- MeSH
- anencefalie MeSH
- kojenecká mortalita MeSH
- látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- paliativní péče * klasifikace metody MeSH
- perinatální péče * klasifikace metody MeSH
- perinatální smrt etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: Individuals with congenital solitary functioning kidney (SFK) are at an increased risk of kidney damage. According to some studies, the risk is higher in unilateral kidney agenesis (UKA) than in unilateral multicystic dysplastic kidney (UMCDK). We hypothesized that with early detection of children with UKA and UMCDK, there would be no difference in the presence of hypertension, proteinuria, and reduced glomerular filtration rate (GFR) between UKA and UMCDK. METHODS: Based on a long-term follow-up protocol, we evaluated a cohort of 160 children followed from birth for SFK (84 with UKA and 76 with UMCDK) detected by prenatal or routine neonatal ultrasound screening. Hypertension, proteinuria, and reduced GFR were monitored as markers of kidney damage. We compared the characteristics and outcomes of the subgroups of children with UKA and UMCDK. RESULTS: GFR was reduced in 42 (26.2%) children, of whom 41 showed only mild reduction. Hypertension and proteinuria were found in 22 (13.8%) and 14 (8.8%) children, respectively. Combined kidney damage was present in 57 (35.6%) children. The UMCDK and UKA subgroups differed in GFR at final examination, with UMCDK patients being significantly more likely to have normal GFR compared to UKA patients (82% vs. 67%; p = 0.039). CONCLUSIONS: One third of the children showed signs of SFK damage, albeit mild. Patients with UKA had reduced GFR significantly more often than those with UMCDK, but did not differ in the rates of hyperfiltration injury or congenital anomalies of the kidneys and urinary tract (CAKUT) in SFK.
- MeSH
- časná diagnóza * MeSH
- dítě MeSH
- hodnoty glomerulární filtrace * MeSH
- hypertenze diagnóza etiologie epidemiologie patofyziologie MeSH
- kojenec MeSH
- ledviny * abnormality patofyziologie diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- multicystické dysplastické ledviny * diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- následné studie MeSH
- nemoci ledvin vrozené MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening metody MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prognóza MeSH
- proteinurie * etiologie diagnóza MeSH
- solitární ledvina * komplikace diagnóza patofyziologie MeSH
- vrozené vady diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Cílem této studie bylo porovnat hodnoty interleukinu-6 v pupečníkové a periferní krvi novorozence. Klinickým cílem bylo zjistit, zda lze vyšetřením krve z pupečníku nahradit brzký postnatální odběr periferní krve. Pacienti a metody: Do studie byli zahrnuti novorozenci (< 35. týden gestace) narození v roce 2016–2018 ve Fakultní nemocnici Olomouc. U těchto novorozenců se zároveň podařilo odebrat dostatečné množství krve z pupečníku. Výsledky: Párový odběr se zdařil u 73 novorozenců. Mezi pupečníkovou a periferní hodnotou interleukinu-6 byl zjištěn významný rozdíl (p < 0,001). Medián prvního měření (pupečníková krev) byl 6,5 ng/l, medián druhého měření (periferní krev) 56 ng/l. Nárůst je téměř desetinásobný. Závěr: Hodnoty interleukinu-6 z pupečníkové krve a z časného postnatálního odběru se podstatně liší. Na tuto skutečnost je nutné myslet při jeho klinickém využití.
Introduction: The aim of this study was to compare interleukin-6 values in umbilical cord and peripheral blood of newborns. The clinical goal was to determine whether the examination of cord blood can replace early postnatal peripheral blood collection. Patients and methods: Study included premature newborns (< 35th week of gestation) born in 2016-2018 at Olomouc University Hospital. At the same time, it was possible to collect a sufficient amount of blood from the umbilical cord in these newborns. Results: Paired sampling was successful in 73 of these newborns. A significant difference (p < 0,001) was found between the umbilical cord and peripheral interleukin-6 values. The median of the first measurement (cord blood) was 6,5 ng/l, the median of the second measurement (peripheral blood) was 56 ng/l. The increase is almost ten times bigger. Conclusion: The difference of values between interleukin-6 from umbilical cord blood and from early postnatal collection are significantly different and it is necessary to keep it in mind during its clinical use.
- MeSH
- fetální krev imunologie MeSH
- interleukin-6 * analýza izolace a purifikace krev MeSH
- krev imunologie MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec nedonošený imunologie krev MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecká sepse diagnóza etiologie imunologie prevence a kontrola MeSH
- prospektivní studie MeSH
- pupečník imunologie krevní zásobení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- klinické rozhodování etika MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec nedonošený MeSH
- novorozenec MeSH
- perinatální péče * etika metody statistika a číselné údaje MeSH
- perinatální smrt MeSH
- prognóza MeSH
- životaschopnost plodu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
[Screening of the neonatal glycemia and its pitfalls]
V prvních hodinách po porodu dochází k přirozenému poklesu hladiny plazmatické glukózy. Vlivem metabolické a hormonální adaptace dochází u většiny novorozenců časně k normalizaci hodnot glykemie. U rizikových skupin novorozenců však může být schopnost této fyziologické adaptace narušena. Již v minulosti byly publikovány poznatky o spojitosti mezi hypoglykemií v novorozeneckém období a možným následným trvalým neurologickým deficitem. Možná proto je měření glykemie jedním z nejčastějších laboratorních vyšetření realizovaných na novorozeneckých odděleních. Celosvětově však neexistují jednotná doporučení ke screeningu a terapii novorozenecké hypoglykemie. Interpretace klinických studií, s ohledem na hodnotu glykemie a případný nepříznivý neurologický outcome, je velmi omezená. Hlavním důvodem je metodologická variabilita jednotlivých studií. Národní doporučení tak spíše vznikají jako konsenzuální doporučení expertních panelů. Přehledový článek přináší základní poznatky týkající se adaptace glukózového metabolismu po porodu, uvádí základní předpoklady screeningu hypoglykemie a také pestrou paletu informací a faktorů, které ovlivňují efektivitu screeningu a interpretaci hladiny glykemie ve vztahu ke klinickému stavu a případným neurologickým následkům.
There is a natural drop in the level of plasma glucose in the first hours after birth. As a result of metabolic and hormonal adaptation, glycemic values normalize early in most newborns. However, the ability of this physiological adaptation may be impaired in risk groups of newborns. Knowledge of the connection between hypoglycemia in the neonatal period and a possible subsequent permanent neurological deficit has already been published in the past. Perhaps that is why blood glucose measurement is one of the most common laboratory tests performed in neonatal wards. However, there are no uniform recommendations for the screening and therapy of neonatal hypoglycemia worldwide. The interpretation of clinical studies, with regard to the value of glycemia and possible adverse neurological outcome, is very limited. This is primarily due to the great methodological variability of the clinical studies. National guidelines are thus rather created as consensus recommendations of experts. The review article provides basic knowledge regarding the adaptation of glucose metabolism after birth. There are the basic assumptions of screening for hypoglycemia, as well as a wide range of information and factors that can influence the effectiveness of screening and the interpretation relation between level of the glycemia, clinical condition of the baby and possible neurological consequences.
- MeSH
- fyziologická adaptace MeSH
- hypoglykemie diagnóza terapie MeSH
- krevní glukóza * analýza MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lékařská etika * MeSH
- lidé MeSH
- neonatologie * etika MeSH
- novorozenec MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění screeningu vrozených vad (VV) a geneticky podmíněných onemocnění (GPO) plodu v Centru fetální medicíny (CFM) Porodnicko-gynekologické kliniky (PGK) Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 bylo provedeno celkem 14 160 zdravotních služeb u 4 916 těhotných žen. V rámci screeningu VV a GPO plodu byla u 501 těhotných žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 170 z nich byla diagnostikována VV plodu a ve 20 případech bylo při laboratorním genetickém vyšetření diagnostikováno i GPO. Všechny diagnostikované VV a GPO plodu byly odeslány/ hlášeny podle platné metodiky Národního zdravotního informačního systému (NZIS) do Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) do Modulu VV. Výsledky: Zvýšené vypočtené individuální riziko geneticky podmíněného onemocnění plodu bylo diagnostikováno v I. trimestru těhotenství u 10,7 % plodů (319/ 2 968) a ve II. trimestru u 0,9 % plodů (27/ 2 948). Hodnota šíjového projasnění > 3,5 mm byla při ultrazvukovém vyšetření v I. trimestru těhotenství diagnostikována u 0,9 % plodů (26/ 2 968). V rámci screeningu VV a GPO plodu byla u 501 těhotných žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 72,1 % žen (361/ 501) bylo zvýšené riziko geneticky podmíněného onemocnění plodu a bylo indikováno diagnostické vyšetření z genetického materiálu plodu získaného invazivním odběrem choriových klků nebo plodové vody. Celkem 31,3 % z nich (113/ 361) invazivní výkon odmítlo a 2,5 % (9/ 361) se k plánovanému výkonu nedostavilo, invazivní výkon byl proveden u 66,2 % (239/ 361). Závěr: Porovnání výsledků provádění screeningu VV a GPO plodu v CFM PGK FNOL s jinými specializovanými pracovišti v ČR je v současné době obtížně proveditelné, ale informace z NRRZ by v budoucnu mohly objektivní a transparentní porovnání umožnit.
Objective: The aim of the study was to analyze the results of the screening for congenital defects (CD) and genetic diseases (GD) of the fetus in the Fetal Medicine Centre at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital in Olomouc. Materials and methods: Prospective cohort study. In the period from 1 January 2020 to 31 December 2021, a total of 14,460 health services were performed on 4,916 pregnant women. Within the screening of CD and GD of the fetus, 501 pregnant women were found to have an abnormality requiring further clinical management, 170 of them were diagnosed with a CD of the fetus and in 20 cases a GD of the fetus was diagnosed by a laboratory genetic examination. All diagnosed fetal CD and GD were sent/ reported according to the valid methodology of the National health information system (NHIS) to the National register of reproductive health (NRRH) to the CD Module. Results: An increased calculated individual risk of genetic fetal disease was diagnosed in the first trimester of pregnancy in 10.7% of fetuses (319/ 2,968), and in the second trimester in 0.9% of fetuses (27/ 2,948). Nuchal translucency (NT) > 3.5 mm was diagnosed in 0.9% of fetuses by ultrasound examination in the first trimester of pregnancy (26/ 2,968). In fetal CD and GD screening, 501 pregnant women were found to have an abnormality requiring further clinical management, 72.1% of women (361/ 501) had an increased risk of genetic fetal disease, and diagnostic examination of the fetal genetic material obtained by invasive procedure (chorionic villus sampling or amniocentesis) was indicated. A total of 31.3% of them (113/ 361) refused the invasive procedure and 2.5% (9/ 361) did not attend the planned procedure; the invasive procedure was performed in 66.2% (239/ 361). Conclusion: Comparing the results of CD and GD fetal screening in our medical facility with other specialized medical facilities in the Czech Republic is currently difficult to do, but information from the NRRH could allow objective and transparent comparisons in the future.
- Klíčová slova
- psychomotorický vývoj,
- MeSH
- Babinského reflex fyziologie MeSH
- centrální nervový systém * růst a vývoj MeSH
- dítě MeSH
- embryonální a fetální vývoj fyziologie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- novorozenec MeSH
- reflex fyziologie MeSH
- vývoj dítěte fyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Užívání kofeinu v nápojích a potravinách je běžné ve všech kulturách na celém světě. Kofein má přitom významné a bohaté účinky na lidský organismus. Informace o jeho bezpečnosti v těhotenství a při kojení nejsou jednoznačné. Článek přináší přehled údajů o konzumaci kofeinu při kojení a jeho vlivu na kojené dítě.
The use of caffeine in beverages and foods is common in all cultures across the world. As a matter of fact, caffeine produces significant and plentiful effects on the human body. Information on its safety in pregnancy and during breast-feeding is not unequivocal. The article presents a review of data on caffeine consumption during breast-feeding and its effect on the breastfed child.
