Publikace obsahuje komentář aktuálního českého zákona, který se týká zdravotních služeb. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• poskytování zdravotní péče zákonodárství a právo   MeSH
• zákonodárství lékařské MeSH
• zdravotnické služby zákonodárství a právo   MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• právo, zákonodárství
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• zákony

Publikace se zaměřuje na právní aspekty medicínských inovací a elektronického zdravotnictví v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• telemedicína zákonodárství a právo   MeSH
• vynálezy zákonodárství a právo   MeSH
• zákonodárství lékařské MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Právo
• NLK Obory
• právo, zákonodárství
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

A collection of reports and case studies that focus on the allocation of scarce resources in health care and on crisis patient prioritisation during the COVID-19 pandemic, mostly in Europe. Focuses on the legal aspect. Intended for professional public.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu zákonodárství a právo   MeSH
• právní odpovědnost MeSH
• přidělování zdravotní péče zákonodárství a právo   MeSH
• třídění pacientů zákonodárství a právo   MeSH
• zákonodárství lékařské MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• sborníky MeSH
• zprávy MeSH
• Geografické názvy
• Brazílie MeSH
• Evropa MeSH
• Jihoafrická republika MeSH
• Spojené státy americké MeSH

• Konspekt
• Právo
• NLK Obory
• právo, zákonodárství
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• urgentní lékařství

The publication focuses on the current structure and principles of Czech healthcare law. Intended for professional public.

• MeSH
• právní odpovědnost MeSH
• zákonodárství lékařské MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Právo
• NLK Obory
• právo, zákonodárství
• veřejné zdravotnictví

Telemedicine, understood as the provision of health care by a health professional to a patient who is physically not in the same location as the health professional, has many actual and potential benefits. It also has some disadvantages though, including a higher risk of misdiagnosis or another unfavorable outcome of certain remotely-provided services. In principle, the regime of legal liability for medical malpractice is the same for telemedicine as for traditional physical care. The general outline of the standard of care, which includes respect for medical science, the patient's individuality and objective possibilities, is abstract and flexible enough to be used for remote care without the need for redefinition. The quality of health care should be evaluated on the basis of the whole scale of risks and benefits it brings to a particular patient, including accessibility and comfort. In general, it should be permissible to provide a medical service remotely on the condition that its overall quality is at least as good as its comparable physical alternative. In other words, certain decrease in quality of some aspects of remote care can be compensated by other advantages. In terms of public health, support for telemedicine may bring a great improvement in the access to health care, and thus help significantly the individual members of the population. From the individual perspective, respect for personal autonomy implies that a patient should have every right to opt for a remote service, provided that there exists a true choice between meaningful options which is made on the basis of full information. If telemedicine is to fulfill its potential without sacrificing the protection of patients and their rights, reasonable guidelines for remote services need to be defined for particular medical fields, and for specific procedures within them. Among other issues, these guidelines must address the question of when it is necessary to refer the patient to physical care.

• MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• právní odpovědnost MeSH
• standardní péče MeSH
• telemedicína * MeSH
• zanedbání povinné péče * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Nedostatek vhodných orgánů představuje celosvětový problém pro transplantační medicínu. Dárci s prokázanou smrtí mozku (donor after brain death) reprezentují ve vyspělých zemích i České republice nejčastější skupinu dárců orgánů. Po smrti mozku často dochází k rozvoji orgánové dysfunkce, která může vést k poškození orgánů a ovlivnit jejich viabilitu pro úspěšnou transplantaci. Extrakorporální membránová oxygenace představuje účinnou možnost zajištění orgánové perfuze okysličenou krví při selhání obvyklých postupů. Článek popisuje klinický průběh 36letého dárce s prokázanou smrtí mozku, který byl napojen na venovenózní ECMO s cílem překlenutí průvodní těžké hypoxemie jako přemosťující techniku k multiorgánovému odběru. V článku je diskutována odborná, právní a etická problematika s vymezením možností a podmínek, za kterých lze tento postup využít.

The lack of suitable organs is a global problem for transplant medicine. Donors with brain death represent the most common group of organ donors in developed countries and the Czech Republic. After brain death, organ dysfunction often develops, which can lead to organ damage and affect its viability for successful transplantation. Extracorporeal membrane oxygenation is an effective option of circulatory and lung support in the event of failure of normal procedures. The case report describes the clinical course of a 36-year-old donor with proven brain death who was connected to venous ECMO to bridge severe hypoxemia as a bridging technique for organ donation. The article discusses professional, legal and ethical issues with the definition of possibilities and conditions under which this procedure can be used.

• MeSH
• dárci tkání * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * MeSH
• mozková smrt MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• GDPR,
• MeSH
• anonymy a pseudonymy MeSH
• automatizované zpracování dat zákonodárství a právo   MeSH
• digitální technologie organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• důvěrnost informací * zákonodárství a právo   MeSH
• lékařská informatika * organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• osobní údaje zákonodárství a právo   MeSH
• profesionalita zákonodárství a právo   MeSH
• řízení zdravotnictví zákonodárství a právo   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• lidé MeSH
• odmítnutí poskytnout terapii zákonodárství a právo   MeSH
• pandemie zákonodárství a právo   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * zákonodárství a právo   MeSH
• poskytování zdravotní péče zákonodárství a právo   MeSH
• zákonodárství jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Obecné nařízení o ochraně soukromých údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) Evropské unie (EU) stanovuje právní odpovědnost při shromažďování a zpracování osobních informací o osobách žijících v EU. Tento dokument má zvláštní důsledky pro dálkové monitorování implantovaných elektronických přístrojů v kardiologii (cardiac implantable electronic device, CIED). Tato zpráva společné pracovní skupiny Evropské asociace pro srdeční rytmus (European Heart Rhythm Association) a Výboru pro regulační záležitosti Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC) doporučuje jednotný právní výklad GDPR. Výrobce i nemocnice je nutno považovat za společné správce údajů shromážděných dálkovým monitorováním (v závislosti na architektuře systému) a musejí mít uzavřenu vzájemnou smlouvu definující jejich příslušné úlohy; byla vypracována obecná předloha této smlouvy. Alternativou k tomuto uspořádání jsou dva nezávislí správci. Správci údajů jsou i kardiologové v soukromé praxi. Poskytovatelé monitorovacích platforem jako třetí strana mohou působit jako zpracovatelé údajů. Výrobci musejí vždy shromažďovat a zpracovávat minimální objem nezbytných identifikovatelných údajů, a kdykoli je to možné, mít přístup pouze k pseudonymizovaným údajům. Byla popsána zranitelná místa v oblasti kybernetické bezpečnosti při přenosu údajů mezi implantovaným přístrojem u pacienta a vysílačem/přijímačem; výrobci proto musejí používat bezpečné komunikační protokoly. Pacienty je třeba informovat o nakládání s jejich dálkově monitorovanými údaji a jejich použití, a ještě před implantací přístroje je nutno získat jejich informovaný souhlas. Rozbor v současnosti používaných formulářů souhlasu odhalilo velké rozdíly v jejich délce a obsahu a někdy i používání velmi odborných výrazů; proto byl navržen standardní informační list a obecný formulář souhlasu. Kardiologové pečující o pacienty s dálkově monitorovanými CIED by měli mít o těchto otázkách povědomí.

The European Union (EU) General Data Protection Regulation (GDPR) imposes legal responsibilities concerning the collection and processing of personal information from individuals who live in the EU. It has particular implications for the remote monitoring of cardiac implantable electronic devices (CIEDs). This report from a joint Task Force of the European Heart Rhythm Association and the Regulatory Affairs Committee of the European Society of Cardiology (ESC) recommends a common legal interpretation of the GDPR. Manufacturers and hospitals should be designated as joint controllers of the data collected by remote monitoring (depending upon the system architecture) and they should have a mutual contract in place that defines their respective roles; a generic template is proposed. Alternatively, they may be two independent controllers. Self-employed cardiologists also are data controllers. Third-party providers of monitoring platforms may act as data processors. Manufacturers should always collect and process the minimum amount of identifiable data necessary, and wherever feasible have access only to pseudonymized data. Cybersecurity vulnerabilities have been reported concerning the security of transmission of data between a patient's device and the transceiver, so manufacturers should use secure communication protocols. Patients need to be informed how their remotely monitored data will be handled and used, and their informed consent should be sought before their device is implanted. Review of consent forms in current use revealed great variability in length and content, and sometimes very technical language; therefore, a standard information sheet and generic consent form are proposed. Cardiologists who care for patients with CIEDs that are remotely monitored should be aware of these issues.

• Klíčová slova
• GDPR,
• MeSH
• bezpečnost MeSH
• data management etika   organizace a řízení   trendy   zákonodárství a právo   MeSH
• formuláře souhlasu etika   statistika a číselné údaje   MeSH
• informovaný souhlas pacienta etika   MeSH
• kardiologie metody   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * etika   přístrojové vybavení   MeSH
• osobní údaje etika   organizace a řízení   trendy   zákonodárství a právo   MeSH
• průzkumy zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• telemedicína etika   metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH