- MeSH
- antigen Ki-67 biosyntéza MeSH
- cyklin D1 biosyntéza MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery metabolismus MeSH
- nádorový supresorový protein p53 biosyntéza MeSH
- nádory plic diagnóza metabolismus mortalita MeSH
- proliferační antigen buněčného jádra biosyntéza MeSH
- protoonkogenní proteiny biosyntéza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : tab., il. ; 32 cm + 2 volné přílohy (ekonomická část a dopis)
prognostic evaluation of lung carcinomas would be more reliable with immunohistochemical analysis of the growth activity,suppression of growth and metastases and readiness for apoptosis in cancer cells.
Prognostické hodnocení plicních karcinomů bude spolehlivější, bude-li histochemicky objektivizována růstová aktivita, stav suprese růstu a metastázování i apoptotická pohotovost nádorových buněk.
- MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- keratiny klasifikace diagnostické užití MeSH
- nádorové biomarkery diagnostické užití MeSH
- nádory plic diagnóza klasifikace MeSH
- přežití MeSH
- prognóza MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- onkologie
- biologie
- chemie, klinická chemie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
VIII, 40 s. : il. ; 30 cm
- MeSH
- mukormykóza diagnóza MeSH
- mykologické určovací techniky MeSH
- mykologie MeSH
- Publikační typ
- atlasy MeSH
- Konspekt
- Mikrobiologie
- NLK Obory
- mikrobiologie, lékařská mikrobiologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Situace: V poslední době jsou cytokeratiny (CK) studovány jako markery řady karcinomů. U karcinomů plic by mohly být užitečné pro rozlišení primárních a sekundárních karcinomů, pro histologickou typizaci a prognostické hodnocení. Studie sledovala expresi CK7, CKlO/13, CK18, CK19, CK20 v sestavě 72 plicních resekátů, která zahrnovala 31 adenokarcinomů, 30 dlaždicových karcinomu a 11 neuroendokrinních nádorů (z toho 7 karcinomů a 4 karcinoidy). Cytokeratinový imunoienotyp nádorů byl porovnáván s jejich histologickou charakteristikou, TNM stagingem a přežíváním pacientů. Výsledky: Cytokeratiny 7,10/13 a 18 se dají využít pro rozlišování plicních adenokarcinomů (CK7 +, CKlO/13 ., CK18+) od plicních dlaždicových karcinomů (CK7 -, CKlO/13 +, CK18 -). Relativně vyšší imunopozitivity CK7 a CK18 v dlaždicových karcinomech silně rohovějících s četnými zanikajícími buňkami a v pokročilém stadiu nemoci nasvědčovaly prognostické významnosti, porovnáním skupin s různým přežíváním se však tento předpoldad nepotvrdil. Adenokarcinomy i dlaždicové karcinomy exprimovaly CK19 (v 90,3 % a 86,7 %), ), zatímco pozitivity CK20 vykazovaly nízké (v 9,7 % a 3,3 %). Neuroendokrinní karcinomy byly obecně s anticytokeratinovými protilátkami areaktivní s výjimkou CK18, zatímco všechny 4 karcinoidy bohatě cytokeratiny exprimovaly.
Background: Recently, cytokeratins (CK) were studied as tumor markers for many carcinomas. In lung cancer they appeared to be useful in distinguishing primary from secondary tumors, in histological typing as well as in evaluating patient's prognosis. However, the results have yet to be conclusive. In this study, expression of CK7, CKlO/13, CK18, CK19, CK20 was investigated in a group of 72 surgically resected specimens of lung including 31 adenocarcinomas, 30 squamous cell carcinomas and 11 neuroendocrine carcinomas. Cytokeratin immunophenotypes were analyzed in comparison to histological characteristics of tumors, TNM stages and patients survival. Results: CK7, CKlO/13 and CK18 can be used in distinguishing the lung adenocarcinomas from the lung squamous cell carcinomas: CK7(+), CK10/13(-), CK18(+) for adenocarcinomas; CK7(-), CK10/13(+), CK18(-) for squamous cell carcinomas. Relatively higher CK7 and CK18 immunostaining rates of the squamous cell carcinomas with high keratinization, with high percentage of dead cells and with late stages of disease suggested their progrnostic significance but is was not confirmed when comparing different survival groups. Both adenocarcinomas and squamous cell carcinomas were stained strongly with antibody against CK19 (90.3% and 86.7% respectively) but much less with anti-CK20 antibody (9.7% and 3.3% respectively). In general, neuroendocrine tumors of the lung were non-reactive for these cytokeratins except CK18, among them all carcinoid tumors expressed CK18 abundantly.
- MeSH
- dospělí MeSH
- imunohistochemie MeSH
- keratiny analogy a deriváty analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory plic diagnóza MeSH
- nádory podle histologického typu patologie MeSH
- přežití MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Studie analyzovala v sestavě plicních resekátů a bronchiálních excizí karcinomů všech základnich histologických typů (dlaždicového, neuroendokrinního, žlázového a nediferencovaného) expresi supresorických genů p53 a bcl.2 a proteinu p21 zčásti indukovaného genem 53. Hodnotil se zároveň vztah nádorového imunofenotypu k úrovni diferenciace nádoru, výskytu regresivních změn a ke dvouletému přežívání pacientů. Gen p53 jevil nejen očekávanou vysokou expresi u karcinomů dlaždicových, ale zejména u adenokarcinomů, které byly výjimečné původním zjištěním hyperexprese p63 u nízce diferencovaných forem. Úroveň exprese proteinu p21 a genu p53 byla paralelní jen u adenokarcinomů i karcinomů nediferencovaných, kdežto diskrepantní u karcinomů dlaždicových a neuroendokrinních. U všech histologickych typů mírně převažovala pozitivita p21 ve formách dobře diferencovaných, výjimkou byla pozitivita celé skupiny karcinomů nediferencovaných. Gen bcl-2 byl paradoxně silně exprimován nízce diferencovanými karcinomy neuroendokrinními a nediferencovanými. U dlaždicových karcinomů byla shledána vyšší úroveň exprese bcl-2 než udává literatura. Mezi nádory se zánikem buněk byl patrný inverzní vztah exprese bcl-2 a p53 (vysoká/nízká) jen ve skupině karcinomů neuroendokrinních, zatímco regredující dlaždicové karcinomy oba tyto geny většinou neexprimovaly. častější dvouleté přežívání bylo u dlaždicových karcinomů ověřeno pro bcl-2 pozitivní nádory a nově též pro dlaždicové karcinomy p53 pozitivní. Hodnocení exprese p53, p21 a bcl-2 je u plicních karcinomů do té míry nejednoznačné, že ho lze prognosticky využít jen jako hledisko doplňující imunohistochemické sledování jejich růstové aktivity.
Expression of suppressor genes 53 and bcl-2 as well as of protein p21 (partly induced by p53 gene) was analyzed in a group of 77 resection specimens and bronchial excision of lung carcinonaas (of all basic histological types - squamous cell, neuroendocrine, adenocarcinoma, undifferentiated). Simultaneously the relation of tumor immunophenotype and level of differentiation, cell death and Z-year-survival of patients was evaluated. Gene p53 showed non-only an expected strong expression in squamous cell carcinomas but especially in adenocarcinomas, which were newly characterized by exceptional hyperexpression of p53 in lowly differentiated variants. Expression level of protein p21 and gene p53 was parallel only in adenocarcinomas and undifferentiated carcinomas but discordant in squamous cell and neuroendocrine carcinomas. Positivity of p21 slightly prevailed in well-diltferentiated variants of the histological types but an exceptional positivity was found even in all the undifferentiated carcinomas. A more frequent 2-year-surival of squamous cell carcinomas was verified for bcl-2 positive tumors and newly for p53 positive squamous cell carcinomas. Evaluation of the expression of p53, p21 and bcl-2 in lung carcinomas is so equivocal that its prognostic usage was found to be only complementary to the direct immunohistochemical investififation of the growth activities.
