Stigmatizace duševních onemocnění je v České republice stále rozšířená. Iniciativa NA ROVINU vznikla v rámci implementace reformy péče o duševní zdraví a zaměřuje se na vytvoření destigmatizačních vzdělávacích programů pro šest předdefinovaných cílových skupin: uživatelé služeb péče o duševní zdraví, jejich rodinní příslušníci, zdravotníci, poskytovatelé sociálních služeb, úřady veřejné správy a komunity, které jsou v těsné blízkosti nově vybudovaných komunitních center pro duševní zdraví. Pro vytvoření konkrétních programů byla provedena situační analýza. Ta zahrnovala prozkoumání potřeb u každé cílové skupiny, mapování současných a minulých destigmatizačních programů v České republice a přehled světové literatury. Na základě toho byly vytvořeny a následně pilotovány programy pro každou cílovou skupinu. Za účelem evaluace byla sbírána kvalitativní a kvantitativní data. Kvalitativní data ve formě skupinových diskusí ukázala, že programy jsou přijatelné a použitelné pro dané cílové skupiny. Také na základě shromážděných kvalitativních údajů byly do programů implementovány změny. Implementace programů probíhá i nadále.
Stigma related to mental health is still widespread in the Czech Republic. The ON THE LEVEL initiative was created as part of the ongoing implementation of the mental health care reform in the Czech Republic and focuses on creating destigmatizing educational programs for six predefined target groups: users of mental health services, their family members, health professionals, social service providers, public office employees and communities that are in close proximity to the newly built community mental health centers. A situational analysis was undertaken to create the specific programs. This included an examination of the needs of each target group, a mapping of current and past destigmatization programs in the Czech Republic, and an overview of world literature. Based on this, programs were created and subsequently piloted for each target group. At the same time, qualitative and quantitative data were collected for evaluation purposes. Qualitative data in the form of focus group observations showed that the programs are acceptable and applicable to the target groups. On the basis of collected qualitative data, necessary changes were made to the programs. Implementation of programs is still ongoing.
43 stran : ilustrace ; 21 cm
Brožura a příručka, která se zaměřuje na léčbu duševních poruch pomocí zdravého životního stylu. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- duševní zdraví MeSH
- péče o sebe MeSH
- podpora zdraví MeSH
- zdravý životní styl MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- preventivní medicína
- zdravotní výchova
- psychoterapie
- NLK Publikační typ
- brožury
5 Articles Ivana Havránková6 works as a leader of social services in the Czech Abilympic Association, and is an external worker at the Institute of Social Work of Philosophical Faculty, University of Hradec Králové. Adéla Mojžíšová7 is an associate professor at the University of South Bohemia. Her main professional and research interests are theories and methods of social work, supervision in social work, social rehabilitation, and social work with the family. Radka Prázdná 8 is a special education teacher by profession, she works as a university lecturer at the University of South Bohemia. In her lectures and publications, she focuses on social inclusion of individuals with special needs. Zuzana Truhlářová9 works as an assistant professor at the University of Hradec Králové. She deals with issues of formal and informal care for people with disabilities. Abstract OBJECTIVES: The objective of the paper is to present the results of a pilot research project dealing with the impact of the COVID-19 pandemic on selected types of social services for people with disabilities (changes in provided services, sources of information, routine in the facilities and modifications of internal procedures, impact on clients, staff and finance). THEORETICAL BASE: The theoretical background is constituted by government resolutions, measures, and recommendations issued by ministries, internal regulations in the social service facilities, and the results of foreign studies analysing the impact of COVID-19 on social services for people with disabilities. METHOD: The chosen method was qualitative and the data was collected through semi-structured interviews. The target group comprised the management of social services for people with disabilities. OUTCOMES: The article presents the results of the qualitative content analysis of interviews, which are structured according to the areas defined in the section “objectives” and they include a discussion aiming at the identification of potential risks, areas of further research, and limits thereof. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The text provides social workers with insight into how the selected social services for people with disabilities coped with the pandemic, into their greatest challenges, and effects of the pandemic on services, clients and staff.
Stigma vztahující se k duševnímu zdraví je v České republice stále rozšířené. Iniciativa NA ROVINU vznikla v rámci implementace reformy péče o duševní zdraví a zaměřuje se na vytvoření destigmatizačních vzdělávacích programů pro šest předdefinovaných cílových skupin: uživatelé služeb péče o duševní zdraví, jejich rodinní příslušníci, zdravotníci, poskytovatelé sociálních služeb, úřady veřejné správy a komunity, které jsou v těsné blízkosti nově vybudovaných komunitních center pro duševní zdraví. Pro vytvoření konkrétních programů byla provedena situační analýza. Ta zahrnovala prozkoumání potřeb u každé cílové skupiny, mapování současných a minulých destigmatizačních programů v České republice a přehled světové literatury. Na základě tohoto byly vytvořeny a následně pilotovány programy pro každou cílovou skupinu. Zároveň byla sbírána kvalitativní a kvantitativní data. Kvalitativní data ve formě fokusních skupin ukázala, že programy jsou přijatelné a použitelné pro dané cílové skupiny. Také na základě shromážděných kvalitativních údajů byly do programů implementovány změny. Implementace programů probíhá i nadále.
Stigma related to mental health is still widespread in the Czech Republic. The ON THE LEVEL initiative was created as part of the ongoing implementation of the mental health care reform in the Czech Republic and focuses on creating destigmatizing educational programs for six pre-defined target groups: users of mental health services, their family members, health professionals, social service providers, public office employees and communities that are in close proximity to the newly built community mental health centers. A situational analysis was undertaken to create the specific programs. This included an examination of the needs of each target group, a mapping of current and past destigmatization programs in the Czech Republic, and an overview of world literature. Based on this, programs were created and subsequently piloted for each target group. At the same time, qualitative and quantitative data were collected for evaluation purposes. Qualitative data in the form of focus group observations showed that the programs are acceptable and applicable to the target groups. On the basis of collected qualitative data, necessary changes were made to the programs. Implementation of programs is still ongoing.
- MeSH
- duševně nemocní MeSH
- duševní zdraví MeSH
- lidé MeSH
- společenské stigma MeSH
- stereotypizace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Užívání nelegálních drog je tradičně považováno za patologický jev, který nevyhnutelně vede k závislosti a k dalšímu zdravotnímu, sociálnímu či ekonomickému poškození uživatele i jeho okolí. Výzkumy provedené v posledních desetiletích ovšem dokládají, že je možné i tyto látky užívat dlouhodobě kontrolovaným způsobem a pomocí uplatňování vhodných regulačních mechanismů účinně předcházet problémům, které jsou s užíváním drog běžně spojovány. Článek shrnuje dosavadní poznatky z výzkumu kontrolovaného užívání nelegálních drog (heroin, kokain, amfetaminy, metamfetaminy, marihuana, MDMA/extáze a halucinogeny): popsány jsou jednotlivé teoretické modely dosahování kontroly, které se liší v počtu ovlivňujících proměnných a v jejich významu pro získání a udržení kontroly, za klíčový prvek kontroly jsou bez ohledu na zkoumanou látku považovány regulační mechanismy, které se týkají všech aspektů užívání. Kontrolující se uživatelé vykazují pestrý rejstřík vzorců užívání, převažují méně rizikové a méně intenzivní vzorce užívání s vyloučením injekční aplikace, typický kontrolující se uživatel je mladý muž, který žije v partnerském vztahu, je svobodný a bezdětný. Mezi možné aplikační oblasti konceptu kontrolovaného užívání drog patří léčba závislosti a prevence.
A consumption of illegal drug is traditionally considered to be a pathological phenomenon that inevitably leads to a drug addiction and to health, social or economic damage to both users and their kith and kin. However, research studies that have been carried out during last decades show that long term use of illicit substances in a controlled way is possible and when following of appropriate control mechanisms it effectively prevents the aforementioned problems that are usually linked to the drug use. This article summarizes current knowledge about controlled use of illicit drugs (heroin, cocaine, amphetamines, methamphetamines, marijuana, MDMA/ecstasy and hallucinogens): Individual theoretical models of control achievement are described, which differs in number of influencing variables and in their impact on gaining and maintaining control. Control mechanisms related to all aspects of drug use are considered to be key elements of control, irrespective of particular substance. Self-controlling users demonstrate multifarious patterns of use. Less risky and less intensive methods of use without injection application are prevailing. A typical self-controlling user is an unmarried and childless young man who lives in a relationship. Possible areas that could benefit from the concept of controlled drug use include addiction treatment and prevention.
