Cíl studie: Shrnout současné možnosti prevence a terapie ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS). Metodika: Výběr aktuálních prací a doporučených postupů. Výsledky: V pohledu bezpečnosti a prevence OHSS je výhodnější antagonistický protokol. Pacientky se syndromem polycystických ovarií mnohdy benefitují z pouhého podávání metforminu či letrozolu k indukci ovulace. V případě bezprostředně hrozícího OHSS se doporučuje podávat cabergolin v dávce 0,5 mg 1× denně per os, subkutánně nízkomolekulární heparin v profylaktické dávce a dbát na dostatečnou hydrataci. Za nevhodné lze naopak označit podávání diuretik. V případě punkce ascitu lze provést jeho reinstilaci do cévního řečiště. Závěr: Prezentujeme přehled současných doporučení a postupů v rámci prevence a terapie OHSS.
Objective: To present current possibilities of the prevention and therapy of ovarian hyperstimulation syndrome (OHSS). Methods: Literature and guidelines were researched. Results: From the view of safety and prevention of OHSS, antagonistic protocol is suitable. Patients with syndrome of polycystic ovaries benefit from the use of metformin or letrozole that can be sufficient to induce ovulation. As a treatment of imminent OHSS, it is recommended to administer 0.5 mg of cabergoline per os daily as well as low molecular weight heparin subcutaneously in prophylactic dose and to maintain sufficient fluid intake. Diuretics are strongly discouraged to use. To maintain intravascular volume, drained ascites can be reintroduced. Conclusion: We present a review of current literature and recommendations.
Cíl studie: Analýza vlastního souboru rodiček s poraněním hráze 3. a 4. stupně. Typ studie: Přehledový článek s analýzou vlastních dat. Pracoviště: GPK 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha. Úvod: Porodní poranění análního sfinkteru (obstetric anal sphincter injuries – OASIS) patří k obávaným komplikacím vaginálního porodu. Poranění je doprovázeno vysokou morbiditou rodičky. Mezi nejčastější obtíže patří bolestivost hráze, dyspareunie, úniky plynů a stolice. Poranění svěrače během porodu je hlavní příčinou anální inkontinence u žen. Výsledky: Během sledovaného období mezi lety 2015 až 2017 jsme na našem pracovišti odvedli celkem 6185 porodů. Císařským řezem bylo ukončeno 21 % porodů, vaginální extrakční operací 5,7 % a spontánně porodilo 73,3 % žen. Do našeho souboru bylo po vyloučení žen rodících císařským řezem zařazeno 4888 porodů. V našem souboru porodilo spontánně bez ohledu na poranění 92,8 % žen a u 7,2 % rodiček jsme provedli vaginální extrakční operaci. Poranění hráze 3. a 4. stupně se vyskytovalo u 1,7 % (83/4888) žen nezávisle na způsobu vaginálního ukončení. V 85,5 % se jednalo o nullipary. Ve skupině operačních porodů bylo riziko poranění análního svěrače vyšší. Poranění jsme detekovali u 5,4 % (19/352) takto ukončených těhotenství. Nejčastěji bylo diagnostikováno poranění hráze typu 3b, a to ve 47 %. Překvapením byl vysoký podíl mediolaterálních epiziotomií v celém souboru žen s diagnózou poranění sfinkteru. Jako nejčastější obtíže tři měsíce po porodu jsme zaznamenali občasný únik plynů a dyspareunii. Závěr: Porodní poranění análního svěrače je spjato s vysokou mateřskou morbiditou. Nejzávažnějším následkem je inkontinence stolice. Spolu s dalšími symptomy, jako je zhoršení kvality sexuálního života a perineální bolest, způsobuje psychosociální problémy. Pečlivé ošetření poranění a následná péče tato rizika snižují.
Objective: Analysis of women undergoing vaginal birth with 3rd or 4th degree perineal tears. Type of study: Review and analysis of the data from our department. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, 1st Medical Faculty of Charles University and Hospital Na Bulovce, Prague. Introduction: Obstetric anal sphincter injuries (OASIS) belong to dreaded complications after vaginal delivery. The injury is associated with significant maternal morbidity. The most common difficulties are perineal pain, dyspareunia, flatulence and anal incontinence. OASIS are main cause of anal incontinence in women. Main results: During monitored period 2015–2017 we performed 6185 childbirths in our ward. Cesarean section was performed at 21% of births, instrumental vaginal birth at 5,7% and 73,3% of women had a spontaneous vaginal birth. Our analysis included 4888 births. In our group 92,8% of women gave birth spontaneously regardless of injury and at 7,2% we performed an instrumental delivery. Perineal tears of 3rd and 4th degree were detected in 1,7% (83/4888) of vaginal births independent of vaginal ending. 85,5% were nulliparous women. In a group of instrumental deliveries the risk of OASI was higher. We have detected injury at 5,4% (19/352) of this type of delivery. The most detected perineal trauma in 47% was injury involving more than 50% of external anal sphincter thickness torn (3b). Surprising was a high incidence of mediolateral episiotomy in a group of women who sustained OASI. The most frequent symptoms three months after birth were flatus incontinence and dyspareunia. Conclusion: Obstetric anal sphincter injury is associated with significant maternal morbidity. The most serious consequence is an anal incontinence. With other symptoms as a dyspareunia and a perineal pain it leads to psychosocial problems. Thorough treatment reduces the risk of complications.
- MeSH
- anestetika lokální aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kontraindikace léčebného výkonu MeSH
- lidé MeSH
- lokální anestezie * metody MeSH
- prolaps dělohy chirurgie MeSH
- vaginální onemocnění chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl studie: Popis vzácného případu Cushingova syndromu v těhotenství s následnou rupturou děložní během porodu. Typ studie: Kazuistika. Název pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Vlastní pozorování: Prezentujeme výjimečný případ Cushingova syndromu u třiatřicetileté rodičky. Sekundipara byla poprvé hospitalizována na naší klinice ve 30. týdnu těhotenství pro elevaci krevního tlaku a otoky. Během hospitalizace jsme korigovali hypokalémii a arteriální hypertenzi (dvojkombinace Dopegyt, Vasocardin). Posléze přichází ve 36. týdnu s předčasným odtokem plodové vody. Za necelých šestnáct hodin dochází ke spontánnímu porodu zdravé holčičky. Během dne se rozvíjejí u rodičky bolesti břicha. Z provedeného CT vyšetření je patrné hemoperitoneum a je vysloveno podezření na tumorózní expanzi pravé nadledviny. Indikováno je operační řešení. Při revizi nalézáme rupturu v pravé hraně děložní a provádíme abdominální hysterektomii. Na základě endokrinologického vyšetření je postpartálně stanovena diagnóza Cushingova syndromu. Tři měsíce po porodu pacientka podstupuje laparoskopickou adrenalektomii. Histologicky byl prokázán tumor nadledviny – adrenokortikální onkocytom. Závěr: Cushingův syndrom v graviditě je velmi vzácný. Diagnostika je obtížná, protože symptomy s ním spojené jsou často zaměňovány za symptomy těhotenské. Nejčastěji je stanovena diagnóza Cushingova syndromu až postpartálně. Dominantu ve vyšetřovacích metodách tvoří sonografie a magnetická rezonance. Laboratorní diagnostika je svízelná, neboť v těhotenství dochází k fyziologické elevaci kortizolu. I přes raritní výskyt tohoto onemocnění bychom u gravidní pacientky na něj měli myslet v rámci diferenciální diagnostiky při špatně korigovatelné hypertenzi, diabetu, dysbalanci mineralogramu a při typickém cushingoidním habitu.
Objective: The description of rare case of the Cushing's syndrome in pregnancy resulting in the spontaneous rupture of uterus. Designs: A case report. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, 1st Medical Faculty of Charles University and Hospital Na Bulovce. Case report: The authors report the case of a 33 year old woman, who was admitted to the clinic in 30th week of pregnancy for elevated blood pressure and hypokalemia. Arterial hypertension was corrected with the combination of Vasocardin and Dopegyt. In 36th week of pregnancy the patient was admitted to the hospital with premature rupture of membranes. In less than sixteen hours the patient spontaneously gave birth to a healthy girl. Subsequently the patient suffered from abdominal pain. CT scan showed haemoperitoneum and a right adrenal mass and the surgical revision was performed. During the surgery uterine rupture was identified and the patient uderwent abdominal hysterectomy. Based on the endocrinological examination the diagnosis of Cushing's syndrome was made. Three months after the delivery she underwent laparoscopic right adrenalectomy. Histological examination revealed adrenocortical oncocytoma. Conclusion: Cushing's syndrome is rare in pregnancy and misdiagnosis is common. Symptoms mimic pregnancy complications. The disease is often diagnosed with delay even after delivery. The sonography and magnetic resonance are dominant imaging methods. Laboratory diagnosis is difficult due to pregnancy related changes. In spite of rarity of Cushing's syndrome in pregnancy we should think about it in terms of the differential diagnosis of hypertension, diabetes, dysbalance of mineralogram and typical cushingoid habitus.
- Klíčová slova
- adrenokortikální onkocytom,
- MeSH
- adrenokortikální nádory * diagnóza chirurgie MeSH
- Cushingův syndrom * diagnóza terapie ultrasonografie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- methyldopa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- metoprolol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- ruptura dělohy diagnóza chirurgie MeSH
- vzácné nemoci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
