Introduction: Today, support for caregivers through communication and information technology is increasingly being used. Virtual environments can to some extent satisfy the need for support and allow for an empathetic perception of the situation, which reduces the caregiver’s burden. This review presents the findings of research studies, over a period of 4 years (2018–2021), that have looked at the use of virtual reality to alleviate the burden of informal caregivers. Methods: By formulating a clinical question using the PICO method, keywords were identified, and search resources were retrieved from the fulltext electronic databases Cinahl, ProQuest Central, and PubMed Central. Results: Nine relevant research studies were included in the final review. Five studies focused on investigating the impact of virtual reality on informal caregivers of persons with dementia, and the other research focus was on caregivers of persons with psychiatric illness, the elderly with chronic illness, or those in the terminal stage of illness. Programs using virtual reality were included as research interventions. These were created in the locality, taking into account the cultural specificities of the participants. Conclusions: Support for informal caregivers is generally perceived as inadequate. Virtual reality and simulation are areas that have great potential to support health and social care provision.
Introduction: Divorce and separation of parents have a significant impact on the quality of life of children. The experience and psychological development of these children are often affected by parental disputes, which also results in changes in their quality of life. Goal: This research aims to show what impact a divorce/separation of parents can have on children's subjective quality of life, including the effects on the psyche, and the realization of the child's right to both parents in the Czech Republic. Methods: The research was carried out by qualitative document analysis, specifically the grounded theory technique. Ten families who needed an expert opinion for a childcare agreement underwent a thorough qualitative analysis of file documentation. The obtained information was subjected to coding, and the main result established grounded claims. Results and discussion: The main benefit of the research is that it shows the most significant problems are caused by parents' efforts to reduce access rights or win disputes over childcare. Often, parents do not hesitate to use various forms of behaviour that are ultimately the most hurtful for children. These threaten the successful mental development of the children and decrease the subjective quality of life. The ideal way to rectify the relationship is to try to reach an agreement, which can make it easier and fairer for both parents, with the help of mediation and psychological counselling. Conclusions: The analysis and interpretation of the obtained data revealed that the divorce/separation of the parents is stressful for children. Still, the most significant problems are caused by the efforts of the parents to win disputes concerning the care of the children by various means. However, this kind of behaviour is ultimately the most hurtful for children and threatens their successful mental development.
Úvod: Neformální péče jako součást systému dlouhodobé péče a problematika pečujících osob je vzhledem k potřebnosti a aktuálnosti zařazena v ČR do Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016-2025. Cíl: Cílem kvalitativního výzkumu bylo identifikovat vybrané oblasti, se kterými se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s péčí o blízkou osobu v domácím prostředí v Jihočeském kraji. Dílčím cílem bylo zjistit, s jakými problémy se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s využíváním sociálních či zdravotních služeb. Metodika: Analyzováno bylo celkem 44 hloubkových rozhovorů s 45 neformálními pečovateli. Participanti byli vybráni technikou "snowball sampling" a výběrem přes instituce. Rozhovory byly zpracovány v programu ATLAS.ti, verze. Výsledky: Mezi překážky v rámci neformální péče patří nedostatek času, nedostatečná možnost fyzioterapie v domácím prostředí, chybějící informace o možnostech využití i druhu služeb a nároku na dávky. Neformální pečovatelé postrádají odlehčovací služby, osobní asistenci, aktivizační služby, volnočasové aktivity a transportní službu. Závěr: Vzhledem k náročnosti neformální péče musí být součástí komplexního přístupu péče o pečující osoby. Doporučujeme posílit kompetence neformálních pečovatelů prostřednictvím komplexního poradenství a dalších služeb, a to s ohledem na individuální potřeby neformálních pečovatelů v Jihočeském kraji.
Introduction: Due to the need and current relevance, informal care as a part of the long-term care system as well as the issue of caregivers are included in the Czech National Strategy for the Development of Social Services between 2016 and 2025. Goal: The goal of this qualitative research was to identify selected areas that informal caregivers encounter in connection with the care of a loved one in the home environment in the South Bohemian Region. The partial goal was to find out what problems informal caregivers face in connection with the use of social or health services. Methods: We analysed 44 in-depth interviews with 45 informal caregivers. Participants were selected using the "snowball sampling" technique and selection through institutions. The interviews were processed in the ATLAS.ti programme, version 9. Results: Barriers to informal care include lack of time, the insufficient possibility of physiotherapy at home, lack of information about the possibilities of use and type of services, and entitlement to benefits. Informal caregivers lack relief services, personal assistance, activation services, leisure activities, and transport services. Conclusions: Due to the complexity of the issue, informal care must be part of a comprehensive approach to caring. We recommend strengthening the competencies of informal caregivers through comprehensive counselling and other services. Individual needs of informal caregivers in the South Bohemian Region must be considered.
Objective: Quality of life is a subjective term that can be perceived in many ways. The objective side is primarily defined by an objective assessment of health and other life conditions. The subjective part includes a rational and emotional assessment of one's own life. The goal of this study was to find and compare the quality of life of children with cerebral palsy and their families to healthy children and their families. Methods: We used the PedsQLTM questionnaire, specifically the PedsQLTM 2.0 Family impact module, to measure the quality of life of families. We also used the PedsQLTM 4.0 generic module. Results: The research included 30 families. Children from 15 families had cerebral palsy. 120 questionnaires were filled in. Every family filled in 4 questionnaires (2× the Family impact module and 2× the generic module). The results showed that these two groups perceive their quality of life very differently (the children and their families). The quality of life by PedsQLTM 4.0 in children with CP was much lower than the quality of life of the children in the control group of intact population (by the children's and their parents' assessment). The quality of life of families with children with CP by PedsQLTM 2.0 was also much lower than that of healthy families. The time period of studying both groups was the same. It is necessary to publish the results and make them available to social services.
Hodnocení kvality života dětí je stále spojované s medicínskou problematikou dětí s chronickým onemocněním. Dle našeho názoru optimálním kontraktem pro kvalitu života dětí je dotazník Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM), protože jeho výsledky jsou bohatě prezentovány v zahraniční literatuře. Validizované dotazníky PedsQLTM se využívají při hodnocení kvality života u dětí a dospívajících a jejich rodin. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí o využití dotazníků PedsQLTM u vybraných onemocnění (ADHD a autismus) u zdravotníků i sociálních pracovníků. Předmětem studie je ověřování obsahu a reliability dotazníků využívaných pro měření kvality života. Objektem studie jsou děti s chronickým onemocněním ADHD a autismem. Byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Relevantní zdroje byly vyhledávány prostřednictvím vědeckých databází – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívány u dětí s ADHD a autismem. Využívají se k hodnocení kvality života u dětí s daným onemocněním a u rodin těchto dětí. Dotazníky se nesoustředí jen na kvalitu života jedinců, ale i rodin jako celku. Jako jeden z mála dotazníků hodnotí i dopad onemocnění dítěte na rodinu.
The assessment of the quality of life of children is continuously connected to their chronic health problems. In our opinion, the optimal indicator of the quality of life of children is the Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaire (PedsQLTM) because foreign literature is rich in its results. The validated PedsQLTM questionnaires are used to assess the quality of life of children and adolescents and their families. The goal of this article is to broaden the knowledge of medical and social workers in using these questionnaires in the case of selected disorders (ADHD and autism). The objective of this study is to verify the content and reliability of questionnaires that are used for the assessment of the quality of life. This study focuses on children with chronic disorders of ADHD and autism. We used the method of document content analysis. We searched for relevant sources in scientific databases – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. PedsQLTM questionnaires are globally used for children with ADHD and autism. They are used for the assessment of the quality of life of children with the mentioned disorders and their families. The questionnaires do not focus only on the quality of life of individuals but families in total. It is one of the few questionnaires that assess the impact of such disorders on families.
Hodnocení kvality života dětí je stále spojované s medicínskou problematikou dětí s chronickým onemocněním. Dle našeho názoru optimálním kontraktem pro kvalitu života dětí je dotazník Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM), protože jeho výsledky jsou bohatě prezentovány v zahraniční literatuře. Validizované dotazníky PedsQLTM se využívají při hodnocení kvality života u dětí a dospívajících a jejich rodin. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí o využití dotazníků PedsQLTM u vybraných onemocnění (ADHD a autismus) u zdravotníků i sociálních pracovníků. Předmětem studie je ověřování obsahu a reliability dotazníků využívaných pro měření kvality života. Objektem studie jsou děti s chronickým onemocněním ADHD a autismem. Byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Relevantní zdroje byly vyhledávány prostřednictvím vědeckých databází – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívány u dětí s ADHD a autismem. Využívají se k hodnocení kvality života u dětí s daným onemocněním a u rodin těchto dětí. Dotazníky se nesoustředí jen na kvalitu života jedinců, ale i rodin jako celku. Jako jeden z mála dotazníků hodnotí i dopad onemocnění dítěte na rodinu.
The assessment of the quality of life of children is continuously connected to their chronic health problems. In our opinion, the optimal indicator of the quality of life of children is the Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaire (PedsQLTM) because foreign literature is rich in its results. The validated PedsQLTM questionnaires are used to assess the quality of life of children and adolescents and their families. The goal of this article is to broaden the knowledge of medical and social workers in using these questionnaires in the case of selected disorders (ADHD and autism). The objective of this study is to verify the content and reliability of questionnaires that are used for the assessment of the quality of life. This study focuses on children with chronic disorders of ADHD and autism. We used the method of document content analysis. We searched for relevant sources in scientific databases – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. PedsQLTM questionnaires are globally used for children with ADHD and autism. They are used for the assessment of the quality of life of children with the mentioned disorders and their families. The questionnaires do not focus only on the quality of life of individuals but families in total. It is one of the few questionnaires that assess the impact of such disorders on families.
- Klíčová slova
- validizace, ověřování, obsahová analýza,
- MeSH
- autistická porucha * MeSH
- dítě MeSH
- hyperkinetická porucha * MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- ukládání a vyhledávání informací metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Validizované dotazníky Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM) jsou ve světě hojně využívané k měření kvality života dětí s diabetem mellitem i u dětí s dětskou mozkovou obrnou. V České republice se dotazníky PedsQLTM využívají jen minimálně. Cílem přehledového článku je informovat odborníky a širokou veřejnost o využití validizovaných dotazníků PedsQLTM u rodin a jejich dětí s diabetem mellitem a dětskou mozkovou obrnou. Ke zpracování přehledového článku jsme využili obsahovou analýzu dokumentů, tedy studií zaměřených na validizované dotazníky PedsQLTM, které se týkají dětí s diabetem mellitem a dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pro vyhledávání odborných studií jsme využili odborné databáze: WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Výsledky naší analýzy zobrazují, že dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívané. Dotazníky PedsQLTM jsou přeložené až do 109 světových jazyků (generický modul, ostatní speciální moduly jsou přeloženy do méně jazyků), včetně českého jazyka, navzdory tomu nejsou v České republice dostatečně známé a nejsou zde využívány k měření kvality života dětí a jejich rodin. Jednotlivé studie ve svých výsledcích navzájem potvrzují využitelnost dotazníků PedsQLTM u naší cílové skupiny, tj. u dětí s diabetem mellitem a u dětí s dětskou mozkovou obrnou.
The validated Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaires (PedsQLTM) are globally used for measuring the quality of life of children who suffer from diabetes mellitus and cerebral palsy. In the Czech Republic, the PedsQLTM questionnaires are used very little. The goal of this review article is to inform experts and the wider public about the use of the validated PedsQLTM questionnaires in families with children who suffer from diabetes mellitus and cerebral palsy. We used the content analysis of documents/studies that are focused on the validated PedsQLTM questionnaires which deal with children who suffer from diabetes mellitus and cerebral palsy. We used the databases of WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. The results of our analysis show that the PedsQLTM questionnaires are globally used. The PedsQLTM questionnaires have been translated into 109 world languages (the generic module; other special modules have been translated into fewer languages) including Czech. Despite this fact, these questionnaires are not very known in the Czech Republic, nor used for measuring the quality of life of children and their families. The results of the studies confirm the usefulness of the PedsQLTM questionnaires in our goal group, i.e. children who suffer from diabetes mellitus and cerebral palsy.
- Klíčová slova
- Pediatric Quality of Life Inventory,
- MeSH
- diabetes mellitus psychologie MeSH
- dítě MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- mozková obrna psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- ukládání a vyhledávání informací MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svému životnímu stylu, cílům, zájmům a očekáváním. Při hodnocení kvality života u dětí se využívá celá řada dotazníků sloužících k jejímu posouzení. Metodou volby pro hodnocení kvality života je využití dotazníků Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQL). Tento systém má přidanou hodnotu v možnosti zapojení celé rodiny. Cílem tohoto příspěvku je zvýšit povědomí o obsahu a reliabilitě dotazníků PedsQL a předmětem studie je ověřování obsahu a reliability těchto dotazníků. Po prostudování informací, získaných sekundární analýzou dat, budou tyto vzájemně srovnány a navrženy možnosti jejich využití pro zhodnocení kvality života u dětí s vybranými chronickými onemocněními. Pro uvedená zhodnocení byla využita sekundární analýza dat, která byla získána z databází WOS, SCOPUS a z těch databází, které jsou sledovány v knihovně PubMed (např. MEDLINE). Zdrojem získání dotazníků PedsQL je platforma ePROVIDE, kde jsou dotazníky po registraci dostupné. Při výběru publikací bylo dále přihlíženo, zda jsou v nich uvedena kritéria reliability – Cronbachův alfa koeficient. Za pomoci Booleovských operátorů jsme v databázi využívali klíčových slov PedsQL, PedsQL AND Validation, PedsQL AND Reliability. Nejstarší literatura v příspěvku je z června roku 1996 a nejnovější je ze srpna roku 2017. Na podkladě analýzy těchto zdrojů byla pak provedena syntéza získaných informací. Pro zhodnocování získaných výsledků jsme využili Haynesovu pyramidu EDA.
Quality of life is an individual's perception of their position in life in the context of the culture and value systems in which they live and in relation to their goals, expectations, standards and concerns. For the assessment of the quality of life in children, a number of questionnaires are used. One of them is the Pediatric Quality of Life InventoryTM (PedsQL) questionnaire. This questionnaire has an added value in the possibility to engage the whole family. The goal of this study is to increase the awareness about the content and reliability of the PedsQL questionnaires and to verify their content and reliability. After studying the information gained by a secondary data analysis, it will be mutually compared and the possibilities of its use for the assessment of the quality of life in children with specific chronic diseases will be suggested. For the assessment, we used a secondary data analysis gained from the WOS and SCOPUS databases, as well as from those that can be found in the PubMed database (e.g. MEDLINE). The source for obtaining the PedsQL questionnaires is ePROVIDE, where questionnaires are available after registration. When selecting the publications, we considered whether the measure of reliability – the Cronbach's alpha, was stated. We used the Boolean operators with the key words PedsQL, PedsQL AND Validation, PedsQL AND Reliability. The oldest references used for this article are from June 1996 and the newest are from August 2017. After analysing these sources, we carried out the synthesis of the gained information. We used the Haynes pyramid EDA to assess the results.
- MeSH
- analýza dat MeSH
- databáze jako téma MeSH
- dítě MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- překládání MeSH
- průzkumy a dotazníky * MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
V současné době se vede široká diskuze o významu existence lékařské služby první pomoci (dále jen LSPP). Tendence směřují k jejich postupnému rušení. Cílem sdělení je zdůraznit potřebu existence těchto zařízeních ve večerních hodinách a o svátcích v místech, kde nejsou lůžková oddělení nemocnic, ovšem za předpokladu kvalitního personálního i technického vybavení. Metoda: Autoři podrobně zhodnotili tři pracoviště LSPP v Jihočeském kraji. Zajímali se o jejich personální a technické vybavení, frekvenci diagnóz u pacientů, organizační zajištění péče a o počty okamžitě odeslaných pacientů na vyšší pracoviště, tj. „ošetřím, vykážu a odešlu“. Z tohoto aspektu se hodnotila i kvalita ošetření a virtuální ekonomická náročnost. Výsledky: Po organizační a odborné analýze činnosti třech LSPP autoři dospěli k názoru, že existence těchto zařízeních ve večerních hodinách a o svátcích v místech, kde nejsou lůžková oddělení nemocnic je odůvodněná za předpokladu kvalitního personálního i technického vybavení. Závěr: Autoři na podkladě rozborů činností těchto třech zařízení navrhují, aby řádně vybavené a fungující LPPS v místech, kde není lůžkové oddělení, zůstaly zachované. Pro pacienty, zvláště v turistické sezóně je jejich existence výhodná a nevyžaduje komplikovaný kontakt s lékařem. Obavy o duplicitní platby za první ošetření jsou neopodstatněné.
The importance of the out-of-hours emergency services is widely discussed at the time. There is a tendency to cancel this type of service. The aim of the presented paper is to emphasize the necessary existence of these organizations during evenings, weekends and holidays in locations without inpatient departments of hospitals, provided the quality of equipment and personnel is of a high level. Methods: The authors performed a detailed evaluation of three out-of-hours emergency services located in the South-Bohemian Region. They were interested in staff members and equipment of these organizations, frequency of diagnoses in patients, management of patient care and numbers of patients directly referred to higher level facilities, i.e. “to examine, to report and to send off”. Quality of care and virtual economic demands were also evaluated from this point of view. Results: Based on organizational and professional analyses of the three out-of-hours emergency services, the authors concluded that the existence of these organizations is necessary during evenings, weekends and holidays in locations without inpatient departments of hospitals, provided the quality of equipment and personnel is of a high level. Conclusion: Based on analyses of activities of the three organizations, the authors suggest that appropriately equipped and functional out-of-hours emergency services should be maintained in locations without inpatient departments. Their existence is beneficial for the patients particularly during the tourist season when one needs not complicated contacts with physicians. Fear of duplicity in financial covering of the first line treatment is not justified.
