BACKGROUND: Due to the aging of the population, the promotion of healthy aging is an important part of public health. Healthy aging of the population can be influenced by the attitudes of the elderly themselves towards old age and aging. The aim of this cross-sectional study was to find out the attitudes of older people living in a community environment toward old age and the predictors that influence these attitudes. METHODS: The evaluation of attitudes towards old age using the WHO AAQ (Attitudes to Aging Questionnaire) questionnaire involved 1,174 elderly people living in the community. Age, sex, marital status, education, subjective health assessment, social support, depression (GDS-15), anxiety (GAI), sense of coherence (SOC-13) and self-esteem (RSES) were used to evaluate related factors. RESULTS: As part of the exploratory factor analysis, a three-factor model (Psychosocial Loss, Physical Change, and Psychological Growth) was confirmed. The Cronbach alpha was found to be acceptable (α = 0.835). The predictors of better AAQ in the Psychological Loss domain were: subjective health, age, quality of life, self-esteem, sense of coherence, life satisfaction, anxiety, and social support; in the Physical Change domain: subjective health, quality of life, self-esteem, life satisfaction, cohabitation, and depression; and in the Psychological Growth domain: age, self-esteem, sense of coherence, life satisfaction, and social support. CONCLUSION: Preventive and policy measures should aim to increase the satisfaction and self-assessment of the elderly, which can help them evaluate the period of old age more positively. It is also important to create a positive perspective of ageing and elderly in society.
- MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- postoj MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sebepojetí MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem této průřezové studie bylo vyhodnotit kvalitu života, úzkost a depresi u seniorů s kardiovaskulárním onemocněním, kteří žijí v komunitě, a zjistit jejich souvislost se subjektivním hodnocením zdravotního stavu a s tím, zda senior žije v domácnosti sám. Také byla zjišťována souvislost s pohlavím a věkem. Metodika: Kvalita života byla hodnocena pomocí nástroje Older People's Quality of Life - Brief version (OPQOL-BRIEF), pro hodnocení úzkosti byl použit Inventář geriatrické úzkosti (GAI) a pro hodnocení deprese Geriatrická škála deprese (GDS-15). Kritériem pro zařazení do výzkumného souboru byl věk nad 60 let, jedinec s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze žijící v soukromé domácnosti, bez diagnózy demence, se schopností vyplnit dotazník v českém jazyce. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 639 respondenty, z toho bylo 74,2 % žen. Průměrný věk ve výzkumném souboru byl 72,9 roku (min. 60, max. 94) a 56,7 % respondentů žilo s manželem či partnerem nebo s dětmi. Průměrné skóre kvality života bylo 53,7 (min. 25, max. 65), průměrné skóre úzkosti bylo 4,9 (min. 0, max. 20), a průměrné skóre deprese 3,3 (min. 0, max. 15). Ženy udávaly statisticky významně lepší kvalitu života (p = 0,0001). Lepší kvalita života byla spojena s lepším subjektivním hodnocením zdravotního stavu (r = 0,439; p < 0,01), klesajícím skóre deprese (r = -0,526; p < 0,01), klesajícím skóre úzkosti (r = -0,342; p < 0,01) a mladším věkem respondentů (r = -0,166; p < 0,01). U seniorů, kteří žili v domácnosti samostatně, bylo zjištěno statisticky významně vyšší skóre deprese (p = 0,028). Závěr: Kvalitu života seniorů ovlivňuje celá řada aspektů, jejichž znalost je důležitá pro efektivní cílení programů určených pro seniory v komunitě. Z hlediska zlepšení kvality života seniorů s kardiovaskulárním onemocněním žijících v komunitě se jako efektivní jeví programy zaměřené na zlepšení celkového zdraví a intervence vázané na zmírnění symptomů deprese a úzkosti.
Aim: The aim of this cross-sectional study was to evaluate a quality of life, anxiety, and depression of the senior citizens with cardiovascular diseases living in the community. Their links with the subjective assessment of the state of health, with whether the senior lives alone in the household, with gender and age were also investigated. Methods: Quality of life was assessed by Older People's Quality of Life - Brief version (OPQOL-BRIEF), the Geriatric Anxiety Inventory (GAI) was used to assess anxiety and the Geriatric Depression Scale (GDS-15) was used to assess depression. The criteria for inclusion in the sample were: age over 60 years, an individual living in a private household, with cardiovascular disease, without a diagnosis of dementia, with the ability to fill out a questionnaire. Results: The sample comprised of 639 respondents, of which 74.2% were women. The average age in the sample was 72.9 years (min. 60, max. 94), and 56.7% of respondents lived with a spouse or partner, or with children. The average quality of life score was 53.7 points (min. 25, max. 65), average anxiety score was 4.9 (min. 0, max. 20) and average depression score was 3.3 (min. 0, max. 15). Women reported a statistically significantly better quality of life (p = 0.0001). Better quality of life was associated with better subjective assessment of health status (r = 0.439; p < 0.01), decreasing depression scores (r = -0.526; p < 0.01), decreasing anxiety scores (r = –0.342; p < 0.01) and the younger age of respondents (r = –0.166; p < 0.01). A statistically significantly higher depression score (p = 0.028) was found in senior citizens who lived alone in the household. Conclusion: The quality of life of senior citizens is affected by a number of aspects, the knowledge of which is important for effective targeting of programs intended for senior citizens in the community. From the point of view of improving the quality of life of senior citizens with cardiovascular disease living in the community, programs aimed at improving overall health and interventions linked to the mitigation of symptoms of depression and anxiety appear to be effective.
- MeSH
- deprese komplikace MeSH
- kardiovaskulární nemoci * komplikace MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři * MeSH
- úzkost komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři * MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: The aim of the research was to identify the most frequent symptoms of patients with progressive neurological disease (PND) in relation to their functional state. Another objective was to determine the effects of consultations with a multidisciplinary palliative team on mitigating the symptoms burden, subjective evaluation of health, disease progression and improvement of the functional state. METHODS: The interventional control study included 151 patients with PND (98 patients in the intervention group, 53 patients in the control group). The intervention group was provided with consultations of a multidisciplinary palliative team. The symptoms scale of the progressive neurological diseases quality of life was used to collect data. The patients completed the questionnaire before the provided intervention and 3 months after that. RESULTS: Pain and fatigue were identified as the symptoms that trouble the patients the most. After the intervention, there was a determined statistically significant improvement in the evaluation of 9 out of 11 symptoms (except excretion and urination) among the patients from the intervention group compared with the control group. When assessed again, the patients from the intervention group showed an improvement with respect to six symptoms (pain, fatigue, tremor, stiffness, cramps, excretion), while the patients from the control group had six symptoms that deteriorated (drowsiness, dyspnoea, stiffness, swallowing, salivation, excretion). There was not any confirmed positive impact of the intervention on the cognitive functions of the patients. CONCLUSION: The provision of consultations with the multidisciplinary palliative team to patients with PND in an advanced stage of disease resulted in decreasing their symptoms burden and improving their functional state.
- MeSH
- bolest MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * metody MeSH
- únava MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cílem přehledové studie je shrnout dosavadní důkazy o efektivitě kognitivně-behaviorální terapie u pacientů s chronickou bolestí. Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se efektem kognitivně-behaviorální terapie u nemocných s chronickou bolestí byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library pomocí klíčových slov - kognitivně-behaviorální terapie, chronická bolest, terapie, dospělý. Sledované období bylo od roku 2012 do roku 2022. Zařazující kritéria splnilo 33 systematických přehledů. Systematické přehledy zjistily, že KBT poskytuje krátkodobě malý přínos ve srovnání s obvyklou léčbou. Silný terapeutický vztah je zásadní pro maximalizaci účinku KBT, přičemž nejlepšími kandidáty jsou motivovaní, vzdělaní jedinci s jasnými cíli a komorbiditami (např. poruchami nálad nebo s úzkostnými poruchami), které bolest zesilují. Zjištění tohoto přehledu byla smíšená, přičemž některé studie poskytly důkazy na podporu domněnky, že lidé trpící chronickým bolestmi mohou mít prospěch z KBT a že KBT může mít vliv na snížení chronické bolesti. Nedostatky metodologie v zjištěných přehledech však ztěžují vyvození jednoznačných závěrů.
The review study aims to summarise the existing evidence on the effectiveness of cognitive behavioural therapy in patients with chronic pain. In order to find the highest level of evidence studies addressing the effect of cognitive behavioural therapy in patients with chronic pain, electronic databases PubMed, Science Direct, Cochrane Library were searched using key words - cognitive behavioural therapy, chronic pain, therapy, adult. The reporting period was from 2012 to 2022. 33 systematic reviews met the inclusion criteria. Systematic reviews found that CBT provides little benefit in the short term compared to usual treatment. A strong therapeutic relationship is essential to maximise the effect of CBT, with the best candidates being motivated, educated individuals with clear targets and compartments involving mood disorders or anxiety disorders that increase pain. The findings of this review were mixed, with some studies providing evidence to support the assumption that people with chronic pain may benefit from CBT and that CBT may have an impact on reducing chronic pain. However, the methodological weaknesses in the surveys made it difficult to draw firm conclusions.
- MeSH
- behaviorální terapie * metody MeSH
- chronická bolest * etiologie terapie MeSH
- kognitivní psychologie * metody MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Evaluation of life satisfaction of older people using standardised tools can play a crucial role in evaluating the effectiveness of policy measures aimed at mitigating the effects of population aging. OBJECTIVES: The aim of the study was to verify the psychometric properties of the Czech version of a 12-item scale (the Life Satisfaction Index for the Third Age) for older people living in the community. METHODS: The research involved 1113 older people from the Moravian-Silesian Region over 60 years of age living in a home environment. For the newly created Czech version of LSITA-SF12, we tested validity (construct validity and convergent validity) and reliability (internal consistency). RESULTS: We confirmed a single-factor model for the LSITA-SF12 scale (χ2 = 71.33, p < .001, CFI = 0.995, TLI = 0.994, RMSEA = 0.065, SRMR = 0.056, GFI = 0.999) by confirmatory factor analysis and load factor analysis (values of explorations ≥0.45). The internal consistency of the scale was satisfactory (α = 0.878). Furthermore, there was a medium correlation rate (r = 0.592; p < .001) between the overall score of the LSITA-SF and quality-of-life score (OPQoL-Brief). CONCLUSIONS: We found the Czech version of the LSITA-SF12 questionnaire to have satisfactory psychometric properties. The questionnaire is suitable for use in research and clinical practice to evaluate the effectiveness of preventive measures. CLINICAL TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov. PRS Protocol Registration and Results System; NCT05637177. IMPLICATION FOR PRACTICE: The LSITA_SF12 questionnaire can beadministered by a community gerontological nurse and can be used in clinicalpractice and research.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osobní uspokojení * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVES: The aim of this cross-sectional study was to determine the life satisfaction of older people living in a home environment and to find out what predictors influence it. METHODS: The research involved 1,121 older people 60 years and above from the Moravian-Silesian region who live in a home environment. The short form of the Life Satisfaction Index for the Thirds Age (LSITA-SF12) was used to assess life satisfaction. The Geriatric depression scale (GDS-15), the Geriatric Anxiety Inventory Scale (GAI), The Sense of Coherence Scale (SOC-13), and the Rosenberg Self-Esteem Scale (RSES) were used to evaluate related factors. In addition, age, gender, marital status, education, social support, and subjective health assessment were evaluated. RESULTS: The overall life satisfaction score was found to be 36.34 (s = 8.66). The satisfaction of older people was classified into four grades: high satisfaction (15.2%), moderate satisfaction (60.8%), moderate dissatisfaction (23.4%), and high dissatisfaction (0.6%). The predictors of the longevity of the lives of older people were confirmed, both health factors (subjective health assessment, anxiety, and depression [Model 1: R = 0.642; R2 = 0.412; p<0.000]) and psychosocial factors (quality of life, self-esteem, sense of coherence, age, and social support [Model 2: R = 0.716; R2 = 0.513; p<0.000]). CONCLUSION: In implementing policy measures, these areas should be emphasized. The availability of educational and psychosocial activities (e.g. reminiscence therapy, music therapy, group cognitive behavioural therapy, cognitive rehabilitation) within the community care of the older people and university of third age is appropriate to increase the life satisfaction of the older people. An initial depression screening is also required as part of preventive medical examinations to ensure early diagnosis and treatment of depression.
- MeSH
- deprese psychologie MeSH
- emoce * MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Kognitivně-behaviorální terapie je terapeutický přístup, jehož léčebný účinek byl jasně prokázán u řady potíží pacientů. Senioři jsou také skupinou, která může mít prospěch z KBT, zejména pokud jsou použity modifikované postupy doporučené pro tuto populaci. Výzkum hodnotící účinnost KBT na depresi u starších dospělých byl poprvé publikován na počátku 80. let a od té doby se výzkum a aplikace KBT u starších dospělých rozšířily o další poruchy. Příspěvek má charakter přehledové práce. Cílem této přehledové práce je zhodnotit výsledky systematických přehledů zabývajících se účinností individuální ko-gnitivně-behaviorální terapie u seniorů. Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se efektem individuální kognitivně-behaviorální terapie u seniorů byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library. Do přehledu bylo zahrnuto 20 systematických přehledů. Byl prokázán efekt individuální kognitivně-behaviorální terapie u seniorů s depresí, úzkostí, bolestí, poruchami spánku a strachem z pádů. Obecně platí, že základna důkazů KBT je velmi silná, a to zejména pro léčbu deprese a úzkostných poruch. Navzdory existující literární základně však stále existuje jasná potřeba vysoce kvalitních studií zkoumajících účinnost KBT u této věkové skupiny, které by měly respektovat zvláštnosti daného věku. Pro ověření efektivnosti individuální KBT u seniorů doporučujeme provést výzkum také v českém prostředí.
Cognitive behavioral therapy is a therapeutic approach whose therapeutic effect has been clearly demonstrated in many patients. Seniors are those members who can benefit from CBT, especially if they are modified procedures recommended for that population. Research evaluating the effectiveness of CBT in depression in older adults was first published in the early 1980s, and since then research and applications of CBT in older adults have expanded to include other disorders. The paper has the character of a review work. The aim of this review is to evaluate the results of systematic reviews of the effectiveness of individual cognitive-behavioral therapy in the elderly. In order to study the highest level of evidence dealing with the effect of individual cognitive behavioral therapy in the elderly, electronic databases PubMed, Science Direct, Cochrane Library were searched. The report included 20 systematic reviews. Evaluation of the effect of individual cognitive behavioral therapy in the elderly has been demonstrated in the elderly with depression, anxiety, pain, sleep disorders and fear of falling. In general, the basic evidence of CBT is very strong, especially for the elimination of depression and anxiety disorders. Despite the existing literary base, there is still a clear need for high-quality studies to examine the efficacy of CBT in this age group, which would respect the peculiarities of a given age. To control the effectiveness of an individual CBT in seniors, we recommend conducting research in the Czech environment as well.
- MeSH
- duševní poruchy terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
