- MeSH
- biologická terapie * MeSH
- dospělí MeSH
- erbB receptory * antagonisté a inhibitory farmakokinetika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kolorektální nádory * farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- metastázy nádorů * farmakoterapie MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- nádory jater * farmakoterapie sekundární MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * MeSH
- recidiva MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Hereditární hemoragická teleangiektazie je vrozené onemocnění s autozomálně dominantním přenosem. Prvním příznakem je krvácení z nosu, obvykle v 2. dekádě života. Teprve později, ve 3. či 4. dekádě, se vyvinou typické drobné cévní arteriovenózní malformace velikosti špendlíkové hlavičky (o průměru 1–2 mm). Bývají na kůži a na sliznicích dutiny ústní a samozřejmě také v žaludku a v tenkém střevě. Krvácivé projevy nejen z oblasti nosu, ale také z oblasti trávicí trubice způsobují v pokročilých případech těžkou anémii se závislostí na transfuzích. Pokročilejší formy hereditární hemoragické teleangiektazie jsou provázeny rozvojem arteriovenózních cévních malformací v oblasti jater, plic a případně v mozku. Cévní arteriovenózní malformace v oblasti jater způsobují hyperkinetický oběh, který může vyústit do srdečního selhání. V arteriovenózních plicních malformacích obchází krev filtraci plicním kapilárním řečištěm, a tak se mohou infikované mikrotromby dostal z oblasti dolní duté žíly třeba do mozku. V počátečních fázích je léčba lokální – zastavování epistaxe. U pokročilých forem s anemizací i při substituci železem a s rozvojem klinicky závažných arteriovenózních malformací se provádí symptomatická embolizační léčba a v některých případech transplantace jater. U pacientů s pokročilými formami nemoci se osvědčily léky, které inhibují angiogenezi. Starší klinické studie potvrdily přínos kombinované estrogen-progesteronové léčby, později i léčby pomocí raloxifenu či antiestrogenů. Po roce 2000 potvrdily četné publikace účinnost thalidomidu a bevacizumabu v této indikaci. Léčba bevacizumabem vedla nejen k vzestupu koncentrace hemoglobinu, ale díky regresi jaterních arteriovenózních malformací se upravil hyperkinetický oběh. V diskuzi přinášíme přehled léčebných možností. V textu popisujeme pacientku ve věku 56 let ve stadiu ztrátové hypochromní anémie i při maximální perorální substituci železem. Pacientka ztrácí krev jak opakovanými epistaxemi, tak i trvalým drobným krvácením do trávicí trubice. Tato pacientka měla prokázány velké arteriovenózní malformace v játrech. V rámci první linie léčby byl použit interferon α. Překvapením byla neobvykle rychlá a hluboká myelosuprese. Již po 3 injekcích interferonu α ve startovací dávce 1,5 milionu jednotek 3krát týdně poklesl počet neutrofilů z 1,15 × 109/l na 0,6 × 109/l. Proto musela být léčba interferonem α ukončena. Po přerušení dávek interferonu se krevní obraz vrátil do původních hodnot. Od konce prosince roku 2011 začala pacientka užívat thalidomid. Ihned v 1. měsíci udávala pacientka snížení četnosti epistaxí a menší ztráty krve v průběhu epistaxe než před léčbou thalidomidem. Pravidelné podávání thalidomidu snížilo intenzitu a frekvenci epistaxí u popisované pacientky.
Hereditary haemorrhagic telangiectasy is an inborn disease with autosomal dominant transmission. Nose bleeding usually occurs during the 2nd decade of life as the first sign of the disease. Later, during the 3rd or 4th decade of life, typical subtle, pinhead-sized (1–2 mm in diameter) vascular arteriovenous malformations occur. These are usually found on the oral mucosa and in the stomach and small intestine. During later stages of the disease, nose as well as gastrointestinal bleeding causes severe anaemia requiring transfusions. Advanced stages of hereditary hemorrhagic telangiectasy are associated with a development of ateriovenous vascular malformations in the liver, lungs and possibly the brain. Vascular ateriovenous malformations in the liver cause hyperkinetic circulation that may lead to heart failure. Blood within the pulmonary ateriovenous malformations bypasses filtration in the pulmonary capillary circulation and thus infected microtrombi may pass from the inferior vena cava to, for example, the brain. At first, local treatment – stopping epistaxis – is used. Symptomatic embolisation treatment and, sometimes, liver transplantation are used in advanced forms of the disease with anaemisation, despite iron substitution, and clinically significant ateriovenous malformations. Angiogenesis-inhibiting substances have been shown effective in patients with an advanced disease. Older clinical studies confirmed benefits of combined oestrogen-progesterone treatment, later also treatment with raloxifene or antioestrogens. Many post-2000 publications showed thalidomide and bevacizumab to be effective in this indication. Treatment with bevacizumab has led not only to increased haemoglobin concentrations but, through regression of ateriovenous malformations, provided control of hyperkinetic circulation. Discussion section provides an overview of treatment modalities. The main text describes a case of a 56 years old female patient with hypochromic anaemia despite maximum oral iron substitution. The patient lost blood through repeated epistaxes as well as continuous mild bleeding into gastrointestinal tract. The patient also had confirmed large ateriovenous malformations in the liver. Interferon alpha was used as the first line of treatment. The patient unexpectedly developed fast and pronounced myelosuppression. The number of neutrophils fell down from 1.15 x 109/l to 0.6 × 109/l as soon as after 3 injections of interferon alpha at a starting dose of 1.5 million units 3 times a week. Therefore, interferon alpha was discontinued. Blood count returned to normal following interferon discontinuation. The patient was started on thalidomide in December 2011. The patient reported lower incidence of epistaxes and smaller blood loss than before treatment as soon as during the first month of therapy. Regular administration of thalidomide reduced intensity and frequency of epistaxes in this patient.
- Klíčová slova
- hemangiomy, arteriovenózní cévní malformace, antiestrogeny, raloxifen, interferon α,
- MeSH
- anemie MeSH
- bevacizumab MeSH
- epistaxe MeSH
- estrogeny MeSH
- hereditární hemoragická teleangiektazie diagnóza terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- thalidomid MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Radiologické metody a postupy se staly neodmyslitelnou součástí screeningu, diagnostiky, terapie a managementu onemocnění pacientů s kolorektálním karcinomem. Do popředí zájmu se dostávají CT kolonografie (virtuální kolonoskopie) v rámci screeningu, metody kontrastního ultrazvuku ke zrychlení diagnostického postupu a magnetická rezonance zejména v precizní diagnostice jaterního postižení a lokálního stagingu karcinomu rekta. V posledním desetiletí se etablovaly radiologické intervenční metody určené pro ty nemocné, u kterých standardní řešení selhává. Intervenční radiologie tak rozšiřuje možnosti léčby u pacientů s diseminovaným kolorektálním karcinomem (ve stadiu IV). Terapeutické invazivní metody při terapii metastatického postižení jater mohou být buď intravaskulární (chemoembolizace a regionální chemoterapie, předoperační embolizace portální žíly), nebo perkutánní (především radiofrekvenční termoablace). Tyto metody je možné využít jak v rámci downstagingu onemocnění se záměrem umožnění kurativní resekce, tak v rámci paliace onemocnění.
Radiological methods and procedures have become an inseparable part of the screening, diagnosis, therapy and disease management of patients with colorectal cancer. Major areas of interest are CT colonography (virtual colonoscopy) during screening, contrast-enhanced ultrasound in speeding up diagnostic procedures and magnetic resonance imaging, especially in the precise diagnosis of liver disease and local staging of rectal cancer. Radiological interventional methods have been more established in the last decade, as they are suitable for those patients where a standard solution fails. Interventional radiology extends the treatment options for patients with disseminated colorectal cancer (at stage IV). Invasive therapeutic methods in the treatment of liver metastases can be either intravascular (chemoembolization and regional chemotherapy, preoperative portal vein embolization) or percutaneous (particularly radiofrequency thermoablation). These methods can be used within downstaging of disease to allow curative resection, as well as in palliation of the disease.
- Klíčová slova
- metastáza, termoablace,
- MeSH
- ablace metody MeSH
- biopsie MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- cytostatické látky terapeutické užití MeSH
- intraarteriální infuze MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- kolonografie počítačovou tomografií MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory diagnóza terapie ultrasonografie MeSH
- kontrastní látky diagnostické užití MeSH
- lékové transportní systémy MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- metastázy nádorů diagnóza ultrasonografie MeSH
- nádory jater diagnóza chirurgie sekundární MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- pozitronová emisní tomografie MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- radiologie MeSH
- staging nádorů MeSH
- ultrasonografie MeSH
- vysoká teplota terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- ethanol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- ethjodizovaný olej terapeutické užití MeSH
- hepatitida B komplikace MeSH
- hepatocelulární karcinom diagnóza radioterapie ultrasonografie MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče metody MeSH
- injekce do léze MeSH
- intervenční radiologie metody MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater diagnóza radioterapie ultrasonografie MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- protinádorové látky terapeutické užití MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl. Zjistit vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na sledované funkční a morfologické parametry charakterizující srdeční funkci. Metoda. V souboru 45 pacientů byly pomocí CT změřeny hodnoty kalciového skóre metodou dle Agatstona. Z funkčních parametrů byla stanovena ejekční frakce, ejekční objem, srdeční výdej, srdeční index a systolické napětí v levé komoře (LVSWS). Výsledné hodnoty funkčních parametrů byly poté zhodnoceny s ohledem na přítomnost vápníku v koronárním řečišti. V důsledku nehomogenity byl celý soubor rozdělen do dvou skupin podle indikace k vyšetření srdce. Na skupinu před termoablací fibrilace síní (RFA) a skupinu vyšetřenou pro podezření na ICHS (CAD). Sledované hodnoty byly zpracovány pro každou skupinu zvlášť i vzájemně porovnány mezi skupinami. Výsledky. V souboru 45 pacientů bylo 17 pacientů vyšetřeno pro podezření z koronárního onemocnění (skupina CAD) a 28 pacientů z důvodu plánované katétrové ablace fibrilace síní (skupina RFA). Kalcifikace v koronárních tepnách byly nalezeny u skupiny CAD v 58,8 % a skupiny RFA v 35,7 %. Mezi skupinami rozdělenými na základě indikace k výkonu nebyly statisticky významné rozdíly ve sledovaných funkčních parametrech, rozdíl u LVSWS byl hraniční. Při porovnání skupin rozdělených dle přítomnosti vápníku v koronárních tepnách (hodnoty CS) je rozdíl u EF, SV a CI nevýznamný, u EV a LVSWS je hraničně nevýznamný. Statisticky významný vyšel výsledek LVSWS pouze u pacientů ze skupiny RFA, přičemž u pacientů s nenulovou hodnotou CS jsou hodnoty LVSWS nižší než u pacientů bez přítomnosti kalcia v koronárních tepnách. Závěr. Neprokázali jsme vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na parametry hodnotící centrální cirkulaci (srdeční výdej, srdeční index) ani na parametry hodnotící globální funkci levé komory (ejekční frakci, ejekční objem). Podařilo se nám statisticky prokázat pokles hodnot LVSWS u pacientů s přítomností kalcifikací v koronárních tepnách u skupiny RFA. LVSWS je determinantou kyslíkové spotřeby. Snížení hodnot systolického napětí v závislosti na přítomnosti vápníku v koronárním řečišti bylo možné sledovat i u druhé skupiny pacientů. Při porovnání hodnot LVSWS mezi oběma skupinami byly hodnoty vyšší u pacientů ze skupiny CAD. Všechny tyto výsledky však nebyly statisticky průkazné. Z výsledků práce můžeme konstatovat, že přítomnost kalcifikací (resp. hodnota CS) neodráží tíži systolické dysfunkce vzniklé vlivem ICHS, a lze předpokládat možný vliv vápníku v koronárním řečišti na snížení kyslíkové spotřeby myokardu.
Aim. To correlate the presence of calcium in the coronary arteries to the functional and morphological parameters characterizing the cardiac function. Method. In a group of 45 patients we measured the CT calcium score values (Agatston). From the functional parameters were determined the ejection fraction, ejection volume, cardiac output, cardiac index and left ventricle systolic wall stress (LVSWS). We correlated the observed values of functional parameters according to the presence of calcium in the coronary arteries. Becouse of the group inhomogeneity, the whole group was divided into two sub-groups according to the clinical indication for the MDCT examination: one of them was the group of the patients examined prior to the radiofrequency ablation, indicated for the atrial fibrillation (RFA), the second one was the group in whom the coronary artery disease was suspected (CAD). We compared the values for each group separately and also both groups with each other, to identify differences. Results. Out of all 45 patients, 17 patients were examined because of the suspected coronary disease (group CAD) and 28 patients prior to the catheter ablation of atrial fibrillation (group RFA). The coronary arteries calcifications were found in 58.8% of the subjects within the group CAD and in 35.7% within the group RFA. There were no statistically significant differences in the observed parameters between the groups differentiated by the type of clinical indication, the difference was borderline in case of LVSWS. There were no statistically significant differences between the groups differentiated to the presence of calcium in the coronary arteries in EF, SV and CI, the EV and LVSWS were borderline insignificant. Within the group RFA, the patients with non-zero values of CS had significantly lower values of LVSWS than the patients without coronary calcifications. Conclusion. We did not demonstrate the effect of the presence of calcium in the coronary arteries to the parameters of central circulation (cardiac output, cardiac index) nor parameters of global function of left ventricle (ejection fraction, ejection volume). We proved the statistically significant decrease of the LVSWS values in patients with coronary calcium within the RFA sub-group. LVSWS is a determinant of oxygen consumption. We also obserdved the decrease of LVSWS in the CAD group of patients. There were higher values of LVSWS in the CAD group compared to the second group. All these results were not statistically significant. From the results of the study we could conclude, that the presence of calcifications (respectively value of CS) does not reflect the severity of systolic dysfunction caused by CHD. We can assume the possible influence of calcium in the coronary arteries to the reduction of myocardial oxygen consumption.
- Klíčová slova
- koronárni CT angiografie, kalciové skóre, parametry srdeční funkce,
- MeSH
- aterosklerotický plát chemie MeSH
- ateroskleróza diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- fibrilace síní diagnóza MeSH
- funkční vyšetření srdce využití MeSH
- ischemická choroba srdeční diagnóza metabolismus MeSH
- kalcinóza diagnóza metabolismus MeSH
- koronární angiografie metody využití MeSH
- koronární cévy patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci koronárních tepen diagnóza MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vápník metabolismus škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl. Práce je zaměřena na analýzu čtyř základních radiologických parametrů stanovujících sagitální stabilitu páteře u operačně léčených skoliotických deformit. Metoda. Prospektivní studií jsme sledovali změny lordóz, kyfóz (měřeno Cobbovým úhlem) a T9 tiltu se sagitálním tiltem (měřeno metodou dle Duval-Beaupére) na laterálních dlouhých snímcích páteře. Celkem jsme měření prováděli u 76 pacientů (56 idiopatických a 20 neuromuskulárních křivek), vyšetřených na Radiologické klinice a operovaných na Ortopedické klinice FN Brno-Bohunice metodou zadní korekce a stabilizace. Měření bylo realizováno předoperačně, bezprostředně po operaci, 4 měsíce po operaci a dále v půlročních intervalech. K vyhodnocení výsledků jsme použili parametrické a neparametrické statistické testování. Výsledky. Nalezli jsme signifikantní rozdíly v úhlu hrudní kyfózy při analýze předoperačních snímků celého souboru mezi skupinami pacientů s idiopatickou a neuromuskulární skoliózou. Statisticky významné byly také rozdíly v úhlu bederní lordózy a sagitálního tiltu u souboru neuromuskulární skoliózy v porovnání předoperačního a pooperačního stavu. Závěr. Operační korekce idiopatických skolióz nevede ke statisticky významným změnám v sagitální rovině. Naopak operační řešení neuromuskulárních křivek prokázalo statisticky významné změny především v měření bederní lordózy a sagitálního tiltu v korelaci s obecně příznivým vývojem sagitální stability u těchto pacientů po operaci. Zmiňované parametry lze proto považovat za cenný objektivní ukazatel vhodný ke sledování vlivu operačního zásahu do sagitálního profilu páteře a jeho dalšího vývoje.
Aim. The study focuses on the four radiologic parameters describing sagittal stability of a spine in patients with surgically treated scoliotic deformities. Method. In a prospective study we observed the changes of lordosis, kyphosis (measured by Cobbs angle), T9 and sagittal tilt angle (measurement by Duval-Beaupére) on lateral long-format X-Ray projections of spine. The study was made in a group of 76 patients (50 idiopathic and 20 neuromuscular scoliotic curves) examined at Radiological Clinic and treated surgically at Orthopedical clinic of The Faculty Hospital Brno by means of posterior correction and stabilization. The measurement was realized pre-operative, immediately after surgery, 4 months after surgery and further in 6 months interval. For data evaluation parametric and non-parametric statistical analysis was used. Results. We found significant difference in pre-operative thoracic kyphosis angle comparing group of patients with idiopathic and neuromuscular scoliosis. Statistically significant was also difference in lumbar lordosis angle and sagittal tilt angle comparing pre-and post-operative state in the subgroup of patients with neuromuscular scoliosis. Conclusion. Surgical treatment of idiopathic scoliosis does not cause significant changes in sagittal plane. Conversely, surgical treatment of neuromuscular scoliotic curves lead to significant change of lumbar lordosis and sagittal tilt angle in correlation with generally favorable clinical impact of surgery on sagittal stability of spine. Therefore these parameters can be interpreted as valuable objective indicator suitable for assesment of surgical treatment impact on sagittal profile of a spine ant its further progression.
