Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů ze čtyř klinických pracovišť (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty α = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.
Objectives. The aim of the study was to adapt the CORE-OM measure to the Czech context and evaluate its psychometric properties. Sample and setting. CORE-OM, RSES, and SCL-90 were administered to 375 patients from four psychotherapy clinics (a clinical sample). Further, the first two measures were administered to 233 respondents from the general population (a non-clinical sample). Statistical analysis. The questionnaire structure was explored through an exploratory factor analysis, concurrent validity assessed using correlation with SCL-90 and RSES, and internal consistency using Cronbach’s alpha. The difference between the clinical and the non-clinical samples was determined by the Mann-Whitney test and sensitivity to change was assessed by the Wilcoxon signed-rank test. Results. The factor analysis revealed a two factor structure. However, the factor solution for the clinical and the non-clinical samples differed. In the clinical sample, the internal consistency of the Total Score was α = 0,933, the Total Score correlated rs = 0,80 with GSI SCL- 90 and rs = -0,51 with RSES. The measure successfully differentiated between the clinical and the non-clinical samples. Using the Total Score, the clinical cutoff score had a value of c = 1,349 and the Reliable Change Index had a value of RCI = 0,445. The sensitivity to psychotherapy change was adequate (r ~ -0,35 to -0,50 for individual clinics). Study limitation. The data was obtained through casual sampling and did not include outpatients or respondents with a psychotic disorder. Evaluation of sensitivity to change was based solely on self-report measures.
