• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Psychotická porucha vyvolaná léky je spojená s příznaky, jako jsou halucinace a bludy, které přímo souvisejí s užíváním léků. Představují komplikace pro zdraví pacientů a zhoršují jejich prognózu. Nejčastěji hlášené projevy jsou psychózy s perzekučními bludy a sluchové halucinace vyvolané kortikoidy, antiparkinsoniky, antimikrobiálními látkami, analgetiky a farmaky s anticholinergními účinky. Léčba zahrnuje vysazení suspektně vyvolávajícího léku, ve většině případů je stav reverzibilní. Pokud vysazení léku není možné, je nutné podávání antipsychotik (většinou atypických) s pečlivým zvážením rizikových faktorů včetně farmakokinetických a farmakodynamických interakcí. Cílem článku je shrnout nejčastější příčiny polékových psychotických stavů, jejich možný mechanismus vzniku, rizikové faktory a případné možnosti jejich řešení.

Drug-induced psychotic disorder is related to symptoms such as hallucinations and delusions directly related to drug intake. They represent complications of patients' health and worsen their prognoses. The most frequently reported manifestations are psychoses with persecutory delusions and auditory hallucinations induced by drugs: corticosteroids, antiparkinsonian drugs, antimicrobials, analgesics, and drugs with anticholinergic effects. Treatment involves withdrawal of the suspected causative drug, in most cases, the condition is reversible. If discontinuation of this drug is not possible, administration of antipsychotics (mostly atypical) is appropriate, with careful consideration of risk factors, pharmacokinetic and pharmacodynamic interactions included. The aim of this article is to summarize the most common causes of drug induced psychotic states, their possible mechanism of origin, risk factors and possible options for their treatment.

• Klíčová slova
• polékový psychotický syndrom,
• MeSH
• antibakteriální látky klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antidepresiva klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antiparkinsonika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bludy diagnóza   etiologie   MeSH
• halucinace diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * klasifikace   psychologie   MeSH
• psychotické poruchy * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Jsou shrnuty poznatky o rizikových faktorech a biomarkerech Alzheimerovy nemoci (AD), které jsou základem pro poznání patofyziologie onemocnění a pro rozpoznání buněčných cílů nových léčiv. Hlavními cíli nových léčiv pro AD jsou procesy spojené s neurotoxicitou amyloidu beta (A?) a tau proteinu, narušenou neurotransmisí, metabolickou dysregulací, mitochondriální dysfunkcí, oxidačním stresem, neurozánětem, neuroplasticitou, proteostází a proteinopatií. Některá nová léčiva jsou zaměřena na více asociovaných buněčných procesů, jako je cholinergní deplece, toxicita glutamátu, agregace A?, hyperfosforylace tau, oxidační stres a aktivita mitochondriálních proteinů. Farmakologická intervence při AD s potenciálem být kauzální zahrnuje regulaci produkce, eliminace, šíření a vzájemné interakce oligomerů a agregátů A? (k prevenci nástupu onemocnění), oligomerů tau a neurofibrilárních klubek (k eliminaci progrese onemocnění) a mitochondriální dysfunkce (ke snížení progrese neurodegenerace). Účinnost farmakoterapie lze zvýšit vhodnou kombinací s jinými lékovými i nelékovými intervencemi a doplňky stravy.

Knowledge about risk factors and biomarkers of Alzheimer ́s disease (AD), which are the basis for understanding the pathophysiology of the disease and for identifying the cellular targets for new drugs, is summarized. The main targets of new AD drugs are processes associated with amyloid beta (A?) and tau neurotoxicity, impaired neurotransmission metabolic dysregulation, mitochondrial dysfunction, oxidative stress, neuroinflammation, neuroplasticity, proteostasis, and proteinopathy. Some new drugs target multiple associated cellular processes, such as cholinergic depletion, glutamate toxicity, A? aggregation, tau hyperphosphorylation, oxidative stress, and mitochondrial protein activity. Pharmacological intervention in AD with the potential to be causal includes targeting the production, elimination, distribution, and interactions of A? oligomers and aggregates (to prevent disease onset), tau oligomers and neurofibrillary tangles (to prevent disease progression), and mitochondrial dysfunction (to reduce neurodegeneration progression). The effectiveness of pharmacotherapy may be enhanced by appropriate combination with other drug and non-drug interventions and nutritional supplements.

sou shrnuty biologické hypotézy Alzheimerovy nemoci (AD) založené na poznatcích o patofyziologii AD, které slouží jako východiska pro farmakoterapeutické strategie. Pokroky v poznání úlohy rizikových faktorů a biomarkerů AD v neurodegenerativních procesech umožňují jednak upřesnění stávajících hypotéz nebo tvorbu nových, jednak zlepšení diagnostiky onemocnění, sledování progrese onemocnění a nalezení molekulárních cílů nových léčiv. Kromě amyloidové a tau hypotézy, resp. patologie amyloidu beta a tau proteinu, se při vývoji nových léčiv a studiu mechanismů jejich účinků vychází především z hypotézy mitochondriální, metabolické, neurozánětlivé, oxidačního stresu, synaptoplastické a neurotransmiterové. Významné pro pochopení patofyziologie AD se jeví poznatky o vzájemném propojení, interakcích a synergiích buněčných patologických procesů považovaných za klíčové v hypotézách AD.

Biological hypotheses of Alzheimer ́s disease (AD) based on knowledge about the pathophysiology of AD are summarized, which serve as starting points for pharmacotherapeutic strategies. Advances in the knowledge of the role of risk factors and biomarkers of AD in neurodegenerative processes allow the refinement of existing hypotheses or the generation of new ones, as well as the improvement of disease diagnostics, the monitoring of disease progression, and the discovery of molecular targets for new drugs. In addition to the amyloid and tau hypothesis, respectively the pathology of amyloid beta and tau protein, the mitochondrial, metabolic, neuroinflammatory, oxidative stress, synaptoplastic, and neurotransmitter hypotheses are being used to develop new drugs and to study the mechanisms of their action. Important for the understanding of the pathophysiology of AD is the knowledge about the interrelationships, interactions, and synergies of the cellular pathological processes that are considered to be key in the various AD hypotheses.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• amyloidní beta-protein metabolismus   toxicita   MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• lidé MeSH
• mitochondrie metabolismus   patologie   MeSH
• nervový přenos fyziologie   MeSH
• neuroplasticita fyziologie   MeSH
• proteiny tau metabolismus   toxicita   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• signální transdukce fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

The aim of this study was to evaluate therapeutic potential of edaravone in the murine model of multiple sclerosis, experimental autoimmune encephalomyelitis (EAE) and to expand the knowledge of its mechanism of action. Edaravone (6 mg/kg/day) was administered intraperitoneally from the onset of clinical symptoms until the end of the experiment (28 days). Disease progression was assessed daily using severity scores. At the peak of the disease, histological analyses, markers of oxidative stress (OS) and parameters of mitochondrial function in the brains and spinal cords (SC) of mice were determined. Gene expression of inducible nitric oxide synthase (iNOS), nuclear factor erythroid 2-related factor 2 (Nrf2), heme oxygenase-1 (HO-1) and peroxisome proliferator-activated receptor-gamma coactivator (PGC)-1alpha was determined at the end of the experiment. Edaravone treatment ameliorated EAE severity and attenuated inflammation in the SC of the EAE mice, as verified by histological analysis. Moreover, edaravone treatment decreased OS, increased the gene expression of the Nrf2 and HO-1, increased the activity of the mitochondrial complex II/III, reduced the activity of the mitochondrial complex IV and preserved ATP production in the SC of the EAE mice. In conclusion, findings in this study provide additional evidence of edaravone potential for the treatment of multiple sclerosis and expand our knowledge of the mechanism of action of edaravone in the EAE model.

• MeSH
• edaravon farmakologie   MeSH
• encefalomyelitida autoimunitní experimentální * patologie   MeSH
• encefalomyelitida * MeSH
• exprese genu MeSH
• faktor 2 související s NF-E2 genetika   metabolismus   MeSH
• hemoxygenasa-1 genetika   metabolismus   MeSH
• myši MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• aktivní imunoterapie metody   MeSH
• Alzheimerova nemoc * farmakoterapie   genetika   MeSH
• amyloidní beta-protein * antagonisté a inhibitory   fyziologie   MeSH
• cílená molekulární terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• pasivní imunizace metody   MeSH
• proteiny tau antagonisté a inhibitory   fyziologie   MeSH
• vakcíny proti Alzheimerově nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• anxiolytika aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• úzkost * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• léčivé přípravky * klasifikace   MeSH
• lékové interakce * MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH