Syndrom Schnitzlerové - stanovením této diagnózy byla přijata Štrasburská kritéria (neinfekční horečka, chronická kopřivka, změny kostní struktury, leukocytóza a zvýšené hodnoty zánětlivých markerů (CRP) a přítomnost monoklonálního imunoglobulinu většinou typu IgM, zcela výjimečně IgG. Léčbou volby pro tuto nemoc je blokáda účinků interleukinu-1. V praxi je nejčastěji využíván antagonista receptoru pro interleukin-1, anakinra. V současnosti se objevují zprávy i o použití dalších léků blokujících účinek interleukinu-1, canakinumabu a rilonaceptu. Diagnóza syndromu Schnitzlerové byla stanovena u 5 mužů, medián věku byl 53 (42 - 60) let. Všichni jsou léčeni preparátem anakinra, první z nich již více než 10 let. Medián sledování na léčbě anakinrou je 56 (19 - 122) měsíců. U všech nemocných jsme začali s aplikací anakinry v dávce 100 mg 1x denně. Při dávkování 100 mg 1x denně vymizely kompletně všechny příznaky u 4 nemocných, pouze u jednoho nemocného došlo k ústupu příznaků asi o 75 %, nikoliv však k úplnému vymizení. U jednoho ze 4 pacientů, u nichž příznaky při dávkování 1x denně zcela vymizely, se po roce léčby ukázalo dostačující podávat anakinru v 48hodinových intervalech. Delší prodloužení intervalu mezi aplikacemi však netoleruje. V průběhu léčby jsme nezaznamenali žádné nežádoucí účinky anakinry a nedochází k poklesu účinnosti léčby. V textu je dále rozvedena diferenciální diagnostika syndromu Schnitzlerové.

Schnitzler´s syndrome is an acquired auto-inflammatory disease of as yet unclear origin. The Strasbourg criteria (non-infectious fever, chronic urticaria, changes in bone structure, leucocytosis, elevated inflammatory markers - CRP and the presence of monoclonal immunoglobulin mostly IgM, very rarely of IgG) were adopted to establish this diagnosis. First-line therapy for this disease involves blocking interleukin-1 effects. In practice, the interleukin-1 receptor antagonist, anakinra, is most commonly used. Currently, there have also been reports regarding the use of other interleukin-1 blockers, namely canakinumab and rilonacept. We are currently treating 5 men, median age at diagnosis 53 (42-60) years, with anakinra. Median duration of treatment is 56 (19-122) months. In all the patients, we began administration of anakinra at a dose of 100 mg once a day. Administration of 100 mg once a day, led to the complete resolution of symptoms in 4 patients, and a reduction by about 75 % in 1 patient. This patient required an increased dose of 2 ampoules per day when his symptoms intensified. After one year of treatment, one of the four patients whose symptoms had completely disappeared using the 100 mg daily dose required this same dose at an interval 48-hour hours. However, this patient does not tolerate further extension of the intervals between doses. We have not recorded any adverse effects of anakinra in the course of the treatment and no decline in the efficiency of anakinra has been observed: it acts as effectively now as it did at the beginning of treatment. The text discusses the differential diagnosis of Schnitzler´s syndrome.

• MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antihistaminika terapeutické užití   MeSH
• antirevmatika MeSH
• antiuratika MeSH
• artralgie MeSH
• dědičné zánětlivé autoimunitní nemoci patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• glukokortikoidy MeSH
• horečka neznámého původu MeSH
• interleukin-1 krev   MeSH
• kolchicin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kostní dřeň anatomie a histologie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paraproteinemie MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• pruritus MeSH
• radioisotopová scintigrafie MeSH
• senioři MeSH
• Stillova nemoc dospělých patologie   MeSH
• syndrom Schnitzlerové * diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• urtikarie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Waldenströmova makroglobulinemie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• souhrny MeSH

U pacienta s vysokými horečkami, přesahujícími 39 °C, byla po vyloučení infekční příčiny, neoplastické příčiny a systémové autoimunitní nemoci pojiva stanovena diagnóza Stillova nemoc. Prednison ve vysokých dávkách vedl k ústupu příznaků, ale po snížení dávky prednisonu na 15 mg se opět vrátily vysoké horečky přesahující 39 °C i kloubní bolesti. Vysoké dávky prednisonu vedly k dekompenzaci diabetes mellitus i při 4 denních aplikacích inzulinu. Proto bylo přistoupeno k pravidelné podkožní aplikaci anakinry 1krát denně. Anakinra umožnila redukci prednisonu až na současných 2,5 mg denně, zatím ale neumožnila glukokortikoidy zcela z léčby vyřadit. Aktivita nemoci se odráží v nálezech při FDG-PET/CT vyšetření. V době maximální aktivity nemoci byla zřetelná výrazná lymfadenopatie s patologickou akumulací FDG a dále zvýšená akumulace FDG v krvetvorné kostní dřeni. Při poklesu aktivity nemoci regredovala velikost uzlin a poklesla akumulace FDG jak v lymfatických uzlinách, tak i v kostní dřeni. FDG-PET/CT je vhodnou metodou ke sledování aktivity Stillovy nemoci.

After elimination of infectious causes, neoplastic causes and the systemic autoimmune disease of connective tissue, a patient with high fevers over 39 °C was diagnosed with Still's disease. High doses of prednisone led to resolution of symptoms, however after reducing the doses of prednisone to 15 mg, high fevers over 39 °C returned, as well as joint pains. The high doses of prednisone led to decompensation of diabetes mellitus even with 4 daily insulin dosages. Therefore it was proceeded to regular subcutaneous administration of anakinra once a day. Anakinra enabled the reduction of prednisone to as much as the currently administered 2.5 mg a day, but it has not so far allowed for removing glucocorticoids from the treatment completely. Activity of the disease is shown by the findings within the FDG-PET/CT examination. At the time of maximum activity of the disease there was distinct lymphadenopathy with pathological accumulation of FDG visible as well as increased accumulation of FDG in the hematopoietic bone marrow. As the disease activity decreased, the size of nodules regressed and FDG accumulation in both the lymphatic nodes and bone marrow declined. FDG-PET/CT is a suitable method for monitoring the activity of Still's disease.

• MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antirevmatika MeSH
• artralgie MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• glukokortikoidy MeSH
• horečka neznámého původu MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• komplikace diabetu farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenopatie MeSH
• meniskus chirurgie   patofyziologie   MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Stillova nemoc dospělých * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Schnitzlerové syndrom je získané autoinflamatorní onemocnění zatím nejasné etiologie. Pro stanovení této diagnózy byla přijata Štrasburská kritéria (neinfekční horečka, chronická kopřivka, změny kostní struktury, leukocytóza a zvýšené hodnoty zánětlivých markerů – CRP a přítomnost monoklonálního imunoglobulinu většinou typu IgM, zcela výjimečně IgG). Léčbou volby pro tuto nemoc je blokáda účinků interleukinu 1. V praxi je nejčastěji využíván antagonista receptoru pro interleukin 1, anakinra. V současnosti se objevují zprávy i o použití dalších léků blokujících účinek interleukinu 1, kanakinumab a rilonacept. Dlouhodobě léčíme 5 pacientů preparátem anakinra (108, 72, 33, 32 a 1 měsíc). U všech nemocných jsme začali s aplikací anakinry v dávce 100 mg 1krát denně. Při dávkování 100 mg 1krát denně vymizely kompletně všechny příznaky u 4 nemocných, pouze u 1 nemocného došlo k ústupu příznaků asi o 75 %, nikoliv však k úplnému vymizení. Tento pacient potřebuje navýšení dávky ve dnech se spontánním zintenzivněním potíží na 2 ampulky denně. U jednoho ze 4 pacientů, u nichž příznaky při dávkování 1krát denně zcela vymizely, se po roce léčby ukázalo dostačující podávat anakinru v 48hodinových intervalech. Delší prodloužení intervalu mezi aplikacemi však netoleruje. V průběhu léčby jsme nezaznamenali žádné nežádoucí účinky anakinry a v průběhu léčby nedochází k poklesu účinnosti, aplikace anakinry jsou stejně účinné jako na začátku léčby. V textu rozvádíme diferenciální diagnostiku Schnitzlerové syndromu.

Schnitzler's syndrome is an acquired auto-inflammatory disease of still unclear origin. The Strasbourg criteria were adopted (non-infectious fever, chronic urticaria, changes in the bone structure, leukocytosis and higher values of inflammatory markers – CRP and presence of monoclonal immunoglobulin mostly of type IgM, very rarely of IgG) to establish this diagnosis. The first-choice therapy for this disease is the blocking of interleukin-1 effects. In practice, the interleukin-1 receptor antagonist, anakinra, is the most commonly used. Currently reports also appear of the use of other medicines blocking the effect of interleukin-1, namely canakinumab and rilonacept. We have been treating 5 patients with anakinra (108, 72, 33, 32 and 1 months) on a long-term basis. In all the patients, we commenced administration of anakinra in a dose of 100 mg once a day. As a result of 100 mg being administered once a day, all symptoms went away completely in 4 patients, while they receded by about 75 % in 1 patient, without disappearing completely. This patient needs an increased dose of 2 ampoules per day on the days of spontaneously intensified medical ailments. After one year of treatment it turned out for one of the four patients whose symptoms had completely disappeared when administered the 100mg daily dose, that he only needed the respective dose of anakinra at 48-hour intervals. However this patient does not tolerate further extension of the intervals between dose administrations. We have not recorded any adverse effects of anakinra in the course of the treatment, and no decline in the efficiency of anakinra has been observed: it acts as effectively now as it did at the beginning of the treatment. The text discusses the differential diagnostics of the Schnitzler syndrome.

• Klíčová slova
• kryopyrin asociovaný periodický syndrom,
• MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• genetické nemoci vrozené diagnóza   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• horečka neznámého původu MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• juvenilní artritida diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paraproteinemie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• receptory interleukinu-6 MeSH
• senioři MeSH
• syndrom Schnitzlerové * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• urtikarie farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Koncentrace kalcia je za fyziologických podmínek pečlivě udržována parathormonem, kalcitoninem a 1,25-dihydroxyvitaminem D v náležitých hodnotách. Existuje více příčin, které mohou způsobit zvýšení koncentrace kalcia nad fyziologické hodnoty. Zvýšená tvorba parathormonu v příštítných tělískách je pouze jednou z možných příčin. Velmi častou příčinou hyperkalcemie jsou maligní choroby, které tvoří působky stimulující osteoklasty, a tedy osteolýzu. Vzácnější příčinou jsou granulomatózní procesy, typickým zástupcem je sarkoidóza, při nichž buňky ve zvýšené míře (nezávisle na parathormonu) hydroxylují 25-hydroxyvitamin D na 1,25-dihydroxyvitamin D. Nicméně existují i hereditární formy hyperkalcemie. Jednou z příčin hereditární formy hyperkalcemie jsou mutace molekuly receptoru pro kalcium (calcium sensing receptor). Pro lokalizaci adenomu příštítných tělísek je vedle sonografického zobrazení zásadní scintigrafie 99mTc-metoxyizobutylizonitril (MIBI) a ještě přesnější je PET-CT vyšetření s radiofarmakem 18F-fluorocholinem. Pro odhalení maligní příčiny hyperkalcemie v zatím nepoznané malignitě nebo nepoznaném granulomatózním procesu je přínosné PET-CT vyšetření. Zásadními léčebnými postupy při nádorové hyperkalcemii je odpovídající hydratace iontovými roztoky bez kalcia, podávání bisfosfonátů anebo denosumabu. Text se podrobně věnuje příznakům hyperkalcemie a diagnostice příčin hyperkalcemie. Klíčová slova: bisfosfonáty – cinakalcet – denosumab – granulomatózní choroby – hereditární hyperkalcemie – hype­rkalcemie – hyperkalciurie – hyperparatyreóza – kalcimimetika – kalcitonin – mnohočetný myelom – nádorová hyperkalcemie – parathormon – sarkoidóza – 1,25-dihydroxyvitamin D

The concentration of calcium is carefully maintained under physiological conditions with parathormone, calcitonin and 1,25-dihydroxyvitamin D at appropriate levels. There are multiple causes that may bring about increased concentrations of calcium which exceed physiological values. Increased production of parathormone in parathyroid glands is only one of the possible causes. Malignant diseases are a very frequent cause of hypercalcemia, due to their creating mediators which stimulate osteoclasts and thereby osteolysis. A less frequent cause is represented by granulomatous processes, a typical example of which is sarcoidosis, whose cells increasingly (independently of parathormone) hydroxylate 25-hydroxyvitamin D to 1,25-dihydroxyvitamin D. However there are also hereditary forms of hypercalcemia. One of the causes of the hereditary form of hypercalcemia is mutations of the calcium sensing receptor. In order to locate the adenoma of parathyroid glands, essential apart from sonographic imaging is scintigraphy 99mTc-methoxyisobutylisonitrile (MIBI) and even more exact is PET-CT examination with a radio-pharmaceutical 18F-fluorocholine. PET-CT examinations are beneficial with regard to detecting a malignant cause of hypercalcemia in until then undetected malignancy or an undetected granulomatous process. The essential treatment procedures for malignant hypercalcemia include appropriate hydratation of ionic solutions without calcium, administering of bisphosphonates or denosumab. The text describes in detail the symptoms of hypercalcemia and diagnostics of causes of hypercalcemia. Key words: bisphosphonates – cinacalcet – denosumab – granulomatous diseases – hereditary hypercalcemia – hypercalcemia – hypercalciuria – hyperparathyreosis – calcimimetics – calcitonin – multiple myeloma – malignant hypercalcemia – parathormone – sarcoidosis – 1,25-dihydroxyvitamin D

• MeSH
• bisfosfonáty farmakologie   klasifikace   MeSH
• dichlormethylendifosfonát MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
• hyperkalcemie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• hyperparatyreóza genetika   MeSH
• lidé MeSH
• nádory příštítného tělíska MeSH
• nádory MeSH
• parathormon MeSH
• paratyreoidea MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• roztoky MeSH
• sarkoidóza MeSH
• vápník analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Castlemanova choroba je termín pro reaktivní lymfocytární a plazmocytární proliferaci, která se vyskytuje buď ve formě lokalizované, unicentrické, obvykle bez systémových příznaků, nebo ve formě generalizované, multicentrické, obvykle se systémovými příznaky (www.vzacne-diagnozy.cz). V posledních 25 letech jsme diagnostikovali, léčili a sledovali celkem 14 histologicky jednoznačně prokázaných případů Castlemanovy nemoci: 7 pacientů mělo lokalizovanou formu nemoci; v 5 ze 7 těchto případů bylo patologické ložisko uloženo intratorakálně či intraabdominálně a pouze u 2 bylo na povrchu těla. U žádného nemocného s unicentrickou formou nemoci nebyly přítomny klinické příznaky a u všech těchto osob vedla operační léčba k totálnímu odstranění nemoci. Naproti tomu u všech 7 pacientů s multicentrickou formou Castlemanovy nemoci se vyskytovaly febrilie nebo subfebrilie, přitom 3 z těchto 7 pacientů si stěžovali na výrazné a obtěžující noční pocení. Klinické projevy vaskulitidy, která byla příčinou cévní mozkové příhody, byly přítomny u 1 ze 7 pacientů. Osteosklerotické změny na skeletu jsme detekovali u 1 nemocného, u něhož byla i retence tekutin, pravděpodobně související s touto nemocí. Polyklonální zmnožení imunoglobulinů, dominantně imunoglobulinu typu IgG, bylo přítomno u 5 ze 7 pacientů s multicentrickou formou. V 1 případě byla navíc přítomna kompletní molekula monoklonálního imunoglobulinu a v jednom případě byly zvýšeny volné lehké řetězce κ. Pro diagnostiku multicentrické formy nemoci bylo třeba u 6 ze 7 pacientů více než 1 odběru materiálu pro histologické vyšetření zvětšených lymfatických uzlin. Pro diagnostiku této nemoci se ukázalo jako přínosné provést operační odstranění a histologické vyšetření těch uzlin, které nejvíce akumulovaly fluorodeoxyglukózu při PET-CT vyšetření. V textu jsou popisovány zkušenosti s léčbou. Základem léčby byla v posledních letech monoklonální protilátka antiCD20 rituximab, anebo talidomid či lenalidomid, případně jejich kombinace. Nejnovějším lékem pro tyto nemocné je protilátka proti interleukinu 6 zvaná siltuximab (Sylvant), s ní však zatím vlastní zkušenosti nemáme. Z našich 7 pacientů s multicentrickou formou bylo léčeno 5, 1 pacient léčbu odmítal a u jednoho nejsou známky aktivity nemoci natolik vyjádřené, že by vyžadovaly léčbu. Léčba obsahující rituximab docílila kompletní remise u 2 pacientů a léčba obsahující talidomid a lenalidomid dovedla 3 pacienty do kompletní remise nemoci. V jednom z těchto případů nemoc nereagovala na iniciální léčbu rituximabem a remisi navodil talidomid a lenalidomid a v jednom z těchto případů nemoc nereagovala na iniciální léčbu talidomidem a kompletní remise bylo dosaženo rituximabem. Zatím nedošlo k recidivě ani u jednoho pacienta s multicentrickou formou Castlemanovy nemoci po ukončené léčbě.

Castleman's disease is the term for reactive lymphocytary and plasmocytary proliferation which occurs in the unicentric (localized) form, usually without systemic symptoms, or in the generalized/multicentric form, typically with systemic symptoms (www.vzacne-diagnozy.cz). Over the past 25 years we diagnosed, treated and followed 14 histologically proven cases of Castleman's diseases. Seven patients had the localised form of the disease. In 5 of 7 cases the pathological lesion was located intrathoracically or intraabdominally and in only 2 cases it was on the surface of the body. No clinical symptoms were present in any of the patients with the unicentric form of the disease and surgical treatment led to the total removing of the disease in all of them. As opposed to that, all 7 patients with the multicentric form of Castleman's disease experienced febrile or subfebrile temperatures. Three of the 7 patients complained of severe troubling night sweats. Clinical expressions of vasculitis which was the cause of stroke, were present in 1 of 7 patients. Osteosclerotic changes on the skeleton were detected in 1 patient, who also suffered from fluid retention likely associated with this disease. Polyclonal propagation of immunoglobulins, predominantly immunoglobulin IgG type, was present in 5 of 7 patients with the multicentric form. In one case there was one complete molecule of monoclonal imunoglobuline present and in one case loose light chains κ were increased More than 1 sampling of material for histological examination of enlarged lymph nodes were needed in 6 of 7 patients for diagnosing the multicentric form of the disease. It has turned out beneficial with respect to diagnosing the disease to carry out surgical removal and histological examination of the nodes which accumulated the most fluorodeoxyglucose within PET-CT examination. The text describes experience of the treatment. In recent years the basis for the treatment has been the monoclonal antibody antiCD20 rituximab, or thalidomide and lenalidomide, or possibly their combination. The new medicine for these patients is interleukin-6 antibody called siltuximab (Sylvant), of which we have no own experience so far. Five of our seven patients with the multicentric form received treatment, 1 patient refused treatment and in one patient the signs of the disease activity are not expressed to such extent that would require treatment. The therapy containing rituximab reached complete remission in 2 patients and the therapy containing thalidomide and lenalidomide achieved the complete remission of the disease in 3 patients. In one of the above described cases the disease did not respond to the initial treatment with rituximab and remission was reached by thalidomide and lenalidomide and in one case the disease did not respond to the initial treatment with thalidomide and complete remission was reached with rituximab. Following the treatment, no patient with the multicentric form of Castleman's disease has had a relapse until now.

• MeSH
• HIV infekce MeSH
• hyperplazie velkých lymfatických uzlin * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• imunoglobulin G krev   MeSH
• indukce remise MeSH
• interleukin-6 antagonisté a inhibitory   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny anatomie a histologie   účinky léků   MeSH
• monoklonální protilátky MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• POEMS syndrom MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Mnohočetný myelom má velmi pestré projevy, které se často podobají běžným steskům nemocných, a proto obvykle je tato nemoc rozpoznávaná až ve formě pokročilé. Bolesti v páteři mohou být projevem deformativních a diskogenních změn, ale také projevem mnohočetného myelomu. Bolesti v dlouhých kostech mohou být důsledkem iradiace bolesti z artrotického kloubu, ale také velkého myelomového osteolytického ložiska, ohrožující kost spontánní frakturou. Patologická únava může mít mnoho příčin a mnohočetný myelom je jednou z nich. Anémie může mít také velké množství příčin a mnohočetný myelom je jednou z nich. Stoupající hodnoty kreatininu a renální selhání může mít také mnoho příčin a opět mnohočetný myelom je jednou z nich. Zhoršení imunity a vznik častých infekcí může být vlivem mnoha příčin, jednou z nich je mnohočetný myelom. Zmatenost, spavost může být projevem psychiatrické diagnózy, ale také projevem hyperkalcemie při mnohočetném myelomu. Proto v následujícím textu, který je určen pro lékaře nehematology, jsou podrobně rozebírány příznaky mnohočetného myelomu a diagnostické kroky vedoucí ke stanovení diagnózy a jen ve stručné podobě podány obrysové informace o léčbě. Podrobnosti lze nalézt také na www.myeloma.cz. Cílem textu je připomenout nehematologům projevy mnohočetného myelomu a posunout rozpoznávání této nemoci do časnějších forem.

Multiple myeloma has varied manifestations which resemble common patient complaints and that is why this disease is typically not diagnosed until it reaches an advanced stage. Spinal pains can be an expression of deformative and discogenous changes, but also a symptom of multiple myeloma. Pains in the long bones may result from the pain radiating from an arthrotic joint, but also from a large myelomatic osteolytic lesion which makes the bone prone to a spontaneous fracture. Pathological weariness may have many causes, multiple myeloma being one of them. Anemia may have a large number of causes and multiple myeloma is one of them. Raised creatinine levels and renal failure can also be due to many causes and again, multiple myeloma is one of them. Weakened immunity and frequent infections can also have many causes, among them multiple myeloma. Confusion and sleepiness may be due to psychiatric diagnosis, but also may result from hypercalcemia associated with multiple myeloma. The following text which is designed for non-hematology physicians therefore describes in detail the symptoms of multiple myeloma and diagnostic steps leading to establishing the diagnosis and it only briefly outlines the treatment related information. You can also visit www.myeloma.cz for details. This text aims to summarize the symptoms of multiple myeloma for physicians not specializing in hematology in order to facilitate earlier diagnosing of the disease.

• MeSH
• bolesti zad diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• imunoglobulin A MeSH
• imunoglobulin G MeSH
• komprese míchy MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mnohočetný myelom * diagnóza   terapie   MeSH
• nemoci kostí diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• osteolýza farmakoterapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• rentgendiagnostika hrudníku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Waldenströmova makroglobulinemie je definována přítomností monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM) a průkazem lymfoplazmocytární infiltrace kostní dřeně. Choroba má indolentní průběh, léčba se zahajuje až v okamžiku, jakmile začne nemoc poškozovat svého nositele. Za klasické indikace k zahájení léčby jsou považovány: B symptomy, symptomatická lymfadenopatie či splenomegalie, anémie s hodnotou hemoglobinu < 100 g/l nebo trombocytopenie < 100 × 109/l, způsobená lymfoplazmocytární infiltrací kostní dřeně. Mezi časté indikace pro zahájení léčby patří klinické známky hyperviskozity či kryoglobulinemie. M-IgM mívá až v 50 % charakter autoprotilátky, která může poškozovat organizmus, a proto jakékoliv prokázané poškození organizmu autoimunitní aktivitou M-IgM je také indikací k léčbě. Přehled vzácných i velmi vzácných typů poškození organizmu autoimunitní aktivitou M-IgM je obsažen v textu. Pro iniciální léčbu se doporučuje kombinace rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu (RCD), případně doplněná na režim R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, vinkristin, doxorubicin a prednison). V našem souboru 43 pacientů dosáhla léčba kombinací R-CHOP celkem 3 (8,1 %) kompletních remisí a 31 (83,8 %) parciálních remisí. Trvání remise bylo u 75 % léčených delší než 3 roky. V případě recidivy po více než 2 letech lze použít tu samou léčbu, v případě recidivy v kratším intervalu se doporučují jiná léčebná schémata. Vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk získaných z periferní krve se doporučuje až při první recidivě pro osoby mladší 65 let bez kontraindikací. V textu je analyzován přínos nových léků pro léčbu Waldenströmovy makroglobulinemie (bendamustinu, talidomidu, lenalidomidu, ibrutinibu a vysokodávkované chemoterapie). Klíčová slova: autoimunita – bendamustin – bortezomib – hyperviskozita – ibrutinib – kryoglobulinemie – monoclonal immunoglobuline releated disease – nemoc chladových aglutininů – rituximab – Waldenströmova makroglobulinemie

Waldenström macroglobulinemia is defined by the presence of monoclonal immunoglobulin IgM type (M-IgM) and evidence of lymphoplasmacytic bone marrow infiltration. The disease has an indolent course, the treatment is only initiated when the disease has begun to damage its carrier. The following symptoms are regarded as proven indications for initiating therapy: B symptoms, symptomatic lymphadenopathy, splenomegaly, anemia with hemoglobin below 100 g / l or thrombocytopenia < 100 × 109/l, caused by lymphoplasmacytic bone marrow infiltration. Frequent indications for initiating treatment include clinical evidence of hyperviscosity or cryoglobulinemia. M-IgM tends to have a character of autoantibody reaching up to 50 %, which may harm the organism, and therefore any proven damage to the organism by an autoimmune activity of M-IgM is also an indication for treatment. The text includes an overview of rare and very rare types of damage to the organism by M-IgM autoimmune activity. A combination of rituximab, cyclophosphamide and dexamethasone (RCD) is recommended for the initial treatment, possibly extended to R-CHOP regimen (rituximab, cyclophosphamide, vincristine, doxorubicin and prednisone). In our cohort of 43 patients the therapy involving a combination of R-CHOP achieved 3 (8.1 %) complete remissions and 31 (83.8 %) partial remissions. The remission in 75 % of the patients lasted more than 3 years. In case of recurrence after > 2 years, the same therapy can be used, in case of a relapse within a shorter period of time different treatment schedules are recommended. High-dose chemotherapy with an autologous transplant of stem cells obtained from peripheral blood is only recommended after the first recurrence for people under 65 years of age without contraindications. The text analyses the benefits of the new drugs for the treatment of Waldenström macroglobulinemia (bendamustine, thalidomide, lenalidomide, ibrutinib and high-dose chemotherapy). Key words: autoimmunity – bendamustine – bortezomibe – hyperviscosity – ibrutinib – cryoglobulinemia – monoclonal immunoglobulin related disease – cold agglutinin disease – rituximab – Waldenström macroglobulinemia

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• bortezomib analogy a deriváty   farmakologie   MeSH
• cytogenetické vyšetření MeSH
• hepatitida C MeSH
• imunoglobulin M analýza   MeSH
• indukce remise MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kryoglobulinemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   MeSH
• oligopeptidy MeSH
• prognóza MeSH
• pyrazoly MeSH
• pyrimidiny farmakologie   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• vidarabin analogy a deriváty   farmakologie   MeSH
• Waldenströmova makroglobulinemie * diagnóza   epidemiologie   imunologie   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pomalidomid je hrazen v ČR u pacientů s mnohočetným myelomem (v kombinaci s dexametazonem), při léčbě pacientů s relabovaným a refrakterním mnohočetným myelomem, kteří absolvovali alespoň 2 předchozí léčebná schémata zahrnující jak lenalidomid, tak bortezomib, s progresí onemocnění při poslední terapii (tj. během terapie nebo do 60 dnů od jejího ukončení), u kterých je jedinou další alternativou léčby (kromě pomalidomidu) léčba vysokodávkovaným dexametazonem a u kterých není indikována myeloablativní léčba s následnou transplantací krvetvorných buněk. Na našem pracovišti byl pomalidomid v této indikaci použit u 53 pacientů s mediánem věku 66 let. Pomalidomid byl podáván v 1 dávce denně po dobu 21 dnů v 28denních cyklech. Vzhledem k riziku tromboembolizmu při této léčbě byl všem pacientům podáván nízkomolekulární heparin v profylaktické dávce. Kompletní remise (CR) nebylo dosaženo u žádného pacienta, velmi dobré parciální remise (VGPR) dosáhlo 5 (9,4 %) pacientů, parciální remise (PR) dosáhlo 16 (30,2 %) pacientů, minimální léčebné odpovědi (MR) dosáhlo 6 (11,3 %) pacientů. Medián počtu podaných cyklů byl 4,4 (1–22). Více než 6 měsíců bylo léčeno 16 (28,5 %) nemocných. Pro krátkou dobu sledování nelze zatím hodnotit medián celkového přežití. U pacientů bylo ale možné vyhodnotit medián časového intervalu do progrese TTP, který byl 7,0 (3,8–8,2) měsíců. Tyto výsledky odpovídají velkým registračním studiím, v nichž léčebné odpovědi (alespoň PR) dosahuje třetina pacientů a mediány trvání léčebné odpovědi se pohybuji mezi 7–10 měsíci. Pomalidomid je lék s velmi dobrou tolerancí, který je účinný u pacientů s progredujícím mnohočetným myelomem.

In the Czech Republic, pomalidomide is covered for patients with multiple myeloma (in combination with dexamethasone), in the treatment of patients with relapsed and refractory multiple myeloma, who underwent at least 2 previous treatment schedules including both lenalidomide and bortezomibe, with disease progression despite the last therapy (i.e. during the therapy or within 60 days of its end), for whom the only remaining alternative of treatment (apart from pomalidomide) is that using high-dose dexamethasone, and who are not indicated for myeloablative treatment followed by a transplant of stem cells. At our centre pomalidomide was used in 53 patients at a median age of 66 years based on this indication. Pomalidomide was administered in 1 daily dose over 21 days in 28-day cycles. Considering the risk of thromboembolism occurring in this therapy, all patients were administered a prophylactic dose of low-molecular-weight heparin. No patient achieved complete remission (Czech Republic), 5 patients (9.4 %) achieved very good partial remission (VGPR), partial remission (PR) was achieved by 16 (30.2 %) patients, a minimum therapeutic response (MR) was recorded for 6 (11.3 %) patients. The median number of administered cycles was 4.4 (1–22). 16 (28.5 %) patients received treatment for more than 6 months. The overall survival median cannot be evaluated so far due to a short follow-up period. Nonetheless it was possible to evaluate a median time interval to progression (TTP) for the patients, which amounted to 7.0 (3.8–8.2) months. These results are consistent with large registration studies where therapeutic response (at least PR) is reached by 1/3 of the patients and medians of therapeutic response range between 7–10 months. Pomalidomide is a medicine with very good tolerance which is efficient in patients with a progressing multiple myeloma.

• Klíčová slova
• Pomalidomid,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• imunologické faktory farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory angiogeneze farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• thalidomid farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Úvod: Mucinózy typu skleredému a skleromyxedému jsou choroby s excesivní tvorbou depozit mucinu v kůži a podkoží, což způsobuje ztuhnutí kůže. Depozita v kůži a podkoží omezují pohyb končetin, hrudníku, ale i úst. Stejným mechanizmem jsou však poškozovány i další orgány (srdce, plíce, trávicí trubice). Příčinou je zřejmě stimulace tvorby mucinu ve fibroblastech imunoglobuliny, často se jedná o monoklonální imunoglobulin. Proto jsou tyto choroby obvykle asociovány s monoklonální gamapatií. Kazuistiky: Popisujeme soubor 4 pacientů, 2krát byly kožní projevy hodnoceny jako skleredém a 2krát jako skleromyxedém. Všichni 4 pacienti měli monoklonální imunoglobulin typu IgG a měli klonální plazmocyty v kostní dřeni, prokázané histologicky a flowcytometricky. U všech jsme proto zahájili léčbu chemoterapií. V 1 případě byla tato chemoterapie zakončená vysokodávkovanou chemoterapií s transplantací autologních krvetvorných buněk. Tato léčba vedla k úplnému vymizení monoklonálního imunoglobulinu i úplnému vymizení kožních i mimokožních projevů skleredému (obstipace). V 1 případě vedla chemoterapie k hematologické parciální remisi a k částečnému zlepšení kožních projevů. Zbývající 2 pacienti nereagovali na běžnou chemoterapii. U 1 z nich stav vyústil do dermatoneurosyndromu (zmatenost, somnolence s přechodem do kómatu a křeče typu grand mal) a upravil se po intenzivní léčbě obsahující mimo jiné nitrožilní aplikaci imunoglobulinů v dávce 2 g/kg hmotnosti. Tento pacient je nyní těmito imunoglobuliny dlouhodobě léčena v důsledku této léčby se kožní příznaky výrazně zmenšily, koncentrace monoklonálního imunoglobulinu se však nezměnila. Posledního ze souboru, tedy 4 pacienta nereagujícího na standardní chemoterapii jsme léčili nitrožilními imunoglobuliny také v dávce 2 g/kg hmotnosti 1krát měsíčně. Po 4 aplikacích zesílení kůže a podkoží mírně ustoupilo, takže se zvětšil rozsah možných pohybů horními končetinami i krkem a zcela vymizely svědivé kožní morfy, které průběh onemocnění provázely. Závěr: Pro léčbu mucinózy spojené s monoklonální gamapatií je možné použít chemoterapii a vysokodávkovanou chemoterapii jako u mnohočetného myelomu. Pokud tato léčba není možná anebo po ní nedojde k vymizení monoklonálního imunoglobulinu, je možné dosáhnout zlepšení opakovanou aplikací nitrožilních imunoglobulinů. Léčba nitrožilními imunoglobuliny v imunomodulační dávce 2 g/kg hmotnosti vede ke zmírnění kožních příznaků, ale nevede k poklesu monoklonálního imunoglobulinu.

Introduction: The mucinoses of the type of scleredema and scleromyxedema are diseases marked by excessive production of mucin deposits in the skin and subcutaneous tissue, which causes skin hardening. The skin and subcutaneous deposits hamper the movement of limbs, the thorax as well as mouth. The same mechanism also damages other organs (the heart, lungs, oesophagus). It is probably caused by the stimulation of mucin production in fibroblasts by immunoglobulins, frequently monoclonal immunoglobulin. Therefore these diseases are typically associated with monoclonal gammopathy. Case reports: We describe a cohort of 4 patients, skin manifestations were twice identified as scleredema and twice as scleromyxedema. All the four patients had type IgG monoclonal immunoglobulin and had clonal plasma cells in the bone marrow proven by histologic examination and flow cytometry. Therefore we commenced chemotherapy in all of them. In one case this chemotherapy was ended by a high-dose chemotherapy with transplanting of autologous red blood cells. This therapy attained the complete disappearance of monoclonal immunoglobulin as well as cutaneous and extracutaneous manifestations of scleredema (obstipation). In one case chemotherapy led to partial hematologic remission and partial improvement of skin manifestations. The other two patients did not respond to standard chemotherapy. The condition of one of them resulted in dermato-neuro syndrome (confusion, somnolence passing into coma and grand mal seizure) and improved following an intensive treatment including also intravenous application of immunoglobulins in a dose of 2 g/per 1 kg weight. This patient has now been under long-term treatment with these immunoglobulins, during which the skin symptoms have significantly diminished, but the concentration of monoclonal immunoglobulin has not changed. The fourth patient not responding to standard chemotherapy was treated with intravenous immunoglobulins also in a dose of 2 g/per 1 kg of weight 1× in a month. After 4 applications the thickening of skin and subcutaneous tissue moderately diminished, so the range of possible movement of the upper limbs and neck became larger and the itchy skin morphs which accompanied the disease disappeared completely. Conclusion: It is possible to use chemotherapy and high-dose chemotherapy in the treatment of mucinosis associated with monoclonal gammopathy, as in the treatment of multiple myeloma. If such treatment is not possible or it has not attained disappearance of monoclonal immunoglobulin, improvement can be achieved through repeated application of intravenous immunoglobulins. The treatment with intravenous immunoglobulins in an immunomodulation dose of 2 g/per 1 kg of weight effects the moderation of skin manifestations, but it does not lead to the decrease in monoclonal immunoglobulin.

• Klíčová slova
• monoklonální imunoglobulin, dermatoneurosyndrom, vysokodávkovaná chemoterapie,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• bortezomib aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• indukce remise MeSH
• intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kóma etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   patologie   MeSH
• nemoci srdce etiologie   komplikace   MeSH
• plicní hypertenze etiologie   komplikace   MeSH
• poruchy vědomí etiologie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• scleredema adultorum * diagnóza   etiologie   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• skleromyxedém * diagnóza   etiologie   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• syndrom MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• vyšetřování kostní dřeně MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• záchvaty etiologie   MeSH
• zácpa etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dezinfekce rukou MeSH
• dezinfekce MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí mikrobiologie   prevence a kontrola   přenos   MeSH
• rezistence na methicilin MeSH