Úvod: Zda je menopauza skutečně nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, je stále předmětem debaty. Studovali jsme, zda ovariektomie v experimentálním modelu inzulinové rezistence způsobuje kardiovaskulární změny, do jaké míry jsou tyto změny reverzibilní substitucí estradiolu a zda jsou doprovázeny změnami v orgánech mimo kardiovaskulární systém. Metody: Samice kmene hereditárního hypertriglyceridemického potkana byly rozděleny do 3 skupin: ovariektomie v 8. týdnu (n = 6), ovariektomie se substitucí 17- estradiolu (n = 6) a sham-skupina (n = 5). Byly analyzovány následující parametry: napětí/strain [(průsvit v systole-průsvit v diastole]/průsvit v diastole) abdominální aorty, exprese vaskulárních genů, hmotnost a složení myokardu a další nevaskulární a nekardiální parametry. Výsledky: Po ovariektomii se napětí abdominální aorty, exprese syntázy oxidu dusnatého v abdominální aortě, relativní hmotnost myokardu celkově, levé komory a cirkulujícího interleukinu 6 snížily; tyto změny nebyly patrné při substituci estradiolem. Je zajímavé, že obsah triglyceridů v myokardu se po ovariektomii nezměnil, ale významně se zvýšil po substituci estradiolu, zatímco index adipozity (perimetriální tuk) se po ovariektomii nezměnil, ale významně se snížil po substituci estradiolem. Závěr: Studované cévní a srdeční parametry se lišily v odpovědi na ovariektomii a substituci estradiolem. To naznačuje různé účinky ovariektomie a estradiolu na různé kardiovaskulární ale také extrakardiální orgány.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: NAFLD – jaterní manifestace metabolického syndromu a nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor, se vyskytuje u 50 % obézních a 70 % diabetiků. Poruchy metabolizmu lipidů spojené s rozvojem jaterní steatózy jsou rovněž přítomny u neobézních osob a u prediabetických stavů. Posledních studie upozorňují, že podání perorálních antidiabetik – SGLT2-inhibitorů může snižovat obsah lipidů v játrech u diabetických i nediabetických pacientů, a to nezávisle na jejich antidiabetických účincích. Přesný mechanizmus jejich vlivu na lipidový a sacharidový metabolizmus v játrech znám není. Cílem studie bylo sledovat vliv podávání SGLT2-inhibitoru – empagliflozinu u neobézního prediabetického modelu na metabolické poruchy spojené s rozvojem nealkoholické jaterní steatózy. Metodika: Metabolické účinky empagliflozinu jsme sledovali u hereditárně hypertriglyceridemických potkanů – neobézního modelu metabolického syndromu s inzulinovou rezistencí, zhoršenou glukózovou tolerancí a akumulací lipidů v játrech. Empagliflozin byl podáván 8 týdnů v dávce 10 mg/kg/den. Výsledky: Léčba empagliflozinem u prediabetického modelu vedla v játrech ke snížení akumulace jak neutrálních lipidů triacylglycerolů (-18 %; p < 0,01), tak lipotoxických intermediátů diacylglycerolů (- 39 %; p < 0,001). Koncentrace cholesterolu v játrech ovlivněny nebyly. Snížení ukládání lipidů v játrech doprovázelo významné ovlivnění relativní exprese enzymů (SCD-1, FAS) a transkripčních faktorů (SREBP1, PPAR), které se uplatňují v procesu lipogeneze. Naopak exprese genů zapojených do oxidace lipidů ovlivněny nebyly. V mechanizmu příznivého účinku empagliflozinu by se mohly uplatnit změny relativních expresí proteinů cytochromu P450, zejména zvýšení CYP2E1 a snížení CYP4A a CYP1A1. Ke snížení lipogeneze a zmírnění oxidačního stresu v játrech může přispět také zvýšená mRNA exprese transkripčního faktoru Nrf2 (p < 0,05). Empagliflozin dále snížil hladiny fetuinu-A (- 30 %; p = 0,01), důležitého hepatokinu, který může zvyšovat inzulinovou senzitivitu v játrech i periferních tkáních. Závěr: V mechanizmu příznivého účinku empagliflozinu na lipidový metabolizmus v játrech se může uplatnit snížení exprese genů zapojených do lipogeneze, změny exprese cytochromu P450 i zvýšení transkripčního faktoru Nrf2. Pozorované změny v lipidovém metabolizmu byly doprovázeny ovlivněním hladin cirkulujících hepatokinů a mohou přispívat ke zmírnění účinků NAFLD v časných stadiích rozvoje a před manifestací diabetu.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
The mechanisms behind the cardiovascular and renal benefits of empagliflozin is not fully understood. The positive impact of the medication on cardiovascular mortality can not be solely attributed to its antidiabetic effect, with a metabolic mechanism possibly involved. To investigate the metabolic effects of empagliflozin treatment (10 mg/kg/day for 6 weeks), we used an adult male rat model with serious vascular complications associated with metabolic syndrome and prediabetes. Impaired glucose tolerance, severe albuminuria and impaired insulin sensitivity were induced by intragastric administration of methylglyoxal and high sucrose diet feeding for four months. Although empagliflozin decreased body weight, non-fasting glucose and insulin, glucagon levels remained unchanged. In addition, empagliflozin increased adiponectin levels (+40%; p < 0.01) and improved skeletal muscle insulin sensitivity. Increased non-esterified fatty acids (NEFA) in empagliflozin-treated rats is understood to generate ketone bodies. Empagliflozin increased β-hydroxybutyrate levels in serum (+66%; p < 0.05) and the myocardium (30%; p < 0.01), suggesting its possible involvement as an alternative substrate for metabolism. Empagliflozin switched substrate utilisation in the myocardium, diverting glucose oxidation to fatty acid oxidation. Representing another favorable effect, empagliflozin also contributed to decreased uric acid plasma levels (-19%; p < 0.05). In the kidney cortex, empagliflozin improved oxidative and dicarbonyl stress parameters and increased gene expression of β-hydroxybutyrate dehydrogenase, an enzyme involved in ketone body utilisation. In addition, empagliflozin decreased microalbuminuria (-27%; p < 0.01) and urinary neutrophil gelatinase-associated lipocalin (NGAL) excretion (-29%; p < 0.01). Our results reveal the important systemic metabolic effect of empagliflozin on alterations in substrate utilisation and on increased ketone body use in prediabetic rats. Improved oxidative and dicarbonyl stress and decreased uric acid are also possibly involved in the cardio- and reno-protective effects of empagliflozin.
- MeSH
- benzhydrylové sloučeniny farmakologie MeSH
- glukosa metabolismus MeSH
- glukosidy farmakologie MeSH
- inzulinová rezistence MeSH
- ketolátky metabolismus MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- ledviny účinky léků metabolismus MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- ochranné látky farmakologie MeSH
- oxidační stres účinky léků MeSH
- potkani Wistar MeSH
- prediabetes farmakoterapie metabolismus MeSH
- srdce účinky léků MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
