INTRODUCTION: Up to 50% of patients with ST elevation myocardial infarction (STEMI) have ≥ 50% stenosis in a major non-infarct-related artery. Several studies have evaluated the prognostic value of the completion of revascularization with overall inconclusive results. Selection of the stenoses was based on the angiographic evaluation, invasive hemodynamic measurement or the combined approach. It is unknown whether such a selection provides correlation of comparable patient groups. MATERIAL AND METHODS: We enrolled 51 patients (62.7 ±10.2 years) with acute STEMI and at least one residual (50-90%) stenosis in a non-infarct-related major coronary artery (excluding left main coronary artery). Overall 65 stenoses (67.9 ±10.7%) were evaluated angiographically following primary percutaneous coronary intervention and the hemodynamic significance was estimated with respect to the stenosis severity, caliber of the arterial segment, localization of the stenosis (proximity) as well as the estimated size of the supplied vascular territory. During subsequent hospitalization, invasive measurement of the hemodynamic significance using fractional flow reserve (FFR) was performed to guide the final revascularization strategy (FFR value of ≤ 0.80 considered significant). RESULTS: Based on angiographic evaluation, a total of 44 stenoses would be recommended for treatment, whereas only 31 stenoses were revascularized based on FFR measurement. Moreover, visual evaluation and hemodynamic measurement were discrepant in 27 of 65 (41.5%) stenoses. CONCLUSIONS: We observed a weak correlation between visual angiographic evaluation and invasive hemodynamic measurement. More stents would be implanted based on angiographic evaluation compared to FFR measurement.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Atherosclerosis is the most common cause of coronary steno-occlusive disease and acute myocardial infarction is the leading cause of death in industrialized countries. In patients with acute ST elevation myocardial infarction (STEMI), there is unquestionable evidence that primary percutaneous coronary intervention providing recanalization of the infarct related artery (IRA) is the preferred reperfusion strategy. Nevertheless, up to 50% of patients with STEMI have multivessel coronary artery disease defined as at least 50% stenosis exclusive of IRA. There is conflicting data regarding the optimal treatment strategy and timing in such patients. Currently, it is assumed that stable patients might benefit from complete revascularization particularly in reducing the need for future unplanned procedures but only culprit lesion should be treated during index procedure in unstable patients. In this article, we provide a comprehensive overview of this important and currently highly debated topic.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * etiologie   chirurgie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * etiologie   chirurgie   MeSH
• infarkt myokardu * MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen * komplikace   chirurgie   MeSH
• srdeční arytmie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Ischemic strokes (IS) occur also in young adults and despite an extensive work-up the cause of IS remains very often cryptogenic. Thus, effectiveness of secondary prevention may be unclear. We aimed to analyze a relationship among vascular risk factors (VRF), clinical and laboratory parameters, outcomes and recurrent IS (RIS) in young cryptogenic IS (CIS) patients. SUBJECTS AND METHODS: The study set consisted of young acute IS patients < 50 years enrolled in the prospective HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study registered on ClinicalTrials.gov (NCT01541163). All analyzed patients underwent transesophageal echocardiography, 24-h and 3-week ECG-Holter to assess cause of IS according to the ASCOD classification. Recurrent IS (RIS) was recorded during a follow-up (FUP). RESULTS: Out of 294 young enrolled patients, 208 (70.7%, 113 males, mean age 41.6 ± 7.2 years) were identified as cryptogenic. Hyperlipidemia (43.3%), smoking (40.6%) and arterial hypertension (37.0%) were the most frequent VRF. RIS occurred in 7 (3.4%) patients during a mean time of FUP 19 ± 23 months. One-year risk of RIS was 3.4% (95%CI: 1.4-6.8%). Patients with RIS were older (47.4 vs. 41.1 years, p = 0.007) and more often obese (71.4 vs. 19.7%, p = 0.006), and did not differ in any of other analyzed parameters and VRF. Multivariate logistic regression analysis showed obesity (OR: 9.527; 95%CI: 1.777-51.1) and the previous use of antiplatelets (OR: 15.68; 95%CI: 2.430-101.2) as predictors of recurrent IS. CONCLUSION: Despite a higher presence of VRF in young CIS patients, the risk of RIS was very low. Obesity and previous use of antiplatelet therapy were found the only predictors of RIS.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie transezofageální * MeSH
• elektrokardiografie ambulantní * MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• ischemie mozku diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obezita epidemiologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

The development of left ventricular thrombus (LVT) is a well-known and serious complication of acute myocardial infarction (AMI) due to the risk of systemic arterial embolism (SE), which is variable in its clinical picture and has potentially serious consequences depending on the extent of target organ damage. SE results in an increase in mortality and morbidity in these patients. LVT is one of the main causes of the development of ischaemic cardio-embolic cardiovascular events (CVE) after MI and the determination of the source of cardiac embolus is crucial for the initiation of adequate anticoagulant therapy in secondary prevention. Echocardiography holds an irreplaceable place in the diagnosis of LVT, contrast enhancement provides higher sensitivity. The gold standard for LVT diagnosis is cardiac magnetic resonance imaging, but it is not suitable as a basic screening test. In patients with already diagnosed LVT, it is necessary to adjust antithrombotic therapy by starting warfarin anticoagulation for at least 6 months with the need for echocardiographic follow-up to detect thrombotic residues. The effect of prophylactic administration of warfarin in high-risk patients after anterior AMI does not outweigh the risk of severe bleeding complications and does not result in a decrease in mortality and morbidity. At the present time, there is not enough evidence to use direct oral anticoagulants in this indication.

• MeSH
• embolie diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• koronární trombóza komplikace   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční komory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

x

x

• MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie * diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tromboembolie MeSH
• žilní trombóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Včasné a správné určení příčiny ischemické CMP (iCMP) je zcela zásadní předpoklad pro efektivní a bezpečnou sekundární prevenci. Ke stanovení optimálního managementu určení příčiny iCMP slouží etiologické klasifikační systémy. Dosud nejpoužívanější je klasifikace TOAST, podrobnější a přesnější je pak novější systém ASCOD. Pokud není příčina iktu zjištěna anebo zůstává nejasná, mluvíme o kryptogenní iCMP. Jedná se přibližně o 25–30 % všech pacientů s iCMP, přičemž v populaci jedinců mladších 50 let počet kryptogenních iCMP překračuje 50 % všech iCMP. Publikovaná data a klinické zkušenosti z poslední doby ukazují narůstající četnost kardioembolizace, která je nyní některými uváděna jako příčina iCMP až v 45–50 % všech případů a je také považována za nejčastější příčinu kryptogenní iCMP. Vyšší četnost kardioembolizace je způsobena zejména podrobnější a extenzivnější diagnostikou zaměřenou na detekci relevantních strukturálních nebo funkčních srdečních abnormit s možným embolizačním potenciálem. Nejčastější příčinou kardioembolizace je fibrilace síní (FS). Zavedení rutinního 24h EKG-Holter monitoringu a využití dlouhodobého holterovského monitoringu nebo implantace podkožního srdečního monitoru vedlo k nárůstu detekce paroxysmální formy FS u pacientů s kryptogenní iCMP. Spolehlivou detekci strukturálních srdečních abnormit a jiných vzácných příčin iCMP umožňuje jícnová echokardiografie (Transesophageal echocardiography; TEE). Užitečné může být stanovení sérových hodnot specifických srdečních markerů; jejich zvýšené hodnoty mohou být asociovány s přítomností relevantní srdeční patologie. V současnosti by tedy mělo být již u většiny pacientů s iCMP součástí standardního managementu rutinní komplexní kardiologické vyšetření, přičemž u pacientů s kryptogenní iCMP by mělo obsahovat TEE a dlouhodobý holterovský EKG monitoring v případě negativního 24h EKG-Holteru.

Early and accurate identification of the cause of ischaemic stroke (IS) is essential for an effective and safe secondary prevention. Etiological classification systems are used to establish an optimal diagnostic management to identify the cause of IS. However, the TOAST classification is still mostly used, but the newer ASCOD system is more detailed and accurate. If the cause of IS remains unclear or is not being identified, it is classified as cryptogenic IS. About 25–30% of all IS are cryptogenic and in the population of young patients under 50 years of age, the rate of cryptogenic IS exceeds 50% of all IS. Recently published data and clinical experience show an increasing rate of cardio-embolization, which is now presented as a cause of IS in up to 45–50% of all cases and it is considered the most frequent cause of cryptogenic IS. Higher frequency of cardio-embolization is based on more accurate and extensive diagnostics focused on the detection of relevant structural or functional heart abnormities associated with risk of embolization. Atrial fibrillation (AF) is the most frequent cause of cardio-embolization. Implementation of 24h ECG-Holter monitoring in the clinical routine and using long-term ECG-Holter monitoring or implantation of a subcutaneous cardiac monitor led to increased detection of paroxysmal AF in patients with cryptogenic IS. Transesophageal echocardiography (TEE) allows reliable detection of structural heart abnormities and other rare causes of IS. An assessment of specific serum cardiac markers can also helpful; elevated values may be associated with presence of relevant heart abnormities. Currently, a comprehensive cardiologic examination should be a standard part of routine diagnostic management in most IS patients; moreover, in cryptogenic IS patients it should include TEE and long-term ECG-Holter monitoring in case of negative 24h monitoring.

• MeSH
• elektrokardiografie ambulantní metody   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• fibrilace síní komplikace   MeSH
• ischemie mozku * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Velkobuněčná myokarditida je vzácným onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou. Ve většině případů probíhá pod obrazem fulminantní myokarditidy. Základem terapie je agresivní imunosuprese kombinovaná s léčbou srdečního selhání, nezřídka je nutná i mechanická podpora oběhu či srdeční transplantace. V této kasuistice předkládáme případ pacienta trpícího velkobuněčnou myokarditidou, který, navzdory rychlé diagnóze a okamžité agresivní léčbě, zemřel krátce po srdeční transplantaci.

Giant-cell myocarditis is an extremely rare disease with high morbidity and mortality. In the majority of cases, the course of the disease is in the form of fulminant myocarditis. The cornerstone of the treatment is aggressive immunosuppresive therapy in addition to heart failure treatment, however, the need for mechanical circulatory support or heart transplant is high. In our case report, we present a patient suffering from giant-cell myocarditis, who, despite rapid diagnosis and prompt aggressive treatment, died shortly after heart transplant.

• MeSH
• atrioventrikulární blokáda etiologie   komplikace   MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• komorová tachykardie etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace MeSH
• myokard patologie   MeSH
• myokarditida * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• obrovské buňky cytologie   patologie   MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• transplantace srdce MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cystatin C je považován za prognostický marker kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této prospektivní práce bylo zhodnotit přínos hodnocení cystatinu C v prognostické stratifikaci k predikci nemocniční mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a porovnat význam cystatinu C s dalšími ukazateli renálních funkcí a skóre GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events). Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 659 konsekutivních pacientů (479 mužů, průměrný věk 65 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Při přijetí byl proveden standardní laboratorní odběr zahrnující cystatin C, troponin T, N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), další biomarkery renálních funkcí. Schopnost cystatinu C, dalších biomarkerů a skóre GRACE predikovat nemocniční mortalitu a MACE (rekurence akutního koronárního syndromu, iktus, in-stent trombóza, mortalita) byla hodnocena pomocí c-statistiky. Výsledky: Nemocniční mortalita dosáhla 4 % (n = 26), výskyt MACE pak 6,8 % (n = 45). Vstupní hodnota cystatinu C, kreatininu, urey, glomerulární filtrace, troponinu T, NT-proBNP a GRACE byla shledána jako nezávislý prognostický faktor. Sérová koncentrace cystatinu C a hodnota skóre GRACE byla signifikantně vyšší u zemřelých (1,65 ± 0,91 vs. 0,97 ± 0,41 mg/ml; p < 0,001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0,001). Hodnota plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) pro predikci mortality a MACE pro cystatin C a skóre GRACE byla 0,83 a 0,88, respektive 0,66 a 0,72 (vše p < 0,001) s optimální hraniční hodnotou 1,3 mg/ml pro cystatin C a 136 pro skóre GRACE. Hodnota cystatinu C nad mez 1,30 mg/l byla asociována s nejvyšším adjustovaným poměrem šancí (odds ratio, OR) 3,85 (95% interval spolehlivosti 2,36-6,38; p < 0,001) pro nemocniční mortalitu (senzitivita 77 %, specificita 86 %). Kombinace cystatinu C a skóre GRACE nevedla k dalšímu signifikantnímu zlepšení rizikové stratifikace (OR 1,05; 95% interval spolehlivosti 1,04-1,07; p < 0,001). Závěr: Cystatin C byl potvrzen jako prediktor časného výsledku srovnatelný se skóre GRACE u pacientů se STEMI.

Introduction: Cystatin C has been implicated as a prognostic marker in cardiovascular diseases. The aim of prospective study was to evaluate the benefits of measuring cystatin C for prognostic stratification to predict hospital mortality and the rates of major cardiac adverse events (MACE) in ST elevation myocardial infarction (STEMI) patients and to compare cystatin C to other markers of renal function and Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. Methods: A total of 659 consecutive patients (479 men, mean age 65 years) from a prospective study on acute STEMI treated by primary percutaneous coronary intervention (PCI) were evaluated. Standard laboratory tests including cystatin C, troponin T, NT-terminal fragment of brain natriuretic peptide (NT-proBNP), markers of renal function were assessed on admission in all patients. Using c-statistic, the ability of cystatin C, other biomarkers and GRACE score to predict hospital mortality and MACE (acute coronary syndrome recurrence, stroke event, definite in-stent thrombosis and mortality) rate was evaluated. Results: All-cause hospital mortality and MACE occurrence were 4% (n = 26), resp. 6.8% (n = 45). Cystatin C, creatinine, urea, glomerular filtration rate, troponin T, NT-proBNP and GRACE on admission were identified as significant prognostic risk markers. Serum cystatin C level and GRACE score were significantly higher in non-survivors (1.65 ± 0.91 vs. 0.97 ± 0.41 mg/mL; p < 0.001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0.001). The area under the curve (AUC) values for mortality and MACE rate prediction for cystatin C and GRACE score were 0.83 and 0.88, respectively 0.66 and 0.72 (all p < 0.001) with optimal cut-off values of 1.3 mg/mL for cystatin C and 136 for GRACE score. Cystatin C above cut-off > 1.30 mg/L was associated with the highest adjusted odds ratio (OR) 3.85 (95% confidence interval 2.36-6.38; p < 0.001), and predicted in-hospital mortality with 77% sensitivity and 86% specificity. The addition of cystatin C to the GRACE score (OR 1.05, 95% confidence interval 1.04-1.07; p < 0.001) was not significantly associated with improved risk stratification. Conclusions: Cystatin C is a predictor of early outcome comparable with the GRACE score in patients with STEMI.

• MeSH
• cystatin C * fyziologie   krev   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * mortalita   terapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci mortalita   MeSH
• koronární angioplastika mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

Atherosclerosis is the most common cause of both carotid and coronary steno-occlusive disease. Rupture of an atherosclerotic plaque may lead to the formation of an overlying thrombosis resulting in complete arterial occlusion or downstream embolism. Clinically, this may manifest as a stroke or acute myocardial infarction, the overall leading causes of mortality and disability in developed countries. In this article, we summarize current concepts of the development of vulnerable plaque and provide an overview of commonly used imaging methods that may suggest/indicate atherosclerotic plaque vulnerability.

• MeSH
• arteriae carotides diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• aterosklerotický plát diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• ateroskleróza diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• cévní mozková příhoda patofyziologie   MeSH
• embolie diagnostické zobrazování   MeSH
• infarkt myokardu patofyziologie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé MeSH
• progrese nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH