Common variable immunodeficiency disorder (CVID) is the most common form of primary antibody immunodeficiency. Due to low antibody levels, CVID patients receive intravenous or subcutaneous immunoglobulin replacement therapy as treatment. CVID is associated with the chronic activation of granulocytes, including an increased percentage of low-density neutrophils (LDNs). In this study, we examined changes in the percentage of LDNs and the expression of their surface markers in 25 patients with CVID and 27 healthy donors (HD) after in vitro stimulation of whole blood using IVIg. An oxidative burst assay was used to assess the functionality of LDNs. CVID patients had increased both relative and absolute LDN counts with a higher proportion of mLDNs compared to iLDNs, distinguished based on the expression of CD10 and CD16. Immature LDNs in the CVID and HD groups had significantly reduced oxidative burst capacity compared to mature LDNs. Interestingly we observed reduced oxidative burst capacity, reduced expression of CD10 after stimulation of WB, and higher expression of PD-L1 in mature LDNs in CVID patients compared to HD cells. Our data indicate that that the functional characteristics of LDNs are closely linked to their developmental stage. The observed reduction in oxidative burst capacity in mLDNs in CVID patients could contribute to an increased susceptibility to recurrent bacterial infections among CVID patients.

• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience * MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• neutrofily * MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• respirační vzplanutí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Idiopatická retroperitoneální fibróza je charakterizovaná rozvojem periaortických a periiliakálních zánětlivých infiltrátů s výraznou fibrózou. Léčba rituximabem v kombinaci s glukokortikoidy je účinná, ale léčebné odpovědi nejsou dlouhodobé. U jiných nemocí byly srovnávány léčebné odpovědi dosahované dvojkombinací rituximab a glukokortikoidy s trojkombinací rituximab, cyklofosfamid a dexametazon, která dosáhla vždy delší a hlubší léčebné odpovědi. A proto jsme ji aplikovali i zde. Případ: Muž, 56 let, přišel s CT obrazem retroperitonální fibrózy s unilaterální okluzí ureteru. Biopsie ložiska prokázala retroperitoneální fibrózu s histologickým nálezem onemocnění asociovaného s IgG4. Léčba prednizonem v dávce 1 mg/kg byla špatně tolerována. Proto byla změněna na trojkombinaci rituximabu 375 mg/m2 v den 1., cyklofosfamidu 300 mg/m2 v infuzi v den 1. a 15. a dexametazonu 20 mg v infuzi v den 1. a 15. v 28denním cyklu. Výsledky: Vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET/CT) s fluorodeoxyglukózou (FDG) po 4. měsíci léčby prokazovalo výrazný pokles akumulace FDG a vymizení fibrotické masy. Léčba trvala 8 měsíců a na ni navázala udržovací léčba, rituximab 1 000 mg a dexametazon 20 mg v 6měsíčních intervalech. Při PET/MR kontrole po 3 letech od zahájení léčby trvá vymizení dříve patrné fibrotické masy (kompletní remise). S aktivitou nemoci koreloval počet cirkulujících plazmablastů v periferní krvi. Závěr: Léčba retroperitonální fibrózy kombinací rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu dosahuje velmi rychle vymizení patologické akumulace FDG a fibrotické retroperitonální masy již po 4 měsících léčby. Kontrolní PET/MR zobrazení po 3 letech od zahájení léčby potvrdilo kompletní remisi nemoci s vymizením patologické akumulace FDG a s kompletním vymizením dříve zřetelných fibrotických mas. Stále je ale nutná udržovací léčba rituximabem, jak lze odvodit z vzestupu počtu cirkulujích plazmablastů při prodloužení intervalu mezi aplikací rituximabu.

Background: Idiopathic retroperitoneal fibrosis is characterized by the development of inflammatory infiltrates with marked fibrosis along the large retroperitoneal vessels. Rituximab in combination with glucocorticoids constitute an effective therapy, but the responses are not long-lasting. In other similar situations, addition of cyclophosphamide to the combination achieved longer and deeper responses. This was the reason to use the triple combination in this case. Case: A 56-year-old man came with four weeks lasting abdominal pain with CT finding of retroperitoneal fibrosis with unilateral ureteral occlusion. Biopsy confirmed retroperitoneal fibrosis with histological findings of IgG4-associated disease. Treatment with prednizone was poorly tolerated. Therefore, the patient was switched to the combination of rituximab 375 mg/m2 on day 1, cyclophosphamide 300 mg/m2 in infusion in days 1 and 15, plus dexamethasone 20 mg in infusion on days 1 and 15, repeated in a 28-day cycle. Results: Fluorodeoxyglucose (FDG) positron emission tomography (PET/CT) examination after 4 months of treatment showed a marked decrease in FDG accumulation and complete disappearance of the fibrotic mass. After 8 months, the induction therapy was followed by maintenance therapy with rituximab 1,000 mg plus dexamethasone 20 mg in 6-month intervals. Control PET/MR examination after 3 years is consistent with complete remission. The number of circulating plasmablasts correlated with the disease activity. Conclusion: Treatment of retroperitoneal fibrosis with the tripple combination of rituximab, cyclophosphamide and dexamethasone achieved a very rapid disappearance of pathological FDG accumulation and fibrotic retroperitoneal mass, with complete disappearance achieved after 4 months of treatment. After 3 years of maitenance therapy, the diesease is still in complete remission on PET/MR examination. We suggest to continue the maintenance therapy with rituximab because of some increase in the number of circulating plasmablasts after prolongation of the intervals between rituximab administration.

• MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• retroperitoneální fibróza * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• rituximab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Previous research showed that the intracellular complement system, with CD46 as its central molecule, regulates the Th1 response associated with IFN-γ production and transition to a type 1 regulatory response (Tr1) characterized by IL-10 production. This transition can be influenced by a vitamin D (calcitriol), favouring a shift towards Tr1 cells and increased IL-10 production, as described in some autoimmune diseases. OBJECTIVE: It is unknown whether calcitriol modulates CD46-induced Th1 response towards regulatory type 1 T cells (Tr1) in allergic eosinophilic asthma and its value in relation to reducing inflammatory response. METHODS: CD4+ T cells from 58 patients with allergic eosinophilic asthma (AEA) and 49 healthy donors (HDs) were stimulated with αCD3/αCD46/IL-2 or αCD3/αCD46/IL-2/Calcitriol in vitro for 60 h and analyzed by flow cytometry. IFN-γ and IL-10 levels in cell culture supernatants were measured using ELISA. RESULTS: CD4+ T cells from patients with AEA demonstrated elevated CD46 expression in both the non-activated state and under stimulation conditions with αCD3/αCD46/IL-2 or αCD3/αCD46/IL-2/Calcitriol. Moreover, CD46 expression in AEA patients fluctuated with the pollen season, showing a significant increase during period of low pollen exposure. Calcitriol further induced CD4+Tr1 cells from in vitro generated CD4+Th1 cells in both HDs and AEA patients. However, in both cohorts were individuals (HDs: 35/49, AEA: 40/58) who responded to calcitriol with a more pronounced regulatory response. The calcitriol-induced regulatory effect manifested by a stronger surface decrease of CD46 on activated CD4+ T cells (by 40% in HDs and by 26% in AEA), accompanied by a significant inhibition of IFN-γ and increased IL-10 production (by 31% in HDs and by 85% in AEA). These individuals were termed as the CD46D group. Contrary to this, calcitriol induced an increase in CD46 expression at the CD4+ T cell surface in a minor group of HDs (14/49), and AEA patients (18/58), who were termed as the CD46I group. In CD46I group, CD4+ T cells produced less IFN-γ in comparison with CD46D group (by 33% in HDs and by 43% in AEA) and were unable to upregulate IL-10 production following stimulation with αCD3/αCD46/IL-2/Calcitriol. CONCLUSION: Our results suggest the potential existence of a key for stratifying individuals suitable for calcitriol treatment in the context of low serum vitamin D levels. After validation in clinical studies, this key could be used as an adjunctive therapy not only for patients with allergic eosinophilic asthma, but also for other diseases.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Respiratory allergies mostly allergic rhinitis and asthma represent an important and increasing public health problem and one of the priorities for the European health systems. There is an increasing public concern regarding the persistence and severity of allergic diseases and many difficulties of health systems in providing prompt specialized medical assistance. Our study aims to highlight the main results of the Alliance 4Life project focused on the evaluation of the burden and management of respiratory allergies in primary care from Romania and comparative health-related data from four Central and Eastern European countries. METHOD: We developed a questionnaire focused on patients with allergic rhinitis and asthma directly addressed to general practitioner (GP) specialists from Romania who attended the annual national conference in Bucharest. RESULTS: The main results showed that patients with respiratory allergies are frequently encountered in primary care practice, only a few patients are evaluated by allergists and there is a clear need for education in this field. CONCLUSIONS: This preliminary study confirms that respiratory allergies represent a considerable burden in primary care and the questionnaire may be a useful tool in further studies considering the experience of other healthcare systems. More advanced studies integrating epidemiology with data on air pollution and environmental conditions should be envisaged.

• MeSH
• alergická rýma terapie   epidemiologie   MeSH
• bronchiální astma terapie   epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osobní újma zaviněná nemocí MeSH
• primární zdravotní péče * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• respirační alergie epidemiologie   terapie   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Bulharsko MeSH
• Česká republika MeSH
• Polsko MeSH
• Rumunsko MeSH

Úvod: Běžná variabilní imunodeficience (CVID) je heterogenním souborem onemocnění představující nejčastější symptomatickou skupinu vrozených poruch tvorby protilátek. Toto onemocnění je charakterizované hypogamaglobulinémií ve třídě IgG, IgA a/nebo IgM doprovázenou porušenou protilátkovou odpovědí po antigenní stimulaci. Kromě infekčních komplikací vycházejících ze snížené funkce imunitního systému je toto onemocnění často komplikováno klinickými projevy dysregulace funkce imunitního systému. Mezi tyto komplikace patří také granulomatózně-lymfocytární intersticiální plicní nemoc (GLILD). Jedná se o multisystémové granulomatózní a/nebo zánětlivé onemocnění klinicky významně ovlivňující mortalitu a morbiditu těchto pacientů. Materiál a metody: Na našem pracovišti bylo v letech 2012−2023 sledováno celkem 8 pacientů s CVID/GLILD (5 žen, věkové rozmezí 20‒33, medián věku v době stanovení diagnózy 23 let; 3 muži, věkové rozmezí 23‒49 let; medián věku při stanovení diagnózy 23 let). Všichni sledovaní pacienti byli nekuřáci. U většiny pacientů diagnóza CVID předcházela diagnózu CVID/GLILD. Histologický průkaz GLILD byl potvrzen u 6/8 nemocných (75 %). Plicní postižení bylo hodnoceno na základě plicních funkčních parametrů a zobrazovacích metod (zadopředního snímku hrudníku a HRCT hrudníku). Výsledky: CVID/GLILD je prezentován na osmi případech s různým charakterem plicního a mimoplicního postižení. Rozsah postižení plicního parenchymu na HRCT hrudníku hodnocený při vstupním vyšetření metodou automatické analýzy byl u sledovaných pacientů v rozmezí 6‒33 % (s průměrem 18 %). Všichni pacienti byli léčeni imunosupresivy, 3 z nich monoterapií kortikosteroidy (GK), zbylí kombinovanou imunosupresí. Medián follow-up od stanovení diagnózy CVID/GLILD byl 9,5 let. Nebyl dosažen medián přežití, zemřel jen 1 pacient. Závěr: Společná mezioborová spolupráce pneumologa, hematologa a imunologa je základem naší péče o pacienty s CVID/GLILD. Terapie imunosupresivy je dlouhodobá, s rizikem relapsů, ale bez většího rizika infekčních komplikací. Monoterapie GK je ve většině případů nedostatečná a jako efektivnější z pohledu klinických potíží, funkčního vyšetření a zobrazovacích metod se jeví kombinovaná terapie rituximabem s dalším imunosupresivem (rituximab s kortikoidy, rituximab s GK a mykofenol mofetilem).

x

• Klíčová slova
• Goodův syndrom,
• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience imunologie   komplikace   MeSH
• deficience IgA imunologie   komplikace   MeSH
• dospělí * MeSH
• lidé MeSH
• opožděná diagnóza MeSH
• primární imunodeficience * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí * MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Preparáty pro imunoglobulinovou substituční léčbu slouží k náhradě nedostatečné tvorby opsonizačních a neutralizačních protilátek proti široké škále patogenů u pacientů s vrozenými nebo získanými poruchami tvorby protilátek. Mezi základní způsoby aplikace patří intravenózní, konvenční subkutánní a nejnověji také subkutánní podání facilitované hyaluronidázou (fSCIG). Podkožní aplikace tohoto enzymu v úvodu léčby umožní dočasně rozmělnit extracelulární matrix, a tím pádem aplikovat objem normálního lidského imunoglobulinu v dávce a intervalu podání jako při intravenózní aplikaci (0,4-0,8 g/kg/měsíc jednou za 2-4 týdny). Biologická dostupnost fSCIG léčby se pohybuje kolem 93 % a je vyšší než při konvenčním subkutánním podávání. Většinou dochází k aplikaci do 1-2 míst. Maximální doporučená rychlost podávání je 300 ml/h. Mezi nejčastější nežádoucí účinky léčby patří lokální reakce charakteru bolesti či dyskomfortu v místě vpichu, svědění, zarudnutí nebo otok. Specifickým problémem fSCIG léčby je možná tvorba protilátek proti hyaluronidáze, které však nejsou neutralizační a jejich přítomnost nekoreluje s výskytem nežádoucích reakcí. Základní výhodou fSCIG léčby je subkutánní podávání v delším časovém intervalu v domácím prostředí.

The immunoglobulin replacement therapy serves to compensate for the insufficient production of opsonizing and neutralizing antibodies against a wide range of pathogens in patients with congenital or acquired antibody production disorders. The basic routes of administration include intravenous, conventional subcutaneous and subcutaneous administration facilitated by hyalu­ronidase (fSCIG). Subcutaneous administration of this enzyme at the beginning of the treatment allows to temporarily grind the extracellular matrix and thus use the volume of normal human immunoglobulin in the dose and interval of administration as in intravenous route of administration (0.4-0.8 g/kg/month once every 2-4 weeks). The bioavailability of fSCIG treatment is around 93 % and is higher than with conventional subcutaneous administration. It is usually applied to 1-2 sites. The maximum recommended infusion rate is 300ml/h. The most common side effects of treatment include local reactions of pain or discomfort at the injection site, itchy, redness or swelling. The formation of antibodies against hyaluronidase is possible, however they are not neutralizing and their presence does not correlate with the occurrence of adverse reactions. The main advantage of fSCIG treatment is subcutaneous administration over a longer period of time in the home environment.

• Klíčová slova
• facilitované subkutánní podávání,
• MeSH
• hyaluronoglukosaminidasa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• imunoglobuliny * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• injekce subkutánní MeSH
• lidé MeSH
• syndromy imunologické nedostatečnosti * farmakoterapie   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Substituční imunoglobulinová léčba představuje nejúčinnější léčebný přístup u pacientů s vrozenými poruchami tvorby protilátek. Ty představují nejpočetnější skupinu pacientů z vrozených poruch imunitního systému. Národní registr primárních imunodeficiencí České republiky slouží, mimo jiné, jako užitečný nástroj k celonárodnímu monitorování spotřeby imunoglobulinových preparátů u pacientů s tímto onemocněním. Z celkového počtu 1 029 pacientů vedených v registru bylo celkem 501 (48,7 %) léčeno imunoglobulinovou substituční léčbou. Většina z nich patřila do skupiny pacientů s poruchou tvorby protilátek (479; 95,6 %), ostatní byli s diagnózami ze skupiny dalších dobře definovaných imunodeficiencí (16; 3,2 %), kombinovaných imunodeficiencí (5; 1,0 %) a poruch komplementového systému (1; 0,2 %). Většina pacientů na této substituci byla léčena klasickými imunoglobuliny subkutánními (212 pacientů; 42,3 %), dále intravenózními (179 pacientů; 35,7 %) a hyaluronidázou facilitovaným subkutánním podáním imunoglobulinů (98 pacientů; 19,6 %). U 12 pacientů (2,4 %) bylo prováděno intramuskulární podávání. Průměrná dávka se pohybovala pod doporučenou hodnotou 0,40 g/kg/měsíc (u intravenózních 0,32 g/kg/měsíc, u subkutánních 0,27 g/kg/měsíc, u facilitovaných subkutánních 0,37 g/kg/měsíc). Nejnižší sérové koncentrace IgG před podáním další dávky imunoglobulinové substituční léčby se u všech způsobů podávání průměrně pohybovaly nad 6 g/l. Substituční imunoglobulinová léčba pacientů v České republice zatím po stránce kvalitativní nedosahuje úrovně vyspělých států. Pro zlepšení kvality péče o imunodeficitní pacienty je i nadále důležité získávání validních dat o spotřebě těchto preparátů, a tak díky Národnímu registru umožňovat nutnou argumentaci v jednání se zdravotními pojišťovnami.

Immunoglobulin replacement therapy is the most frequently used therapeutic approach in patients with congenital defects of antibody production, which represent the largest group of patients among primary immunodeficiency disorders. The National registry of primary immunodeficiency disorders serves as a useful tool for nationwide monitoring of immunoglobulin replacement therapy consumption in this patient. Out of the total number of 1029 patients with referred in registry, a total of 501 (48.7%) of them were treated with immunoglobulin replacement therapy. The majority of patients belonged to the group of patients with antibody deficiency disorders (479; 95.6%), other patients suffered from dia- gnoses of other well-defined immunodeficiencies (16; 3.2%), combined immunodeficiencies (5; 1.0%) and defects of the complement system (1; 0.2%). Most patients were treated with conventional subcutaneous (212 patients; 42.3%), intravenous (179 patients; 35.7%), and finally hyaluronidase-facilitated subcutaneous immunoglobulin administration (98 patients; 19.6%). In 12 patients (2.4%), intramuscular administration was reported. The average dose of was below the recommended 0.40 g/kg/month (intravenous: 0.32 g/kg/month, conventional subcutaneous 0.27 g/kg/month, facilitated subcutaneous: 0.37 g/kg/month). The averaged trough IgG levels were 6 g/l for all routes of administration. The immunoglobulin replacement therapy of patients with primary immunodeficiency in the Czech Republic did not reach the level of developed countries. To maintain the quality of care for immunological patients, despite the worldwide increasing consumption of these drugs due to the expansion of treatment indications and limited human resources for their production, it is important to obtain valid data on usage of these drugs in our country.

• MeSH
• imunoglobulin G aplikace a dávkování   MeSH
• injekce intramuskulární statistika a číselné údaje   MeSH
• injekce subkutánní statistika a číselné údaje   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování   MeSH
• intravenózní podání statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• primární imunodeficience epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• spotřeba léčiv statistika a číselné údaje   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH