- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
64letý pacient byl odeslán na scintigrafii skeletu k určení stadia nádoru prostaty v březnu 2021. Pacientovi byl v únoru 2021 diagnostikován karcinom prostaty. Byla provedena transrektální biopsie, Gleason skóre bylo 9 4,5, histologicky se jednalo o invazivní acinární adenokarcinom. Scintigrafie byla provedena 3 hodiny po aplikaci 800 MBq 99mTc-HDP na gama kameře Optima s kolimátorem LEHR. Na celotělovém a SPECT obraze byla patrná vícečetná ložiska patologicky zvýšené kostní přestavby ve skeletu. (Obr. 1A) Při zobrazení metodou SPECT/ldCT byla upřesněna lokalizace v páteři do obratle L1 v pravé polovině těla. (Obr. 2A) Na doprovodném ldCT nebyly v této lokalitě patrné žádné patologické změny kostní tkáně. (Obr. 2B) Vzhledem k celkovému klinickému stavu a generalizaci nebyla indikovaná prostatektomie, byla zahájena antiandrogenní hormonální léčba (Zoladex) a léčba bifosfonáty (Zometa). Na kontrolní scintigrafii v prosinci téhož roku byla prokázaná progrese choroby. (Obr. 1B) Při opakovaném SPECT/ldCT páteře již bylo na ldCT patrné sklerotické ložisko v místě zvýšené kostní přestavby (Obr. 3A), které se scintigraficky jevilo stejně jako v březnu. (Obr. 3B) Naše zkušenost tedy potvrzuje, že scintigraficky je možné detekovat přítomnost metastáz dříve než pomocí rentgenových metod, a to nejen při skiagrafii, ale také při CT vyšetření.
64-y-old man was sent to our department for bone scan due to a staging of a prostate cancer on March 2021. Prostate cancer was diagnosed on February. Transrectal biopsy was performed, Gleason score 9 4,5 was determined, invasive acinar adenocarcinoma was diagnosed on histology. We performed a scintigraphy 3 hours after injection of 800 MBq of 99mTc-HDP using a gamma camera Optima with a LEHR collimator. We detected multiple foci of increased bone metabolic turnover on a whole-body and SPECT bone scan. (Fig. 1A) SPECT/ldCT more precisely localized one focus to the right half of L1 vertebral body. (Fig. 2A) The bone structure was normal at this location on a corresponding ldCT scan. (Fig. 2B) No prostatectomy was indicated due to a clinical situation; antiandrogen hormonal therapy was started (Zoladex) together with treatment with phosphonates (Zometa). The patient was sent to a follow-up scan, it was performed on December of the same year. Progression was evident on this scan. (Fig. 1B) There was a new osteosclerotic lesion on the corresponding ldCT at the site of increased metabolic turnover (Fig. 3A) which was scintigraphically the same as on March. (Fig. 3B) Our experience, thus, confirm earlier detection of bone metastases in comparison to radiological procedures, not only using X-ray, but also using CT.
- MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů diagnostické zobrazování MeSH
- nádory kostí * diagnostické zobrazování sekundární MeSH
- nádory prostaty diagnóza terapie MeSH
- radioisotopová scintigrafie * metody MeSH
- tomografie emisní počítačová metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Skutečně aplikovaná aktivita radiofarmaka je nižší než aktivita stříkačky připravené k aplikaci – podílí se na tom rozpad radionuklidu a zbytková aktivita ve stříkačce. Pečlivá aplikace, jejíž součástí je i nízká hodnota zbytkové aktivity, je jedním z předpokladů kvalitně provedeného vyšetření. Cíl: Změřit množství zbytkové aktivity v podmínkách našeho pracoviště. Metoda: Změřili jsme 48 stříkaček po aplikaci 99mTc-HDPs měrnou aktivitou 926,0‒1050,6 MBq/ml (medián (Me) 984,0 MBq/ml). Po aplikaci jsme stříkačku s jehlou vložili do plastové nádoby a pak změřili. Aplikace byly prováděny 6 dnů po 8 aplikacích, každý den jiným pracovníkem. Výsledky: Naměřená zbytková aktivita byla 17,25 až 95,15 MBq (Me 72,90 MBq), což je 2,73‒14,35 % (Me 8,34 %) připavené aktivity. Přepočteno na objem to je 0,02‒0,10 ml (Me 0,07 ml). Hodnoty naměřené zbytkové aktivity nekorelují s objemem radiofarmaka připraveného k aplikaci (p = 0,08). Jsou rozdíly v naměřených hodnotách zbytkové aktivity mezi jednotlivými pracovníky (minima 17,25‒53,48 MBq (2,73‒5,45 %); maxima 77,46‒99,15 MBq (9,25‒14,35 %)). Závěr: Reálně aplikovaná aktivita 99mTc-HDP byla většinou o cca 8 % nižší než aktivita připravená k aplikaci. Rozdíly mezi jednotlivými aplikacemi jsou až cca 12 %, jsou rozdíly i mezi jednotlivými pracovníky. Optimální postup pro minimální zbytkovou aktivitu: po aplikaci radiofarmaka aspirovat malé množství krve, tu vrátit pacientovi; vždy pečlivě zasunout píst až na konec válce. Aspirací ihned po aplikaci zamezit úniku aktivity do prostředí.
Introduction: Really injected radioactivity of a radiopharmaceutical is lower than the radioactivity of the syringe prepared for application - disintegration of the radionuclide and residual activity in the syringe take part. Careful application, the low residual activity is a part of it, is a one prerequisite of well performed examination. Goal: To measure the residual activity under the conditions of our department. Method: We measured 48 syringes after the injection of 99mTc-HDP with a specific activity of 926.0 to 1050.6 MBq/ml (median (Me) 984.0 MBq/ml). We put the syringe together with a needle into the plastic vial immediately after the injection and perform the measurement in the dose calibrator. Applications were done during 6 days, 8 injections per day, each day by a different staff member. Results: Residual activity was 17.25 to 95.15 MBq (Me 72.90 MBq), i.e. 2.73 to 14.35 % (Me 8.34 %) of prepared activity. It is 0.02 to 0.10 ml (Me 0,07 ml) converted to the volume. Values of the measured residual activity do not correlate with the volume of radiopharmaceutical prepared for the application (p=0.08). There are also differences of measured values of residual activity among individual staff members (minima 17.25 to 53.48 MBq (2.73 to 5.45 %); maxima 77.46 to 99.15 MBq (9.25 to 14.35 %). Conclusion: Really injected radioactivity of 99mTc-HDP was mostly about 8 % lower comparing to radioactivity prepared for application. Difference among individual injections are up to 12 %, there are also differences among individual staff members. The optimal technique for minimal residual activity comprises: withdraw a small volume of blood after injection and inject back again; always carefully press the piston of the syringe to the end of the syringe cylinder; to aspire back to the syringe immediately after injection and thus to prevent the leakage of radioactivity into the environment.
- Klíčová slova
- zbytková aktivita,
- MeSH
- injekce MeSH
- radiofarmaka * aplikace a dávkování MeSH
- výzkum MeSH
Úvod: Syndrom diabetické nohy je závažné komplexní onemocnění, které potenciálně ohrožuje pacienta amputací. Včasná diagnóza případných komplikací je nezbytná pro efektivní léčbu a scintigrafické metody díky své vysoké citlivosti a neinvazivnosti k ní mohou přispět významnou měrou. Metody: Při scintigrafii využíváme vlastnosti radiofarmak a jejich tkáňovou a buněčnou distribuci. Tu zobrazujeme dynamicky nebo staticky, planárně nebo tomograficky (SPECT, PET) i s využitím hybridních kamer (SPECT/CT, PET/CT). Scintigrafie skeletu nám poskytne informace o velikosti prokrvení nohy, o permeabilitě kapilárního řečiště a o metabolické aktivitě osteoblastů a osteoklastů. Pro detekci zánětu a infekce můžeme použít značené leukocyty, kdy využíváme pozitivní chemotaxi nebo zvýšenou spotřebu značené modifikované glukózy (zvýšená energetická spotřeba). Pro detekci lymfedému použijeme lymfoscintigrafii. Výsledky: Scintigrafie skeletu má obecně vysokou senzitivitu ale nízkou specificitu. Možnost semikvantitativního posouzení metabolického obratu kostní tkáně nám umožní opakovaným vyšetřením sledovat vývoj choroby a efekt léčby. Značené leukocyty mají pro detekci zánětu vysokou specificitu, k odlišení celulitidy a osteomyelitidy pomůže hybridní zobrazení. Lymfoscintigrafie měří rychlost odplavování podkožně podaného koloidu, může odhalit i subklinickou poruchu. Závěr: Scintigrafické metody nabízejí u pacientů se syndromem diabetické nohy celou řadu diagnostických možností. Rutinně se používá zejména scintigrafie skeletu a značenými leukocyty. Jejich hlavní výhodou je, že nepoužívají žádné kontrastní látky a mají nízkou radiační zátěž. Lze je tedy bezpečně použít i u pacientů s nefropatií a alergií. Pro správnou interpretaci nálezů je nezbytná těsná spolupráce s diabetologem.
Introduction: Diabetic foot syndrome is a serious and a complex disease which can come to an amputation. Early diagnosis of potential complications is essential for an effective therapy; scintigraphic procedures can contribute signficantly thanks to their high sensitivity and minimal invasiveness. Methods: Properties of radiopharmacueticals, namely their tissue and celular distribution, are employed in scintigraphy. Their distribution can be detected by dynamic or static, planar or tomographic (SPECT, PET) including hybrid imaging (SPECT/CT, PET/CT). Bone scan gives information about the blood flow to the foot, about the capillary permeability and about the metabolic activity of osteoblasts and osteoclasts. Labeled white blood cells can be used to detect an infection and an inflammation (positive chemotaxis is utilized) as well as labeled glucose (increased energy demand). Lymphoscintigraphy can be used to detect a lymphedema. Results: Bone scintigraphy has generaly high sensitivity but low specificity. The capability to semiquatitavely assess the metabolic rate of the bone tissue makes it possible to follow the course of the disease and the effect of the therapy by repetitive examination. Labeled leukocytes have a high specificity for an inflammation, hybrid imaging can help to differentiate cellulitis from osteomyelitis. Lymphoscintigraphy measures a velocity of a subcutaneously injected radiocolloid transport, it can discover also subclinical disorder. The detection of an increased glucose consuption is a non-specific marker, it is used for an inflammation and an atherosclerosis. Conclusion: Scintigraphic procedures have a great diagnostic potential in patients with a diabetic foot syndrome. Bone and labeled leukocytes scintigraphy are the most routinely used procedures. The main advantage of scintigraphy is its low invasiveness, no contrast media and low radiation. They can be, therefore, safely used also in patients with a nephropathy and an allergy. The close cooperation with diabetologists is neccessary for the right interpretation.
- Klíčová slova
- FDG,
- MeSH
- diabetická noha * diagnostické zobrazování patofyziologie MeSH
- leukocyty MeSH
- lidé MeSH
- lymfoscintigrafie metody MeSH
- radioisotopová scintigrafie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Cílem naší kazuistiky je demonstrovat nadbytečné a potenciálně rizikové použití plicní CT angiografie u pacienta s recidivou embolie do plicnice a chronickou renální nedostatečností. Materiál a metody: 56letý pacient byl odeslán praktickou lékařkou na urgentní kontrolní scintigrafii plicní perfuze v dubnu 2010 pro námahovou dušnost vzniklou v souvislosti s vysazením antikoagulační léčby. V anamnéze byla oboustranná plicní embolie v březnu 2008 s masivní recidivou v září 2008 rovněž po ukončení antikoagulační léčby. Současná scintigrafie opětovně prokázala oboustrannou embolii do plicnice segmentového až lobárního charakteru a pacient byl odeslán k hospitalizaci na interní kliniku. Výsledky: Po přijetí byla statimově indikovaná CT plicní angiografie, která prokázala částečně obtékající emboly v lobárních tepnách pro horní a dolní lalok pravé plíce a dolní lalok levé plíce ve shodě s nálezem na scintigrafii. V anamnéze byla chronická hydronefróza pravé ledviny s afunkcí a chronická renální insuficience. Sonografie neprokázala zdroj v žilách DK, hematologicky byl jen lehký deficit faktoru IX, echokardiografie byla normální, onkologický screening byl neprůkazný. Pacient byl po zaléčení Clexanem propuštěn domů, kontrolní vyšetření stran embolie nebylo indikováno. Závěr: CT plicní angiografie nepřinesla žádnou novou informaci ve srovnání se scintigrafií plicní perfuze. Navíc se jednalo o pacienta s funkčně solitární ledvinou a chronickou renální insuficiencí. Domníváme se proto, že CT plicní angiografie byla nadbytečná a pro pacienta zbytečně riziková. Dále se domníváme, že kontrolní vyšetření po léčbě pro plicní embolii je důležité z hlediska možného vývoje CTEPH a mělo být indikováno.
Introduction: The aim of our case report is to demonstrate overuse and potentially risky use of pulmonary CT angiography in patient with a recurrent pulmonary embolism and a chronic renal failure. Material and methods: 56-y-old patient was sent to our department by his general practitioner to an emergency follow-up lung perfusion scintigraphy due to an exertional dyspnea which appeared after termination of anticoagulant therapy in April 2010. He had a bilateral pulmonary embolism on March 2008 with a massive recurrence in September 2008 also after termination of anticoagulation in his history. Recent pulmonary scintigraphy demonstrated again bilateral segmental to lobar embolism and the patient was sent to hospitalization to the internal department. Results: Emergency CT pulmonary angiography was required immediately after the admission. It demonstrated emboli with a partial flow around in the lobar arteries for the upper and the lower lobe of the right lung and for the lower lobe of the left lung in accordance with pulmonary scintigraphy. The patient has a chronic hydronephrosis with afunction of the right kidney with a chronic renal failure in his history. Ultrasonography did not detect any thrombosis in the lower extremities veins, hematological investigation revealed only slight factor IX deficit, echocardiography was normal, oncological screening was negative. Patient was discharged after LMWH treatment, follow-up study was not required. Conclusion: CT pulmonary angiography did not bring any new information comparing to lung perfusion scintigraphy. Moreover, the patient had a functionally solitary kidney with a chronic renal insufficiency. Therefore, we believe that the CT pulmonary angiography was redundant and potentially dangerous for the patient. We also believe, that the follow-up study after pulmonary embolism is important from the point of view of possible progression to CTEPH and should be required.
- MeSH
- chronická renální insuficience diagnóza MeSH
- CT angiografie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plíce diagnostické zobrazování MeSH
- plicní embolie * diagnostické zobrazování MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
