OBJECTIVE: A wide range in prevalence rates of burnout among general practitioners (GPs) has been reported in various regions, with an increasing trend. This nationwide cross-sectional study aimed to estimate the prevalence and associated determinants of burnout in Czech GPs. METHODS: 1000 randomly selected physicians from the Czech Society of General Practitioners (through a pseudorandom number generator) were emailed an online survey based on the Maslach Burnout Inventory - Human Services Survey. Data collection was performed between January and February 2023. RESULTS: 331 questionnaires were obtained (227 females and 104 males, mean age - 49.9 years, the mean number of registered patients - 1951). 21.8 % of GPs scored a high level of burnout in all three of its dimensions and 23.9 % in no dimension at all. The most prevalent dimension was reduced personal accomplishment (PA, 56.2 %) followed by emotional exhaustion (EE, 50.2 %) and depersonalization (DP, 40.5 %). Reaching burnout in all three dimensions was significantly more frequent in males and in GPs registering a number of patients above the median. Increasing age and years of practice were protective factors for DP but risk factors for reduced PA. Employed GPs had lower EE scores than GP practice owners. The respondents' basic characteristics reflected their presence among Czech GPs, which testifies against selection bias. CONCLUSIONS: The high rate of burnout (∼22 %) should be addressed by promoting personal resources along with the perception of the importance of GPs in society. A sufficiently dense network of GPs should allow them to register a lower number of patients.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Respekt k autonomii pacienta je jedním ze čtyř základních etických principů platných pro současnou západní medicínu. Pacient musí udělit dobrovolný informovaný souhlas s postupem léčby. V něm by se měly odrážet pacientovy preference, jeho žádosti i hodnotový systém. Poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Cílem příspěvku je ukázat způsob praktické výuky týkající se rozhodování o léčbě pacientů s těžkými komunikačními problémy, včetně možných řešení. Data jsou sbírána tázacími archy, do kterých lékaři zapisují eticky sporné situace z vlastní praxe. Data jsou důsledně generalizována a připravována metodou story-tellingu. Kazuistiky jsou vyučovány metodou Case Based Learning. Případová studie je příběhem pana Karla (80 let), který je v péči dcery. Je neslyšící, dorozumívá se znakovou řečí, s počínající demencí Alzheimerova typu, zhoršuje se mu zrak. Operací šedého zákalu je možnost problém vyřešit. Pan Karel zákrok odmítá. Dcera na lékaře naléhá, aby otci sdělil, že se o operaci nejedná. Argumentuje komplikovanou péčí o dementní hluchoslepou osobu. Podle lékařova názoru má operace pro pacienta jednoznačnou benefici a velmi nízkou pravděpodobnost poškození. Výsledkem analýzy případové studie jsou expertní názory (medicínský, etický a právní).

Respect for patient’s autonomy is one of the four basic ethical principles applicable to contemporary Western medicine. The patient must provide voluntary informed consent to the treatment procedure. It should reflect the patient’s preferences, requests, and value system. The provider is obliged to ensure that the patient is sufficiently informed in a comprehensible manner about his/her health condition. The aim of the study is to show the method of practical teaching regarding decision-making on the treatment of patients with severe communication problems, including possible solutions. Data are collected through questionnaires in which doctors write down ethically questionable situations from their own practice. Data are consistently generalized and prepared using the story-telling method. Case studies are taught using the Case Based Learning method. The case study is conceived as a story of Mr. Karel (80 years old), who is in the care of his daughter. He is deaf, communicates through sign language, has been diagnosed with Alzheimer’s type dementia, and his eyesight is deteriorating. Cataract surgery is an option to solve the problem. Mr. Karel, however, refuses the procedure. The daughter urges the doctor to tell the father that it is not an operation. In the doctor’s opinion, the operation has a definite benefit for the patient and a very low probability of harm. The result of the case study analysis are expert opinions (medical, ethical and legal).

• Klíčová slova
• Case Based Learning,
• MeSH
• dobročinnost MeSH
• informovaný souhlas pacienta etika   MeSH
• jednopřípadové studie jako téma MeSH
• metody pro podporu rozhodování * MeSH
• osobní autonomie MeSH
• pacientova přání ohledně budoucí terapie etika   MeSH
• sdělení pravdy etika   MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální * metody   MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

CÍLE: Text tohoto příspěvku prezentuje výkon veřejného opatrovnictví se zaměřením na kumulaci funkcí veřejného opatrovníka s funkcí sociálního pracovníka. Článek přináší odpověď na otázku: Jak sociální pracovníci vybraných obcí Moravskoslezského kraje, kteří současně vykonávají funkci veřejného opatrovníka, interpretují kumulaci obou funkcí ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem práce je koncept case managementu. Kumulace obou funkcí je jednou z možných podob, jak case management naplňovat. METODY: S přihlédnutím k výzkumné otázce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru se čtrnácti veřejnými opatrovníky, kteří v době výzkumu (2018–2019) vykonávali kumulovanou funkci. VÝSLEDKY: Veřejní opatrovníci ze zkoumaného vzorku využívají case manažerský přístup v práci s opatrovancem, aniž by metodu case management výslovně pojmenovali. Používání case managementu v kumulované funkci vychází zejména z potřeby koordinovat aktivity směřující ku prospěchu opatrovance a z potřeby hájení práv opatrovance. Spojení výkonu činností sociální práce s výkonem veřejného opatrovnictví na obecních úřadech je problematické, neboť se jedná o dvě rozdílné profese, s rozdílnými zdroji financování. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Vodítkem při výkonu veřejného opatrovnictví by vytvoření sjednocujícího právního dokumentu bylo užitečné. S tím souvisí i nutnost znovu „zviditelnit“ užitečnost case managementu pro opatrovance a etablovat case management jako samostatnou disciplínu v rámci pomáhajících profesí.

OBJECTIVES: The performance of public guardianship requires an examination of the cumulation of functions of public guardian and social worker. The article deals with how social workers of selected municipalities of the Moravian-Silesian Region who also perform the function of public guardian perceive the cumulation of both functions after legislative changes of the Civil Code. THEORETICAL BASE: The cumulation of the functions of these roles involves case management, which requires analysis. METHODS: A qualitative research strategy was chosen. Data were obtained from semi-structured interviews with fourteen public guardians who performed the function of public guardian and social worker in 2018-2019. OUTCOMES: The public guardians from the sample use the case management approach in working with the guardian, without explicitly calling it case management. The use of case management in a cumulative function is based mainly on the need to coordinate activities aimed to benefit the guardian and fulfill the need for defending the rights of the guardian. The connection between the performance of social work activities and that of public guardianship by municipal authorities is problematic, as these are two different professions with different sources of funding. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The creation of a unifying legal document has been useful as a guide for public guardianship. Related to this is the need to “make visible” the usefulness of case management for wards and to establish case management as a separate discipline within the helping professions.

• MeSH
• lidé MeSH
• psychosociální podpůrné systémy MeSH
• sociální pracovníci MeSH
• zákonný zástupce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Termínem pooperační kognitivní dysfunkce bývá označováno zhoršení mentálního výkonu pacientů v pooperačním období. Diagnostika a hodnocení kognitivních poruch v perioperačním období se dostaly do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů podstupujících operaci a celkovou anestezii, se snahou o jejich rychlé zotavení a zachování kvality života. Dříve se deteriorace kognitivních funkcí po operaci označovala pojmem pooperační kognitivní dysfunkce. Její definice byly nejednotné. Ve snaze sjednotit nomenklaturu byla v roce 2018 vydána nová doporučení, v kterých byla pooperační kognitivní dysfunkce nahrazena termínem perioperační neurokognitivní porucha. Dle délky trvání se dělí na preexistující neurokognitivní poruchu, pooperační delirium, opožděné neurokognitivní zotavení a pooperační neurokognitivní poruchu. Cílem advanced narrative review byl popis terminologie, identifikace rizikových faktorů, prevence a léčba perioperační neurokognitivní poruchy.

Term postoperative cognitive disorder stands for deterioration of cognitive function after surgery in postoperative period. Evaluation and diagnostics of cognitive disorders in perioperative period were highlighted by the increasing number of geriatric patients undergoing a surgery with general anaesthesia, with the goal of fast recovery and preservation of the quality of life. Deterioration in cognitive function after surgery was originally called postoperative cognitive dysfunction. The definitions of postoperative cognitive dysfunction varied. In order to unite them, in 2018 there were published new recommendations during which the postoperative cognitive dysfunction was replaced by the term perioperative neurocognitive disorder. This was divided based on different time frames of onset to pre-existing neurocognitive disorder, postoperative delirium, delayed neurocognitive disorder and (postoperative) neurocognitive disorder. Main goals of this advanced narrative review were description of terminology, identification of risk factors, prevention, and therapy of perioperative neurocognitive disorder.

• Klíčová slova
• perioperační neurokognitivní porucha,
• MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační delirium MeSH
• pooperační kognitivní dysfunkce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod a cíl: Perioperační neurokognitivní porucha (PND) zastřešuje zhoršení kognitivních funkcí v předoperačním a perioperačním období. Zavedení diagnostiky a hodnocení kognitivních dysfunkcí v perioperačním období do praxe se dostalo do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů. Bylo vedeno snahou o co nejrychlejší zotavení pacienta po operaci a zachování kvality života. Cílem této práce je informovat o prvních výsledcích pilotní studie, která hodnotí kognitivní funkce před operačním výkonem a po něm. Metodika: Pilotní studie hodnotí pomocí tří testů kognitivní funkce u seniorů nad 65 let před operací a po ní. Použitými testy jsou Mini Mental State Exam (MMSE), test kreslení hodin a TEGEST test. Výsledky: Do pilotní studie bylo zařazeno celkem 36 pacientů, testování dokončilo 25 z nich. Výsledky testů jsou rozděleny do 4 kategorií podle výsledků MMSE na pásmo normálu, lehkou kognitivní poruchu, středně těžkou a těžkou kognitivní poruchu. Nejvíce pacientů (14) bylo v pásmu normálu, kde výsledek testu kreslení hodin nesouhlasil s ostatními testy v polovině případů. V kategorii lehká kognitivní porucha bylo 9 pacientů, výsledek testů hodin neodpovídal ostatním testům v jednom případě. Ve skupině středně těžká kognitivní porucha byl zařazen 1 pacient, stejně tak v pásmu těžké kognitivní poruchy. Závěr: Z časového hlediska jsou vhodnými testy TEGEST a test kreslení hodin, MMSE je pro klinickou praxi časově náročný.

Introduction and aim: Perioperative neurocognitive disorder stands for impairment in cognitive function in preoperative and postoperative period. Introduction of diagnostic and evaluation of cognitive function into clinical practise came to the fore because of increasing number of geriatric patients. The main goals were fast patient's recovery after surgery and maintaining quality of life. Nowadays there are no standardized or recommended tests for evaluation cognitive function for perioperative neurocognitive disorder. Main aim of this work is to inform about first results of pilot study which is evaluating cognitive function before and after surgery. Methodology: Pilot study evaluates cognitive functions before and after operation in patients above 65 years old with three tests. These tests are Mini Mental State Exam (MMSE), clock drawing test and TEGEST test. Results: 36 patients were included in the study, 25 of them finished testing after operation. The test results were divided into 4 categories according to Mini-Mental State Exam to normal range, mild, moderate, and severe dementia. The highest number of patients were in normal range (14), where the results of clock drawing test didn't correlate in with the results of other two test in half of the cases. In category mild dementia were 9 patients, in 1 patient result of clock drawing test didn't correlate with other two tests In terms of time suitable for clinical practise could be TEGEST test and clock drawing test, MMSE seems to be time consuming for preoperative evaluation.

• MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační kognitivní dysfunkce * diagnóza   etiologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační období MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Management propouštění seniorů z hospitalizace v současnosti zahrnuje zajištění další péče, zejména pro seniory multimorbidní a rizikové. Cíle výzkumného šetření jsou: a) srovnat průběh rehospitalizací u seniorů 80+ hospitalizovaných na oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc v letech 2010 a 2020; b) zjistit, zda se „dráhy životní plavby“ seniorů změnily, či nikoliv; c) zjistit typ zařízení, kam byli pacienti v letech 2010 a 2020 propuštěni. Metodou sběru dat bylo studium zdravotnické dokumentace. V roce 2010 z celkového počtu propuštěných (n = 461) bylo do domácího prostředí propuštěno 138 seniorů. V roce 2020 z celkového počtu propuštěných (n = 408) bylo do domácího prostředí propuštěno 68 seniorů. V roce 2010 byla sledována životní dráha u 10 propuštěných seniorů a bylo zjištěno, že ve všech případech byli senioři do 6 měsíců od propuštění rehospitalizováni (celkem 23krát) na různých klinikách. Na základě zjištění rehospitalizací u 10 vybraných seniorů v roce 2020 můžeme konstatovat, že se počet rehospitalizací (celkem 22krát) nezměnil, ale změnil se směr životní dráhy. Management propuštění se v roce 2020 liší především v počtu propuštěných do domovů pro seniory, který v roce 2010 činil 12 % a v r 2020 až 50 %. Domovy pro seniory se tak opravdu stávají jejich domovem.

The management of discharges of the elderly from hospital currently involves the provision of follow-up care, particularly for multimorbid and at-risk elderly patients. The study aimed to: (a) compare the course of hospital stays of elderly patients over 80 years of age readmitted to the Department of Geriatrics of the University Hospital Olomouc in 2010 and 2020; (b) ascertain whether or not the “life journey” of the elderly changed; and (c) identify the types of facilities into which patients were discharged in 2010 and 2020. The data were obtained from patients’ medical records. In 2010, out of a total of 461 discharged patients, 138 elderly patients were discharged into their homes. In 2020, it was 68 out of 408 patients. In 2010, the life journey of 10 discharged elderly patients was monitored; it was found that all of them were readmitted to various hospital departments within six months of discharge (a total of 23 readmissions). Similarly, among 10 selected elderly patients discharged in 2020, 22 readmissions were noted. However, the patients’ life journey changed. The proportion of patients discharged into retirement homes increased from 12% in 2010 to 50% in 2020. Thus, retirement homes tend to become their real homes.

• Klíčová slova
• životní dráha,
• MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé MeSH
• předání pacienta do jiné péče MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výzkum MeSH
• znovupřijetí pacienta * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Úvod: Praktičtí lékaři se při výkonu své funkce mohou setkat s pacienty s omezenou svéprávností. Cílem příspěvku je na základě platné legislativy České republiky popsat nový institut omezení svéprávnosti, změny v opatrovnictví, nová podpůrná opatření a vybrané právní aspekty poskytování zdravotní péče pacientům s omezenou svéprávností. Účelem je přispět k vyšší informovanosti praktických lékařů o konkrétních změnách, které přinesl nový občanský zákoník v oblasti podpory a ochrany dospělých lidí s omezenou svéprávností. Metodika: Byla použita metoda studia dokumentů. Rešeršní strategie byla realizována podle předem určených klíčových slov. Informační zdroje byly vyhledávány na webových stránkách příslušných ministerstev a v databázích Google Scholar, Medvik a EBSCO za období 2014–2019. Na základě vyřazovacích kritérií bylo využito celkem 12 relevantních českých zdrojů. Výsledky: Nově nemohou být lidé úplně zbaveni způsobilosti k právním úkonům, mohou být pouze omezeni ve svéprávnosti. Svéprávnost je omezena rozhodnutím soudu a soud stanoví, v čem je člověk omezen. Omezení svéprávnosti je dočasné. Lidé mohou, se souhlasem soudu, využít při narušení schopnosti právně jednat nová podpůrná opatření. Pokud je pro účel poskytování zdravotních služeb ustanoven pacientovi s omezenou svéprávností opatrovník, obvykle rozhoduje o souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb tento opatrovník. Vždy je však nutné informovat i pacienta s omezenou svéprávností a zjistit jeho názor, je-li to možné. Závěr: Nová role zdravotní péče o pacienty s omezenou svéprávností by měla účinně reagovat na specifické potřeby pacientů s omezenou svéprávností, a toho je možné dosáhnout i užší spoluprací mezi praktickými lékaři a opatrovníky.

Introduction: General practitioners may encounter patients with limited legal capacity. The aim of the paper is to describe the new institute of limited legal capacity, changes regarding guardianship, new support measures, and some legal aspects of providing health care to patients with limited legal capacity based on the Czech legislation in force. The purpose of the paper is to raise awareness among general practitioners about the specific changes introduced by the new Civil Code in the area of support and protection of adults with limited legal capacity. Methodology: The method of document study was used. The search strategy was based on keywords that were determined in advance. Information sources of the relevant ministries’ websites were analyzed as well as the data provided by the Google Scholar, Medvik and EBSCO databases for the period 2014–2019. Based on the eliminating criteria, 12 relevant Czech sources were used in the paper. Results: What is new is that adults cannot be deprived of legal capacity, the legal capacity can be only limited to certain extent. The legal capacity is limited by the court’s decision and the court specifies the areas of limitation. The limitation of legal capacity is only temporary. With the consent of the court, in a case when a person is not able to fully deal with legal matters, people may utilize new support measures. If a guardian is appointed to a person for the reason of providing medical services, the guardian usually decides and provides consent with the medical services. However, it is always necessary to inform the patient with limited legal capacity as well and, if possible, find out what his or her opinion is. Conclusion: The new role of healthcare for patients with limited legal capacity should react effectively to the specific needs of patients with limited competence, which may be also achieved by closer cooperation between the general practitioners and the guardians.

• Klíčová slova
• pacient s omezenou svéprávností, opatrovník,
• MeSH
• duševní schopnost MeSH
• lidé MeSH
• opatrovnická péče zákonodárství a právo   MeSH
• praktičtí lékaři MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• zákonodárství jako téma MeSH
• zdravotnické služby * zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod a cíl: Včasná detekce geriatrických syndromů umožňuje plánovat a uskutečňovat komplexní management zdravotně sociální péče o seniory. Studie je založena na předpokladech, že potřeba ošetřovatelské péče v domovech pro seniory narůstá v souvislosti s globálním stárnutím populace, a že nárůst multimorbidity a počtu klientů s geriatrickými syndromy zásadně zvyšuje náročnost této péče. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak se proměnila struktura obyvatel domova pro seniory Pohoda u seniorů 80+ v letech 2014–2018. Metodika: Data byla zjišťována ze zdravotnické dokumentace, za každý rok byli klienti vybíráni metodou náhodného výběru (n=50), výzkumný soubor tvořilo 250 klientů (z toho 52 mužů a 198 žen). Do záznamových archů se zapisoval věk klientů, multimorbidita, geriatrický syndrom inkontinence (zejména 3. stupně), syndromy hypomobility a kognitivního deficitu. Zjišťovala se výše příspěvků na péči a pobyt na ošetřovatelském oddělení. Výsledky: V průběhu uvedeného období se statisticky významně zvýšila multimorbidita, prevalence geriatrického syndromu inkontinence a kognitivního deficitu, setrvávající tendenci má úroveň mobility. Byl zjištěn zvyšující se počet příjemců příspěvků na péči III. a IV. stupně i narůstající počet klientů na ošetřovatelském oddělení. Závěr: Studie prokázala zvyšující se náročnost ošetřovatelské péče v domově pro seniory.

Background and aims: Timely detection of geriatric syndromes makes it possible to formulate care plans and to provide comprehensive management of these syndromes and high quality care for older persons. The study is based on the presumptions that as the population ages globally, the need for nursing care in nursing homes increases, and that the increase in multimorbidity and the number of clients with geriatric syndromes makes such care extremely demanding. The research objective was to ascertain whether and how the structure of clients aged 80+ in Pohoda nursing home changed over a five-year period (2014–2018). Methods: The data were obtained from client medical records; for each year, the clients were randomly selected (n=50); the research sample included 250 clients (52 men and 198 women). The age of the clients, multimorbidity, geriatric syndromes of incontinence, particularly of the 3rd degree, of hypomobility and of cognitive deficit were entered in the record sheets. Care allowances and stays in a nursing department were determined as well. Results: It was found that during the study period, there was a statistically significant increase in multimorbidity and the prevalence of geriatric syndromes of incontinence and cognitive deficiency; mobility remained unchanged. There were also increases in the numbers of persons receiving 3rd and 4th degree care allowances and clients staying in the nursing department. Conclusion: The study showed an increasing rate of geriatric syndromes and need for more intensive nursing care for clients in nursing homes.

• Klíčová slova
• geriatrické syndromy, hypomobilita,
• MeSH
• domovy pro seniory * MeSH
• geriatrické hodnocení * MeSH
• inkontinence moči MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kognitivní dysfunkce MeSH
• lidé MeSH
• multimorbidita MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The aim of the study was to investigate whether routine clinical parameters, including visceral adiposity index (VAI) and atherogenic index of plasma (AIP), could become widely applicable predictors of insulin resistance (IR), evaluated using homeostasis model assessment (HOMA-IR, HOMA-ß), with regard to presence of metabolic syndrome (MS). The study comprised 188 individuals identified to meet the MS criteria during regular health examinations and an equal number of age, sex-matched controls without MS. The strongest correlations were noted between HOMA-IR and waist circumference (WC) in the MS group (r=0.57) as well as between HOMA-IR and alanine aminotransferase (ALT, r=0.57) or aspartate aminotransferase (r=0.56) in the controls, with a statistical significance of p<0.001. In a multivariate linear regression model, the predictors of HOMA-IR were WC (linear coefficient ß=0.1, p<0.001), ALT (ß=2.28, p<0.001) and systolic blood pressure (ß=0.04, p<0.001). HOMA-ß was determined by WC (ß=1.97, p=0.032) and ALT (ß=99.49, p=0.004) and inversely associated with age (ß=-1.31, p=0.004). Neither VAI nor AIP were significant predictors. The presence of MS was significantly associated with both HOMA-IR and HOMA-ß. These results indicate that WC and ALT appear to be reliable predictors of IR. Comprehensive assessment of these parameters may serve for estimating the level of IR.

• MeSH
• adipozita MeSH
• homeostáza MeSH
• inzulinová rezistence * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom krev   MeSH
• regresní analýza MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH