AIM: To compare the quality of magnetic resonance angiographies (MRAs) performed with different contrast agents and to evaluate the effect of body mass index (BMI) and ejection fraction (EF) on the quality of these MRAs. MATERIALS AND METHODS: 120 patients between the age of 43 and 86 years were subjected to MRAs with different contrast agents (Gadobutrolum, Dimeglumini gadobenas, Gadofosveset trisodium). Each patient's BMI was calculated, and EF was established using MR examination of the heart. Objective evaluations of the quality of the MRAs were done using abdominal fat-to-aorta enhancement ratio (FAR) comparisons. This ratio was then correlated with the patient's BMI and EF. Subjective evaluations of the quality of the MRAs were done by 5 blinded evaluators. Correlation analysis and analysis of variance were used for statistical assessement. RESULTS: There was no statistically significant difference in FAR for any of the contrast agent groups. There was a mesoscale correlation between a patient's BMI and FAR. However, no correlation was found between the EF and FAR for any of the contrast agent groups. The results of the subjective evaluation showed that there was no statistical difference in the quality of MRAs regardless of the contrast agent used. CONCLUSION: Subjectively there was no statistically significant difference in the quality of the MRAs. Irrespective of the type of contrast used or the patient's EF, the lower the BMI of a patient the higher the signal enhancement and hence the better the quality of the MRA produced in that patient.

• MeSH
• aorta abdominalis patologie   MeSH
• bérec krevní zásobení   MeSH
• dospělí MeSH
• gadolinium diagnostické užití   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kontrastní látky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonance kinematografická MeSH
• magnetická rezonanční angiografie MeSH
• meglumin analogy a deriváty   diagnostické užití   MeSH
• onemocnění periferních arterií diagnóza   patofyziologie   MeSH
• organokovové sloučeniny diagnostické užití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdce MeSH
• tepový objem MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl. Cílem práce je zhodnotit naše zkušenosti s léčbou benigních pištěli jícnu (pooperačních pištěli a perforací jícnu) krytými biodegradabilními stenty. Metoda. V období od listopadu 2008 do prosince 2010 jsme léčili šest mužů s pooperační pištěli jícnu v anastomóze nebo s benigní perforací jícnu implantací krytého biodegradabilního Ella-BD stentu. Průměrný věk pacientů byl 60 let (38-74 let). Pět pacientů bylo léčeno pro pooperační pištěl v anastomóze (jeden po exstirpaci jícnu, jeden po resekci divertiklu, jeden po sutuře jícnu, dva po gastrektomii). Jeden nemocný byl léčen pro perforaci jícnu komplikující léčbu ruptury jícnu kovovým stentem (k ruptuře jícnu došlo během balónkové dilatace benigní stenózy jícnu). Výsledky. Celkem bylo u šesti pacientů implantováno 9 stentů. Primární technická úspěšnost byla 100%. Klinického úspěchu (zhojení píštěle) bylo dosaženo u pěti ze šesti nemocných (83 %). K migraci stentu došlo u čtyř nemocných. U dvou nemocných byla pištěl v době migrace stentu již zhojena, reintervence tedy nebyla nutná. U dvou nemocných byl implantován další stent. Závěr. Použití biodegradabilních krytých stentů v léčbě benigních pooperačních pištěli nebo perforací jícnu je technicky možné a bezpečné. Počáteční výsledky jsou slibné, nicméně je potřeba většího počtu pacientů k zhodnocení účinnosti. Zásadní je také použití biodegradabilního materiálu pro krytí stentu.

Aim. To evaluate our experience with the treatment of postoperative anastomotic leaks and benign esophageal perforations with covered biodegradable stents. Methods. From 2008 to 2010 we treated 6 men with either an anastomotic leak or benign esophageal perforation by implanting of covered biodegradable Ella-BD stents. The average age of the patients was 60 years (range 38-74). Postoperative anastomotic leaks were treated in 5 patients (1 after esophagectomy 1 after resection of the diverticulum, 1 after suture of esophagus, 2 after gastrectomy). In one patient perforation occurred as a complication of the treatment of an esophageal rupture (which occurred during a balloon dilatation of benign stenosis) with a metallic stent. Results. Nine covered biodegradable stents were implanted in 6 patients. Primary technical success was 100%. Clinical success (leak sealing) was achieved in 5 out of the 6 patients (83%). Stent migration occurred in 4 patients. In 2 of these patients the leak had been sealed by the time of the stent migration, therefore no re-intervention was necessary. In two patients an additional stent had to be implanted. Conclusion. The use of biodegradable covered stents in the treatment of anastomotic leaks or esophageal perforations is technically feasible and safe. The initial results are promising, however, large numbers of patients will be required to evaluate the capability of these biodegradable stents in the future. The use of biodegradable material for the coverage of the stent is essential.

• Klíčová slova
• stent, biodegradabilní stent,
• MeSH
• ezofágoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• katetrizace metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu chirurgie   MeSH
• píštěl jícnu chirurgie   patologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• rentgendiagnostika MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty klasifikace   využití   MeSH
• vstřebatelné implantáty využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE: This study was designed to evaluate our experience with the treatment of postoperative anastomotic leaks and benign esophageal perforations with covered biodegradable stents. MATERIALS AND METHODS: From 2008 to 2010, we treated five men with either an anastomotic leak or benign esophageal perforation by implanting of covered biodegradable Ella-BD stents. The average age of the patients was 60 (range, 38-74) years. Postoperative anastomotic leaks were treated in four patients (1 after esophagectomy, 1 after resection of diverticulum, 2 after gastrectomy). In one patient, perforation occurred as a complication of the treatment of an esophageal rupture (which occurred during a balloon dilatation of benign stenosis) with a metallic stent. RESULTS: Seven covered biodegradable stents were implanted in five patients. Primary technical success was 100%. Clinical success (leak sealing) was achieved in four of the five patients (80%). Stent migration occurred in three patients. In two of these patients, the leak had been sealed by the time of stent migration, therefore no reintervention was necessary. In one patient an additional stent had to be implanted. CONCLUSION: The use of biodegradable covered stents for the treatment of anastomotic leaks or esophageal perforations is technically feasible and safe. The initial results are promising; however, larger number of patients will be required to evaluate the capability of these biodegradable stents in the future. The use of biodegradable material for coverage of the stent is essential.

• MeSH
• biokompatibilní potahované materiály MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy radiografie   terapie   MeSH
• perforace jícnu radiografie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace radiografie   terapie   MeSH
• protézy - design MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• vstřebatelné implantáty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH