Objectives: This study aimed to evaluate the prenatal rate of congenital heart defects (CHDs) and the frequency of termination of pregnancy (TOP) due to a CHD, depending on the severity of the defect and concomitant diseases of the fetus.Methods: The data were assessed retrospectively between 2002 and 2017. Ultrasound examination was performed mostly in the second trimester. For analysis, the CHDs were divided into three groups of severity and three groups of fetus impairment.Results: A total of 40,885 fetuses underwent echocardiography. The CHDs were detected in 1.0% (398/40,885) and were an isolated anomaly in 69% (275/398). Forty-nine percent (197/398) of families decided to TOP. In all groups of severity, the rate of TOP rose linearly when comparing isolated defects and cases with associated morphological and genetic impairments. The TOP was significantly dependent on the associated anomalies in patients with the most correctable defects (p < .001) and the severity of CHDs in isolated cases without any other impairment (p < .001).Conclusion: The parents' decision to terminate increased with the severity of the defect and the associated anomalies of the fetus. The parents were mostly influenced by the associated anomalies when the CHD was correctable, and genetic factors played a more important role than morphological ones.
Cíl: Studium izolovaných echogenních fokusů srdce plodu. Stanovení jejich incidence, významnosti a prognózy pro plod a dítě. Pracoviště: Oddělení dětské a prenatální kardiologie, Klinika dětského lékařství FN Ostrava a LF Ostravské univerzity. Typ studie: Původní práce. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena v letech 2008 - 2017. Ultrazvukové vyšetření srdce plodu (fetální echokardiografie) ve II. trimestru gravidity ve spádové populaci. Identifikace echogenních fokusů srdce, sledování gravidity, kontrola dítěte dětským kardiologem. Výsledky: Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 27 633 plodů. Izolované srdeční hyperechogenní fokusy byly detekovány u 3 % (829/27 633) plodů. Nález převažoval v 93 % v levé komoře, nejčastěji ve chlopenním aparátu mitrální chlopně, ve 2 % byly lokalizovány v pravé komoře a v 5 % v obou komorách. U jednoho procenta (11/829) byl zjištěn náhodný přidružený nález (trikuspidální regurgitace, extrasystoly, patologie ledvin). U sledovaných plodů nebylo prokázáno genetické onemocnění. Závěr: Echogenní fokus v srdečních komorách plodu je relativně častým nevýznamným nálezem a nepřináší pro plod a dítě žádná rizika.
Objectives: To evaluate the occurrence and the significance of echogenic foci in the fetal heart and to assess the prognosis of the fetus and child. Setting: Department of Pediatrics and Prenatal Cardiology, Department of Pediatrics, University Hospital, Faculty of Medicine, Ostrava. Design: Original article. Methods: A retrospective study was conducted between 2008 - 2017. Fetal echocardiography was performed in the second trimester of pregnancy in the study population. The identification of echogenic heart foci, and their follow up during and after the pregnancy were performed by a pediatric cardiologist. Results: In the monitored period, a total of 27,633 fetuses were examined. Isolated cardiac hyperechogenic foci were detected in 3% (829/27,633) of the fetuses. The foci was found in 93%, 5%, and 2% in the left ventricle, mainly in valvular apparatus of the mitral valve, in the both ventricles, and in the right ventricle, respectively. In 1% (11/829) of the fetuses with cardiac echogenic foci, the others concomitant pathologies (tricuspid regurgitation, extrasystoles, renal pathology) were found. No genetic abnormalities were detected in the fetuses with cardiac hyperechogenic foci. Conclusion: The echogenic focus in fetal heart is a relatively common, mostly insignificant finding, with any serious consequences for the fetus and the child.
- Keywords
- echogenní fokusy,
- MeSH
- Echocardiography methods MeSH
- Fetal Heart * diagnostic imaging MeSH
- Humans MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Pregnancy MeSH
- Ultrasonography, Prenatal methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Objective: The main aim of this study was to compare the prevalence of congenital heart defects (CHDs) between pregnant women with and those without the risk factors. The secondary aim was to determine the influence of the specific risk factors, divided into subgroups, on the development of the CHD. Methods: The presented results were obtained over the course of a 15-year study between years 2002 and 2016. Fetal echocardiography was performed as a planned screening examination during the second trimester of gravidity. A total of 35,831 singleton pregnancies were examined at our center. Risk factors for the development of CHDs were analyzed and divide into the following groups: (i) maternal age ≥35 years; (ii) mother-related risk factors; (iii) pregnancy- and fetus-related risk factors; (iv) pregnancy after in vitro fertilization (IVF); (v) history of CHDs in the first-degree family member; (vi) history of CHDs in the second-degree family member; and (vii) positive genetic family history. Results: The risk factors were identified in 25% (8990/35,831) of pregnancies. In total, CHDs were detected in 1.1% (394/35,831) of fetuses. The prevalence rate of CHDs was higher in the pregnancies with than in those without the risk factors (2.5% [221/8990] versus 0.6% [173/26,841]; p < .0001). The presence of pregnancy- and fetus-related risk factors (odds ratio [OR], 6.5; 95% confidence interval [CI], 4.3-9.7) and pregnancy after IVF (OR, 2.8; 95% CI, 1.5-5.2) were found to be independent risk factors of CHDs. Conclusions: The presence of specific risk factors is related to the increasing prevalence of CHDs. Pregnancy- and fetus-related risk factors and in vitro fertilization were found to be the independent risk factors of CHD.
- MeSH
- Adult MeSH
- Cohort Studies MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Prevalence MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Risk Factors MeSH
- Pregnancy MeSH
- Heart Defects, Congenital epidemiology MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Cílem sdělení bylo na dvou případech demonstrovat typické znaky invazivní formy placenty - placenta percreta. Na vyšetření dvou pacientek s podezřením na možný rozvoj poruchy placentace prezentujeme typické znaky perkretní placenty. Vyšetření bylo provedeno na MR přístroji síly 1,5 T - Magnetom Avanto (Siemens, Erlangen). Součásti sdělení je protokol používaný k vyšetření poruchy placentace na našem pracovišti. V diskusi se zabýváme rizikovými faktory rozvoje této nozologické jednotky, rozebíráme různé stupně invaze placenty do stěny děložní. Věnujeme se normálnímu vývoji placenty v MR obraze, znakům hodnocení normální placenty a zejména rozebíráme příznaky typické pro invazi placentární tkáně skrz stěnu děložní a serózu do malé pánve. V závěru zdůrazňujeme nutnost zkušenosti radiologa s hodnocením poruchy placentace, nutnost mezioborové spolupráce i kooperace mezi jednotlivými centry.
In two cases, we demonstrate the typical features of the invasive form of the placenta - the placenta percreta. In the examination of two patients with suspicion of a possible development of placental disorder we present typical features of the placenta percreta. The examination was performed on 1.5 T MRI scanner - Magnetom Avanto (Siemens, Erlangen). One part of the article presents the protocol used in our department. The discussion will deal with risk factors for developing this nosological unit, discuss the various stages of invasion of the placenta to the uterine wall. We are dedicated to the normal development of the placenta in the MR image, characteristics evaluation normal placenta and in particular discuss the symptoms typical of placental tissue invasion through the uterine wall and serosa into a small pelvis. In conclusion, we emphasize the necessity of the radiologist´s experience with evaluation of placental disorder, the necessity of interdisciplinary collaboration and co-operation between specialized centers.
Cíl: Sledování vývoje a úspěšnosti prenatální detekce vrozených srdečních vad (VSV), zhodnocení efektivity diagnostiky z jednotlivých ultrazvukových projekcí. Pracoviště: Klinika dětského lékařství FN Ostrava a LF Ostravské univerzity. Typ studie: Retrospektivní studie. Metodika: Ultrazvukové vyšetření srdce plodu (fetální echokardiografie) provedené ve II. trimestru gravidity. Sledovaným regionem je Moravskoslezský kraj, hodnocení je provedeno v retrospektivní studii z let 2000–2016. Znalost všech významných srdečních vad v regionu, zpracování dat z genetických hlášení, došetření všech prenatálních patologií dětským kardiologem, u autopsie vždy přítomnost dětského kardiologa s přesným popisem vady, porod patologického novorozence na specializovaném pracovišti. Analýza detekovaných VSV v závislosti na použitých ultrazvukových projekcích. Výsledky: Ve sledovaném 17letém období se v populaci 198 300 plodů vyskytlo celkem 748 (3,8 na 1000 plodů) prenatálně poznaných a postnatálně významných VSV. Prenatálně detekováno bylo 53 % (393/748) VSV, prenatálně nepoznáno 47 % (355/748). Efektivita screeningu významných VSV se postupně zlepšovala, z 10 % až na současných 74 %. Nejlepší výsledky jsou při diagnostice ze základní čtyřdutiny, celkově se v praxi zhoršují výsledky od základní čtyřdutinové projekce po aortální oblouk. Závěr: Prenatální detekce vrozených srdečních vad trvale zvyšuje svoji efektivitu, u hypoplazií a zásadních anomálií komor až k 100% prenatálnímu záchytu v posledních třech letech. Statisticky významně ale klesá úroveň detekce od projekce srdeční čtyřdutiny k výtokovým traktům, velkým cévám a aortálnímu oblouku. Významná srdeční vada je obecně prenatálně dobře identifikovatelná a vyskytuje se většinou jako izolované postižení. Podstatná je přesná diagnóza, celkové došetření gravidity a pečlivé a správné poradenství postižené rodině.
Objective: To audit the development and success rate of prenatal detection of congenital heart defects (CHDs), and to evaluate the effectiveness of diagnostics performed in standardized scanning planes. Setting: Department of Pediatrics, University Hospital Ostrava. Design: Retrospective study. Methods: Ultrasound examination of fetal heart (fetal echocardiography) was performed in the second trimester pregnancy. The observed region was the Moravian-Silesian region; the assessment was performed in the retrospective study performed between 2000- 2016. The knowledge of all significant heart defects in the region, processing of data from genetic reporting, further examination of all prenatal pathologies by a pediatric cardiologist, presence of a pediatric cardiologist at all autopsies, with a precise description of the defect, birth of a pathological new-born at a specialized centre. Analysis of detected CHDs was performed in relation to the ultrasound scans used. Results: During the monitored 17-year period, a total of 748 (3.8 cases per 1,000 foetuses) of prenatally identified and postnatally significant CHDs were observed in the total population of 198,300 foetuses. There were 53% (393/748) CHDs detected prenatally and 47% (355/748) of cases were not prenatally recognized. The effectiveness of CHD screening has improved progressively, from the initial 10% up to the current 74%. The best results were obtained using the basic four-chamber (4CH) scan; the results in practice gradually decreased, from the basic 4CH projection to the aortic arch. Conclusion: The effectiveness of prenatal detection of congenital heart defects gradually improves, namely in cases of hypoplasia and significant ventricular anomalies, with up to 100% prenatally detected cases in the past three years. The level of detection statistically decreases, from the four-chamber projection to out-flow tracts, great arteries and the aortic arch. Congenital heart defect is generally well detectable prenatally, and is usually observed as an isolated anomaly. The most important factors include a precise diagnosis, overall examination of the pregnancy and correct counselling provided for the affected family.
- MeSH
- Fetal Heart diagnostic imaging MeSH
- Process Assessment, Health Care MeSH
- Humans MeSH
- Prenatal Diagnosis * methods utilization MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Pregnancy MeSH
- Ultrasonography, Prenatal methods MeSH
- Heart Defects, Congenital * diagnostic imaging diagnosis MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Cíl studie: Cílem práce je popis a analýza monochoriálních těhotenství s twin anemia polycythemia sekvencí (TAPS) a akutním twin to twin transfuzním sydromem (TTTS). Porovnání managementu jednotlivých případů prenatálně a jejich časných postnatálních výsledků. Metodika: Retrospektivní analýza monochoriálních biamniálních gravidit bez známek chronického TTTS v období od 10/2010 do 1/2013 s následnou selekcí případů s diferencí hemoglobinu novorozenců 50 g/l a více, určením typu feto-fetální hemoragie a popisem jejich prenatálních a postnatálních charakteristik. Výsledky: Na základě výše popsaných kritérií byly selektovány čtyři případy z celkem 55 monochoriálních gravidit. Jeden prenatálně diagnostikovaný případ spontánního TAPS splňující všechna diagnostická kritéria včetně typické angioarchitektury placenty, jeden případ spontánního TAPS diagnostikovaný až na základě postnatálních kritérií, jeden případ rozvíjející se postlaser formy TAPS s následnou spontánní úpravou a jeden případ obtížně zhodnotitelné formy feto-fetální hemoragie, kdy nelze jednoznačně určit, jednalo-li se o akutní TTTS, nebo TAPS. Všechna těhotenství byla porozena akutním císařským řezem. U všech anemických plodů byla nutná poporodní aplikace transfuzí a u dvou případů z důvodu přítomnosti polycytémie byla nutná parciální exsangvinace. Závěr: Jednotlivé případy feto-fetální transfuze jsou velmi heterogenní skupinou. V některých případech lze obtížně odlišit TAPS od akutního TTTS. V dostupné recentní literuře bylo vytvořeno doporučení strategie pro jeho management, správná interpretace dopplerometrických vyšetření však patří do rukou zkušených ultrasonografistů perinatologických center.
Objective: To analyze monochorionic twin pregnancies with twin anemia polycythemia sequence (TAPS) and acute peripartal twin to twin syndrome (aTTTS), to compare their prenatal management and perinatal outcome. Methods: Retrospective analysis of monochorionic biamniotic twin pregnancies without signs of chronic TTTS within a period 10/2010 to 10/2013. Further selection of cases with haemoglobin difference in neonates greater than 50 g/l was made, type of feto-fetal haemorrhage was determined and their prenatal and postnatal characteristics were described. Results: Based on the criteria described above we selected four cases out of 55 monochorionic pregnancies. One case of prenatally diagnosed spontaneous TAPS which fulfilled all the diagnostic criteria with typical angioarchitecture inclusive, one case of spontaneous TAPS diagnosed postnatally, a case of postlaser TAPS with a spontaneous resolution and one unusual case of feto-fetal haemorrhage which does not fully meet criteria of TAPS or aTTTS. All the pregnancies were delivered by caesarean section. All the anaemic neonates required blood transfusion postpartum and two of the polycythemic neonates needed partial exsanguination. Conclusion: Rare forms of feto-fetal transfusion syndrome form a heterogenous group and it may be difficult to distinguish between TAPS and aTTTS in certain cases. A recommendation for a management of TAPS cases was published in recent literature. However, correct interpretation of dopplerometric measurments belongs to the hands of experienced ultrasonographers in perinatal centers.
Cíl studie: Popis případu ultrazvukové detekce ektopie srdce u plodu ve 23. týdnu těhotenství. Typ studie: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika OU a FN Ostrava. Metodika a výsledky: Popisujeme případ varianty Cantrellovy pentalogie u plodu ve 23. týdnu těhotenství s ultrazvukovým nálezem ektopie srdce, přidruženými intrakardiálními defekty a s omfalokélou obsahující střevní kličky a játra. Na přání těhotné bylo těhotenství ukončeno indukcí abortu prostaglandiny. Pitva plodu potvrdila nález rozštěpu sterna a hrudní stěny s obnaženou ektopií srdce thorakálního typu a omfalokélu s obsahem jater a střevních kliček. Na srdci byla popsána dvojvýtoková pravá komora s kompletním defektem atrioventrikulárního septa. Práce srovnává typické ultrazvukové nálezy s nálezy patologicko-anatomickými. Závěr: Ectopia cordis je ve vyspělých zemích vzácná kongenitální malformace s incidencí 1 : 100 000 narozených dětí. Je charakterizována abnormální pozicí srdce mimo hrudník, většinou na thorakoabdominální straně. Tato forma se často nachází ve spojení s Cantrellovou pentalogií.
Object: Case report of ectopia cordis in a fetus at 23 weeks gestation. Design: Case repor. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic, University of Ostrava and University Hospital in Ostrava. Methods and results: We report a case of pentalogy of Cantrell variant in a 23-week fetus with an ultrasound finding of ectopia cordis, associated intracardial defects and omphalocele containing liver and guts. The patient opted for termination of pregnancy by using prostaglandins. Autopsy of the fetus revealed a cleft sternum and thoracic wall defect with nude ectopic heart-thoracic type and omphalocele containing liver and guts. Detailed examination of the heart revealed a double outlet right ventricle with a complete atrioventricular septal defect. Our study describes typical ultrasound findings in a correlation with autopsy findings. Conclusion: Ectopia cordis is a rare congenital malformation with an estimated incidence of 1:100 000 live births in developed countries. It is characterized by abnormal heart placement outside the thorax, mostly on the thoracoabdominal side. This form is often associated with pentalogy of Cantrell.
- Keywords
- rozštěp sterna,
- MeSH
- Pentalogy of Cantrell * diagnosis ultrasonography MeSH
- Pregnancy Trimester, Second MeSH
- Ectopia Cordis * diagnosis ultrasonography MeSH
- Abortion, Induced MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Hernia, Umbilical diagnosis complications MeSH
- Sternum * abnormalities MeSH
- Pregnancy MeSH
- Ultrasonography, Prenatal MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
OBJECTIVES: To determine the longitudinal trends of middle cerebral artery peak systolic velocity (MCA PSV) in fetuses with mild or moderate hemolytic disease according to the need for postnatal therapy. DESIGN: Prospective cohort study. SETTING: University referral center. SAMPLE: Twenty-three fetuses from singleton alloimmunized pregnancies. METHODS: Serial measurements of MCA PSV were performed. After delivery, newborns were grouped by the need for postnatal management into mild hemolytic disease, which required no or only phototherapy (n = 14, group 1), and moderate hemolytic disease, where postnatal top-up or exchange transfusions were required (n = 9, group 2). MAIN OUTCOME MEASURES: Serial Doppler MCA PSV data transformed to multiples of the median, analyzed with linear regression and exponential models. RESULTS: We performed 83 measurements in group 1: 3-8 per fetus; mean GA at inclusion, 23 weeks and 65 measurements in group 2: 4-15 per fetus; mean GA at inclusion, 22 weeks. The estimated mean slopes of the MCA PSVs increased with the degree of postnatal therapy required (group 1: MCA PSV = 0.003 GA + 1.298; group 2: MCA PSV = 0.035 GA + 0.436). The relative average increments (RAI) were 4.7% and 7.1%, respectively. The two groups exhibited significant differences in mean slope and RAI (p<0.05). CONCLUSIONS: Fetuses that required postnatal transfusions due to hemolytic disease showed an enhanced progressive increase in MCA PSVs compared to those without transfusion requirement. This information might enable their identification during pregnancy.
- MeSH
- Middle Cerebral Artery ultrasonography MeSH
- Early Diagnosis MeSH
- Adult MeSH
- Gestational Age MeSH
- Erythroblastosis, Fetal diagnosis physiopathology therapy MeSH
- Cohort Studies MeSH
- Blood Transfusion methods MeSH
- Humans MeSH
- Disease Management MeSH
- Fetal Monitoring methods MeSH
- Fetal Diseases * diagnosis physiopathology MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Blood Flow Velocity MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Severity of Illness Index MeSH
- Pregnancy MeSH
- Ultrasonography, Prenatal methods MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
