Úvod: Článek poukazuje na důležitost komunitních služeb pro osoby po získaném poškození mozku a na chybějící návaznost rehabilitace při jejich propuštění do domácího prostředí, které je často nevyhovující vzhledem k nastalé disabilitě. Odborné zhodnocení a vedení odborníky z rehabilitace ve spolupráci s rodinou je nezastupitelné. Cíl: Cílem sdělení je předložit výsledky ergoterapeutické intervence v rámci koordinované komunitní rehabilitace. Hlavním cílem je řešení disabilních situací osob po získaném poškození mozku v domácím prostředí, které souvisejí zejména s evaluací bytu a indikací facilitačních prostředků. Metody: Byla použita metodologická triangulace s převahou kvalitativní části v rámci akčního výzkumu 3měsíční koordinované interprofesní rehabilitace v domácím prostředí. Technikami sběru dat jsou rozhovory s klienty a jejich rodinnými příslušníky, pozorování v domácím prostředí, analýza dokumentů a využití standardizovaných testů (FIM, WHODAS 2.0) pro hodnocení vývoje soběstačnosti, funkčního stavu a subjektivního vnímání kvality života probandů. Výsledky: Do finálního zpracování výsledků se zaměřením na ergoterapeutickou intervenci bylo zařazeno celkem 17 osob z Jihočeského kraje a doplňkově 6 osob z oblasti Praha a Středočeský kraj. Celkově převažuje diagnóza cévní mozková příhoda. V rámci identifikace bariér a facilitátorů výrazně zaznívá rodina klienta. Zároveň většina klientů potřebovala menší úpravy či drobné pomůcky indikované ergoterapeutem, tedy zejména finančně méně náročné facilitátory, které jsou ale zásadní z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti v provádění běžných denních aktivit. U osob s tetraplegií či těžší hemiparézou byly indikovány zásadnější úpravy jako např. bezbariérový výtah, instalace rampy, plošiny, schodolezu či řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem. Zde se jeví jako velice žádoucí spolupráce se sociálním pracovníkem ohledně financování. Závěr: Klienti vnímají pozitivní přínos intervence, chybí jim ale další návazná rehabilitace. Ergoterapeut je v týmu nenahraditelný. Z analýzy rozhovorů je patrná potřeba péče rodiny o klienta, ale nelze zanedbávat ani péči o rodinu a její vedení. Obě potřeby by měly být pro odborníky apelem na kvalitní interprofesní přístup, kdy je rodina s klientem plnohodnotnou součástí týmu.
Aim: The aim of the article is to present the results of occupational therapy intervention in the framework of coordinated community rehabilitation. The main aim is to address the disabling situations of people after acquired brain injury in the home setting, which are mainly related to the evaluation of housing and the indication of facilitation resources. Methods: A methodological triangulation was used with a predominantly qualitative component in an action research study of a 3-month coordinated interprofessional rehabilitation in a home setting. The data collection techniques are interviews with clients and their family members, observations in the home environment, document analysis and the use of standardized tests (FIM, WHODAS 2.0) to assess the development of self-sufficiency, functional status and subjective perception of the probands quality of life. Results: A total of 17 people from the South Bohemia region and 6 additional people from the Prague and Central Bohemia region were included in the final processing of the results focusing on occupational therapy intervention. Overall, the predominant diagnosis was stroke. As part of the identification of barriers and facilitators, the client‘s family plays a significant role. Most of the clients needed minor adjustments or minor aids indicated by the occupational therapist after the stroke, i.e. especially financially less demanding facilitators, which are essential in terms of independence and safety in performing normal daily activities. For people with tetraplegia or more severe hemiparesis, more substantial modifications were indicated, such as a wheelchair lift or installation of a ramp, platform, stair lift, or a wheelchair accessible bathroom with shower. Here, cooperation with a social worker regarding funding seems to be highly desirable. Conclusion: Clients perceive the positive benefits of the intervention but lack further follow-up rehabilitation. The occupational therapist is irreplaceable in the team. From the analysis of the interviews, the need for family care for the client is evident, but the care and guidance of the family cannot be neglected. Both needs should be an appeal to professionals for a quality interprofessional approach, where the family and the clients are a full part of the team.
- MeSH
- domácí životní podmínky MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie * metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poranění mozku * rehabilitace MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- rodina MeSH
- samostatný způsob života statistika a číselné údaje MeSH
- sběr dat metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
