Úvod: Porucha funkce horní končetiny u pacientů po CMP významně ovlivňuje provádění běžných denních činností (activities of daily living; ADL). Většina ADL je bimanuální, zatímco mnoho konvenčních ergoterapeutických technik je založeno na unimanuálním přístupu. Cílem studie je porovnat dlouhodobé účinky bimanuální a unimanuální roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po CMP. Metoda: Pacienti po CMP (n = 40) byli náhodně rozděleni do dvou skupin: roboticky asistovaná bimanuální terapie (BRAT, n = 20) a roboticky asistovaná unimanuální terapie (URAT, n = 20). Terapie trvala 3 týdny a probíhala 5 dní v týdnu, 30 min denně pro obě skupiny. Výsledky intervence byly hodnoceny pomocí Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) a Motor Assessment Scale (MAS) v časech T0, T1 a T2 (jednoměsíční sledování). K posouzení svalové síly byl použit Motricity Index (MI). Výsledky: BRAT statisticky významně zlepšila funkci horní končetiny v kategorii 7-Hand motion (v T2) a 8-Advantage hand motion (v T1 a T2) dle MAS. Závěr: BRAT má pozitivní vliv na jemnou motoriku a funkci horní končetiny po dokončení terapie a dokonce i po jednoměsíčním sledování. Použití BRAT v kombinaci s konvenční terapií může být účinné při obnově funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se středně těžkou až těžkou hemiparézou.

Introduction: An upper limb functional disability in stroke patients significantly affects activities of daily living (ADL). Most ADL are bimanual, whereas many conventional occupational therapy techniques are based on a unimanual approach. The aim of the study focuses on comparing long--term effects of bimanual and unimanual robot-assisted therapies for upper limb function in stroke patients. Methods: Stroke patients (N = 40) were randomly divided into two groups: robot-assisted bimanual therapy (BRAT, N = 20) and unimanual therapy (URAT, N = 20). Sessions lasted for three weeks running five days a week and 30 min per day for both groups. Outcome measures were the Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) and the Motor Assessment Scale (MAS) at times T0, T1, and T2 (one month follow-up). Additionally, the Motricity Index (MI) was used to assess force control. Results: BRAT statistically significantly improved upper limb function in category 7-Hand motion (at T2) and 8-Advantage hand motion (at T1 and T2) in MAS. Conclusions: BRAT has a positive effect on fine motor and upper limb function after completion and even after the monthly follow-up. The use of BRAT in combination with conventional therapy appears to be effective in restoring upper limb function in stroke patients with moderate to severe hemiparesis.

• Klíčová slova
• senzorická rukavice, bilaterální roboticky asistovaná terapie,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• činnosti denního života MeSH
• exoskeleton klasifikace   MeSH
• horní končetina inervace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• paréza etiologie   rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• činnosti denního života psychologie   MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• geriatrické ošetřovatelství metody   MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři fyziologie   MeSH
• stárnutí fyziologie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• rehabilitace MeSH
• změna polohy v prostoru MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína

Prostorový neglekt (PN) je heterogenní syndrom, který se vyskytuje u jedinců po získaném poškození mozku. Jedná se o poruchu prostorové pozornosti, která má negativní dopad na funkční stav jedince, jeho soběstačnost, psychosociální schopnosti a též negativně ovlivňuje rehabilitační výstupy.V rámci logopedické intervence se PN nejvíce se projevuje během čtení a psaní. PN se může vyskytovat v různých variantách a z tohoto důvodu je nutné provádět dostatečnou a vhodnou diagnostiku. Volba diagnostických nástrojů může být klíčová pro odhalení typu neglektu a následné nastavení terapeutických technik, přístupů a vlastní léčby neglektu. Nejčastěji užívané diagnostické nástroje jsou ve formě "tužka-papír", které však nemají dostatečnou senzitivitu a neodhalí různé varianty PN s ohledem na funkční stav jedince.I přes široké množství popsaných metod k léčbě PN doposud neexistuje v odborné společnosti jednoznačný konsensus ohledně léčby PN. Často užívanou metodou je optokinetická stimulace. V posledních letech se však do popředí dostává léčba PN pomocí prizmatické adaptace, která využívá efektu laterálního posouvání zrakového pole pomocí prizmatických čoček.

Spatial neglect (SN) is a heterogeneous syndrome that occurs in individuals after acquired brain injury. It is a disorder of spatial attention, with a negative impact on the individual's functional status and independence psychosocial abilities, with adverse effects on rehabilitation outcomes.SN can be observed during reading and writing tasks in the Speech and Language Therapist's office. Because of the great variability of SN symptoms, it has been suggested that complex diagnostic methods for SN assessment should be utilised.The choice of the appropriate diagnostic tools can be key in revealing the type of neglect and subsequently in setting up an optimal therapeutic approach for SN treatment. However, the most widely used diagnostic tools have been paper-pencil tests, despite their inadequate sensitivity and inability to detect subvariants of SN, especially regarding the functional status of the individual.In addition, a wide number of SN treatment approaches have been described, yet there has been no clear consensus among professionals regarding the optimal SN treatment method selection. An example of the most frequently employed approaches is optokinetic stimulation. Another example that has gained substantial popularity in recent years is the prism adaptation treatment, that utilises the effect of lateral shifting of the visual field using prism lenses.

• Klíčová slova
• prostorový neglekt,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
• získaná dyslexie * etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Spatial neglect (SN) impedes functional recovery after stroke, leading to reduced rehabilitation gains and slowed recovery. The objective of the present study was to investigate whether integrating prism adaptation treatment (PAT) into a highly intensive rehabilitation program eliminates the negative impact of spatial neglect on functional and motor recovery. We examined clinical data of the 355 consecutive first-time stroke patients admitted to a sub-acute inpatient neurorehabilitation program that integrated PAT. The 7-item Motor Functional Independence Measure, Berg Balance Scale, and Motor Activity Log were used as main outcome measures. We found that 84 patients (23.7%) had SN, as defined by a positive score on the Catherine Bergego Scale via the Kessler Foundation Neglect Assessment Process (KF-NAP®). Although 71 patients (85%) received PAT, the presence of SN at baseline, regardless of PAT completion, was associated with lower functional independence, higher risk of falls, and a lower functional level of the affected upper limb both at admission and at discharge. The severity of SN was associated with inferior rehabilitation outcomes. Nonetheless, patients with SN who received PAT had similar rehabilitation gains compared to patients without SN. Thus, the present study suggests that integrating PAT in an intensive rehabilitation program will result in improved responses to regular therapies in patients with SN.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• geriatrie MeSH
• lidé MeSH
• neurorehabilitace metody   MeSH
• ortopedie MeSH
• pediatrie MeSH
• poruchy motorických dovedností rehabilitace   MeSH
• rehabilitace * metody   MeSH
• robotika * MeSH
• senioři MeSH
• tělovýchovné lékařství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• telerehabilitace * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Telemedicína v současné době představuje především pasivní transfer dat od pacienta směrem k lékaři, zatímco telerehabilitace je aktivním terapeutickým nástrojem. Telerehabilitace a její aplikace jsou především doménou fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších nelékařských profesí. Case modelem telerehabilitace v ČR je model Virtuální ambulance pro distanční terapii v RÚ Kladruby, který zahrnuje všechny základní oblasti rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychologie, logopedie). Využívá v Česku vyvinutých platforem, které splňují základní kyberbezpečnostní nároky na zabezpečenou komunikaci s pacientem.

Currently, Telemedicine mainly represents the passive transfer of data from the patient to the doctor, while telerehabilitation is an active therapeutic tool. Telerehabilitation and its applications are mainly the domain of physiotherapists, occupational therapists, clinical speech therapists, clinical psychologists, and other non-medical professionals. Case model of telerehabilitation in the Czech Republic is the model of the Virtual Ambulance for distance therapy in the Rehabilitation Centre Kladruby, which covers all basic areas of rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy, psychology, speech therapy). It uses platforms developed in the Czech Republic that meet the basic cyber security requirements for secure communication with the patient.

• MeSH
• lidé MeSH
• mobilní aplikace trendy   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   trendy   MeSH
• služby domácí péče * trendy   MeSH
• telemedicína etika   metody   trendy   MeSH
• telerehabilitace * metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• domácí ošetřovatelství metody   MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• lidé MeSH
• telerehabilitace * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Spolupráce praktického lékaře i ergoterapeuta může být vzájemně prospěšná, lékař může část své práce delegovat na specialistu (ergoterapeuta) a tím zefektivnit svou práci a zkvalitnit poskytovanou péči a naopak pro ergoterapeuta se výrazně usnadní proces dostupnosti a zahájení komunikace s pacientem/klientem. Praktický lékař může od ergoterapeuta očekávat znalosti a dovednosti z rehabilitace, nácvik soběstačnosti, výběr kompenzačních pomůcek, ergodiagnostiku, poradenství a edukaci, prevenci rizik v domácím prostředí, návrh úpravy a přizpůsobení domácího prostředí. Ergoterapeut může být praktickému lékaři nápomocný při rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti/ zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu, urychlení procesu při převodu pacienta do sociálních pobytových zařízení, snížení administrace a zvýšení specifikace ve výběru kompenzačních pomůcek, včasném odhalení funkčních deficitů s následným zmírněním jejich následků, prevenci vzniku nových onemocnění, zvyšuje bezpečí a kvalitu života pacientů v domácím prostředí. Článek poskytuje základní informace o oboru ergoterapie, o ergoterapii v České republice, o kompetencích ergoterapeuta, jak ergoterapii správně indikovat, o výběru kompenzačních pomůcek, o ergodiagnostice, o mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) a o telerehabilitaci.

Cooperation between a general practitioner and an occupational therapist can be mutually beneficial, the doctor can delegate part of his work to a specialist (occupational therapist), thus making his work more efficient and improving the quality of the care provided, and on the contrary, the process of availability and starting communication with the patient/client will be significantly easier for the occupational therapist. The general practitioner can expect from the occupational therapist knowledge and skills in rehabilitation, self-sufficiency training, selection of compensatory aids, vocational assessment, counselling and education, prevention of risks in the home environment, and proposal for modification and adaptation of the home environment. An occupational therapist can be helpful to a general practitioner in deciding on the termination of temporary incapacity for work/initiation of the procedure for awarding a disability pension, suspension of a driver's license, speeding up the process of transferring a patient to social residential facilities, reducing administration and increasing the specification in the selection of compensatory aids, early detection of functional deficits with by subsequently mitigating their consequences, the prevention of new diseases increases the safety and quality of life of patients in the home environment. The article provides basic information about the field of occupational therapy, about occupational therapy in the Czech Republic, the competencies of an occupational therapist, how to correctly indicate occupational therapy, the selection of compensatory aids, vocational assessment, the international classification of functional abilities, disability and health (ICF) and telerehabilitation.

• MeSH
• ergoterapie * metody   organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
• praktické lékařství MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• telerehabilitace metody   MeSH
• týmová péče o pacienty organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH