy na riziko hospitalizace v důsledku covidu-19.

Covid-19 pandemic affects heavily different health care systems. The most important factor/aspect is high number of hospitalized patients in countries with low level of infrastructure. Because of this, many therapeutic methods reducing the risk of more severe course of disease are now under development. The key part of this review is the STOIC trial, which is the largest, randomized trial assessing the effect of inhaled glucocorticoid treatment on the risk of hospitalization due to covid-19.

• MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• budesonid terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * farmakoterapie   MeSH
• dexamethason terapeutické užití   MeSH
• glukokortikoidy * terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je nejčastější chronická plicní nemoc, která postihuje stovky milionů lidí ve světě a je asociována se signifikantní morbiditou a mortalitou. V této přehledné práci autoři představují internistům aktuální koncept péče o pacienty s CHOPN, souhrn nejdůležitějších poznatků a doporučení formulované expertní skupinou České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Detailnější verze pozičního dokumentu byla publikována v roce 2020 v anglickém jazyce. Cílem autorů této práce bylo přetavit nejnovější vědecké poznatky do kontextu reálné medicínské praxe v České republice. Koncept péče o pacienty s CHOPN je založen na komplexnosti přístupu k pacientovi s respektováním individuálních rysů jeho nemoci a snahou o maximální možnou míru individualizace léčby.

Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is a heterogenous condition affecting hundreds of millions of people worldwide. COPD is a major health problem associated with significant morbidity and mortality. In this review, the authors present the current concept of care for patients with COPD in the Czech Republic, along with a summary of treatment recommendations formulated by the expert group of the Czech Pneumological and Phthisiological Society. A more detailed version of the position paper was published in 2020. The aim of this work was to transform the most recent scientific knowledge into the context of daily practice in the Czech Republic. Our concept of care for patients with COPD uses a complex approach with special emphasis on individual phenotypic features of the disease. Maximal effort has been put into individualization of treatment according to the presence of certain clinical phenotypes/treatable traits with respect to current scientific knowledge.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• fenotyp MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• lidé MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• tezepelumab, mepolizumab, dupilumab, thymický stromální lymfopoetin,
• MeSH
• bronchiální astma * farmakoterapie   imunologie   MeSH
• COVID-19 komplikace   MeSH
• cytokiny antagonisté a inhibitory   fyziologie   MeSH
• interleukin-4 antagonisté a inhibitory   MeSH
• interleukin-5 antagonisté a inhibitory   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• omalizumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Th2 buňky fyziologie   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Maligní mezoteliom pleury patří k nejagresivnějším maligním onemocněním s velmi špatnou prognózou. Optimální je multimodální způsob léčby, který zahrnuje tři modality − chemoterapii, radioterapii a cytoreduktivní chirurgii. Možností, jak zlepšit dosavadní výsledky léčby mezoteliomu, je zařazení dalších metod léčby, např. hypertermické peroperační intrapleurální chemoterapie či fotodynamické terapie. Na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc se kombinace hypertermické peroperační chemoterapie spolu s cytoreduktivní chirurgií v rámci multimodální terapie maligního mezoteliomu využívá od roku 2017. Autoři uvádějí případ 47letého muže s maligním epiteloidním mezoteliomem pleury vlevo. Po neoadjuvantní chemoterapii byla u tohoto pacienta provedena extrapleurální pneumonektomie s peroperačním intrakavitárním podáním hypertermické chemoterapie. Pooperační průběh byl komplikován nestabilitou oběhu a později tenzním chováním fluidotoraxu se známkami srdečního selhání. Pacient je v současnosti 8 měsíců po operaci a bez známek recidivy nemoci.

Malignant pleural mesothelioma is one of the most aggressive malignancies with a very poor prognosis. Multimodal treatment consisting of three modalities – chemotherapy, radiotherapy and cytoreductive surgery is optimal. The use of new therapeutic modalities, such as hyperthermic intraoperative intrapleural chemotherapy or photodynamic therapy can improve the current results of mesothelioma treatment. Combined hyperthermic intraoperative chemotherapy and cytoreductive surgery as part of multimodal therapy of malignant mesothelioma has been used since 2017 at the 1st Department of Surgery of University Hospital Olomouc. The authors report the case of a 47-year-old man with malignant epithelioid mesothelioma of the left pleural cavity. Following neoadjuvant chemotherapy, this patient underwent extrapleural pneumonectomy with intraoperative intracavitary hyperthermic chemotherapy. The postoperative period was complicated by circulatory instability and later by tension fluidothorax with signs of heart failure. Currently, 8 months have elapsed from the surgery and the patient remains without any signs of recurrence.

• MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• hypertermická intraperitoneální peroperační chemoterapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezoteliom chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• nádory pleury * chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• SIMEOX,
• MeSH
• bronchiektazie * ošetřování   terapie   MeSH
• dechová terapie mortalita   trendy   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• biologická terapie trendy   MeSH
• lidé MeSH
• plicní nemoci terapie   MeSH
• pneumologie trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodníky MeSH

Skupina odborníků na CHOPN při České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) připravila návrh aktualizace doporučených postupů pro léčbu stabilní CHOPN. Vědecký výbor ČPFS zamýšlené aktualizace přezkoumal a na základě toho byla vytvořena předběžná verze dokumentu. Tento dokument byl schválen Konsenzuální konferencí ČPFS v listopadu 2017. Rovněž vznikla zkrácená příručka pro praktické lékaře (leden 2018). Základním principem nového přístupu k CHOPN je systematický popis všech léčitelných znaků/fenotypových nálepek u každého případu CHOPN. ČPFS definuje šest klinicky relevantních fenotypů: frekventní exacerbace, překryv CHOPN a AB, překryv CHOPN a bronchiektázií, emfyzematický, bronchitický a fenotyp plicní kachexie. Doporučení pro léčbu lze rozdělit na dvě části. První krok obnáší eliminaci rizikové expozice a mandatorní léčbu inhalačními bronchodilatancii, trénink inhalačních technik, pravidelnou pohybovou aktivitu, pulmonální rehabilitaci, intervence zaměřené na komorbidity a očkování. Druhý krok zahrnuje fenotypově cílenou léčbu a péči o pacienty s respirační insuficiencí a terminální CHOPN. Na konci tohoto článku je popsána pilotní screeningová studie CHOPN u vysoce rizikové populace.

COPD expert group of The Czech Pneumological and Phthisiological Society (CPPS) prepared a draft of updates of guidelines formanagement of stable COPD. The Scientific Committee of CPPS reviewed the intended updates upon which a preliminary version ofthe document was created. This document was approved by the National Consensus CPPS Conference in November 2017. An abbreviatedguidebook was created for general practitioners (January 2018). The elementary principle of the novel approach to COPD isthe systematic description of all treatable traits/phenotypical labels in every COPD case. The CPPS defines six clinically relevant phenotypicaltraits: frequent exacerbator, COPD-asthma overlap, COPD-bronchiectasis overlap, emphysema, bronchitis, and pulmonarycachexia labels. Treatment recommendations can be divided into two parts. The first step comprises risk exposure elimination andmandatory treatment with inhaled bronchodilators, inhalation training, regular physical activity, pulmonary rehabilitation, comorbidityinterventions, and vaccination. The second step includes phenotypical treatable trait-specific therapy and care for respiratoryinsufficiency and terminal COPD. An early COPD screening pilot study of a high risk population is described at the end of this article.

• MeSH
• alfa-1-antitrypsin izolace a purifikace   krev   MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• bronchiální astma diagnóza   komplikace   MeSH
• bronchiektazie diagnóza   komplikace   MeSH
• bronchodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronická bronchitida diagnóza   komplikace   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• fenotyp MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kachexie diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• pilotní projekty * MeSH
• plicní emfyzém diagnóza   komplikace   MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• vakcinace metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH