Parkinson's disease (PD) is characterized by motor and nonmotor symptoms. Nonmotor symptoms include primarily visual hallucinations (VH). The aim of our study was to establish whether patients with PD and visual hallucinations (PDH+) have structural changes of retina detected by an optical coherence tomography (OCT) in comparison with PD patients without visual hallucinations (PDH-). We examined 52 PD patients (18 with VH, 34 without VH) and 15 age and sex matched healthy controls. Retinal nerve fiber layer (RNFL) thickness and macular thickness and volume were assessed by OCT. Functional impairment of retina was assessed using 2.5% contrast sensitivity test. For OCT outcomes we analyzed 15 PDH+ and 15 PDH- subjects matched for age, gender, and PD duration. For contrast sensitivity we analyzed 8 pairs of patients matched for age, gender, and visual acuity. There was no significant difference in RNFL thickness and macular thickness and macular volume between 15 PDH+ and 15 PDH- subjects, and also between a group of 44 PD patients (both PDH+ and PDH-) and 15 age and gender matched healthy controls. No significant difference was found for 2.5% contrast sensitivity test values between PDH+ and PDH- subjects. Therefore we conclude that functional and structural changes in retina play no role in genesis of VH in PD.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Vážné postižení až úplná oboustranná ztráta sluchu kombinovaná s oboustranným těžkým postižením nebo s úplnou ztrátou zraku patří mezi nejzávažnější postižení v oblasti našich smyslů. Bohužel u velkého procenta postižených jedinců jsou přidruženy další vrozené i v průběhu života získané a často s věkem narůstající tělesné i intelektové hendikepy, které velmi ztěžují definici i právní zakotvení tohoto postižení. Z hlediska medicínského, zvláště pak z hlediska posudkového lékařství, by měla být hluchoslepota přesně vymezeným terminologickým pojmem a diagnózou vycházející z objektivního současného postižení zraku a sluchu s přihlédnutím na další zjištěné zdravotní hendikepy. Z pohledu zdravotně-sociálního musí být při posuzování celkového stavu hluchoslepých přihlédnuto ke kvalitě života, komunikačním dovednostem, k ohodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a stanovení rozsahu nutné podpory postižených. Bohužel přes uvedené argumenty se stále nedaří nalézt pro hluchoslepotu jednotící kritéria, která by uspokojovala představy obou stran. Společným názorem je však skutečnost, že přes velmi závažný stav je dnes možno při vhodném a komplexním přístupu dosáhnout částečného zmírnění těžkých hendikepů nemocných. Autoři nabízejí široký pohled na uvedenou problematiku ze zdravotně-sociálního a legislativního pohledu. Z hlediska ORL oboru spatřují přínos v časném zavedení povinného celoplošného screeningu sluchu u novorozenců pomocí otoakustických emisí, v indikovaných případech provedení kochleární implantace s následnou rehabilitací a dlouhodobou specializovanou logopedickou léčbu.
Serious hearing impairment or even bilateral hearing loss, combined with bilateral severe vision impairment or complete vision loss, rank among the most severe handicaps of human senses. Unfortunately, a high percentage of impaired individuals contemporarily suffer from other bodily and intellectual handicaps, both congenital or acquired in the course of life and frequently growing with age, making the definition and legal classification of this impairment considerably more difficult. From the medical point of view, and especially from assessment medicine’s perspective, deaf-blindness should be a precisely defined terminological definition and diagnosis established by an objective contemporary vision and hearing impairment, with consideration to other identified health handicaps. From the health-social perspective, when assessing the overall condition of death-blind patients, their quality of life, communication skills and degree of reduction of their constant gainful occupation ability must be taken into consideration as well as a determination of the extent of necessary support of the impaired. Unfortunately, despite the arguments stated above, the efforts to define unifying criteria of deaf-blindness, which would satisfy the expectations of both parties, have failed so far. However, the involved parties agree that despite the very serious situation, it is nowadays possible to apply a suitable and complex approach to achieve a partial relief of the patients’ severe handicaps. The authors provide a broad view to the above-stated problem area from health-social and legislative perspective. From the ORL perspective, they see a positive contribution in an early introduction of compulsory overall hearing screening of newborns using otoacoustic emissions and, in indicated cases, in cochlear implantation with subsequent rehabilitation and long-term logopedic therapy.
- MeSH
- hluchota * klasifikace MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- postižení * zákonodárství a právo MeSH
- slepota * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Optická koherentní tomografie je neinvazivní, nekontaktní, transpupilární zobrazovací diagnostická metoda, která umožňuje provést a znázornit řezy sítnicí s vysokou rozlišovací schopností. Používá se především v diagnostice zeleného zákalu (glaukomu) a poruch sítnice.
Optical coherence tomography is noninvasive, noncontact, transpupilar imagining diagnostic procedure that enables visualization of layers of retina with high discrimination. It is used mainly to diagnose glaucoma and retinal impairment.
- Klíčová slova
- optická koherentní tomografie, sítnice, makula, zrakový nerv, zelený zákal,
- MeSH
- glaukom MeSH
- lidé MeSH
- macula lutea MeSH
- optická koherentní tomografie přístrojové vybavení využití MeSH
- retina MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Po CRAO (akutní okluze centrální sítnicové arterie) vzniká ischemický edém sítnice a následná regresní fáze je obvykle bez možnosti objektivizace. Cíl studie: Stanovit dynamiku edematózních změn centra sítnice metodou optické koherentní tomografie (OCT). Soubor a metodika: Na očním oddělení Pardubické krajské nemocnice bylo v období 6/2004–1/2005 vyšetřeno na přístroji STRATUS Stratus OCT 3 celkem 10 nemocných s diagnózou CRAO v akutní fázi onemocnění (1. až 5. den po okluzi). K hodnocení byl použit protokol určený pro analýzu tloušťky a objemu makuly (Fast Macular Thickness Map). Naměřené hodnoty byly porovnány se zdravým okem. Následná OCT vyšetření byla provedena po 2., 5. a 10. týdnech. Výsledky: Průměrný objem makuly (Average Total Macula Volume) postiženého oka v den stanovení diagnózy byl (průměr ± SD/rozmezí hodnot/) mm3: 9,196 ± 1,376 /10,315–7,301/, druhý týden 7,313 ± 1,209 /9,441–5,854/, pátý týden 5,970 ± 0,688 /7,401–4,971/ a desátý týden 5,091 ± 0,558 /5,768–3,989/. Průměrný objem edémem nejvíce zasaženého makulárního segmentu v den stanovení diagnózy byl: 0,695 ± 0,319 /1,526–0,359/, druhý týden 0,607 ± 0,206 /1,118–0,416/, pátý týden 0,520 ± 0,220 /1,070–0,334/ a desátý týden 0,409 ± 0,195 /0,948–0,282/. Pátý týden byl již u některých nemocných zaznamenán nástup atrofické fáze makuly. Analýza provedená 10. týden po vzniku CRAO neprokázala u žádného nemocného otok v oblasti makuly. Závěr: Prokázali jsme v průměru 5týdenní regresní fázi sítnicového edému po CRAO. OCT vyšetření se jeví jako vhodná metoda pro stanovení dynamiky edematózních změn makulární oblasti při CRAO.
Purpose: Ischemic edema of the retina develops after CRAO and a regressive phase follows usually without any possibility of objectification.The aim of the study is to determine dynamics of edematous changes in the central retina using the OCT (Optical Coherence Tomography). Setting: Department of Ophthalmology, Regional Hospital in Pardubice, Czech Republic, E.U. Methods: During the period between June 2004 and January 2005, ten patients with the diagnosis of CRAO were examined by means of Stratus OCT3 (Zeiss). A protocol designed for analysis of the thickness and volume of the macula (Fast Macular Thickness Map) was used for the evaluation. Obtained readings were compared with the healthy eye. Examinations were performed on the 1st up to the 5th day after the CRAO onset and 2, 5, and 10 weeks thereafter. Results:The average volume of the macula (Average Total Macula Volume) of the affected eye was (mean ± SD; mm3): at the day of diagnosis (the initial examination) 9.196 ± 1.376 (range, 10.315–7.301), the 2nd week 7.313 ± 1.209 (range, 9.441–5.854), the 5th week 5.970 ± 0.688 (range, 7.401–4.971), and the 10th week 5.091 ± 0.558 (range, 5.768–3.989). The average volume of the most swollen macular quadrate was (mean±SD; mm3): at the day of diagnosis (the initial examination) 0.695 ± 0.319 (range, 1.526–0.359), the 2nd week 0.607 ± 0.206 (range, 1.118–0.416), the 5th week 0.520 ± 0.220 (range, 1.070–0.334), and the 10th week 0.409 ± 0.195 (range 0.948–0.282). In some patients, the onset of macular atrophy was found 5 weeks after the CRAO. No edema in the macular area was confirmed in any patient 10 weeks after the CRAO. Conclusion: On the average, we proved the regression phase of the retinal edema 5 weeks after the CRAO appearance.The OCT examination appears to be a suitable method for the determination of the dynamics of the edematous changes in the macular area after the CRAO.
