INTRODUCTION: In developed countries, urologic fistulas arise mainly from malignancies, radiotherapy, or surgical trauma. Hysterectomy and radiation therapy are both critical components of the treatment of women with cancers. Urologic fistulas significantly reduce the quality of life of cancer patients, and may result in delays or even refusal of adjuvant treatment by these patients, thereby negatively impacting both short- and long-term cancer survival. MATERIALS AND METHODS: A 10-year retrospective study of urologic fistulas associated with gynaecologic malignancies at the University hospital Hradec Kralove, Czech Republic was conducted. Descriptive statistics of the fistula and treatment characteristics of women with malignant fistulas were conducted using the NCSS 22 statistical software program (NCSS, Keysville, Utah). RESULTS: Cervical cancer was mostly commonly associated with urologic fistulas (36, 76.8%). Most of the malignant fistulas were complex (41, 87.2%) vesicovaginal (23, 48.9%) fistulas (VVFs). More than two-thirds (33, 70.2%) of the fistulas were diagnosed following radiotherapy, with a time interval from radiotherapy to fistula diagnosis of between 3.00 and 14.50 years. Primary fistuloraphy was performed for all the six cases with simple VVFs and seven (41.2%) of the 17 patients with complex VVFs. Treatment success rate was 83.33% and 14.3% for simple and complex fistulas, respectively. All the failed complex fistula repairs recurred. CONCLUSION: Malignant fistulas predominantly follow radiotherapy for cervical cancers, and are usually detected up to 15 years post-radiotherapy. Most are complex VVFs, which are difficult to treat, with a high rate of recurrence.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hysterektomie škodlivé účinky MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- močové píštěle * etiologie epidemiologie MeSH
- nádory děložního čípku * komplikace MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů * komplikace terapie patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- vezikovaginální píštěl * etiologie epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Parastomální hernie (PH) představuje významnou komplikaci u pacientů po operaci s použitím ileálního konduitu, přičemž její výskyt se podle literatury pohybuje v širokém rozmezí 10–65 %. Vzhledem k vysokému riziku a morbiditě spojené s PH se stále více zkoumá možnost prevence této komplikace pomocí profylaktické implantace síťky. Tento přístup, již úspěšně aplikovaný u jiných typů stomických operací, jako jsou kolostomie a ileostomie, slibuje podobné výhody i pro pacienty s ileálním konduitem. Tento systematický přehledový článek hodnotí šest dosavadních studií, které se zaměřují na účinnost a bezpečnost profylaktické síťky při prevenci PH. Výsledky naznačují, že implantace síťky může snížit incidenci PH při minimálním riziku komplikací, což představuje důležitý krok směrem ke zlepšení péče a kvality života pacientů podstupujících tento typ operace.
Parastomal hernia (PH) is a significant complication in patients undergoing surgery with an ileal conduit, with reported incidence rates ranging widely from 10% to 65% in the literature. Due to the high risk and morbidity associated with PH, the potential for prevention through prophylactic mesh implantation is increasingly being explored. This approach, already successfully applied in other types of stoma surgeries, such as colostomies and ileostomies, holds similar promise for patients with an ileal conduit. This systematic review article evaluates six existing studies focusing on the efficacy and safety of prophylactic mesh for PH prevention. The findings suggest that mesh implantation can reduce the incidence of PH with minimal risk of complications, representing an important step toward improved care and quality of life for patients undergoing this type of surgery.
Germinální nádory varlat představují významnou výzvu v oblasti onkologie, a to i přes svou relativně nízkou incidenci. Tento článek se zaměřuje na aktuální přístupy v jejich terapii, s důrazem na optimalizaci péče a minimalizaci rizika relapsu a toxicity léčby. Diskutovány jsou standardní postupy, jako je orchiektomie, chemoterapie, radioterapie a lymfadenektomie. Zvláštní pozornost je věnována roli nových biomarkerů, jako je miR-371a-3p, které zlepšují přesnost diagnózy a sledování léčby. Článek rovněž reflektuje současné trendy v deeskalaci terapie a výzkumu nových cílených léčebných přístupů, včetně aktuálně studovaných látek a kombinací léků. V léčbě těchto nádorů je potřeba personalizovaného přístupu, který by umožnil dosáhnout lepších výsledků a zároveň snížil vedlejší účinky léčby.
Testicular germ cell tumors represent a significant challenge in the field of oncology, despite their relatively low incidence. This article focuses on current approaches in their treatment, emphasizing the optimization of care and minimizing the risk of relapse and treatment toxicity. Standard procedures such as orchiectomy, chemotherapy, radiotherapy, and lymphadenectomy are discussed. Special attention is given to the role of new biomarkers, such as miR-371a-3p, which improve the accuracy of diagnosis and treatment monitoring. The article also reflects current trends in therapy de-escalation and research of new targeted therapeutic approaches, including currently studied substances and drug combinations. There is a need for a personalized approach in the treatment of these tumors allowing better outcomes while reducing side effects of the therapy.
- MeSH
- chemoradioterapie MeSH
- germinální a embryonální nádory diagnóza patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- orchiektomie MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- testikulární nádory * diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
INTRODUCTION: Systemic targeted therapy options are commonly used in patients with metastatic renal cell carcinoma (mRCC). Histological verification is crucial for treatment of mRCC. AIM: Our aim was to evaluate an optimal location for percutaneous computed tomography‐guided biopsy in a diagnosis of suspected mRCC. MATERIALS AND METHODS: A total of 138 percutaneous biopsies for tumors ranging from 21 to 133 mm in diameter (median, 72 mm) were carried out in 134 patients with suspected mRCC over a 5‐year period. The biopsy location was variable, with kidney biopsy performed in 77 cases (55.8%), and other localizations (retroperitoneum, peritoneal cavity, liver, pelvis, pleural space, lung, mediastinum, chest or abdominal wall, and pancreas) in 61 cases (44.2%). RESULTS: As many as 288 biopsies (97.1%), yielded truepositive results, and 4 procedures (2.9%) yielded histologically falsenegative results that required confirmation through extended rebiopsy. RCC was the most common individual diagnosis (85.5%), with non‐RCC histology verified in 14.5% of cases. In total, 32 complications (23.2%) were confirmed, 2 of which were pneumothoraces, 29 were minor bleeding that needed only conservative management, and 1 case required angiography and embolization for hemorrhage treatment. While no significant relationship between the biopsy success and lesion localization (renal vs other) was found (P = 0.13), the relationship between complication rate and biopsy localization (renal vs other) was significant (P = 0.01). CONCLUSIONS: Lesion localization (renal vs other) was not relevant to histological accuracy of the biop‐ sies performed in patients with suspected mRCC. However, the biopsies of lesions outside the kidney had a lower complication rate.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Studie zkoumá účinnost profylaktické implantace síťky při otevřené radikální cystektomii s použitím ileálního konduitu pro prevenci parastomálních hernií (PH). Přestože PH jsou častou komplikací, profylaktické metody jsou málo prozkoumány. Metody: Realizována byla pilotní monocentrická prospektivní kohortová studie. Zahrnovala 5 pacientů podstupujících operaci s implantací síťky. Sledovány byly demografické a klinické charakteristiky včetně výskytu PH, doby operace, krevních ztrát a doby hospitalizace. Výsledky: V rámci studie nebyl během průměrného sledovacího období 9,1±3,2 měsíce po operaci zaznamenán žádný výskyt PH ve skupině pacientů. Navzdory riziku spojenému s implantací cizího materiálu do oblasti operace s otevřeným tenkým střevem nebyly pozorovány žádné infekční komplikace. Závěr: Implantace síťky při radikální cystektomii s použitím ileálního konduitu se jeví jako účinná prevence PH. Pro definitivní potvrzení účinnosti a bezpečnosti síťky v dané situaci je však zapotřebí dalších rozsáhlejších studií.
Introduction: This study examines the efficacy of prophylactic mesh implantation during open radical cystectomy with ileal conduit diversion in preventing parastomal hernias (PH). Despite PH being a common complication, prophylactic methods have been underexplored. Methods: A pilot, single-center, prospective cohort study was conducted involving five patients undergoing surgery with mesh implantation. Demographic and clinical characteristics were monitored, including the incidence of PH, operation time, blood loss, and hospitalization duration. Results: During the mean follow-up period of 9.1±3.2 months post-operation, no occurrences of PH were observed in the patient group. Despite the risks associated with implanting foreign material in an area of surgery involving open small intestine, no infectious complications were noted. Conclusion: Prophylactic mesh implantation in radical cystectomy with ileal conduit diversion appears to be an effective preventive measure against PH. Further extensive studies are required to definitively confirm the efficacy and safety of mesh use in this context.
Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je geneticky podmíněné onemocnění, které u asi poloviny pacientů vede k chronickému renálnímu selhání. Jedná se o multisystémové onemocnění s predominancí postižení ledvin a výrazně zhoršující zdravotní stav nemocného. Kauzální terapie není známa. Mezi renální komplikace patří infekce močových cest, nefrolitiáza, hematurie, krvácení do cyst a další. Léčba ve fázi chronického renálního selhání zahrnuje náhradu funkce ledvin - hemodialýzu/peritoneální dialýzu a transplantaci ledviny. Kontroverzní otázkou je indikace, načasování a technika nefrektomie nativních polycystických ledvin. Vždy je třeba postupovat individuálně, žádný jednoznačný konsensus není. Rutinně se provádět nedoporučuje. Má také své chirurgické aspekty a implikace. K jejímu provedení se doporučují symptomatické ledviny, asymptomatické při potřebě získání místa k transplantaci ledviny a ledviny, kde je podezření na tumor. V tomto přehledu vyzdvihujeme důležité aspekty tohoto onemocnění v urologii.
Autosomal dominant polycystic kidney disease is a genetic disease that leads to chronic renal failure in about half of patients. It is a multisystem disease with a predominance of kidney affection and significantly worsening the patient's health. Causal therapy is not known. Renal complications include urinary tract infections, nephrolithiasis, hematuria, cyst bleeding and others. Treatment in chronic renal failure includes renal replacement therapy - hemodialysis/peritoneal dialysis and kidney transplantation. Indication, timing and technique of nephrectomy of native polycystic kidneys remains controversial. It is necessary to proceed individually, there is no clear consensus. It is not recommended to perform nephrectomy routinely. It also has its surgical aspects and implications. Native nephrectomy is recommended in symptomatic kidneys, in asymptomatic kidneys when it is necessary to obtain a place for kidney transplantation and in kidneys where a tumor is suspected. This review focuses on important aspects of ADPKD for urologists.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nefrektomie MeSH
- polycystické ledviny autozomálně dominantní * diagnóza genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je geneticky podmíněné onemocnění, které asi u poloviny pacientů vede k chronickému renálnímu selhání. Jedná se o multisystémové onemocnění s predominancí postižení ledvin a výrazně zhoršující zdravotní stav nemocného. Kontroverzní otázkou je indikace, načasování a technika nefrektomie nativních polycystických ledvin. Metody: Retrospektivní observační studie zaměřená na chirurgické aspekty pacientů s ADPKD, kteří podstoupili na našem pracovišti nativní nefrektomii. Do souboru byli zařazeni pacienti operovaní v období 1. 1. 2000 – 31. 12. 2020. Celkem bylo zařazeno 115 pacientů s ADPKD (14,7 % ze všech transplantovaných). V souboru jsme u pacientů zhodnotili základní demografická data, typ operačního výkonu, indikace, komplikace. Výsledky: U 68 pacientů z celkových 115 (59 %) byla provedena nativní nefrektomie. U 22 pacientů (32 %) z nich byla provedena unilaterálně, u 46 (68 %) bilaterálně. Nejčastější indikace byly infekce (42 pacientů, 36 %), bolesti (31 pacientů, 27 %), hematurie (14 pacientů, 12 %), gastrointestinální důvody (1 pacient, 1 %), respirační důvody (1 pacient, 1 %), získání místa pro transplantaci (17 pacientů, 15 %) a podezření na tumor (5 pacientů, 4 %). Závěr: K provedení nativní nefrektomie se doporučují symptomatické ledviny, asymptomatické při potřebě získání místa k transplantaci ledviny a ledviny, kde je podezření na tumor.
Introduction: Autosomal dominant polycystic kidney disease (ADPKD) is a genetic disease that leads to chronic renal failure in about half of patients. It is a multisystemic disease with a predominance of kidney involvement, which significantly worsens the patient’s health. Controversial issues include the indication and the timing and technique of nephrectomy of native polycystic kidneys. Methods: A retrospective observational study focused on the surgical aspects of patients with ADPKD who underwent native nephrectomy at our institution. The group included patients operated on in the period 1/1/2000–31/12/2020. A total of 115 patients with ADPKD were enrolled (14.7% of all transplant recipients). We evaluated the basic demographic data, type of surgery, indications and complications in this group. Results: Native nephrectomy was performed in 68 out of a total of 115 (59%) patients. Unilateral nephrectomy was done in 22 (32%) patients and bilateral in 46 (68%). The most common indications were infections (42 patients, 36%), pain (31 patients, 27%), hematuria (14 patients, 12%), gastrointestinal reasons (1 patient, 1%), respiratory reasons (1 patient, 1%), obtaining a site for transplantation (17 patients, 15%) and suspected tumor (5 patients, 4%). Conclusion: Native nephrectomy is recommended in symptomatic kidneys, or in asymptomatic kidneys when it is necessary to obtain a place for kidney transplantation, and in kidneys where a tumor is suspected.
To evaluate the accuracy, efficiency, complication rate, technical features, and relations among followed parameters of CT-guided percutaneous biopsies of the pelvic lesions. 140 biopsies in 136 patients for tumors, sizes 17-160 mm in largest diameter, were carried out in patients with probable tumorous pelvic process within ten years period. The patients were women in 77 cases and men in 59 cases, aged 21 to 87 years. The lesions ́ size varied from 17 mm to 160 mm in largest diameter. In 135 biopsies (96.4%) results were true positive or true negative; only 5 procedures (3.6%) were histologically false negative and had to be verified surgically. Metastatic affection was the most common diagnosis (26.4%). Lymphomas were diagnosed in 25%; serous adenocarcinoma of ovary or uterine tube was verified in 15.7% of cases. Totally 7 complications (5%) were confirmed, all were minor hemorrhages. A statistically significant relation between the complication rate and hypervascular character (p = 0.00004), and between needle gauge and histological accuracy (p = 0.00429) was revealed. Core needle biopsy using percutaneous approach and CT guidance had a high overall accuracy in determining the final histological diagnosis including subtyping. Concurrently, the complication incidence was low.
- MeSH
- biopsie dutou jehlou metody MeSH
- lidé MeSH
- pánev * diagnostické zobrazování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- ultrazvukem navigovaná biopsie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
We present a very rare case of fatal complication during the cardiac surgery caused by unrecognized solitary metastasis of clear cell renal cell carcinoma in the sternum.
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
