Cíle. Zjistit: 1. Jak učitelé hodnotí v průběhu sedmi let (od 8 do 15 let) vybrané schopnosti svých žáků s dyslexií a bez dyslexie, 2. Jaký vliv na hodnocení výkonu těchto žáků má délka praxe učitelů a jejich pohlaví, 3. Zda existují rozdíly v tom, jak učitelé hodnotí vliv vybraných faktorů (schopnosti žáků, jejich úsilí, přesvědčení o vlastním úspěchu, obtížnost úkolů, náhoda) na školní výkon žáků s dyslexií a bez dyslexie. Soubor. Výzkumný soubor zahrnoval děti zapojené do longitudinální studie ELSPAC (zahájené v 1991/2). Data byla vybrána z dotazníku pro učitele, který byl použit pro hodnocení respondentů v jejich věku 8, 11, 13 a 15 let, a to vždy v následujících oblastech: čtenářské schopnosti, literární schopnosti, vyjadřovací schopnosti, matematické schopnosti, obecné znalosti, výtvarné schopnosti, hudební schopnosti, pohybové schopnosti, manuální zručnost. Ze souboru 2 859 dětí zahrnutých do studie ELSPAC byly vybrány ty děti, které měly podle informací učitelů v PPP potvrzenou dg. dyslexie v 11 a současně v 15 letech (N = 81). Kontrolní skupinou byly děti, které dle hodnocení učitelů neměly žádnou poruchu učení ani žádný jiný problém, který by mohl výrazně ovlivňovat jejich učení (N = 405). Statistické analýzy. Pomocí Kruskal-Wallisova testu byla ověřována významnost rozdílů mezi průměrnými hodnotami hodnocení jednotlivých schopností žáků s dg. dyslexie a žáků bez dg. dyslexie. ANOVA s opakovanými měřeními, resp. MANOVA sloužily k ověření vlivu dg. dyslexie/nepřítomnost dyslexie na jednotlivé sledované schopnosti žáků, interakčního účinku obou proměnných a vlivu časového faktoru. Vliv délky praxe učitele a jeho pohlaví na hodnocení jednotlivých schopností žáků byl pro jednotlivé věky vyšetření ověřován dvoufaktorovými ANOVA 2x2. Pomocí Cramerova V byly ověřovány i rozdíly v rozložení četností odpovědí týkajících se posouzení vybraných možných příčin školního výkonu žáků s dg. dyslexie a bez dg. dyslexie pro jednotlivé věky hodnocení. Výsledky. Učitelé hodnotí školní výkon žáků s dyslexií ve všech sledovaných oblastech i v průběhu let statisticky významně hůře, než je tomu u dětí bez této diagnózy. K výraznějšímu zhoršení hodnocení většiny hodnocených schopností dochází u všech žáků v období kolem 13 let. U čtenářských a pohybových dovedností bylo zjištěno odlišné hodnocení v obou skupinách dětí v průběhu času. Zatímco u dyslektiků se hodnocení v čase zhoršovalo nebo zůstalo na stejné úrovni, u dětí bez dyslexie nastalo v hodnocení obou druhů schopností v některých letech zlepšení. Učitelé dále odlišně hodnotí možnost ovlivnění školního výkonu u sledovaných skupin. Předpokládají, že děti bez dyslexie mohou Výzkumné studie / 241 ovlivnit svůj výkon mnohem více než děti s dyslexií, především zvýšenou snahou a úsilím. Limity. Studie ELSPAC je založena na datech o dětech a jejich rodičích s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji, konkrétně ve dvou vybraných městech (Brno, Znojmo), a nepokrývá tedy rovnoměrně všechny regiony, ani školy v kraji. Učitelova hodnocení jsou subjektivní a nebyla konfrontována s žádnými objektivními měřítky. První sběr dat byl započat před více než dvaceti lety, tedy v době, kdy nebyla problematika poruch učení ještě tolik veřejně popularizována, ani legislativně zakotvena tak, jak je tomu dnes.
Goals. To assess: 1. How teachers evaluate in the course of seven years (from 8 to 15) the selected abilities of their pupils with dyslexia and without dyslexia; 2. What is the influence of duration of teachers' practice and their sex on evaluation of achievement of these pupils; 3. If there are any differences in teachers' evaluation of influence of selected factors on school achievement in pupils with dyslexia and without dyslexia. Sample. The sample comprised children involved in the ELSPAC study. The data were chosen from the questionnaire for teachers, which was used for evaluation of respondents in their age 8, 11, 13 and 15 years. From the sample of 2 859 children comprised into the ELSPAC study the children were chosen who were - according to the information of teachers - diagnosed as dyslectic in 11 as well as in 15 years (N=81). Children with no learning disability or any else problem enabling to influence considerably their learning (N=405) formed the control group. Statistical analysis. The significance of differences between mean values of evaluation of particular abilities of pupils with dyslexia diagnosis and without dyslexia diagnosis was verified by Kruskal-Wallis test. ANOVA with repeated measurement, respectively MANOVA were used for verification of influence of dyslexia diagnosis on particular monitored abilities of pupils, the interactive effect of both variables, and the influence of time factor. The impact of duration of teachers' practice and their sex on evaluation of particular abilities of pupils for particular examination ages was tested by twoways ANOVA. The differences in distribution of frequencies of answers concerning assessment of selected possible causes of school achievement of pupils with and without dyslexia diagnosis for particular examination ages were tested by Cramer´s V. Results. The teachers evaluate the school achievement of pupils with dyslexia in all monitored domains and in all ages statistically significantly worse than in pupils without this diagnosis. The considerable worsening of evaluation of majority of evaluated abilities appears in all pupils in the period around 13 years. Different evaluation was found in compared groups during the time in reading and motor skills. While in dyslectics the evaluation was worsening in time or stayed at the same level, in children without dyslexia the evaluation of both skills was bettering in some years. Teachers also evaluate differently the possibility of influencing the school achievement in monitored groups. They suppose that children without dyslexia can influence their achievement much more than children with dyslexia, first of all by increased effort and endeavor. Limits of the study. The ELSPAC study is based on data from South-Moravian region, and thus is not covering either all the regions, or all schools in the region. The teachers evaluations are subjective and were not confronted with any objective measures. The first data collection was started more than twenty years ago.
- Klíčová slova
- vývoj hodnocení schopností dětí učiteli, longitudinální výzkum,
- MeSH
- dítě * MeSH
- dyslexie * diagnóza etiologie MeSH
- inteligence * klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie využití MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy učení diagnóza etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- výchova a vzdělávání klasifikace MeSH
- výuka - hodnocení metody MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
1. vydání 140 stran : ilustrace, tabulky ; 23 cm
- Konspekt
- Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
- NLK Obory
- pedagogika
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
1. vyd. 133 s. ; 23 cm
- MeSH
- dětská psychologie MeSH
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- sebepojetí MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
Příspěvek se zabývá vybranými otázkami motivace k učení, která je nezbytným předpokladem výchovně vzdělávacího procesu. Motivace k učení je v příspěvku vymezena jako předpoklad efektivity učení i jako rozvoj motivačních a autoregulačních dispozic. Vymezena je učební motivace v užším a širším pojetí a diskutovány jsou některé problémy práce učitele s motivační sférou osobnosti žáka.
The contribution deals with selected issues of motivation for learning, which is an inevitable prerequisite for an educational process. Motivation for learning is here defined as both a prerequisite of learning effectiveness and as a development of motivating auto-regulating dispositions. Learning motivation in a narrower and wider conception is determined and some problems of the work of the teacher with the motivation sphere of pupils’ personality are also discussed.
- Klíčová slova
- motivace k učení, diagnostika,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- motivace * klasifikace MeSH
- školy MeSH
- učení * MeSH
- výchova a vzdělávání pracovní síly MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Klíčová slova
- učitel,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- osobnost klasifikace MeSH
- psychický stres prevence a kontrola psychologie MeSH
- školy MeSH
- strach psychologie MeSH
- úzkost z výkonu psychologie MeSH
- úzkost MeSH
- výchova a vzdělávání klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
